| Lisa, syn26m + bříško 39.t. | •
 |
(6.10.2003 11:46:19)
Ta paní má určitě pravdu, ale platí to asi jen na některé děti. Na ty moje ne. Kdybych se řídila podle tohoto příspěvku, byl by můj první synek (dnes téměř 3-letý) dosud plně kojený s občasným příkrmem kolínek s kečupem. Velmi jsem si přála, aby to druhé dítě jedlo lépe. O něco lépe jí, ale pořád to má hoooodně daleko do jiných dětí, které spořádaně sedí v sedačce a otevírají hezky pusinku na každou lžíci. Moje děti jídlo nebaví, a když už musejí jíst, tak se chtějí bavit. Stojí nás všechny strašné psychické (a někdy i fyzické) úsilí, dopravit do nich jídlo, s tím, že ten starší by navíc měl jíst sám. Jsem vážně nešťastná z toho, že i ten mladší potřebuje u jídla neustálou zábavu, mám pocit, že by to tak být nemělo, že si tím zakládám na problém dobudoucna, a nevím, co s tím. Jak mám dítěti vysvětlit, že teď se jí a pak se hraje? Máte někdo podobnou zkušenost - a dobré řešení? Prosím poraďte.
|
| Jarka, dvě dcery | 
|
(6.10.2003 12:08:04)
Moje švagrová taky krmila dítě s neustálými opičkami kolem. Tvrdila, že kluk by jinak nesnědl nic.
Já nevím. Moje první dcera byla velice záživné dítko, takže jídlo nebyl problém. Druhá byla pravý opak a jíst taky zrovna nemusela. Přesto jsem byla tvrdá a k žádným vylomeninám kolem jídla jsem nesáhla, Nenutila jsem, nekašpařila...jídlo jsem prostě nabídla, chvilkou jsem to zkoušela a když nebyla odezva, v klidu jsem malou vyndala ze židličky. Zastávám názor, že nad plným talířem ještě nikdo hlady neumřel.
|
|
| Gábi, 2 děti | 
|
(6.10.2003 12:11:33)
Moje dcera jedla vzorně skoro vše, u syna jsem měla problém s rychlostí - nejraději by chtěl vše nalít do krku, aby bylo bříško plné hned teď. Takže to u nás vypadalo tak, že syn plakal hlady, ale odmítal jídlo. Stačilo do něj "narvat" několik lžiček a pohodička :-) Kdybych to u někoho viděla, připadalo by mi, že chudinku děťáko nutí zlá matka do jídla ;-)
Také se mi osvědčily 2 lžičky: jednou jí dítě "samo" a druhou ho někdo krmí. A konzistance je také důležitá: prostě kousky se jedly, až přišel pravý čas - do té doby se plivaly.
|
| Andy | •
|
(6.10.2003 13:21:44)
Postupné odstavování u nás naprosto nepřipadalo v úvahu, protože jakmile náš bobek viděl mámu, hned si vzpomněl na mlíčko a žadonil a žadonil ......... až máma nevydržela a mlíčko mu dala (takže ve věku 2 let žádné ráno a večer, ale ráno, v poledne, někdy i ke svačince a večer a někdy ještě i v noci) že jsme to vyřešili tak, že bobek odjel s tátou k babičce a dědovi (mlíčko nebylo, táta mu vysvětlil, že mlicko od maminky piji jen miminka, velci kluci uz piji z hrnicku a on to necekane uplne v pohode prijal). Takze tak.
|
| Svetlana. | 
|
(7.10.2003 8:42:07)
Ufff .... mna manzel nahovara na podobne odstavovanie, ale nejako mam zatial pocit, ze to predsa nasej dceri urobit nemozem! Rada by som pomaly zacala odstavovat, ale ako???? Mam podobne problemy ako vy - dcere 20m staci MM, sem-tam si zobne nejake to hrozienko, kusok cokolady a dost. Ked je cely den s otcom, tak je to v pohode (a je viac), ale akonahle je len so mnou ... hroza. Problem je, ze ja nejako nedokazem pacifikovat tie jej prosby, ze chce mlieko - vzdy si najdem nejaku ospravedlnujucu vyhovorku: je chora a pod.
Ako sa to teda robi u takychto velkych deti?
|
| bramama+3 |
|
(7.10.2003 9:08:09)
cafko,
u nas to funguje podobne, aj ked simon nie je "az" take velke cucko. myslim, ze najvacsi problem je vo mne ;) ked som prilis makka, aby som mu dala jasnu spravu o tom, ze z prsa sa uz nepije. a tak niekedy mi to ide a simon to v pohode zvladne a inokedy sa necham "ukecat" a dam mu cucnut.
pravdou je, ze obcas mi kojenie lezie na nervy a vtedy som odhodlana skoncit, ale inokedy je to nadherne (a pohodlne).
takze vlastne nie simon, ale ja neviem prestat ;))) a to je cely problem.
pa
b
|
| Svetlana. |
|
(7.10.2003 9:23:35)
ja kludne uznavam, ze problem moze byt vo mne.
