| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Být diplomat se ženám vyplácí!

 Celkem 36 názorů.
 Mersi, Miška a Lea 


Být diplomat, se ženám vyplácí! 

(6.3.2003 7:13:38)
Musím sa priznať, že som bola presne taká istá a teraz robím presne to, ale našťastie manžel aj keď nerad kritiku a znervoznie, tak mi nič nevykrikuje.
Ale diplomatom som sa naučila a využivam to hodne aj v práci v mužskej časti osadenatva.
Neverili by ste čo sprví z chlapom taká lichôtka aj keď nemusí byť taká prvdivá, zobe z ruky a spravý všetko
 Petule+Philip 25mesicu 


Re: Být diplomat, se ženám vyplácí!.....no chlapum snad taky, ne? 

(6.3.2003 9:17:18)
Ahojky,

stiham se starat o ditko, domacnost, pomahat manzelovi v kancelari a uznam, ze nevypadam spatne. Ale nikdy v zivote by me nenapadlo rict na jakejkoliv manzeluv vytvor, ze je to "blbost". Kritizujeme se navzajem, ale jak uz jste rekly, diplomaticky. Tuhle manzel delal na pc nejakej projekt, tak jsem mu nakonec rekla, jestli by to nevypadalo lepe tak a tak. Vzal to. Stejne tak, jako ja vezmu, kdyz on kritizuje moje projekty, moje ucetnictvi apod. A nasr... bych se presne tak, jako manzele divek ze clanku, kdyby mi rekl - no poslys, ale ten tvuj posledni projekt, to by udelal i nezaucenej lip - a pripomnela bych mu vsechny ty plenky, se kterymi mi mohl pomoc a nepomohl, vsechna koupani mimiska, kdyz jsem mela zanet prsu a bolesti neudrzela ani sklenicku natoz dite a on mi nepomohl, vsechno co nasliboval a nesplnil.
Zkusme zachazet s muzi tak, jak bychom si praly, aby oni zachazeli s nami. Myslim, ze krome diplomacie jde taky trosku o uctu jednoho k druhymu.
Mej te se a kritizujte jemne, ne moc a hlavne konstruktivne!
Petule
 Kahlan+5 


Re: Být diplomat, se ženám vyplácí! 

(6.3.2003 19:13:34)
Uprimne receno, mne se tohle lichoceni muzi, aby neco udelal, moc nelibi. Staci prece slusne pozadat a muz, pokud muze, tak pomuze:-). Muj manzel neni jesitny ani trochu (ano, je to trochu vyjimka), takze kdyz ho v necem opravim, je spise rad. Vzdycky mi dava eseje a projekty k precteni, a sam mne vyzyva, abych tam opravila, co se mi nezda. Totez plati i obracene. A kdyz ho o neco slusne pozadam, tak mi rad vyhovi. Prece jsme partneri a nemusim mu povidat, jaky je skvely a uzasny, a ze potrebuji, aby dojel na nakup:-).
 sally 


Nemusíš být diplomat, stačí trocha slušnosti 

(6.3.2003 22:50:42)
... říct mi můj muž, že v týhle halence vypadám "děsně", nebo že to, co jsem napsala (narýsovala, udělala) je "děsný" nebo že je to "blbina", tak by mi to asi bylo hodně líto... a taky si nejsem jistá, jak moc vstřícně bych na takovouhle formu kritiky reagovala.
A tak si u nás doma neříkáme nic o děsech a blbostech, ale "udělal/a bych to jinak" "co kdybychom zkusili to a to" a "nezlob se, ale tohle ti moc nesluší"...
 xxxxxxxy 


To není diplomacie, ale slušnost 

(7.3.2003 8:26:53)
Chci napsat něco podobného, jako napsala Sally. Že to tiž neříkat takové věci nepovažuju za diplomacii, ale za prostou lidskou slušnost, a nejenom ve vztahu k manželovi, ale ke všem lidem - rodičům, dětem, kolegům atd.
Diplomacie je, když se lže (nebo neříká celá pravda nebo poupravuje pravda), aby se něčeho dosáhlo. Ale nepoužívání hrubých výrazů je jednoduše slušnost.
 Ája, 33. týden 
  • 

Re: To není diplomacie, ale slušnost 

(7.3.2003 10:30:11)
Heluško a Sally,

i já se připojuji k vašemu názoru, že jde o základní lidskou slušnost. Neumím si představit, že bych někomu cizímu, natož partnerovi, řekla, že něco, co řekl nebo udělal, je pěkná blbost. To už bych musela být opravdu HODNĚ naštvaná a asi i tak bych si vzápětí začala připadat jako hulvát a nevychovanec.

