| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Schovanka 5 - První velké problémy

 Celkem 18 názorů.
 Simona, svobodná (zatím) 
  • 

Držím palečky 

(17.1.2001 7:43:33)
Ahoj Jani,
konečně jsem se dočkala dalšího "pokračování" ... všechny články o tobě, Schovance a Jirkovi, doslova hltám. Strašně moc Vám držím palečky, ať všechno probíhá v klidu, pohodě a bez nervů.
Já se budu na pozdim vdávat a potom bychom hned chtěli miminko. Doufám, že to vyjde. Když ale čtu o přístupu lékařů (a věř, že u nás, tj. na Moravě, je to dost podobné - alespoň z doslechu), tak mám občas strach (viz. "tvoje" paní doktorka v sanitce - já bych byla s nervana úplně mimo). Ale třeba i ta těhotenská móda - já bych, až budu "v očekávání" nehtěla vypadat, že jdu na pohřeb :-) ... ale to jen tak mimochodem.
Chtěla jsem ti zkrátka jenom napsat, že se moc těším na další "díl" a že Vám všem, hlavně tobě a Schovance přeju krásné a pohodově těhotenství.
A jedna poznámka - můj přítel je perfektní, ale vánočního kapra a salát by neudělal - to ti teda moc závidím :-))
Mejte se moc fajn.
Ahoj Simona.
 Jana a Schovanka 
  • 

Re: Držím palečky 

(20.1.2001 0:58:57)
Ahoj Simono,
doufám, že vám s přítelem vyjde pěkná svatba i miminko. To my na svatbu nijak nespěchali a teď se budu vdávat v těhotenském :o) Ale to není stížnost, miminko jsme oba chtěli a svatba není tak důležitá.
Tu "babiznu" v sanitce doufám, že vezme čert ;o) .... vystresovala mě tak příšerně, jako snad nic v životě. Zpětně je mi jasné, že bez prohlídky nemohla žádnou diagnózu stanovit, ale v tu chvíli jsem jí věřila a bylo mi příšerně.
Přítel každé z nás má něco, za co ho milujeme z celého srdce. U toho mého to není jeho bramborový salát, i když je vynikající - na salátu život nestojí :o)
Měj se pěkně
Jana a Schovanka
 Martina, vdaná, 25 r., bezdětná 
  • 

Hodně štěstí 

(17.1.2001 8:48:17)
Ahoj Jani,

delší dobu jsem pátrala po Tvých příspěvcích a dnes jsem se dočkala. Během čtení jsem měla slzy v očích. To co Ty jsem prožila již dvakrát, ale nedopadla jsem tak dobře jako Ty. Bohužel jsme o naše tolik vytoužené děti přišli. Všechno jsem to vydržela hlavně proto, že mám hodného manžela, který mě v takových chvílích "nenechává samotnou" a podporuje mě.
Přeji Ti strašně moc štěstí, lehkou mysl a pevný nervy, protože vím co to je být doma několik měsíců.
V současné době se pokoušíme znovu a doufáme do třetice všeho dobrého. Snažím se být v pohodě a myslím, že se mi to celkem daří, taky hodně díky manželovi.
K přístupu lékařů: mám podobné zkušenosti jako Ty. Byla jsem ve dvou nemocnicích. V té druhé (v Brně) to bylo podstatně lepší, v přístupu sester i doktorů, hlavně v informovanosti.

Mějte se všichni moc hezky a užívej si své těhotenství co nejvíce to jde.