Aj Karolinka uz berie, ze take velke deticky by nemali pit tolko mliecka a ked tak z pohara a pod. Dokonca sa mi zda, ze sa naucila, ze pred otcom si ho moc pytat nema ... vzdy povie, ze chce ist spinkat, co znamena, ze predtym dostane mliecko.
Ale ked to je tak pohodlne - teda niekedy. Niekedy to uz lezie na nervy aj mne, lebo tym padom potrebuje mlieko aj v noci ....
Zamyslam sa nad sebou uz dlhsie, ale asi by som to mala zintenzivnit ... :-))
|
| Andy | •
|
(7.10.2003 17:52:26)
My jsme to prozivali uplne stejne. Bobek uvidel mamu a sup - uz chtel mlicko. Nahodil ten svuj nadherny usmev a absolutne nebylo mozne mu odolat. Ale ve 2 letech 5xdenne - rikala jsem si, ze to je opravdu az moc. A problem byl na me strane, taky jsem si to vzdycky zduvodnila - MU (mimoradna udalost) - jsme u babicky, dneska je nejaky nesvuj, ... Ale protoze jsem potrebovala odjet na nejakou konferenci do Prahy, ... tak jsme zvolili proces nahleho (popsany v predeslem prispevku) odstaveni, protoze jinak by z toho byla neverending story. Ted si bobek obcas vzpomene, ale pak sam doda, ze mlicko pijou jen miminka, on jako velky chlap (temer 25 mesicu) pije mlicko z hrnku. Odstaveni jsem brala daleko hur ja nez on a casto uz jsem pomalu mela slzy na krajicku. Ale s nasi frekvenci jsme s tim uz museli neco delat. Zvladli jsme to a mame se radi cim dal vic :-)))
|
| Svetlana. |
|
(7.10.2003 20:05:51)
Andy, este snad technicke otazky:
- ako dlho boli chlapy u babicky?
- ked sa vratili, uz problem nebol? nekojili ste potom vobec?
vies, ja od kamaratok pocuvam, ze raz sa odstavi kazde dieta. takze som bola doposial v stave, ze sa mi nasilu nic robit nechcelo. dotiahli sme to tam, ze som pri Karolinke spala (jej postel sme zamenili za madrac na zemi) a kojila v spanku.
Len sme teraz boli 3t s manzelom na dovolenke a tomu to teda uz liezlo hore krkom. Tak som uznala, ze je to aj jeho dieta a ma pravo rozhodovat o jeho vychove, len nejako fakt neviem, ako to urobit, aby sme kojit prestali. Skusala som dnes ... ha-ha-ha. hroza ...... takze uz som asi aj pristupna urobit test s manzelom (to by bolo mylsim OK, je nanho velmi zvyknuta), len sa obavam ze do vianoc s jeho dovolenkou pocitatt nemozem. no uvidime.
|
| Andy | •
|
(8.10.2003 17:56:37)
K babicce odjeli v utery, ja jsem se vratila domu z konference ve ctvrtek a v patek uz jsem to nevydrzela a jela v patek za nimi. Bobek si hned vzpomnel, ale vysvetlila jsem mu, ze mlicko uz neni, ale ze bude pohadka - tak jsme vymenili mlicko za pohadky - cervena karkulka mela velky uspech. Za 3 dny se ji naucil a ted ji rikame spolecne. Nejradeji ma ale pohadky realne, kde vystuje jako hlavni postava (Jak jede bobek vlackem). Po navratu jsme znovu nezacali, i kdyz bylo parkrat namale :-))) Ale vedela jsem, ze by to sklouzlo do drivejsiho stereotypu 5 x denne a pak by to bylo s odvykanim jeste horsi. Myslim si, ze v nase pripade byl odjezd s tatou jedine mozne reseni, sami bychom to podle nedokazali. Prodlouzeny vikend (Pa-So) by mel stacit. At se Vam i cele rodine dari. Tesim se na nove zpravy :-)))
|
| Alice a Honzík 12.2.2001 | •
|
(15.10.2003 6:56:51)
Mám podobný problém s kojením. A sice - nedaří se mi přestat. Synovi bylo v srpnu 2,5 roku. Do 6 měsíců byl plně kojen, poté jsem začala přidávat příkrmy, ale noční kojení mi zůstalo do dnešního dne. Každý večer se chce nechat uspat kojením a i v noci si alespoň jednou řekne o mlíčko. Zkoušela jsem přestat i pomocí léku na odstavení, ale nebylo to úspěšné. Ráda bych se o tomto "problému" s někým poradila, kdo má podobné zkušenosti ať už s dlouhodobým kojením, či ostavováním po letech kojení. Myslela jsem si, že jsem výjimka, ale v Lidových novinách jsem se včera dočetla, že dříve se kojilo třeba až do 5 let věku dítěte
:-). Ještě na tom nejsem tak špatně, i když přestat už bych chtěla. Předem děkuji za rady.
