Také jsem epileptička

Epilepsie se u mne objevila někdy v 15letech. Také se zkoušely různé léky, které měly spoustu veldejších účinků- byla jsem jak zfetovaná. Nakonec jsem skončila v Motole s lékem Lamictal, který užívám pravidelně dodnes.
Před čtyřmi lety jsem otěhotněla a můj doktor mne upozornil, že epilepsie se vprůběhu těhotenství může zlepšit, zhoršit,ale nemusí se také stát vůbec nic. V pátém měsíci jsem začala mít záchvat, hladina lamictalu v krvi rapidně klesala, museli jsme zvedat dávku, ale jinak bylo vše v pořádku. Kyselina listová byla samozřejmostí, stejně tak vitamínky pro maminky :-))
Porod proběhl také v motole (aby mě mohli sledovat) dali mi epidurál (na doporučení neurologa) a vše bylo v pořádku. Narodil se nám krásný zdravý chlapeček, měl bezmála 4 kila!!!!
Po porodu hlaidna také vylítla hodně vysoko,pak opět klesla. Krom jednoho záchvat,který jsem měla když byly malému tři měsíce, jsem třetím rokem bez záchvatu.
Neurolog mne také upozorňoval na pravidelný spánkový režim ,a že lék který užívám,přechází do mateřského mléka. Tudíž kojjit bych měla tak 6 měsíců, a pak přestat.
Ale skutečnost je úplně jiná. Synovi jsou tři roky, a stále po mně vyžaduje "ňami" takže kojím už přes tři roky,a nechce se toho vzdát. Jediné, co je na tom negativní,že špatně spává. Tři roky jsem se nevyspala. V noci je pravidelně 3-8x vzůru :-((
Doktor říkal,že by to mohlo být tím Lamictalem (který narozdíl od ostatních antiepileptik je budivý, nikoliv "uspávací a uklidňující" tudíž že může být aktivnější právě tímto lékem, ketrý přechází do mléka.
Jinak Jiřík nestrádá, vyvíjí se na jedničku, a doposud jsme nebyli nijak nemocní (krom dvou nachlazeních) musím to zaťukat...
Nyní jsem opět otěhotněla, termín máme začátkem března, tak uvidíme, co to se mnou udělá.