Možná si spousta lidí myslí, že právě k tomu nejbližšímu si toho můžeme dovolit nejvíc, ale podle mě je to velká chyba. Když v někom najdeme takové zalíbení, že se rozhodneme strávit vedle něho zbytek života, tak to přece neznamená, že se stal naším majetkem, kterému můžeme říct cokoli a neohlížet se na to, jestli ho to náhodou nezraní. Stejně tak, jako vyjádřit uznání za to, že partner něco udělal pro společnou domácnost, nepovažuji za žádné podkuřování ani manipulaci. Vždyť - jen čistě pragmaticky vzato - to znamená, že to člověk nemusí udělat sám a za to se přece sluší poděkovat, ne? Samozřejmě to platí oboustranně.

A mimochodem, takové to "říkání pravdy do očí" komukoli je podle mého názoru také ošemetná věc. Ve spoustě případů se totiž nejedná o žádnou "pravdu", ale pouze o NÁŠ SUBJEKTIVNÍ NÁZOR na věc, která se nám líbí nebo nelíbí, a nemáme právo to někomu "tvrdě vpálit" jako nějaký objektivní fakt. Třeba když přijde kolegyně v účesu, který jí podle nás absolutně nesluší, bylo by netaktní jí hned mezi dveřmi bez obalu říct "no holka, ty máš teda ale ránu" s pocitem dobře odvedené práce upřímného člověka, který každému říká na rovinu, co si myslí. Tohle není upřímnost, ale hulvátství a netaktnost. Někomu jinému se ten účes může klidně líbit. Něco jiného by asi bylo, kdyby se přímo zeptala "jak mi to sluší" - tady by asi nebylo dobré lhát, ale nějak taktně říct, co si o tom opravdu myslím.
 Zuzana, bez deti, bez moznosti 
  • 

Slusnost versus zachovani si zdravych nervu 

(7.3.2003 10:31:53)
Mile damy,
hovorime-li zde o slusnosti, zkuste si, prosim, precist clanek jeste jednou. Obe maminky v nem popisovane prece neudelaly nic spatneho!
Jedne z nich preci jen uklouzlo "mas to blbe".
To se stane...
Muz vsak zareagoval okamzite - vycetl sve manzelce VSECHNO!

Mile damy, uvedomujete si nekdy, ze vdanych zen jsou hrozne spousty a mnohdy nejsou s temi spravnymi muzi? Ze jejich manzele jim mohou ublizovat i jinak, nez jen fyzicky? Ze nenapadne podrypavani sebeduvery vyroky "ty neumis tu svickovou jako moje matka" a "tvrdila jsi mi, ze budes chodit cvicit a vidim, ze to nedokazes".

Mile zeny,
nejsem ani vdana,
nemam ani deti,
nechci to s muzi ANI VZDAT,
budovani vztahu je dlouhe a casto bolestive,
ale chci vam rict jedno - budte DIPLOMATI, ale otevreni, vstricni, pravdomluvni..

Na poznamku "moje matka vari lepsi svickovou" bych dnes uz skutecne odpovedela "snazila jsem se, stravila jsem pripravou toho jidla 2 hodiny a mrzi me, ze ti nechutna. Tady jsem od tve matky dostala recept, podle ktereho jsem to maso presne pripravila. Zkusis to priste se mnou pripravit?"