|
| Monika - Míša 3,5 roku, Pavlík 2 roky | •
|
(15.10.2003 13:05:30)
Ahoj Alice,
mám stejný problém jako Vy. Mám syna Pavlíka, kterému budou příští týden 2 roky. Přes den se přijde nakojit taky tak 5 x, v noci vedle mě spí (což se velmi nelíbí manželovi) a kojí se, kdy se mu zachce, což je skoro celou noc. Jsem vlastně dudlík. Nevím, jak přestat, protože mám pocit, že by z toho měl snad nervový záchvat a sousedi by mě nenáviděli (bydlím v paneláku). Zkušené matky doporučují radikální řez, tj. třeba ten týden někde s tatínkem. K tomu nemám odvahu. Myslím, že se mi vlastně ani končit s kojením nechce, protože je hezké, když se přijde přitulit, za mlíčko už i poděkuje, dá mi pusu, na druhou stranu se ráno budím rozlámaná, protože ležím celou noc na jednom boku. Tak nevím...
Zdraví Monika
|
| Alice a Honzík 12.2.2001 | •
|
(20.10.2003 7:49:28)
Ahoj Moniko,
mohli bychom si o našem společném "problému" psát i mimo net? Jestli souhlasíš, můžeš mi poslat e-mail na: a.pribikova@click.cz.
Jinak Honzík spí taky s námi v posteli...
Alice
|
|
| eva a kata 20 mesicu | •
|
(9.10.2005 22:36:12)
kate je sice teprve 20 mesicu a porad si rikam, ze do dvou leta casu dost, ale uz ted me jima hruza jak ji odstavim. je to presne tak jak pisete. pres den kojime nekolikrat, nekdy se mi podari odpoutat pozornost a kata zapomene, ze chtela mlicko, ale v noci si to neumim predstavit. stoji v postylce a vola bumbat bumbat, dokud nedostane. pokud si ji vezmu do postele, je konec, po zbytek noci slouzim jako dudlik. maminka moji peruanske kamaradky vychovala 8 deti, kojila dlouho a problemy s odstavenim resila sverazne. natrela si prsa lehce pikantnim ci horkym korenim a detatku mlicko prestalo chutnat. je to drsne, ale jako posledni reseni?...
|
|
| hanka,vikule 28 m | •
|
(13.10.2006 1:09:03)
ahojky,
ja to resila taky,jeste pred 20 dnema, tak nejak jsme prestaly.Pres den jsem do te doby kojila jednou a to, kdyz mela jit odpoledne spat, to bez prsicka neusnula a pak vecer, kdyz se probudila a mela sucho v krku, jedine, co do te doby znala, bylo zase prso.Jeden z dulezitejch kroku bylo zakoupeni vlastni male postele(medvidek Pu ma preci taky svoji...a hlavne usina sam..)ona prso musela i kdyz vecer usinala a takhle zacala usinat sama, ale jeste porad vecer potrebovala mne. Pak jsme ji jednou k veceri udelala ovesnou asi z mlika a nejak ji nesedla a poblinkala se. Od druheho dne, vzdycky, kdyz si vzpomnela, ze chce prso, rekla jsem ji, ze po mlicku "jakemkoliv" blinka a ze nemuze.A to sem ji rikala i vecer. To jsem i rikala i uprstred noci a mela jsem u postele pripravenou flasku s ryzovym mlikem a cajem.1.nocbyla dobra,vzbudila se 2x 2.noc byla nejhorsi,to sme s ni chodili, ale stalo to zato.je dobry, kdyz manzel pomuze.no, vono se jim moc nechce.stoji to tak tyden nevyspani a taky je to tyden emoci, protoze i mne to bylo lito, ale vedela jsem, ze je cas.tak hodne stesti a trpelivosti, ty zlaticka zato stojej.ahoj
|
|
| Petra, roční Ondrášek | •
|
(1.11.2006 21:44:54)
ahojky Moni,
u nás je to jak přes kopírák!!!! Ondráškovi je sice teprve rok, ale ty noce jsou naprosto šílený. Dudlíkujeme klidně každou půlhodinu. Začínám být dost utahaná, ale nevím jak to změnit. Doktorka řekla, že odstavit, ale mám z toho hrůzu. V jídle se totiž nimrá, nesní jen tak něco, protože ví, že se prostě potom dokojí. Jak to vidíš zpětně ty, odstavila bys třeba dřív, kdybys věděla, jak se to bude vyvíjet? Díky moc, držím palce Petra
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ilona roční syn | •
|
(6.10.2003 21:42:59)
Našemu synkovi jsme dělali přesně takové kašpárky několik měsíců. Střídali hračky, pouštěli televizi, zpívali .... jen abychom do něj vpravili lžičku. Jednoho krásného dne jsme si koupili takový ten "manuál k dětem" a tam se dočetli běda běda takovýmto kouskům, děťátko má vědět, že když se papá tak se papá a žádní kašpárkové. Jako správná matka jsem se ulekla a poslechla moudrá slova odborníka. Pár dní to trvalo, prcek jedl málo, ale hlady neumřel. Pak pochopil a nyní když může do všeho strkat ruce jí výborně. Když nechce, nejí. Ovšem co dítě to originál...
