| Sylvie | 
 |
(11.1.2002 22:34:33)
Ahoj,
jestli si chcete přečíst, jaké jsou mezinárodní definice kompetencí porodní asistentky a jak se mají vzájemně "rádi" ČAPA, ČAS, ČGPS a min. zravotnictví, podívejte se na článek ve Zdravotnických novinách.
S.
|
| Sylvie |
|
(12.1.2002 12:03:11)
Když už jsem sem dala odkaz na Zdravotnické noviny, vložím sem i článek, který jsem tam dneska našla. Profesor Hořejší a doktor Baran píší, proč jsou porodní domy nebezpečný nesmysl.
A ještě bych přidala odkaz na rozhovor s profesorem Marešem, přednostou Ústavu sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové, kde získávají bakalářské i magisterské vzdělání první porodní asistentky.
Takže profesor HOřejší a dokor Baran:
Prof. Jan Hořejší je přednostou gynekologicko-porodnické kliniky pražské Fakultní nemocnice Motol. MUDr. Pavel Baran je soukromý gynekolog, který vede poradnu pro ohrožená a patologická těhotenství ve Zlíně. Jejich názory na možnost samostatné práce porodních asistentek si jsou značně blízké a vyjadřují stanovisko mnoha gynekologů a porodníků.
J. Hořejší: od strašného průšvihu je jen krůček
Porod je naprosto přírodní, fyziologický děj. Ale je jen krůček od strašného průšvihu, který může během pěti minut dítě zahubit dítě a za ne o moc delší dobu také matku. Podstatné je, že se tento krůček nedá předpovědět. Dříve se rodilo doma, ale perinatální úmrtnost dětí v těhotenství, za porodu a do sedmi dní po porodu byla až dvacetinásobně vyšší než dnes, podobně to platí o úmrtnosti rodiček.
Máme hustou síť porodnických zařízení. Až moc. Porodníků máme habaděj. Dělat za těchto okolností porody doma je z odborného hlediska jednoznačně krokem zpět. Porodní báby, které to v Nizozemsku dělají a umějí, jsou vyškoleny na úrovni bakaláře. Aby porodní asistentka u nás mohla pracovat samostatně, musela by mít vyšší vzdělání a také právní odpovědnost. Nenaváži spolupráci s žádnou porodní asistentkou, která mi bude vozit průšvihy, jež se pak řeší s velkým nervovým vypětím a přinášejí ekonomické ztráty. Když ta paní umře, umře nám, ne jim.
I kdyby vše bylo ideálně zařízeno, co to bude platné, když v Praze nastane dopravní zácpa. Pokud se totiž začne předčasně odlučovat placenta, je dítě mrtvé za pět minut. I v nemocnici mají v takovém případě všichni plné ruce práce, a ani tam to nemusí dopadnout vždycky ideálně. K tomu se mohou připojit ještě poruchy srážlivosti atd.
Proč stavět v Motole porodní dům, když zde máme porodnici? Myslím, že cesta vede jinudy - je třeba více „humanizovat“ porodnictví. A v tom se za posledních deset let udělal obrovský kus práce. Sám jsem si kdysi nedovedl představit otce u porodu, protože když se v těhotenské poradně nabírá chlapovi krev, mnohdy omdlí jako špalek - obával jsem se, abychom se místo porodnické péče ještě nevěnovali jim, ale není tomu tak. Až na naprosto vzácné výjimky je přítomnost otce u porodu jednoznačně pozitivní. Nedávno jsem rodil dceru jednoho kolegy a ona u porodu nikoho neměla. Bylo mi to najednou divné, přišla mi strašně opuštěná, i když jsme se jí věnovali nejen odborně.
Pokud vím, tak ze savců rodí do vody jenom velryba, ale na druhé straně - pokud je žena v první době porodní ve velké vaně plné teplé vody, zmírňuje jí to bolesti, působí to spasmolyticky. Navíc může zaujmout libovolnou polohu, která jí vyhovuje, protože ji voda nadnáší. Ale vlastní vypuzování do vody mi připadá jako skutečně nehorázný nesmysl, protože je to jednak proti přírodě a jednak tam musí stát porodní asistentka se síťkou na motýly a vybírat hovínka. Hlavička dítěte totiž před sebou vždy nějakou stolici tlačí. Pro přípravnou, takzvanou otevírací dobu je to tedy ideální, škoda, že zde takovou vanu nemáme. U nás jsou alespoň sprchové kouty, ve kterých rodička může sedět a sprchovat se teplou vodou. Co nám ekonomika, vybavení nemocnice a zdravý rozum dovolí, to ženám samozřejmě umožníme.
