Re: připomínka - děti na hřišti

Tento příspěvek mne trochu zarazil a překvapil - zvlášť poznámka, že dotyčná matka nemůže brát děti 2 a 4 roky na hřiště - že by musela honit obě...to jsem nějak nepochopila!? Jsem babička dětí, čili jsem starostlivější než matka a hlavně mám větší obavy, aby se dítěti po dobu mého hlídání nic nestalo! Ale mám vnoučata ve věku 5 a 3 a půl roku, odmalička je čas od času hlídám, dokonce když bylo malému 11 měsíců, tak jedna babička hlídala starší vnučku a já hlídala jeho - a rodiče jeli na pár dní do Alp, aby si taky trochu odpočinuli od dětí a od práce a vnoučata to přežila bez úrazu! Vnuk v té době již sám chodil, začal v deseti a půl měsících - a to je opravdu nejhorší období, kdy musíte dávat pozor na všechny rohy a na věci, které může na sebe strhnout (zlatá doba, kdy dítě jen sedí a leze..). A na hřiště s nimi s oběma od útlého věku chodím, houpají se na houpačce, lezou na prolézačky - podotýkám,že vnuk od 12 měsíců leze na prolézačky, kam lezou třeba děti ve třech letech. Je mimořádně fyzicky nadaný,úžasně šikovný, říkáme mu malý horolezec. Samozřejmě se někdy bojím, aby nespadl, ale pokud budete dítěti bránit a strašit jej, tak ho zarazíte a už se bude bát. Jednou jsme byly s dcerou na dovolené, samy dvě s dětmi, byly jsme na hřišti s vysokou skluzavkou. Obě děti na ní jezdily bez problému. Stály jsme vedle - a náhle naprosto nečekaně malý spadl dolů přímo na hlavu.. krve by se v nás nedořezal, ještě že nespadl na nějaký kámen. Pozorovaly jsme ho pak celou noc, aby neměl otřes mozku, auto jsme tam měly, že bychom hned jely do nemocnice, kdyby třeba zvracel. Kupodivu, vůbec nic mu nebylo. A výška to byla pěkná. Tomu se člověk nevyhne. Nedávno zase ve školce jezdil na koloběžce a přistál na bradě a měl ji krvavou. A den předtím též ve školce - boule na čele..Vnučka je opatrnější, málokdy takhle padá, ale už taky spadla s kola, když se začala učit jezdit bez přídavných koleček vzadu. Některé děti jsou zkrátka živější a nelze je uvázat doma za nohu...je potřeba samozřejmě je ostražitě hlídat,nepouštět je blízko k vodě, protože to je mžik a mohou tam spadnout, stačí se jen otočit a s někým promluvit, nenechávat je v útlém věku samotné běhat po ulicích, to je pochopitelné, ale neomezovat je pokud možno neustálými zákazy, příkazy a ustrašenými radami. A těm boulím a odřeným kolenům se prostě nevyhnete. Podotýkám, že jsem velice opatrná a nehnu se od nich - a viz výše - stejně se málem přizabil na skluzavce, vedle které jsme stály dokonce obě dvě....to bych školce nevyčítala, jinak vychováte ustrašené, úzkostné dítě.
Na co ale je nutné dávat obrovský pozor, je to, aby se dítě neopařilo. Někdy stačí zlomek vteřiny - a pak následují měsíce a roky plastických operací. A to se stane někdy skutečně i pečlivým rodičům. Vždy jsem dávala pozor, jak u svých dětí, tak u vnoučat, aby nikdy na sebe nic vařicího nestrhly, vše jsem dávala daleko od kraje , aby na to nedosáhly atd. a nechci to zakřiknout, nikdy se žádné dítě, které jsem hlídala, neopařilo nebo nespálilo. V tomto případě se velká opatrnost až úzkostlivost vyplatí. Chlapeček známých mé dcery na sebe nedávno strhl nějaké vařicí jídlo, měli zrovna třetí dítě, maličké,opařil se prostřední syn. A přitom matka velice opatrná a o děti vzorně pečuje. Stačila vteřina...a byl dlouho v nemocnici a bude následovat bolestivá léčba. Tudíž v případě vařicích jídel bych apelovala na všechny rodiče, aby byli opravdu velice pozorní. Ušetří si hodně starostí a nervů a dětem bolesti.