Ilona
|
| Lisa, dva kluci do tří let | •
|
(7.10.2003 9:56:31)
Mám technický dotaz: Jak to děláte po jídle? To synka třikrát nebo pětkrát denně sprchujete? Já jsem to taky zkusila, nechat ho v tom patlat rukama, a výsledek byl: 3 lžičky v puse, dítě úplně špinavé, já úplně špinavá, stůl úplně špinavý, podlaha pochopitelně úplně špinavá a nakonec miska i s jídlem na zemi (chlapeček je šikovník :-). Tak jsem toho zase rychle nechala, na to fakt nemám ani nervy ani kapacitu..
|
| Jana | 
|
(7.10.2003 10:07:18)
Liso,
sprchovali jsme :o)
Maleho jsem svlekla do plinky, na podlahu dala noviny (daji se potom zmackat a zahodit bez vycitek svedomi), na noviny postavila zidlicku, do ni posadila TOma. Pred nej misku s jidlem a snaz se chlapce, jak umis :o))
Ja jsem spinava nebyla - mela jsem tu vyhodu, ze Tom byl od malicka jedlik a rychle prisel na to, k cemu jidlo v mistice je.
Ve 13 mesicich "stoloval" asi takhle
http://rodina.cz/scripts/album/photo.ASP?id=17053&from_fid=29&from_kid=1958
Po jidle jsem osprchovala nebo jenom otrela dite, otrela stolecek, z podlahy sebrala noviny a hodila je do kose.
Vyplatilo se mi to, Tom jedl a ji sam, usetrila jsem si spoustu casu s krmenim. Ale chce to pevne nevry do zacatku, kdy je jidlo vsude.
Ted je schopny sam snist i polivku a ztraty na jidle i majetku jsou snesitelne (vcera jenom vytreni podlahy, utreni stolu a spinava mikina :o))
Hodne uspechu
J.
|
| Jana CAM | 
|
(7.10.2003 22:00:58)
Moje dcera teď v říjnu jí budou tři, je hrozně umíněná a už od roku a půl chce dělat vše sama, to se týká i jídla. Já prakticky si nepamatuji, že bych jí nějak dlouho krmila od začátku se v tom chtěla hrabat sama a teď se nají sama lžičkou úplně s přehledem a už i bez bryndání. Odstavování ve dvou letech po dobrém nešlo, ukápla i nějaká ta slzička, že krkavčí máma nechce dát koj koj, ale přežili jsme. Ta její samostatnost je v něčem dobrá, ale někdy mě to ubíjí. J.
|
| Sylvie :o) | 
|
(7.10.2003 22:52:52)
Hmm, taky mám dítko, které chtělo všechno dělat samo. V roce a kousek krásně papala celé jablíčko )tedy ne pokrájené nebo dokonce postrouhané), chleba jsem jí krájela na čtvrtky, aby se jí dobře držel v ručičce, lžičkou papala sama. Jó :o( Jenže podle babiček jsem byla krkavčí matka, takže jí chlebíček krájely na malinké kostičky do pusinky, jablíčko strouhaly, krmily jí stylem "jéédééé mašinkááá do tunýýlkůůů... ááá HAM" Výsledkem bylo rozfrfňaný dítě, se kterým jsem se u jídla musela patlat hodinu, než se uráčilo sníst aspoň něco málo. Takže jsem řekla dost, nechceš jíst, nejez, když jsem viděla, že nejí, talíř jsem odnesla... a naštěstí se to zase spravilo :o) Pochopila, že doma se s ní takové ciráty dělat nebudou, a kdo zaváhá nežere.