Na poznamku "chtelas chodit cvicit a dat ta kila dolu" prece jen priznejte "jo, opravdu bych chtela shodit, snazim se ale nejde mi to. Zkusme, prosim, spolu vymyslet, ktere dny bych pravidelne mohla zacit chodit do aerobiku" - nebo - pokud se vam nechce, REKNETE TO! "Vis, nevadi mi, ze jsem pribrala. Je to pro tebe problem?"

Ja vim, ze jsou to vsechno jen plane reci...
Ale je dobre si to ujasnovat...

At jste zdravi, maminky a tatinkove, i mali brouckove a berusky,
Zuzana
 Zuzana, bez deti, bez moznosti 
  • 

Slusnost versus zachovani si zdravych nervu 

(7.3.2003 10:31:56)
Mile damy,
hovorime-li zde o slusnosti, zkuste si, prosim, precist clanek jeste jednou. Obe maminky v nem popisovane prece neudelaly nic spatneho!
Jedne z nich preci jen uklouzlo "mas to blbe".
To se stane...
Muz vsak zareagoval okamzite - vycetl sve manzelce VSECHNO!

Mile damy, uvedomujete si nekdy, ze vdanych zen jsou hrozne spousty a mnohdy nejsou s temi spravnymi muzi? Ze jejich manzele jim mohou ublizovat i jinak, nez jen fyzicky? Ze nenapadne podrypavani sebeduvery vyroky "ty neumis tu svickovou jako moje matka" a "tvrdila jsi mi, ze budes chodit cvicit a vidim, ze to nedokazes".

Mile zeny,
nejsem ani vdana,
nemam ani deti,
nechci to s muzi ANI VZDAT,
budovani vztahu je dlouhe a casto bolestive,
ale chci vam rict jedno - budte DIPLOMATI, ale otevreni, vstricni, pravdomluvni..

Na poznamku "moje matka vari lepsi svickovou" bych dnes uz skutecne odpovedela "snazila jsem se, stravila jsem pripravou toho jidla 2 hodiny a mrzi me, ze ti nechutna. Tady jsem od tve matky dostala recept, podle ktereho jsem to maso presne pripravila. Zkusis to priste se mnou pripravit?"

Na poznamku "chtelas chodit cvicit a dat ta kila dolu" prece jen priznejte "jo, opravdu bych chtela shodit, snazim se ale nejde mi to. Zkusme, prosim, spolu vymyslet, ktere dny bych pravidelne mohla zacit chodit do aerobiku" - nebo - pokud se vam nechce, REKNETE TO! "Vis, nevadi mi, ze jsem pribrala. Je to pro tebe problem?"

Ja vim, ze jsou to vsechno jen plane reci...
Ale je dobre si to ujasnovat...

At jste zdravi, maminky a tatinkove, i mali brouckove a berusky,
Zuzana
 Ája, 33. týden 
  • 

Re: Slusnost versus zachovani si zdravych nervu 

(7.3.2003 10:44:21)
Když už tady tak teoretizujeme,

myslím, že to byla oboustranná chyba - ta manželka použila trochu drsný výraz a ten manžel zareagoval dost nezrale. Myslím, že tohle vyčítání deset let zpátky dělají lidé, kteří si nejsou sami sebou moc jistí. "Zralejší" by asi bylo, kdyby řekl něco jako - chápu, že se ti to nelíbí, ale prosím, abys mi to říkala slušně, protože takhle mě to uráží.

Ale šedivá je teorie, zelený je strom života ...:o)))
 Marcela a Danny 05/2003 


Re: Re: Slusnost versus zachovani si zdravych nervu 

(11.3.2003 12:54:19)
Myslim, ze manzel opravdu zareagoval trochu neprimerene a nevyzrale. Nevim, kolik bylo obema muzum let, kdyz se ozenili, ale vzhledem k veku pisatelky a jeji sestrenice byli asi tez dost mladi....