Přestali jsme ženy holit, respektive oholí se jenom ta část hráze, kde lze předpokládat nástřih nebo nějaké poranění, kvůli šití a hojení. Před deseti lety bylo nemyslitelné, aby žena šla k porodu neoholená. Je třeba se snažit, aby žena měla co nejméně obtíží, které mít nemusí.
Lékař je naprosto nutný v okamžiku, kdy se porod vymkne z mezí fyziologického, přírodního děje. Ale u většiny porodů je až ten druhý. Porodní asistentka (která má na sále pracovní dobu a nikoli jen pohotovostní službu jako lékař) je s rodičkou neustále. Pokud si to žena přeje, mohou ji u nás doprovázet k porodu terénní porodní asistentky. V mnoha porodnicích asistentky vedou fyziologické porody, v některých nemocnicích i šijí poranění a jsou nedocenitelným prostředníkem mezi rodičkou a lékařem. U nás mohou některé porody vést porodní asistentky zde zaměstnané, jejichž odborné znalosti a schopnosti známe.
P. Baran: rodičky musejí znát rizika
Určité riziko s sebou nese 29 procent těhotných a další vznikají během porodu. Buďte doktorem, který převezme rozvrtaný porod. Vemte zodpovědnost za dítě, které se narodí, když nevíte, co s ním dosud bylo. Žena přijede s alterací ozev, použijete porodnické kleště a dítě bude mrtvé. Nechtěl bych mít službu na porodnici, kam by mi vozili patologické případy, které vzniknou někde jinde.
Argument, že lékař nemá čas věnovat se rodičce, je výmluva. Co by na službě dělal? Když přijde v druhé době porodní k šesti porodům, tak je to hodina práce. A co dělá zbývajících jedenáct hodin? Musí mít čas na pa- cientku.
Pořád mi vrtá hlavou, čím doktoři u porodu tak škodí? Mluvím o dobrém porodníkovi, ne o porodníkovi, který se přišel do porodnice vyspat a je vzteklý, že má na sále čtyři matky. Ale pokud bude pro rodící ženy dělat, co je potřeba, tedy hlídat je, pak nevím, proč by měl vadit. Staří porodníci nás učili, že si máme strčit ruce do kapes, abychom zbytečně neintervenovali.
Nikdo nikdy nebránil, aby bylo na porodním sále pěkně vymalováno, aby bylo ztlumené světlo, aby nezpíval Karel Gott.
Strangulaci pupečníku nemůžete předvídat, odlučování lůžka nemůžete předvídat. I po porodu mohou nastat akutní stavy, porodní sál je superakutním pracovištěm. Jde o jednotku intenzivní péče na druhou, která se stará o dva životy.
Když v Hradci Králové porodí nezralého novorozence, tak ho nesou z porodnice na novorozenecké oddělení přes dvůr. A už to jim zhoršuje výsledky. Představte si, jak dlouho by trvalo, než porodní asistentka z porodního domu sežene například při výhřezu pupečníku lékaře, než pacientku dopraví na sál, než se dostane na stůl, než se provede nástřih branky atd. A to je potřeba, aby rodička také věděla.
(gel, dav), foto Pavel Ligr a Vladimír Brada
|
| Pavlína, syn | •
|
(12.1.2002 14:29:23)
Můj syn se narodil do vody ve Vrchlabské porodnici. Bylo to nádherné a vůbec mi to nepřipadalo jako nehorázný nesmysl. Konečně jsem si zažila něco, co můžou zažít jen velryby. Velrybám můžeme jen závidět, do té doby než je lidstvo úplně vyhubí. Pan profesor je asi stará škola. Docela by mě zajímalo, kolik mu je let. Pro starší generaci je typické předem odmítat něco, co v životě neviděli. Já jsem rodila do vody bez klystýru a žádná hovínka mi na hladině neplavala. Místo síťky na motýly mají ve Vrchlabí obyčejné sítko, které koupíte v běžných domácích potřebách(je levnější). Jestliže přece jenom unikne stolice(většinou celistvá a nerozředěná klystýrem) nedělá porodním asistentkám žádný problém toto rychle odstranit. Rozhodně to nedává rodičce najevo, že jí to vadí a že je to hnusné. Lovení hovínek z vody neni hlavní pracovní náplń porodní asistentky, tak, jak se nám to snaží namluvit prof. Hořejší z Motolské porodnice.
