Re: Neni benjaminek jako benjaminek

Jsem benjamínek. A jsem jiná, než o čem se píše v článku. Ve všem "dokonalá", což mou starší sestru (průšviháře) vytáčelo k nepříčetnosti, takže navzdory mým schopnostem ze mě svým jednáním udělala zoufalce bez sebevědomí a sebeúcty. Jako dítě jsem neuklízela nijak pečlivě, ale čím jsem starší, tím důsledněji dodržuju umístění věcí na své místo (ale úklid jako luxování, vytírání a utírání prachu je mi stejně nepříjemný jako dřív).
Od mala jsem děsně nerada středem pozornosti (jen přednes básničky mi nevadil, jinak zpěv, divadlo, předcvičování, prostě cokoliv, kdy se na mě dívalo víc lidí současně, to bylo nepřekonatelné a často to končilo zoufalým pláčem).
Nikdy jsem neprovedla výraznou lumpárnu, vždycky jsem se nsažila pomáhat druhým, a to nezištně, pokud možno, aby nikdo nevěděl.
Jen má starší sestra ve mě stále viděla pohodlného rozmazleného fracka, který nic neumí, nikdy nic nedokáže a vždycky všechno okecá, aby dosáhl svého.
No nevím, v tom dětství jsem byla jiná, zato v dospělosti si to asi vybírám (i když teda divadlo a podobné exhibicionistické zábavy stále nemusím). Takže přeci jen benjamínek budu.
Jo a manžel je taky nejmladší z rodiny, ale je jen ze dvou dětí, tam to možná nebude tak výrazné. I když...