Jeste v jednom bode bych se chtela postavit na obhajobu jedne z divek, ktera se po porodu nedostala na puvodni vahu. Mozna to bylo zpusobene tim, ze pred porodem manzel sliboval, ze v dobe, kdy ona pujde cvicit, se on postara o miminko. Z clanku jsem pochopila, ze doma nedelal nic, krome toho, ze byl tzv. "bread winner", tedy zivitel rodiny. Podle me oba muzi nebyli dost vyzrali a asertivni, aby snesli kritiku. Pravda je, ze nikdo z nas tu nevi, jakym tonem (krome slova "blbe") byla kritika vznesena. A myslim, ze prave ton hlasu hraje dost casto velmi dulezitou roli.
 Jana 
  • 

Re: Být diplomat, se ženám vyplácí! 

(11.3.2003 9:21:46)
Co dodat - ako by to Petule pisala aj za mna :))
 Petr 
  • 

Bohužel... 

(18.3.2003 23:27:59)
Bohužel máte pravdu. Přestože ctím schopnost racionálního uvažování jako vlastnost, která dělá člověka člověkem, tak se musím přiznat, že na mě lichotka "ty jsi dobrý" působí dobře. Uvědomuji, že je to skutečně pouze bezobsažné lichocení. Prostě ten pocit spokojenosti z poslouchání takovýchto slov je ve mě zakořeněn hlouběji, než by mi bylo milé. Bohužel.
 Hanny1 


Re: Bohužel... 

(2.7.2004 12:25:09)
Díky za upřímnost. Jseš dobrej. (A to není bezobsažné lichocení.)
 Hanny1 


Díky . 

(2.7.2004 12:27:54)
Díky za upřímnost. Jseš dobrej. (A to není bezobsažné lichocení.)
 segra 
  • 

jak kdy 

(7.3.2003 10:38:49)
Pripojuji se k holkam, my se doma taky kritizujeme konstruktivne a slusne.

I kdyz, nekdy i dost razne. Oni totiz obzvlast chlapi nekdy jemne narazky preslechnou ci nepochopi - tezko rikat jestli vinu ma v tom pripade ten, kdo nepochopil, nebo ten, kdo se nejasne vyjadril; ale faktem zustava, ze nektere prilis opatrne a diplomaticky vyjadrene nazory proste nevzbudi v partnerovi pocit, ze jde o neco, co je pro toho druheho fakt dulezite. Takze pokud mi o neco opravdu jde, radej nez "vis, drahy, ja si myslim, ze by snad, eventuelne, kdyz bys nic nenamital, ..." reknu jasne co chci, popr. co teda opravdu nechci. Klidne a durazne pronesene "to myslis OPRAVDU vazne?" dokaze divy.
Uznavam, ze je asi spousta chlapu, co to nesnese; ale k tomu uz muzu rict jen "jakeho jste si vybraly, takoveho mate". Nikdo neni dokonaly, leccos se muze casem vylepsit, ale pri volbe partnera by asi clovek mel opravdu klast duraz nato, aby veci, ktere pro nej jsou dulezite, pasovaly.
 Ája, 33. týden 
  • 

Re: jak kdy 

(7.3.2003 10:51:36)
Ségro,

já si taky myslím, že takové ty "jemné narážky, náznaky a obcházení" o kterých píšeš, jsou nanic a že to není ta správná, tedy fungující diplomacie :o)) Podle mých zkušeností to dělají spíš holky a když to partner nepochopí, protože to moc ani nejde, tak pak mezi kamarádkami obracejí oči v sloup, jakého to mají doma natvrdlíka.

Je to třeba říct jasně, nechodit kolem horké kaše, ale s tím, že nebudu partnerovi upírat dobrý úmysl. Něco jako: jsem moc ráda, že jsi uvařil večeři, ale myslíš, že bys příště mohl trochu míň solit?

Je to blbý příklad, ale nic lepšího mě právě nenapadá.
 Jana 


Naštěstí... 

(7.3.2003 10:59:45)
...mám chlapa asi z jiné planety ;o)

Říct o něčí práci, že je to blbost, sice není podle Gutha-Jarkovského, ale popsané reakce se mi zdají paranoidní (pokud to autorka myslela vážně).
Podle mě má u normálních chlapů největší šanci na úspěch jednání na rovinu "nelíbí se mi to, je to takové a makové, nešlo by to jinak? nešlo by to takhle?" Než nějaké oblezličky "ó ty jsi tak šikový, úžasný, nejlepší a skvělý, nespletl ses nahodou?"
A pokud mi náhodou ujede, že je něco blbost (což se může stát - nedělám si iluze), tak mi přece ukřivděný páníček tvorstva nebude vyčítat loňskou svíčkovou...