Martina z Moravy
 Dáša 
  • 

Re: Hodně štěstí 

(18.1.2001 10:31:40)
Měla jsem taky potrat. Na radu jsem začala brát vysoké dávky vitamínu E(600m.j. denně) a provitamín A, hodně jsem pila mrkvovou šťávu. Druhé těhotenství sice bylo rizikové, ale až na menší špinění bez problémů. Začala jsem se taky stravovat zdravěji, málo masa, hodně zeleniny, sušené ovoce, celozrnné pečivo a začala jsem cvičit jógu(hlavně proti odbourání stresu) a cvičím ji dodnes. Máme 3 děti a přeji i tobě hodně štěstí.
 Jana a Schovanka 
  • 

Re: Re: Hodně štěstí 

(20.1.2001 1:02:20)
Ahoj Dášo,
taky se snažím stravovat zdravě a díky mnoho let trvající dietě kvůli cholesterolu je mi zdravá strava přirozená. Cvičení se teď trochu bojím, doktorka mě výrazně varuje před jakoukoliv námahou. Začala si cvičit v těhotenství?
Díky za radu
Jana
 Jana a Schovanka 
  • 

Re: Hodně štěstí 

(20.1.2001 1:01:03)
Ahoj Martino,
Tvá životní zkušenost je nesrovnatelně horší než ta má. Sama vím, jak příšerně jsem prožívala ty chvíle v nemocnici, tu nejistotu a jen těžko si umím představit, jak smutné to musí být v Tvém případě.
Ale můžu Ti jen gratulovat ke skvělému manželovi, podpora toho nejmilejšího je strašně důležitá. Kdybych v nemocnici a potom i po svém návratu nemohla Jirkovi probrečet několik triček přímo na těle, prožívala bych vše ještě hůř.
Přeju moc pohody a štěstí při čekání na miminko. Měj se hezky
Jana
 Helena,dcera 2 roky 
  • 

zkušenosti s nemocnicí v Krči 

(18.1.2001 8:41:52)
Ahoj Jano, nedá mi, abych nereagovala na Tvůj článek.
Moje první těhotenství skončilo samovolným potratem a ležela jsem
v Krči. Nebudu posuzovat odbornost tamních lékařů, která je určitě výborná.
Chování však bylo na 5. Nikdo mi nevysvětlil, co se děje, proč, jaká je pravděpodobnost, že se něco takového bude opakovat, že dítě je mrtvé a musím na kyretáž mi lékař sděloval v okamžiku, kdy jsem byla ještě polonahá a ve dveřích ordinace stála jiná pacientka. Brečela jsem a brečela,ani nevím, jak jsem se dostala na pokoj.Připadala jsem si tam jako chodící děloha.
Z nemocnice mě propustili v pátek s tím, že se mám hlásit u svého ošetřujícího lékaře, což bylo možné až v pondělí. Nikdo mě nepoučil, co mám dělat pro dobrou rekonvalescenci, než budu mluvit se svým lékařem. Přístupem lékařů v této nemocnici jsem byla opravdu šokovaná.
Mé druhé těhoteství proběhlo naštěstí bez komplikací, porodila jsem zdravou holčičku, a to v Podolí. Byla jsem tam velmi spokojená a tuto porodnici doporučuji.
Držím Ti palce, ať všechno dobře dopadne, ať jsi v pořádku ty i miminko. Buď v klidu a šetři se.
Ahoj
Helena
 Jana a Schovanka 
  • 

Re: zkušenosti s nemocnicí v Krči 

(20.1.2001 1:03:30)
Ahoj Heleno,
myslím, že máme ke Krči obě velmi podobný vztah. Mě už tam nikdo nedostane ani párem volů. Své zážitky po propuštění z nemocnice budou v dalším dílu Schovanky, ale jistě tušíš, že se od těch Tvých příliš neliší.
Podolí mám taky vyhlídnuté, ale na rozhodování je zatím času dost.
Měj se pěkně
Jana
 Alžběta, dcera 19 měsíců 
  • 

důležité je odpočívat 

(18.1.2001 21:27:14)

Milá Jano,
měla jsem stejné potíže jako vy. Pak ustaly, aby začaly další až kolem 25 týdne. Moje zkušenost je jednoznačná. I když Vám bude úplně dobře a budete se cítit plná elánu odpočívejte. Neuklízejte, nežehlete, nepečte, nesázejte na jaře květiny do truhlíků. To nejdůležitější zvládne určitě manžel, až se budete divit. Vždycky, když jsem se cítila výborně a "zapomněla jsem se" , děťátko to neslo velice nelibě. Dnes mám ale už díkybohu zdravou a veselou dceru a Vám ze srdce přeji to samé (zdravý chlapeček by byl samozřejmě taky fajn).
Alžběta
 Jana a Schovanka 
  • 

