Klára, 2 raubíři | 
 |
(13.11.2001 21:27:36) My jsme začali s pohádkami hned v porodnici, vyprávěla jsem všechno možné, dokonce i to, proč je na druhé polokouli den, když u nás je noc (synek je noční dítě, povídáme hlavně v noci). Kolem čtvrtého měsíce ale nastaly problémy s usínáním a z mojí pohádky nebylo slyšet nic, prcek mě dokonale překřičel, takže jsme začali zpívat. K pohádkám jsme se vrátili, když jsme přijeli z dovolené od babičky a dědy - prcek byl tak rozjívený z cesty a odmítal se uklidnit, nepomohlo ani kojení... a mě napadlo začít povídat pohádku O rukavičce. Samozřejmě notně předělanou, žádný zlý medvěd, všichni žijí šťastně a spokojeně... Každé zvířátko mluvilo jiným hlasem, synek na mě chvíli nevěřícně zíral a když promluvil kanec Zubatec, dal se do neuvěřitelného smíchu, hýkal jako oslík, až přiběhl táta, který vařil večeři, s hrůzou, co prckovi provádím. Od té doby povídáme O rukavičce každý večer, přidáváme zvířátka, povídáme si o tom, co rádi jedí, jak dělají. Favoritem je teď medvěd Šedý Chlup. Naše děti nám rozumí moc dobře a poslouchají, co jim povídáme a co si povídáme mezi sebou!
|
Lída. | 
 |
(15.11.2001 16:34:01) Ahoj Kláro,
mohla bys tu pohádku trochu rozvést? Neznám ji a vypadá zajímavě :-) díky Lída
|
Klára, 2 raubíři | 
 |
(15.11.2001 21:19:04) Ahoj, je to asi takhle: Dědeček s pejskem (nebo kdokoli jiný) šli ny výlet do lesa a dědeček ztratil rukavičku. Ta zůstala ležet na sněhu. Za chvíli kolem ní běžela úplně promrzlá myška Plyška, zaťukala na ni a povídá: Rukavičko, rukavičko, kdo v tobě přebývá? A z rukavičky se nic neozvalo, tak myška vběhla dovnitř a začala v rukavičce bydlet. Netrvalo dlouho a kolem rukavičky běžela veverka Čiperka, pacičky ji zábly a tak zaťukala na rukavičku a povídá: Rukavičko, rukavičko, kdo v tobě přebývá? A z rukavičky se ozvalo: Já myška Plyška a kdo jsi ty? Já jsem veverka Čiperka, můžu tam bydlet s tebou? To víš, že můžeš, řekla myška a už v rukavičce bydlely dvě. Jenomže netrvalo dlouho a kolem rukavičky běžel (samozřejmě notně zkřehlý) koloušek Ostrooušek. Zaťukal na rukavičku a povídá:Rukavičko, rukavičko, kdo v tobě přebývá? A z rukavičky se ozvalo: Já, myška Plyška, já veverka Čiperka a kdo jsi ty? Já jsem koloušek Ostrooušek, můžu tam bydle s váma? To víš, že můžeš, řekly obě a už tam bydleli tři. Takhle postupně přiběhne ještě králíček Jácíček, kanec Zubatec a medvěd Šedý Chlup. Původní verze je taková, že medvěd je zlý a rukavičku rozšlápne, takže zvířátka zase mrznou venku, já ale nějak nedokážu přenést přes srdce, že by zvířátka v zimě pomrzla, takže medvěd je u nás hodný. Všechna zvířátka se skamarádí a najaře si postaví vlastní zděný domeček, kde potom žijí šťastně a spokojeně. Napadá me, že to je docela utopistická představa...ale na uspání našeho cvrčka docela zabírá. Ať se pohádka líbí!
|
Lída. | 
 |
(15.11.2001 22:37:59) Ahoj Kláro,
tak už se mi to vybavuje :-) Ale v mé verzi nebydlela zvířátka v rukavičce. Vylepšil to náš fyzikář - mladý kluk, který jednou u nás na gymplu suploval v jedné třídě ruštinu. Výuka měla probíhat v takové té učebně, kde všichni mají svoji "kukaň" a svá sluchátka. Fyzikář se tak na třídu koukal a pak povídá: No, ruštinu neumim, ale když tady tak sedíte, každý má svou budku, tak bychom mohli hrát Budka, budka, kto v těbě prebyvájet!" Třída nejdřív padla, a pak hráli - ja mýška grýzalka a tak podobně. Poslední byl ja medvěd všetky zjod. :-)) Vzpomínalo se na to na naší škole dlouho. L.
|
|
|
|
|