Chovejme se ke svym partnerum slusne, mnohem lepe, nez k pokladni na poste, k urednici na bernaku a nez k tomu svalovci v posilovne - nasi partneri jsou to nasi nejblizsi pribuzni a mame je doma porad ;o)
J.
 Sosan 
  • 

Re: Naštěstí... 

(7.3.2003 12:11:46)
K té diplomacii. Ono úplně stačí ve své řeči nehodnotit druhého jako osobu, ale mluvit o tom předmětu nebo činnosti. Neříkat, jsi úplně blbá, ale to a to je uděláno blbě. Neříkat vypadáš v tom příšerně, ale ty šaty vypadají příšerně. A to platí obecně v jakýchkoliv vztazích, doma i v práci.

Jinak jsem rozhodně zastáncem říct věci jasně, přímo a naplno. Jinak je to na zbláznění.
 xxxxxxxy 


Re: Re: Naštěstí... 

(7.3.2003 13:54:09)
Samozřejmě, že s chlapama se musí na rovinu a ne jenom naznačovat. Ale i na rovinu se to dá říct různě. Místo hrubého: To je ale pěkná blbost! Lze říct třeba: No nevím, ale tohle asi nebude fungovat, protože...neboA: Myslím si, že tohle by mělo být jinak, protože...atd. atd. Není třeba se chlapa bát a lézt mu do zadku, když něco zkazil, ale taky ho neurážet. Ale dkyž se mu něco povede, přimlouvám se za pochvalu, zaslouží si ji.
Samozřejmě totéž platí na druhou stranu: nenechat si líbit podobné hulvátské chováné od partnera (někteří jsou na to skutečně přeborníci) ani žádné vytýkání minulých prohřešků. A pokud partnera nenapadne nás za něco pochválit, otevřeně mu to říct, ale slušně.
 16.5Salám&Lajka14 


Moc se mi to nelíbí... 

(11.3.2003 10:31:36)
Mě ta diplomacie připadá spíš jako lež, neupřímnost a podkuřování. Nikdy jsem nic podobného neprovozovala a ani to provozovat nehodlám. Proč taky. Vzala jsem si muže, kterého doopravdy miluji a obdivuji, což ovšem neznamená, že mu neřeknu svůj případný negativní názor. Proč bych ho měla nějak zaobalovat? Vždyť bych z něj dělala hlupáka. Muži přece nejsou tak naivní, aby si sami o sobě mysleli, že vše, co od nich pochází, skvělé a jedinečné jest. Jistě, jsou ješitní, a ženy snad nejsou?
Stejný článek by mohl napsat muž o tom, jak své ženě zkritizoval např. nový účes nebo svetr.
Upřímnost v partnerském vztahu je možná někdy trochu nepříjemná, trochu "svědí", ale je mi pořád milejší než mazání falešného medu kolem úst. A mému manželovi, doufám, taky. :o)
 Simča a beruška 


Mě se to taky moc nelíbí... 

(11.3.2003 10:50:14)
Přidávám se k Monty. Nikdo nejsme dokonalí a proto musíme být k sobě tolerantní. Jestliže někoho miluji a on miluje mě, tak jaképak mazání medu...
Nemám na všechno stejný názor jako můj manžel, ale ještě nikdy jsme nedošli tak daleko, abychom museli přemýšlet nad tím, jak to tomu druhému co nejšetrněji říct, aby se ho to náhodou nedotklo. Myslím si, že je to věc založená čistě na upřímnosti a lásce. Můj manžel je můj kamarád a partner, tak by to mělo být. A jestliže to tak u někoho nefunguje, tak potom je mi těch lidí líto.
 Vojta, syn Kryštof (1rok) 
  • 

Zkuste se na to podívat taky trochu jinak........ 