S.
|
| Svetlana. |
|
(7.10.2003 23:21:29)
.... hej, hej, Karolinka tiez vsetko zvlada sama (momentalne si uz aj tie paradajky kraja sama - len zatial dost bezuspesne), problem je, ze ona by si sama vytiahla aj moj prsnik... a to dost uspesne :-)
|
|
|
|
|
| Verunek | 
|
(9.10.2003 13:29:56)
Doporučuji bryndák s rukávky a sundat kalhotky, pak opravdu stačí dítě otřít, nebo omýt a další škody nejsou.
|
| Klára s Barborkou (13 m) | •
|
(21.10.2003 23:09:19)
Milé maminky, jak si to tak pročítám, jsem hrozně šťastná, že v tom nejsem sama. Sice mám mladší mrně než Vy,ale taky kojím několikrát denně - Barča často přiběhne a dobývá se přes tričko,a několikrát v noci - Barča mě úpěnlivě vyvolává. Mám pocit,že s kojením snad nikdy neskončím. Chci se vás zeptat, po Vašich zkušenostech, mám už teď přestat kojit nebo mám ještě nějaký ten měsíc počkat? Díky za odpověď
|
| Ivana s Verunkou a Petříkem | •
|
(24.1.2004 18:52:02)
Milá Klárko s Barborkou,
nejsi v tom sama kdo si je nejistý, kdy přestat kojit. Budeš-li chtít, můžeme si o tom popovídat a podělit se o své zkušenosti.
|
|
|
|
|
| Mirka + Kubík (skoro 9 měs.) | •
|
(4.6.2006 0:01:17)
Já měla s Kubíčkem taky celkem problém s jídlem - je velice, velice živý a to samozřejmě i u jídla. Jak konstatovala paní doktorka, on prostě nemá čas. Ze začátku to bylo celkem příšerné - co jídlo, to poté komplet převlečené a umyté dítě i já. U jídla se kroutil jak žížala, kousal lžičku, sahal ručkama do misky i do pusinky, pak si jídlo komplet rozmydlil po obličeji a ve vlasech. Absolutně nezabrala druhá lžička v jeho ručičce, to bylo ještě horší, okamžitě si ji strčil do pusinky, vyšťoural si s ní jídlo a rozpatlal ho všude kolem - děs běs! Jenže Kubíček měl bohužel smůlu, protože já nejsem na nějaké rozptylování a kašpárky u jídla moc stavěná. Prostě když se papá, tak se papá. Takže:
- jsem vytáhla velký plastikový bryndák s korýtkem od Sassy (který Kubíček dostal od tety Simčy), ne žádné malé froté bryndáčky pod bradičku
- na jídlo mu vyhrnula rukávy, nebo oblékla bodíčko s krátkými - protože ručičky mu šmejdily úplně všude a mně se ne vždy podařilo zabránit tomu, aby je strčil do misky, nebo do pusinky - a je pořád pohodlnější ručičky umýt, než ho převléci
- pořídili jsme krmící židličku, u které jde přisunout tác až těsně k miminku a je vypolstrovaná a polohovací - je sice dražší, ale jelikož jsem, jako asi skoro každá mamina, na to krmení sama, a nervy mám taky jenom jedny, tak pro mne investice, která se na 1000% vyplatí, v klasické dřevěné by se mi totiž dítko umlátilo - navíc v půl roce ještě sám neseděl, začal až 14 dní po té, co jsme začali s příkrmy
- pak jsem mu levým předloktím bránila v tom, aby mi ručičkama neustále sahal do misky a pravou rukou ho krmila
- při tom jsem mu dokolečka přeříkávala básničku Kuřátko a obilí - zjistla jsem, že když se na něj mluví, poslouchá a přestane s sebou tak mrskat:) - to v podstatě dělám dodnes, obzvláště u večeře - ta je u nás mockrát s pláčem, ale "kuřátko" vždycky zabere:).
- uklidila z dosahu a z dohledu veškeré hračky a cokoli, co by ho mohlo rozptylovat
-jakmile přestal otvírat pusinku - "nechceš, mamka nenutí" a dokojila jsem ho - to bylo asi tak celý 6-tý měsíc - tedy první měsíc příkrmů.
Stejně jsem to zavedla i s pitím - protože do půl roku byl výlučně kojený, měl problém se naučit pít z lahvičky - ze savičky to neumí dodnes, pítko po pár dnech akceptoval. Koupila jsem si trénovací lahvičku od Aventu se savičkou i pítkem. Zpočátku jsem mu zkoušla dávat na lahvičku savičku, ale kousal do ní a pak za ní chytal ručičkama, voda stříkala všude, dítě mokré ale vypito nic - už jsem byla nešťastná. Pak mě napadlo, dát mu savičku na tácek u židličky na hraní... po pár dnech si ho vzal do pusinky a začal sát sám. Takže jsem ho jen nasadila na lahvičku a bylo. Ovšem z počátku, když neměl žízen, tak ho jen kousal a měl spíš tendence si s ním hrát. To jsem mu ho hned vzala s tím, že s "bumbáním si Kubíček nehraje", sice se chvilku vztekal, ale dneska už ví, že když mu lahvičku dám, napije se, pokud má žízeň a pokud ne, tak ji mamka zase schová a obejde se to bez křiku.
