Super

Celá vaše parta má můj obdiv. Do hor jsem jezdila léta, v poslední době jsme to ale dost omezili, jen vloni třídenní přechod Nízkých Tater, kde jsem si uvědomila, jak moc mi to chybělo. Ale takhle s děckama, to teda klobouk dolů. Nenapadlo by mě, že to vůbec jde. Ale hlavně si moc neumím představit, jak bych to zvládla fyzicky. Batohu jsem měla vždycky po krk, i když jsem v něm měla jen nejnutnější věci a jídlo pro sebe (i když třeba v Rumunsku to bylo vždycky jídlo na 14 dní). Ověřila jsem si, že víc než 20 kg na hrb nedám. Ale stejně je to úžasná inspirace. V únoru čekáme mimi, tak třeba v létě uděláme aspoň malý pokus - nějakou dvoudenní akci.