(12.3.2003 23:41:56)
Ahoj,
jsem onen manžel, který je zmiňován v tomto sporném článku. Velmi rád bych se taky zúčastnil, ale nepřipadne mi příliš šťastné diskutovat stále dokola o něčem o čem mám pocit, že to nebylo až tak úplně pochopeno. Jsem demokrat a hlavně realista, proto nezastávám názor, že by měla v domácnosti dělat žena vše sama, pravdou ovšem je, že volný čas který trávím doma věnuji hlavě rodině a nebo rodinným pracem do kterých hlavně počítám údržbu a zvelebování domu. Domácí práce zvládám sice taky a podotýkám, že všechny, ale nezbývá na ně až tak tolik času - není to ovšem tak, že bych je vůbec nedělal. Ano - život by člověka přinutil k tomu se jim věnovat naplno. Není pravdou, že by mi žena šimrala mé ego příliš často anebo mi dokonce mazala med kolem úst. Jsem jí vděčen za její názor a dokonce ho většinou po ní vyžaduji, neboť si myslím, že na to má hlavu - přeložím-li to jinak znamená to, že si myslím že je chytrá. Myslím si ovšem také, že je mladá a tímto článkem chtěla hlavně světu sdělit jakou získala novou zkušenost v oblasti manželství a to, že dívčí ideály a názory jsou úplně scestné v konfrontaci se skutečným životem.(Upozorňuji, že stejné názory mám i na mužskou populaci.) Každý člověk prochází určitým vývojem a po cestě životem nabírá zkušenosti. Náš vztah není postaven na chvále ani na mazání medu kolem úst, není postaven ani na kritizování. Jsem velmi rád, že mohu přijít za ženou, kterou miluji a zeptat se jí na její názor a vědět, že mi odpoví upřímně tak, jak si to myslí a doufám, že u ní je to stejné. Ne vždy jsou naše názory správné. Ne vždy jsou naše názory příjemné, ale je to jediný způsob jak se dozvědět vlastní chyby a vlastní nedokonalost.Jak s touto informací člověk naloží je jeho věc a jeho právo. Nenechte se splést pouze rodinou, mluvím o názorech na cokoliv. Vím, že spousta lidí nebude se mnou v tom co jsem zde napsal souhlasit, je to jejich právo.Zkusme se na to podívat také z jiné strany než jenom z té své, nebuďme přesvědčeni o své neomylnosti nebo svém názoru, buďte více tolerantní ke všem názorům, třeba se vám podaří pochopit co tím chtěl onen člověk říci, i když to nemusí být zrovna správné.
 B A 


Re: Zkuste se na to podívat taky trochu jinak........ 

(13.3.2003 4:48:15)
Ahoj Vojto,

moc se mi libi Tvoje odpoved a obrana Tve manzelky. Myslim, ze pravda ma ve vztahu to nejlepsi misto.
Mam ale pocit, ze v reakcich nebylo napadano rikani pravdy a nazoru, ale reakce po uklouznuti vyroku jako "to je blbe". Tedy Tvoje reakce, kde jsi sve zene vycetl vsechny jeji chyby za vetsi cas zpatky. Ale mozna se samozrejme pletu :-)))
 Vojta 
  • 

Re: Re: Zkuste se na to podívat taky trochu jinak........ 

(17.3.2003 20:37:37)
Ahoj Nejanko,
pravdou je, že ona toliko diskutovaná reakce se dá vysvětlit všemi možnými způsoby. Ve skutečnosti se tahle situace odehrála asi kolem desáté večer, kdy jsem byl docela unavený a pravdou je, že i trochu podrážděný. Onen obchodní dopis: Věta, která byla kritizována nebyla větou v obchodním dopisu, ale právnický obrat v určitém bodu návrhu smlouvy. Věděl jsem přesně jak má ta věta znít a jak to má být podáno a dokonce jsem se ani neptal na názor. Bylo mi to sděleno přes rameno ve chvíli kdy jsem domýšlel jak nejlépe tu větu formulovat.:) Ono vyčítání taky nebylo tak žhavé...
Ve skutečnosti moje žena velmi ráda píše články a tato situace se jí zdála jako velmi dobré téma. článek jsem četl dřív než ho někam poslala a až po delší době ho umístila zde aby zjistila jaká bude reakce na kvalitu článku.
 Monika 
  • 

