23.12.2007 13:32:14 sarka
smutný konec
Ahoj všechni, co jste tento pocit poznali. Já už jsem jej zažila po třetí a to 22.12.2007. Měla jsem být 8 týden, dítě odpovídalo 5 týdnu. Je pravda, že jsem byla poslední dobou ve stresu, ale miminko bylo moje toužení. Doma mám již 5-letou princeznu a tak jsem byla šťastná (i s manželem), že se nám to podařilo (otěhotnět). Dnes po zákroku jsem smutná,plná lítosti a obviňování.... bohužel, v těhotenství jsem prošla chřipkou, stresy v práci....Manžel mi dělá velkou podporu i s dcerou, ale stejně se snažím slzy potlačovat, protože působí nejen vánoční čas, ale měla jsem tento týden 33 narozeniny.Nějak se mi to všechno zvrtlo a chtěla bych to vrátit zpět.... smutek je.Vím, že přijde čas a vyléčí se bolest....vím, že budu muset jít do práce a utopím smutek prací(ročními uzávěrkami v účtárně).Snad to rychle odpluje a já za půl roku budu ten nejšťastnější člověk na světě. Při dceři jsem to zažila podobně. Před dcerou jsem byla mezi 4-5měsícem a přišli jsme o miminko. Pak ani ne za 3 měsíce přišla dcera. Byla jsem to nejšťastnější stvoření na světě. Jak manžel říká snad děláme děti až na druhý pokus. Tak nejen sobě, ale i všem těm smutným dávám a hlavně přeji druhý pokus se šťastným koncem.
Odpovědět