V podstatě jsme už tak daleko, že dnes jsme nouzově jedli svačinku u kamarádky POPRVÉ v dřevěné židličce, kovovou lžičkou a bez bryndáku a bylo to úplně bez problémů - kámoška koukala, protože před třemi měsíci byla svědkem papání oběda, kdy manžel držel svíjejícího se Kubíska na klíně, držel mu ručičky a já se mu snažila trefit do pusinky lžičkou, když se mi to podařilo, pak jsem zase čekala, až ji pustí (měl už 4 zoubky).
Ona má totiž o měsíc staršího chlapečka, který u jídla od počátku sedí jak hříbek, otvírá pusinku a mezi sousty se na ní krásně usmívá...
A pak že to nepůjde:)!
Zas na druhou stranu ale musím říct, že mi Kubíček nedělal problémy s tím, že by něco vyloženě nejedl, to zas ne. Spíš ho to jídlo a sezení v židličce zdržovalo od lezení, stavění se, vytahování všeho odevšad a lumpačení vůbec. Moje dítě se totiž od 5-tého měsíce plazilo a od cca 6,5 měs. lezlo... Jeho největší utrpení bylo a trošku pořád je vydržet v bdělém stavu v klidu sedět - autosedačka pro něj znamenala utrpení nejvyššího stupně!
Takže tak...přeji všem hodně trpělivosti a pevné nervy!!! Ono to půjde, uvidíte!:))
|
| Mirka + Kubík (skoro 9 měs.) | •
|
(4.6.2006 0:05:57)
a jéje...tolikrát jsem to nechtěla!!! laskavý čtenář promine:)
|
|
|
| Mirka + Kubík (skoro 9 měs.) | •
|
(4.6.2006 0:03:32)
Já měla s Kubíčkem taky celkem problém s jídlem - je velice, velice živý a to samozřejmě i u jídla. Jak konstatovala paní doktorka, on prostě nemá čas. Ze začátku to bylo celkem příšerné - co jídlo, to poté komplet převlečené a umyté dítě i já. U jídla se kroutil jak žížala, kousal lžičku, sahal ručkama do misky i do pusinky, pak si jídlo komplet rozmydlil po obličeji a ve vlasech. Absolutně nezabrala druhá lžička v jeho ručičce, to bylo ještě horší, okamžitě si ji strčil do pusinky, vyšťoural si s ní jídlo a rozpatlal ho všude kolem - děs běs! Jenže Kubíček měl bohužel smůlu, protože já nejsem na nějaké rozptylování a kašpárky u jídla moc stavěná. Prostě když se papá, tak se papá. Takže:
- jsem vytáhla velký plastikový bryndák s korýtkem od Sassy (který Kubíček dostal od tety Simčy), ne žádné malé froté bryndáčky pod bradičku
- na jídlo mu vyhrnula rukávy, nebo oblékla bodíčko s krátkými - protože ručičky mu šmejdily úplně všude a mně se ne vždy podařilo zabránit tomu, aby je strčil do misky, nebo do pusinky - a je pořád pohodlnější ručičky umýt, než ho převléci
- pořídili jsme krmící židličku, u které jde přisunout tác až těsně k miminku a je vypolstrovaná a polohovací - je sice dražší, ale jelikož jsem, jako asi skoro každá mamina, na to krmení sama, a nervy mám taky jenom jedny, tak pro mne investice, která se na 1000% vyplatí, v klasické dřevěné by se mi totiž dítko umlátilo - navíc v půl roce ještě sám neseděl, začal až 14 dní po té, co jsme začali s příkrmy
- pak jsem mu levým předloktím bránila v tom, aby mi ručičkama neustále sahal do misky a pravou rukou ho krmila
- při tom jsem mu dokolečka přeříkávala básničku Kuřátko a obilí - zjistla jsem, že když se na něj mluví, poslouchá a přestane s sebou tak mrskat:) - to v podstatě dělám dodnes, obzvláště u večeře - ta je u nás mockrát s pláčem, ale "kuřátko" vždycky zabere:).
- uklidila z dosahu a z dohledu veškeré hračky a cokoli, co by ho mohlo rozptylovat
-jakmile přestal otvírat pusinku - "nechceš, mamka nenutí" a dokojila jsem ho - to bylo asi tak celý 6-tý měsíc - tedy první měsíc příkrmů.
Stejně jsem to zavedla i s pitím - protože do půl roku byl výlučně kojený, měl problém se naučit pít z lahvičky - ze savičky to neumí dodnes, pítko po pár dnech akceptoval. Koupila jsem si trénovací lahvičku od Aventu se savičkou i pítkem. Zpočátku jsem mu zkoušla dávat na lahvičku savičku, ale kousal do ní a pak za ní chytal ručičkama, voda stříkala všude, dítě mokré ale vypito nic - už jsem byla nešťastná. Pak mě napadlo, dát mu savičku na tácek u židličky na hraní... po pár dnech si ho vzal do pusinky a začal sát sám. Takže jsem ho jen nasadila na lahvičku a bylo. Ovšem z počátku, když neměl žízen, tak ho jen kousal a měl spíš tendence si s ním hrát. To jsem mu ho hned vzala s tím, že s "bumbáním si Kubíček nehraje", sice se chvilku vztekal, ale dneska už ví, že když mu lahvičku dám, napije se, pokud má žízeň a pokud ne, tak ji mamka zase schová a obejde se to bez křiku.