pro Vojtu 

(16.4.2003 13:44:22)
Ze článku ale vše vyznívá v Tvůj naprostý neprospěch. Nedokážu si představit, že by mě můj partner ponížil tak, že by rozebíral moje nedostatky na internetu. Nicméně - každý jsme jiný. Je dobré poslechnout si i druhou stranu.
 Boris, bez dětí 
  • 

Re: Re: Zkuste se na to podívat taky trochu jinak........ 

(18.3.2003 23:39:19)
"To je blbě" Nejsou opravdu nejvhodnější slova, jakými vyjádřit svůj názor, že daná věc není vyřešena nejlepším způsobem. Mluví-li se v článku o tom, že být diplomat se vyplácí, je možno chápat toto tvrzení nejen jako jednání (diplomatické jednání) ale také jako formu (diplomatické způsoby). Někdy mám dojem, že právě ony diplomatické způsoby činí ženám trochu potíže. Možná to bude tím, že ženy jednají přece jen o něco více citově.
 Boris, bez dětí 
  • 

Ještě doplnění... 

(18.3.2003 23:47:21)
Abych poněkud přesněji formuloval rozdíl mezi diplomatickým jednáním a diplomatickými způsoby který jsem měl na mysli. V uvedené situaci by podle mě (zvláště vzhledem k tomu, co zde napsal Vojta) bylo diplomatickým jednáním zmiňovanou větu vůbec nekomentovat. Pokud se již Lucie rozhodla k vyjádření svého názoru, pak to měla udělat diplomatickým způsobem. Tedy zvolit jiná slova. Ze článku je zřejmé, že se nestalo ani jedno, ani druhé, takže považuji Vojtovu reakci za - řekněme nikoliv přiměřenou, ale pochopitelnou.
 Tanula 
  • 

Re: Ještě doplnění... 

(17.11.2005 15:14:44)
Nazory si rict,ale volit formu.To mi dela velke problemy,vetsinou neco vychrstnu a i kdyz si za obsahem stojim,s chladnou hlavou musim priznat,ze jsem mohla volit diplomatictejsi formu.Velmi obdivuji sveho muze,ten diplomat je.
 Mirka 
  • 

Re: Moc se mi to nelíbí... 

(10.7.2003 9:13:27)
Myslím že se Monty plete. Muži tak naivní (jestli se tomu dá říkat naivita)jsou. Fakt chtějí slyšet že jsou nejlepší a všechno co udělali je nejbáječnější. Na mužské ješitnosti se dá přímo budovat. A kdyžtak ještě mají maminku, která jim to vždy potvrdí a vy budete v podezření že za to všechno co on pro vás dělá si ho dostatečně nevážíte. Také se může stát že bude zkoušet být obdivován jinde. Muži jsou proti nám křehcí tak mějme trpělivost . Říct jim natvrdo tohle se ti tedy moc nepovedlo vyvolá stejnou reakci jako poslat dceru v pubertě do koupelny si umýt nalíčení hodné operní sólistky na večerní představení. Kdo má dostatečnou a oprávněnou sebedůvěru, nebude se cítit ohrožen natolik aby začal chrlit irelevantní žvásty pouze s úmyslem ublížit (oko za oko). Zkrátka buďme v takových případech nad věcí. On to asi cítí že dostal na zadek, tak křičí.
 rina, 2letá dcera 
  • 

Upřímnoct k chlapovi? Nee... 

