| Mirka | •
 |
(10.8.2001 15:21:58)
Áno máš pravdu, na prechádzke náš kočík vždy vyzeral ako pouličný cirkus. Moja dcerka z neho vyhadzovala všetko čo jej prišlo pod ruku a potom sa snažila vyliezť aj sama. Daj jej remienky skonštatovali moje dve mamy. Nedá sa povedala som (moju dcéru remienky privádzali do zúrivosti, je od prírody veľmi živá). Zasmiali sa a vzali naše nevinne vyzerajúce mrňo na prechádzku. Vrátili sa po niekoľkých minútach, dve zvädnuté uvarené uváľané hrušky s výstrednými účesmi. Odovzdali mrňo, remienky aj kočík a zašepotali čosi o silnom vetre a prudkom slnku. Až na druhý deň z nich vyšlo že im mrňo takmer vypadlo aj s remienkami. Kým babky zbierali vyhodené príslušenstvo a hračky mrňo si pohodlne viselo z kočíka. Jediné čo zaberalo na moju dcéru bol banán alebo broskyňa v jej rukách (to by ste neverili na akú plochu sa taký banán dá rozotrieť). Musela som však stav ovocia sledovať pretože hneď potom ako sa rozotrelo, polepené a ušpinené mrňo sa spamätalo a chcelo z kočíka ku mne na ruky. Ak som ju nevzala do piatich sekúnd spustila taký rev že sa otáčali nielen iné mamičky ale aj dosť otrlí pijaci pred krčmou. Vždy som však bola jediná s takýmto problémom. Závidela som mamičkám ktoré klebetili zatiaľ čo ich deti sedeli v kočíkoch ako prilepené.
Keď začne chodiť bude to lepšie povedali moje dve mamy. Nie je. Mrňo už v kočíku neudrží ani kilo ovocia rôznych druhov a farieb. Na prechádzky chodíme bez kočíka (mám tak obe ruky voľné). Medzi naše najobľúbenejšie objekty patria: ohorky z cigariet, papieriky z keksov, šupky z ovocia, hlina, akékoľvek ostré predmety, vrchnáky od piva, kôstky z ovocia a kamienky, pľuvance, mláky, sedenie v prachu... Nepamätám sa že by sa dcérka načiahla za niečím esteticky vhodným a zdravotne prijateľným (napr.kvetinkou). Jediné zdravotne prijateľné a azda aj vhodné bolo naposledy jablko. To jablko držal v ruke o niečo starší chlapček. Moje mrňo mu ho v milisekunde vyrvalo z ruky a utekalo. Chlapček reval (nemal jablko), mrňo revalo (nemalo jablko-vzala som mu ho lebo už bolo ohryzené). Závidím mamičkám batoľatá ktoré sa batolia pri ich nohách v tráve (odborná kniha hovorí, že termín batoľa súvisí s tým, že sa neodbatolí na viac ako 60 metrov a vždy sa vráti-NEPRAVDA!!!)Závidím mamičkám deti ktoré na špagátiku spôsobne ťahajú kačičku (tá naša už nemá špagátik a nemá ani hlavu). Ale na druhej strane by som naše mrňo nevymenila ani za nič. Až podrastie dáš ju na šport vybehá sa,bude lepšie hovoria moje mamy. No, uvidíme...Aby som nezabudla. Nepoznáte nejaký fígeľ ako udržať čiapku, šatku, šiltovku na hlave dieťaťa počas prechádzky? My si ju totiž dávame dolu pravidelne v asi desať sekundových intervaloch. Ostatné deti (hlavne tie prilepené v kočíkoch)to nerobia. Alebo žeby to fakt bolo lepidlo!?!
|
| Zuzka, kluci 5 a 7 | •
|
(14.8.2001 7:14:25)
Pokud jde o čepičku, snažila bych se vyvolat u dcerky opičení - já mám čepici a tobě jsem pořídila také - moc hezkou, podívej se do zrcadla, jak nám to oběma sluší! ... Asi to nedopadne na první pokus, ale časem bude jistě chtít vypadat jako máma.
Ten pocit závisti, když vidím jiné maminky besedovat, zatímco jejich ratolesti postávají poblíž a jen koukají, ten dobře znám. Moji kluci již dávno nejsou batolata, ale stále ještě mě nenechají vyměnit si se sousedkou víc než 3 věty. Neustále něco chtějí a ničí nás nejen zvídavými, ale hlavně nesmyslnými otázkami typu: "Mamíí, a jakou rychlostí by tímhle lesem mohl jet tank? A které letadlo by sis chtěla koupit? ..." Když jedeme na výlet a musíme na takovéhle otázky odpovídat celý den, tak bych kluky nejradši zavřela na hradě do hladomorny a aspoň půl hodiny poslouchala jen šumění lesa a nemyslela na nic.
|
|
| Petra (2 děti) | •
|
(20.8.2001 22:47:14)
Milá Mirko,
vyprávění Magdy se mi moc líbí, ale u toho Tvého příspěvku jsem se tentokrát zasmála ještě více. A je to i proto, že jsem 5 let studovala na Slovensku a slovenčina sa mi veľmi páči :-))) Ináč naša paní doktorka hovorí, že ak mama čiapku nemá, tak ju nemusí mať ani dieťa. Snad Tě potěší, že v tom nejsi sama - Andulce bude za pár dní 15 měsíců a sedět v kočárku je občas za trest (asi pro obě najednou) - snad by pomohlo nějaké to lepidlo, i když momentálně zabírá kornoutek od zmrzliny, ale to je opravdu jen na chviličku, a pokrývka hlavy, která není pevně přivázána pod krkem, letí během pár sekund z kočárku.
Majte sa obe pekne a veľa trpezlivosti praje Petra
|
|
| Magda Syn 7mes. | •
|
(28.8.2001 16:16:25)
Neda mi ,abych nereagovla.Mne take pripada, ze vsechny ostatni deti jsou nadsene jen z pouhe jizdy kocarkem, z moznosti lezet v postylce a cucat hracku, nebo jet v nakupnim kosiku a zuzlat rohlik.
Nas Honzicek jel v sede v kocarku pouze 2x a ted uz kleci nebo stoji, snazi se take brzdit kolecka, podavat spadene veci ze zeme. V zidlicce na krmeni sedi zasadne celem vzad, nebo se z ni snazi seskocit. Rikala jsem si,za mesic to bude lepsi, budou ho vic zajimat hracky, lidi atd. Hracky okoukal behem par dnu a hura na odpadkovy kos, zahon ruzi, rozdivocelou kocku, nestacim se ani vycurat a to jsem si myslela, ze se pomalu vratim ke svym zalibam.
Babicky a hlavne dedecci i tatka, ktery je vecne pryc, jsou nadseni jaky je to zivy a zvidavý chlapecek.
A to jsme na zacatku!
Je fakt, ze se ale porad smeje a je pro kazdou hloupost, snad mi vystaci trpelivost a nadseni.
Nejsi sama. Moc Vas zdravim.
Magda
|
|
|
V její náručí
Kouzelná školka uzamčená na fanfáruPraha 1 
Pálení čarodějnic na Rozkoši Náchod 
Už ho nesou! aneb O víle MeluzíněTrutnov 
Noční běh pro SvětluškuČeské Budějovice 
Dětský divadelní MikulovBřeclav 
Kouzelná školka uzamčená na fanfáru
Pálení čarodějnic na Rozkoši 
Už ho nesou! aneb O víle Meluzíně
Noční běh pro Světlušku
Dětský divadelní Mikulov
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)