Taky jsem bourala - už 2x

Minulý rok, když bylo mému synovi 14 dní, jsem také bourala. Narazila do mě nějaká Ruska, která myslela, že je na hlavní (protože jela rovně, ale přitom to byla vedlejší). Tenkrát bylo asi 35 stupňů Celsia. Hrůza. V autě (i přesto, že mám klimatizaci, která samozřejmě po vypnutí auta přestala fungovat) bylo asi 50 stupňů. Volala jsem policii a řekla jim, že mám 14 denní dítě a že blokujeme ulici (nábřeží v Praze). Přijeli kupodivu asi do 15 min. Všichni řidiči, kteří museli zastavit (kromě té Rusky), mi pomáhali, tramvajačka sypala kolem aut písek, abychom mohli odjet. A policajti byli taky moc fajn.

Podruhé se mi stala nehoda mojí vinnou (synovi bylo 5 měsíců). Bylo to po probdělé noci, kdy byl syn nemocný, po hádce s manželem (který nás opustil a začal žít se svoji milenkou), musela jsem vyrazit do lékárny v nemocnici (protože ta u nás nemá nonstop provoz). Jela jsem a podívala se do zpětného zrcátka a zjistila jsem, že mám něco napsáno na zadním skle auta. Dokázala jsem přečíst i co ".... mě naštval, ale prostě ho miluju!". Zalily se mi oči slzami, protože to byl vzkaz od milenky, a nedávala jsem pozor a nedobrzdila a napálila do auta před sebou. Jen malý ťukanec. Ten kluk, co jsem do něj nabořila, byl velmi vstřícný, viděl, že bulím a že mám malé dítě. Policajti opět dorazili do 20 minut. A byli strašně ochotní. Nedostala jsem ani pokutu.