(7.2.2006 22:31:59)
chachá, upřímnost k manželovi mi připadá dosti utopistická. teoreticky je vše pravda, proč si neříci věci tak, jak jsou, ale muži jsou jaksi jinak geneticky vybavení (neznám kjiný exemplář), takže říci manželovi"miláčku, ten nový plot, co už týden děláš je dočista křivý" aj jako výzva na souboj.
Takéjsem se snažila používat rovnocennou komunikaci s očekáváním, že druhý to bude chápat stejně, ale tvrdě jsem narazla. V současné době jsem pro manžela už jen semetrika, která ho neustále kritizuje a stále se chce hádat (dlouhý, ale asï banální příběh).
také jsem neuměla a hlavně nechtěla být diplomatická-vždyť jsme přeci rovnocenní partneři, ne? Opak je pravdou, muži to vysloveně vyžadují-chválit, chválit.
teď už bych sklapla krovky a poslušně chválila.Nic to nestojí a výsledky jsou mimořádné.
 Katerina, 1 dite, druhe na ceste 
  • 

Ja jsem feministkou zustala 

(26.3.2003 18:11:01)
Ja jsem feministkou zustala. Neperu, nevarim a nikomu nesimram muzske ego. Mam au-pair - studentku, ktere pronajimam pokoj v nasem byte a ona za to 4 hodiny denne pro nas "pracuje" , dela zenske prace a hlida, kdyz jdeme s manzelem do kina, na kafe. Manzel vzdycky rika, ze ma radeji sedive zaclony, nez sedivou zenu. A i sluzkam se plati....
 á 
  • 

Re: Ja jsem feministkou zustala 

(26.3.2003 21:15:07)
Já mám také paní na úklid. Jsem ráda, že už se začíná takto uvažovat i u nás. Žila jsem dlouho v Anglii, kde je úplně běžné, že ženám muž buď pomáhal, nebo ji zajistil pomoc. Superženy neexistují.
 Anežka, bez dětí 
  • 

Re: Ja jsem feministkou zustala 

(2.7.2003 15:45:44)
Tedy - zírám: Feministka, která používá termín "ženské práce"! Víte jistě, že jste feministkou zůstala? (Mimochodem - ten čánek, o který by tu mělo jít, je moc hezky napsaný a použitá jemná nadsázka mu prospívá. Ostatně soudím, že oba mužové, poučeni, již svým ženám nikdy nevyčtou všechno z minulosti, jakož i dámy nebudou zbytečně užívat silných slov.)
 Anežka, bez dětí 
  • 

Re: Ja jsem feministkou zustala 

(2.7.2003 15:47:09)
Tedy - zírám: Feministka, která používá termín "ženské práce"! Víte jistě, že jste feministkou zůstala? (Mimochodem - ten čánek, o který by tu mělo jít, je moc hezky napsaný a použitá jemná nadsázka mu prospívá. Ostatně soudím, že oba mužové, poučeni, již svým ženám nikdy nevyčtou všechno z minulosti, jakož i dámy nebudou zbytečně užívat silných slov.)
 Petra 
  • 

úžas 

(16.4.2003 13:37:13)
Pozorně jsem si přečetla článek a je mi z něho smutno. Bohužel je ještě stále spousta žen, které otročí na úkor rodiny. Nechápu jak můžou žít s někým, kdo ani nevykoupe jejich malého drobečka, nepřekvapí je večeří a vyžehleným prádlem. Nikdy bych si takového muže nemohla vážit a kdyby mi vyčítal rok staré prohrešky? Odvažuji se říct, že takového partnera bych ve svém životě nikdy nepřipustila. Žiji s partnerem dva roky a slušnost a vzájemný respekt by nám nikdy nedovolili chovat se k sobě tak, jak se popisuje v článku. Rozhodně se nepokládám za žádnou feministku, ale v roli služky mě nikdy nikdo neuvidí.
 Burka 


Re: úžas 

(11.8.2004 23:07:41)
verim, ze existuju malicherni a ukazkovo tupi chlapi a verim ze existuju zeny, ktorym sa zda, ze otrocia, ked maju chlapovi ozehlit koselu :)-a ze neokupe dieta?-ved s nazormi a vzorcami spravania sa je potrebne sa oboznamit pocas chodenia spolu, popripade spoluzitia nadivoko-diplomacia je na mieste, ale neznamena pokrytectvo, trosku si autor tento pojem v clanku pletie :)))

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.