V podstatě jsme už tak daleko, že dnes jsme nouzově jedli svačinku u kamarádky POPRVÉ v dřevěné židličce, kovovou lžičkou a bez bryndáku a bylo to úplně bez problémů - kámoška koukala, protože před třemi měsíci byla svědkem papání oběda, kdy manžel držel svíjejícího se Kubíska na klíně, držel mu ručičky a já se mu snažila trefit do pusinky lžičkou, když se mi to podařilo, pak jsem zase čekala, až ji pustí (měl už 4 zoubky).
Ona má totiž o měsíc staršího chlapečka, který u jídla od počátku sedí jak hříbek, otvírá pusinku a mezi sousty se na ní krásně usmívá...
A pak že to nepůjde:)!
Zas na druhou stranu ale musím říct, že mi Kubíček nedělal problémy s tím, že by něco vyloženě nejedl, to zas ne. Spíš ho to jídlo a sezení v židličce zdržovalo od lezení, stavění se, vytahování všeho odevšad a lumpačení vůbec. Moje dítě se totiž od 5-tého měsíce plazilo a od cca 6,5 měs. lezlo... Jeho největší utrpení bylo a trošku pořád je vydržet v bdělém stavu v klidu sedět - autosedačka pro něj znamenala utrpení nejvyššího stupně!
Takže tak...přeji všem hodně trpělivosti a pevné nervy!!! Ono to půjde, uvidíte!:))
|
|
| Mirka + Kubík (skoro 9 měs.) | •
|
(4.6.2006 0:03:52)
Já měla s Kubíčkem taky celkem problém s jídlem - je velice, velice živý a to samozřejmě i u jídla. Jak konstatovala paní doktorka, on prostě nemá čas. Ze začátku to bylo celkem příšerné - co jídlo, to poté komplet převlečené a umyté dítě i já. U jídla se kroutil jak žížala, kousal lžičku, sahal ručkama do misky i do pusinky, pak si jídlo komplet rozmydlil po obličeji a ve vlasech. Absolutně nezabrala druhá lžička v jeho ručičce, to bylo ještě horší, okamžitě si ji strčil do pusinky, vyšťoural si s ní jídlo a rozpatlal ho všude kolem - děs běs! Jenže Kubíček měl bohužel smůlu, protože já nejsem na nějaké rozptylování a kašpárky u jídla moc stavěná. Prostě když se papá, tak se papá. Takže:
- jsem vytáhla velký plastikový bryndák s korýtkem od Sassy (který Kubíček dostal od tety Simčy), ne žádné malé froté bryndáčky pod bradičku
- na jídlo mu vyhrnula rukávy, nebo oblékla bodíčko s krátkými - protože ručičky mu šmejdily úplně všude a mně se ne vždy podařilo zabránit tomu, aby je strčil do misky, nebo do pusinky - a je pořád pohodlnější ručičky umýt, než ho převléci
- pořídili jsme krmící židličku, u které jde přisunout tác až těsně k miminku a je vypolstrovaná a polohovací - je sice dražší, ale jelikož jsem, jako asi skoro každá mamina, na to krmení sama, a nervy mám taky jenom jedny, tak pro mne investice, která se na 1000% vyplatí, v klasické dřevěné by se mi totiž dítko umlátilo - navíc v půl roce ještě sám neseděl, začal až 14 dní po té, co jsme začali s příkrmy
- pak jsem mu levým předloktím bránila v tom, aby mi ručičkama neustále sahal do misky a pravou rukou ho krmila
- při tom jsem mu dokolečka přeříkávala básničku Kuřátko a obilí - zjistla jsem, že když se na něj mluví, poslouchá a přestane s sebou tak mrskat:) - to v podstatě dělám dodnes, obzvláště u večeře - ta je u nás mockrát s pláčem, ale "kuřátko" vždycky zabere:).
- uklidila z dosahu a z dohledu veškeré hračky a cokoli, co by ho mohlo rozptylovat
-jakmile přestal otvírat pusinku - "nechceš, mamka nenutí" a dokojila jsem ho - to bylo asi tak celý 6-tý měsíc - tedy první měsíc příkrmů.