Re: důležité je odpočívat 

(20.1.2001 1:04:42)
Milá Alžběto,
díky za Vaši radu. Skutečně se cítím dost dobře, energie a elánu na rozdávání a celodenní pobyt v garsonce mě "nutí" k tomu, že si neustále vymýšlím, co bych ještě mohla... Pravda, zatím se snažím držet spíš čtení, kreslení, kytary, ale když je člověk pořád v jedné místnosti, za chvíli vidí, co by se dalo uklidit, vylepšit atd. Ale držím se zpátky :o)
My máme zatím "objednanou" holčičku, ale chlapečka berem taky :o)
Jana
 Jana,18.týden 
  • 

Pevny nervy 

(19.1.2001 11:05:22)
Ahoj Jani,
Jsem moc rada, ze to s vama dobre dopadlo. Ja sama jsem zacala krvacet v 7.tydnu a jela jsem na Bulovku. Nastesti me nehospitalizovali, ale pristup to byl tedy desivej. Doktorka absolutne nepochopila, ze jsem k smrti vydesena a jeji jedina veta byla:"Zacalo to po styku?". Dost bolestive me vysetrovala a nakonec mi vubec nedala ani zpravu pro moji gynekolozku, ani carku do tehotensky prukazky. Nastesti to prestalo,jeste nez sme na Bulovku dojeli a mimco bylo ok. Podobnou zkusenost mam od Apolinare, kde me hospitalizovali pred rokem pry s mimodeloznim tehotenstvim, jehoz diagnoza se pak zmenila na nadymani (k veceri mi nato donesli fazole!!!). Po tydnu, kdy mi nikdo nerek ani tuk jsem podepsala revers.
Kdy uz si doktori uvedomi, ze nepracujou s vecma, ale s lidma a jde o zivot??!!
Mejte se se Schovankou fajn, odpocivejte a brzy zase pis.
Jana
 Lenka (Šárka 8 měsíců) 
  • 

Držím palce!!! 

(19.1.2001 19:45:11)
Jani, ani já nemám s doktory (nyní mluvím o Motolské nemocnici) dobré zkušenosti. Chodila jsem do Motola na genetiku (paní doktorka byla výborná), takže jsem automaticky začala navštěvovat gynekologa tam. Než se pan doktor dostal k nabrání vzorků, které potřebovala paní doktorka z genetiky - otěhotněla jsem. Hurá, teď se mi bude víc věnovat, říkala jsem si. Pravda, pan doktor mi potvrdil těhotenství až kolem osmého týdne z ultrazvuku (předtím nebylo nic vidět a jiné testy prostě neudělal, ač jsem ho přesvědčovala, že určitě jsem těhotná), ale vůbec se neměl k vystavení průkazky atd. Když se mě pak na genetice ptali na výsledky odběrů v 12. týdnu, koukala jsem na ně dost nechápavě. Žádné odběry nebyly. Na začátku čtvrtého měsíce jsem se o průkazku přihlásila. Následovala otázka - budete u nás rodit? Na moji zápornou odpověď s vysvětlením, že to mám daleko a jezdit na konci těhotenství přes hodinu na kontroly mi připadá zbytečně dlouho, mi sbalil kartu a se slovy máte nízko placentu, jinak v pořádku. Najděte si lékaře tam, kde budete rodit -mě "vyprovodil" ze dveří. Objednala jsem se tedy v Podolí, jenže než jsem se dostala k paní doktorce, uplynulo dalších 14 dní. za těch 14 dní jsem pomáhala manželovi s natíráním fasády a jinými dokončovacími pracemi na našem baráčku. Bylo mi fajn, tak proč ne. Když jsem se v Podolí po vyšetření ptala, co znamená ona nízko položená placenta, paní doktorka mi vše vysvětlila a dost důrazně mě upozornila, že mám odpočívat a nedělat ni c co nutně nemusím. Co se mohlo stát za těch 14 dní mi došlo v podstatě až při čtení Tvého příspěvku.
Takže odpočívejte Ty i Schovanka a ať se vám už další problémy vyhnou obloukem.
Lenka
 Sylvie 
  • 