Přeju všem pohodu
Pavlína
|
|
| Pavlína, syn | •
|
(12.1.2002 14:31:30)
Můj syn se narodil do vody ve Vrchlabské porodnici. Bylo to nádherné a vůbec mi to nepřipadalo jako nehorázný nesmysl. Konečně jsem si zažila něco, co můžou zažít jen velryby. Velrybám můžeme jen závidět, do té doby než je lidstvo úplně vyhubí. Pan profesor je asi stará škola. Docela by mě zajímalo, kolik mu je let. Pro starší generaci je typické předem odmítat něco, co v životě neviděli. Já jsem rodila do vody bez klystýru a žádná hovínka mi na hladině neplavala. Místo síťky na motýly mají ve Vrchlabí obyčejné sítko, které koupíte v běžných domácích potřebách(je levnější). Jestliže přece jenom unikne stolice(většinou celistvá a nerozředěná klystýrem) nedělá porodním asistentkám žádný problém toto rychle odstranit. Rozhodně to nedává rodičce najevo, že jí to vadí a že je to hnusné. Lovení hovínek z vody neni hlavní pracovní náplń porodní asistentky, tak, jak se nám to snaží namluvit prof. Hořejší z Motolské porodnice.
Přeju všem pohodu
Pavlína
|
|
| Žaba (Darek, Alan a Dora) | 
|
(19.1.2002 15:23:30)
Ach jo! Mám takovej pocit, že pánové Hořejší a Baran opět nade vši pochybnost ukázali, že o rodičku v porodnicích vůbec nejde. Hlavní jsou přece porodníci. Celá záležitost se musí zorganizovat tak, aby ubohé pány doktory nepostihlo něco nepříjemného.
Nevím, jak kdo, ale já bych se dala "ukecat" na ledacos, s čím jsem třeba nepočítala, nebo co se mně zase až tak docela nelíbí, kdyby se se mnou jednalo slušně. Když by mně lékař řekl, že samozřejmě nechce, abych se cítila nepohodlně, ale že můj návrh považuje za nebezpečný pro miminko nebo pro mě, a že se pokusí spolu se mnou najít takový kompromis, abych se já cítila co nejlíp a aby přitom porod byl podle jeho nejlepšího vědomí a svědomí bezpečný, tak bych byla asi ochotná slevit i o hodně. Ale když se dočtu, že "Nenaváži spolupráci s žádnou porodní asistentkou, která mi bude vozit průšvihy, jež se pak řeší s velkým nervovým vypětím a přinášejí ekonomické ztráty" nebo "Vemte zodpovědnost za dítě, které se narodí, když nevíte, co s ním dosud bylo. Žena přijede s alterací ozev, použijete porodnické kleště a dítě bude mrtvé. Nechtěl bych mít službu na porodnici, kam by mi vozili patologické případy, které vzniknou někde jinde" tak to nevypadá, že by pánům doktorům záleželo na rodičce nebo na dítěti, spíš si nechtějí komplikovat život.
Dále mě taky zaráží, že dr. Baran nemůže pochopit, proč by mohli být lékaři u porodu na obtíž. O intimitě asi nikdy neslyšel. Já bych například u porodu nejradši neměla nikoho cizího, a chlapa s rukama v kapsách už vůbec ne. Vybavuje se mně rozhovor se sexuoložkou Hankou Fifkovou, který jsem někde četla. Zmiňuje se tam o tom, jak se podivovala, že v České urologické společnosti byli až donedávna samí muži a i dnes je tam žen pomálu. A kolega-urolog jí to objasnil - vždyť urologové se velmi často zabývají intimními mužskými záležitostmi, takže přece nelze očekávat, že by pacienti měli zájem o ženy-uroložky. A dr. Fifková se (dle mého názoru zcela pochopitelně) pozastavovala nad tím, že nic podobného nikoho nenapadne v souvislosti s muži-gynekology a jejich pacientkami. Kdykoli jsem se pokusila sdělit, že se před nimi opravdu stydím (většinou jsem to řekla sestře), dostalo se mně odpovědi: "Ale pani, takovejch ten doktor už viděl!" Takže jsme opět u toho - on to ten doktor nějak rozdejchá, že kouká cizí ženě do intimních míst, nemějte obavu! A jestli to nevadí pacientce, to je vedlejší, kvůli té tu přece nejsme!