Stejně jsem to zavedla i s pitím - protože do půl roku byl výlučně kojený, měl problém se naučit pít z lahvičky - ze savičky to neumí dodnes, pítko po pár dnech akceptoval. Koupila jsem si trénovací lahvičku od Aventu se savičkou i pítkem. Zpočátku jsem mu zkoušla dávat na lahvičku savičku, ale kousal do ní a pak za ní chytal ručičkama, voda stříkala všude, dítě mokré ale vypito nic - už jsem byla nešťastná. Pak mě napadlo, dát mu savičku na tácek u židličky na hraní... po pár dnech si ho vzal do pusinky a začal sát sám. Takže jsem ho jen nasadila na lahvičku a bylo. Ovšem z počátku, když neměl žízen, tak ho jen kousal a měl spíš tendence si s ním hrát. To jsem mu ho hned vzala s tím, že s "bumbáním si Kubíček nehraje", sice se chvilku vztekal, ale dneska už ví, že když mu lahvičku dám, napije se, pokud má žízeň a pokud ne, tak ji mamka zase schová a obejde se to bez křiku.
V podstatě jsme už tak daleko, že dnes jsme nouzově jedli svačinku u kamarádky POPRVÉ v dřevěné židličce, kovovou lžičkou a bez bryndáku a bylo to úplně bez problémů - kámoška koukala, protože před třemi měsíci byla svědkem papání oběda, kdy manžel držel svíjejícího se Kubíska na klíně, držel mu ručičky a já se mu snažila trefit do pusinky lžičkou, když se mi to podařilo, pak jsem zase čekala, až ji pustí (měl už 4 zoubky).
Ona má totiž o měsíc staršího chlapečka, který u jídla od počátku sedí jak hříbek, otvírá pusinku a mezi sousty se na ní krásně usmívá...
A pak že to nepůjde:)!
Zas na druhou stranu ale musím říct, že mi Kubíček nedělal problémy s tím, že by něco vyloženě nejedl, to zas ne. Spíš ho to jídlo a sezení v židličce zdržovalo od lezení, stavění se, vytahování všeho odevšad a lumpačení vůbec. Moje dítě se totiž od 5-tého měsíce plazilo a od cca 6,5 měs. lezlo... Jeho největší utrpení bylo a trošku pořád je vydržet v bdělém stavu v klidu sedět - autosedačka pro něj znamenala utrpení nejvyššího stupně!
Takže tak...přeji všem hodně trpělivosti a pevné nervy!!! Ono to půjde, uvidíte!:))
|
|
|
| eva, dcera kata 20 měsíců | •
|
(9.10.2005 22:17:54)
no, to jsem moc rada, ze nejsme sami. kacenka odmita kousat vse, krome detskych susenek. je ochotna snist presnidavku, jogurt a za velky uspech povazujeme to, ze ji prikrmy od Hippu. Ukusovat chleba, rohlik, ovoce, zeleninu, zkratka neco v cem jsou kousky, zasadne odmita. Ale jak jsme toho dosahli? Ridila jsem se radou - nic nenutit, kdyz nechce tak nechce. Dopadlo to tak, ze jsme tak kolem 15 mesice zase presli pouze na kojeni a kata ubyvala na vaze. Pak jsem ji zacala jidlo nutit a zjistila jsem, ze pokud ji jednu ci dve lzicky jidla (samozrejme bez kousku)nacpu nasilim, zbytek sni velmi ochotne a bez problemu. Nechce zkratka zacit jist. Nema asi cas. Mam sice vycitky, ze se to nema, ale nevim co jineho delat. S kojenim jeste pokracujeme, ale predstava, ze ji jednou budu chtit odstavit, me desi, vubec si to neumim predstavit. Jak se odstavuji zavislacci?
eva
|
|
| eva, dcera kata 20 měsíců | •
|
(9.10.2005 22:18:26)
no, to jsem moc rada, ze nejsme sami. kacenka odmita kousat vse, krome detskych susenek. je ochotna snist presnidavku, jogurt a za velky uspech povazujeme to, ze ji prikrmy od Hippu. Ukusovat chleba, rohlik, ovoce, zeleninu, zkratka neco v cem jsou kousky, zasadne odmita. Ale jak jsme toho dosahli? Ridila jsem se radou - nic nenutit, kdyz nechce tak nechce. Dopadlo to tak, ze jsme tak kolem 15 mesice zase presli pouze na kojeni a kata ubyvala na vaze. Pak jsem ji zacala jidlo nutit a zjistila jsem, ze pokud ji jednu ci dve lzicky jidla (samozrejme bez kousku)nacpu nasilim, zbytek sni velmi ochotne a bez problemu. Nechce zkratka zacit jist. Nema asi cas. Mam sice vycitky, ze se to nema, ale nevim co jineho delat. S kojenim jeste pokracujeme, ale predstava, ze ji jednou budu chtit odstavit, me desi, vubec si to neumim predstavit. Jak se odstavuji zavislacci?
eva
|
|
|
V její náručí
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)