Také držím palce 

(19.1.2001 21:49:30)
Milá Jano,
přeji Vám všem hodně štěstí a při jednání s lékaři pevné nervy - v Čechách bohužel stále často platí, že na co se nezeptáš (a nejlépe opakovaně), to nevíš. Držím palce.
Sylvie
 Jana, Týnka 17 měsíců, těh. 16.týden 
  • 

Zcela přesně vím... 

(19.1.2001 22:45:33)
Milá Jano,
to, co popisujete, se mi (naprosto přesně) stalo asi před měsícem (taky asi v 10. týdnu).
Naprosto stejný průběh:
- pláč a myšlenky na nejhorší,
- váhání, zda zavolat sanitku (nakonec jsem to zavrhla, protože mám Týnku a tu bylo třeba dopravit ke kamarádce na hlídání, nevím, co bych s ní dělala v nemocnici, takže přijel skvělý kamarád s autem a rozvezl nás, malou na hlídání, mně do nemocnice)
- hodinové čekání na ultrazvuk (přestože jsem byla nahlášená jako akutní, nechali mně čekat, nějak jsem se jim tam na seznamu v PC neobjevila...)
- bolestivá gyn. prohlídka ambulantního lékaře (chtěla bych ho vidět na svém místě, jak by kňučel bolestí!)
- po dobrých výsledcích z ultrazvuku (hurá!!!!) neuvěřitelně arogantní rozhovor s lékařem a obvinění z hysterie a jeho podiv nad tím, jak zkušená matka může podlehnout těhotenské psychóze a hned uhánět do nemocnice !! V podstatě jsem tam byla za hysterku a hypochondra.
Pustili mně domů (byla jsem šťastná, kvůli Týnce a dost by mi vadila hospitalizace, při které by se o mně nikdo nestaral, jako o Vás), ale šla jsem jako spráskaný pes. Hlavou se mi honilo, jestli fakt nejsem hypochodr a skoro jsem se styděla, že jsem prosila kamaráda,aby zajel autem až dovnitř do areálu nemocnice a já nemusela nikam daleko pěšky.... Kdybych zavolala sanitku, asi bych se propadla studem, jak hysterická a nesoudná jsem v tu chvíli byla....
Jenže - z toho už jsem se dostala. Chování toho lékaře nebylo v pořádku, ne moje. Po konzultaci se svou gynekoložkou vím, že zavolat sanitku je NUTNOST a příště žádné vytáčení a náhradní řešení (snad už žádné příště nebude). Nenechat se nikým otrávit (v tomhle rozpoložení to však jde velmi snadno...) a dodržovat rady svého lékaře.
Dokonce i diagnózu máme stejnou, krásně se to ale upravilo v tomhle týdnu, je mi mnohem líp a snad už to tak zůstane. Načínáme pátý lunární měsíc a už se na mimi moc těšíme.
Takže, vím přesně, čím jste si prošla a musíme se takovým hloupým a nepřemýšlícím lékařům bránit. Vždyť oni nemají žádný patent na rozum, i mezi nimi jsou špičkoví odborníci i pěkní fušeři jako všude jinde v životě!!
Přeju Vám už jen pěkné zážitky se Schovankou (a sobě taky), a nedejme se!!
Jana
 Jana a Schovanka 
  • 

Re: Zcela přesně vím... 