Ale já pořád doufám, že to bude lepší, myslím si, že už se to zlepšuje, i když pomaleji, než bychom chtěly. Pokud se o tom bude psát a mluvit, tak se to přece musí hnout, nejpozději tehdy, až pánové ze "staré školy" odejdou do penze. Takže pokud už ty nááádherné porody nestihneme my, tak naše dcery a snachy určitě.
Ahoj
Žaba
|
| Lida, 2 deti | •
|
(21.1.2002 23:42:26)
Mila Zabo,
taky me zmineny clanek velmi zaujal. Do situace, ze do porodnice prijde zena uz s nejakou komplikaci se muze prece dostat kazdy porodnik, protoze k alteraci ozev pred prichodem do porodnice muze dojit bez ohledu na to, jestli u zeny je ci neni porodni asistentka. A to uz vubec nemluvim o perinatologickych centrech. Tam prece posilaji zeny z jinych porodnic, kdyz vidi, ze predcasnemu porodu nemohou zabranit a pro dite je vyhodnejsi, kdyz se narodi na specializovanem pracovisti. To prece taky resi problem, ktery vznikl jinde. Mam dojem, ze autori nechteji mit sluzbu vubec nikde. Zcela souhlasim, ze jim o rodicky vubec nejde.
|
| Martina | •
|
(22.1.2002 9:47:23)
Myslim, ze ste to vystihli presne!
Kym sa predsa s clovekom nedeje nic patologicke (tym mam na mysli aj rodiacu zenu a rodiace sa babatko), tak lekar nie je potrebny - nanajvys na preventivne vysetrenie. Ked sa nieco patologicke zacne diat, tak ma lekar zacat konat - ved studoval prave rozne patologie a sposoby ako ich riesit.
Ten argument porodnikov, ze by nechceli riesit patologie, ktore vznikli mimo ich oddelenia mi prisiel dost "smiesny" - to ako keby mi lekar, za ktorym by som prisla s polamanou nohou zacal tvrdit, ze ma nemoze osetrit, lebo nevidel za akych okolnosti a akym sposobom som si tu nohu polamala... :-)))
Preco prave medzi porodnikmi je tolko "nechapavych" jedincov, ktori nerozumeju/nechcu rozumiet, ze lekari su na to, aby rozpoznali a riesili problemy a nie na to aby zasahovali do prirodzenych zdravych procesov v ludskom tele?
Je sice pravdou, ze porod je takym prirodzenym procesom, ktory zo sebou nesie urcite rizika, ale to neznamena, ze pre istotu sa budem na kazdy porod pozerat ako na zdroj problemov, rizik a patologie...
Myslim, ze je zrejme, ze "pacient", ktoremu bude lekar stale zdoraznovat, co vsetko zle ho moze postretnut a preventivne ho bude liecit, bude na tom s velkou pravdepodobnostou psychicky tak zle, ze sa mu aj nieco prihodi...
Buhuzial rodicky v tomto tahaju za kratsi koniec!
Prajem vela zdravia a pevnej vole!!!