(20.1.2001 1:08:02)

Ahoj Lenko, Jano a Jano s Týnkou,
skutečně nechápu, kde jsou lékaři, kteří jsou odborně zdatní, chápající, trpěliví, hodní a milí. Asi v Chicago Hope :o) (kdysi jsem zahlédla nějaký díl tohoto seriálu, kde se v útulně vypadající nemocnici pohybují sympatičtí lékaři, který každý zákrok konzultují s pacientem a jeho příbuznými...)
Samozřejmě jsou i milí lékaři, ale zkušenosti nás všech mě přesvěčují, že úroveň našeho zdravotnictví pro průměrného pacienta bez protekce je příšerná. Doufám, že se ani jedna už do nemocnice nedostaneme a že porodnice budou nejen Child friendly, ale také Mother friendly :o)
Všechno tohle je v lidech, ne ve vybavení. Raději si vyberu porodnici, kde mi všechno vysvětlí a budou mít na nas čas, než nějaké (byť třeba špičkové) pracoviště, kde budu jen "porod na čtyřce"... No jo, ale kdo to má dopředu poznat, že? :o)
Všem Vám přeju hodně pohody a lásky a oběma Jankám těhotenství bez stresů
Jana
 Petra, zatím bezdětná 
  • 

Držím palce 

(9.2.2001 9:14:43)
Ahoj Jani,

jsem ráda, že Ti to v nemocnici dobře dopadlo, tedy v to doufám, protože si už dlouho nenapsala další příběh. Skoro pokaždé, když otevřu tuto stránku (bývá to i několikrát denně), sleduju s napětím, jestli bude Tvé další vyprávění, ale zatím nic. S přítelem se snažíme o miminko (je tomu asi dva a půl měsíce), ale zatím nic.
Takže Jani, držím Ti palce, ať je všechno v pořádku a už se těším na Tvé další vyprávění.
Zdravím Tebe, manžela a Schovanku
Petra
 Lucia 
  • 

U nás to nedopadlo dobre... 

(18.2.2001 11:03:04)
Pripájam sa k diskusii, takisto poznám ten pocit bezmocnosti, ale u nás to žiaľ skončilo potratom. Takisto som natrafila na lekára, ktorý mal asi 24 hod. službu a bol buď unavený alebo neviem, ale strašne mrzutý a neochotný. Keďže som nekrvácala, ale len "špinila", šla som do nemocnice až ráno (ja hlúpa). Ani ráno to nebolo horšie, ale povedal som si, že istota je istota. Dali mi na výber - môžem ostať v nemocnici alebo ísť domov. Ostala som, dali mi injekciu, tabletku a ľad na bruško, žiadny ultrazvuk (bola nedeľa). Poobede sa to zhoršilo a večer o 23.00 som už bola na sále. Celý poobedie a večer som sa trápila s tým istým doktorom, ktorý nemal ani slovka pochopenia, jediné čo mi povedal bolo, že on vie, že to nedopadne dobre. Dúfam že to už viackrát nezažijem.
 Jana a Schovanka 
  • 

Re: U nás to nedopadlo dobre... 

(20.2.2001 13:34:55)
Lucie,
na takovych prihodach je nejhorsi, ze lekari (samozrejme jenom nekteri) si vubec neuvedomuji, ze pro nas je to prvni problem (potrat, porod....), ze nevime, co se s nami deje a kdyz nam nic nereknou, nebude to lepsi. V Cechach a predpokladam, ze ani na SLovensku, se medicina neda delat pro penize. Ti lide to delaji z presvedceni, verim tomu, ze jsou pretizeni, spatne placeni, casto maji i sve vlastni problemy. Ale my ostatni je mame taky a taky chodime do prace, usmivame se na sve klienty, podrizene a nadrizene, kolegy a vsechny ostatni.
Nejhorsi na tom vsem je ta bezmoc, moznost, ze k porodu prijde opet nejaky spatne nalozeny lekar a otravena sestricka a ja v tu chvili uz nebudu mit moznost jet jinam, na jiny sal do jine nemocnice. Uf. To je snad jedina vec, ktere se v soucasne dobe opravdu bojim. Ale jsem optimista a doufam, ze to dobre dopadne :o)
Mej se moc pekne, snaz se na doktora zapomenout, vyhybej se te nemocnici a preju brzo uspesny pokus o miminko.
Jana a Schovanka

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.