|
|
|
| Anezka | •
|
(25.1.2002 11:03:43)
Cau Zabo,
naprosto s tebou souhlasim ve vsem co rikas. Rada bych neco jenom k otazce toho studu, co zminujes: rozsirila bych to na cely zdravotnictvi. Nedavno jsem byla na operaci se slepakem. Ne, ze by na me byli zli, to ne a navic remeslne to bylo provedeno moc dobre, ale nejakej pojem o intimite pacose je nasemu zdravotnictvi fakt cizi. Prijali me nahle, mela jsem na sobe obleceny bodicko, takze jsem nemela kalhotky. Pod ustavni kosili jsem tedy nemela nic. Vis jak jsem se musela o vizitach branit sestrickam, aby na me neskakaly a sup sup neodhrnovaly kosili co nejvic nahoru a perinu co nejvic dolu? Kazdou vizitu to bylo to same - ja jsem se asertivne branila, ze jsem svepravna a mam sve ruce a odhrnu si jen misto, ktere potrebujou videt a nechci, aby mi bylo videt na ohanbi, kdyz to neni treba. Podotykam, ze na vizitu chodilo tak 15 lidi, mezi nimi mladi medici, to da rozum, ze jsem nestala o to delat jim peep show! A pokazdy jsem slysela jen "ale slecno, my jsme jich uz takovejch videli, vo co vam jde?" A ja jse pokazde citovala listinu prav pacienta, ze lekar je proste povinen brat ohled na stud pacienta. A ze je jasny, ze oni moji nahotu vydejchaji, ale ja uz tezko. A oni na to "no jo, ale kam bysme s takovou dosli, kdyby jsme se meli pacientu ptat na to, co chcou a nechcou, aby s nimi bylo delano?"
Takze v tomto smeru nemam ke zdravotnictvi uz co dodat! Snad jen to, ze ac jsem nerodila, zcela chapu, ze co se porodnickych zarizeni tyka, je tam otazka studu a soukromi jeste choulostivejsi. A pokud je clovek rozbolavely, branit se necemu co nechce, je moc slozite.
Takze co s tim nadelame? Ono je dobry o tom mluvit, branit se, vrcet a prskat, aby si uz konecne doktori uvedomili, ze clovek neni jenom fungujici strojek z masa a kosti, ale ma taky nejaky svoje pocity.
Mej se fajn.
Anezka
|
| Martina | •
|
(25.1.2002 15:33:08)
Caf!
Pri citani sa to zda celkom zabavne, ked ludia pisu o tom, ako museli "bojovat" v nemocnici o svoju "cest", ale ked si predstavim, ze je to bezna prax, ze lekari, kori by mali chciet pacosom len to dobre, ignoruju ich pocity...
Ja mam podobnu skusenost so slepakom, ale musim povedat, ze "trapne" situacie nesposobili lekari (s tymi sa nastastie dalo inteligentne dohodnut), ale sestricky (predsa len to nie su povacsine intelektualky - bez urazky, a mnohe veci beru tak akosi "ludovejsie").
Vrcholom bolo, ked jedna sestricka pocas sonografickeho vysetrenia mojho brucha sa "len tak" prehnala popri vysetrovacom lehatku a zaregistrovala, ze mam oholene ohambie ( mala som nohavicky trosku posunute nizsie, takze bolo vidno, ze som komplet oholena - doma som sa radsej predpripravila uz na operaciu ;-) ), odbehla za pootvorene dvere, nieco si tam s nikym suskala a ochvilu sa vratila s nejakym osetrovatelom (asi civilkarom), ostali stat nedaleko lehatka, chvilku na mna pozerali, potom vysli von za dvere a pocula som chichunanie a suskanie... :-(
Naozaj nemozem 100% tvrdit, ze sa smiali na mojom "strihu", ale len fakt, ze bez dovolenia pacienta sa niekto z personalu "len tak" pride pozriet na vysetrovanie pacienta mi pripadal vrcholne netaktny! Bola som dost zaskocena a vobec som nijako nereagovala okrem cervenania sa - a to islo len o kusok mojho podbruska... Do buducna budem pripravena nemilosrdne ziadat zachovanie intimity a budem vediet, ze na takt personalu sa neda spoliehat, treba to radsej dopredu ziadat!
|
| Zdeneke | 
|
(27.1.2002 15:24:25)
Nesnáším, když na slova "Já se stydím" sestry odpovídají "Ale my (lékaři) jsme takovejch viděli...". Co nám je potom?
Anežko, Vy jste to přesně trefila: "no jo, ale kam bysme s takovou dosli, kdyby jsme se meli pacientu ptat na to, co chcou a nechcou, aby s nimi bylo delano?" To je přesně trefné a kolem této svaté věty se to celé točí.
A Martino: Neexistuje, aby se do vyšetřovací místnosti přiřítila nějaká další sestra, natož civilkář. Měla jste ho hezky nahlas poslat ven.
Já jsem měl, zatím, jakš-takš soukromí. Když šlo o něco delikátního, tak mě sestra předem upozornila, jinak by to se mnou hezky seklo nebo bych utek...
Přeji Vám úspěšný boj za svá přirozená práva.
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)