| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Děti i rodiče mají mít svá tajemství

 Celkem 56 názorů.
 katarína viktorka 
  • 

Som narcistická matka 

(18.5.2007 11:51:51)
moja dcéra nebola ani na krok odomna odkedy sa narodila,nenechám ju varovat ani babickám-bývame daleko od rodiny,a raz za pol roka im dieta nezverím...co mám robiť??
 katarína viktorka 
  • 

Re: Som narcistická matka 

(18.5.2007 11:56:04)
..dodávam,že dcérka má 19mesiacov..Nebránim jej v kontakte s nikým,ale musím tam byť aj ja..na ihrisku,hocikde..vždy som si myslela,že to prehánam,že nejdem nikdy nikam sama,že ju k sebe veľmi spútavam..a ono je to skutočne tak:-(
 Jana 
  • 

Re: Re: Som narcistická matka 

(18.5.2007 15:44:26)
Ahoj, to nemusí úplně znamenat že jsi narcistka. Ale pokud máš pochybnosti tak si najdi na netu charakteristiku narcitické poruchy, jestli se v tom trochu poznáš tak... je to dobře, úplně vyhraněný narcista by si to nikdy nepřiznal, nemá na sebe totiž náhled. Pokud bys k tomu měla skolony, tak to je nejlepší se utužovat a cíleně se vychovávat:o)
Ale spíš myslím, že pokud malou nenecháš ani chvilku samou tak to taky není dobře, protože přílišná opatrnost prostě škodí. Já souhlasím se vším co ve článku bylo napsáno (mimo toho koně tedy, historii tak dobře neznám). Myslím si, že dětem dává více, dokázat něco sám, úplně bez maminky. I kdyby pobýt někde jen chvilku. Většinou to ale právě není o dítěti, ale dospělém. Ale protože jsme dospělí a nemáme žádnou poruchu osobnosti a máme tedy na situaci náhled, chce to jen odhodlání. Věřím že se ti to povede:o)
 Anna-dvě dospělé děti, dcera a syn 
  • 

Re: Som narcistická matka 

(18.5.2007 12:12:08)
Když budete na návštěvě u babiček, klidně jim na chvilku dítě svěřte. Pak na delší chvilku, atd. Bez vaší přítomnosti si své vnouče víc užijí. Pokud mají zájem, buďte ráda. Mít děti je štěstí a mít vnoučata je 2x štěstí. Dopřejte to babičkám i vnoučatům. A vy také potřebujete chvilku pro sebe.
 Šárka, svobodná, bězdětná 
  • 

Re: Som narcistická matka 

(18.5.2007 14:12:39)
Ahoj, děcka nemám, ale budu mluvit z vlastní zkušenosti. Myslím, že není dobré, pokud je dítě neustále od matky, vzniká pak dost dalších problémů i v pozdějším věku. Já do školky nechodila, matka byla se ségrou doma na mateřské a tehdy to bylo dost omezené, jen občas jsem byla u tety - učitelky v mateřince, většinou, když jeli nakoupit a tak. Dlouho jsem se s tím pak jako individualistické (to jsem pořád, není to na škodu), ale hlavně dost nekolektivní a nesamostatné dítě vyrovnávala, vlastně jsem se důsledku toho, že jsem byla často s matkou zbavila teprve před několika lety, byť rodinu miluji, teď jsem samostatná až dost (intr etc.). Jenže je za mnou dětství, kdy jsem odmítala jezdit na tábory, neboť jsem si nedokázala představit 14 dní bez mámy, a přišla tak o spoustu skvělých zážitků, dětství, kdy jsem nepřespala ani u babiček. Je to na houby. Dítě by se mělo těšit určitému odloučení. Sama přiznávám, že si asi i já sama musím děcko pořídit až v době, kdy si našetřím na částečnou péči nějaké chůvy. Ne, že bych byla krkavčí máma..ale nedovedu si představit, že bych měla být 3, nebo co hůř 4 roky doma..ale to už je o něčem jiném.
 Sienna 


Re: Re: Som narcistická matka 

(18.5.2007 14:22:12)
oprava - pokud jsou neustále u matky, je to blbost:), překlep
 Sienna 


Re: Re: Som narcistická matka 

(18.5.2007 14:22:17)
oprava - pokud jsou neustále u matky, je to blbost:), překlep
 Dana 
  • 

Jsem narcistická matka??? 

(19.5.2007 9:39:52)
Tak ja nevim... Mam deti 4 a 2 roky. Jsem s nimi stale. Nonstop. Bydlim mimo CR, takze zadni pribuzni. Uprimne, cizi osobe je nesverim po shlednuti par videi z poradu, ktere byly varovanim. Bylo tam treba, jak chuva mlati male dite v jidelni zidly mokrym hanrem po obliceji. Opravdu priserne zabery. Uz je to nekolik let a mam to "zive" pred ocima. Bohuzel tam tech podobnych zaznamu bylo opravdu hodne.

Manzel je stale pryc a deti "hlida" jen kdyz jdu ke kadernici a to v dobe, kdy maly spinka a vetsi sleduje celou dobu pohadky v televizi.

Jednou jsem je zkusila dat na dve hodiny do takove skupinky ( ja byla celou dobu tam, ale tak, aby me deti nevidely). Vede to jedna vystudovana ucitelka a ma vzdy nejakou tu pomocnici pri sobe. Bohuzel mi tam dcera spadla z prolejzacek a to dost nestastne. Bylo tam pet deti a TRI "hlidaci" tety. Maji takovou opravdu pidi zahradku s piskovistem a par prolejzkami. Nikdo ten jeji pad nezaregistroval. Teda, az kdyz se svijela s placem na zemi a ja tam prave vchazela. Mala uz mi tam nechce jit, to je jasne a ja uz je tam nejspis ani nedam. Mne jeste nikdy odnikud nespadly. Samo, ze nejde o ten pad, pokud je to jakztakz bezpecne, ale nechci aby meli rozbitou hlavu, ci neco zbytecne zlomeneho v takovem veku.

Dceru jsem parkrat pustila pred dum na hriste, ale potom mi nechce domu a ja ji vsude nahanim, coz take nejde. Nemuzu preci nechat to druhe, dvoulete ditko samotne doma a s sebou ho brat nemuzu, jelikoz bych honila obe.

No, ale snad se to take nejak vyresi. Mala mi bude ted nastupovat do skolky, skoda, ze je to jen dopo, ale aspon neco.

 Zuzana, 2 vnoučata 
  • 

Re: připomínka - děti na hřišti 

(21.5.2007 9:05:32)
Tento příspěvek mne trochu zarazil a překvapil - zvlášť poznámka, že dotyčná matka nemůže brát děti 2 a 4 roky na hřiště - že by musela honit obě...to jsem nějak nepochopila!? Jsem babička dětí, čili jsem starostlivější než matka a hlavně mám větší obavy, aby se dítěti po dobu mého hlídání nic nestalo! Ale mám vnoučata ve věku 5 a 3 a půl roku, odmalička je čas od času hlídám, dokonce když bylo malému 11 měsíců, tak jedna babička hlídala starší vnučku a já hlídala jeho - a rodiče jeli na pár dní do Alp, aby si taky trochu odpočinuli od dětí a od práce a vnoučata to přežila bez úrazu! Vnuk v té době již sám chodil, začal v deseti a půl měsících - a to je opravdu nejhorší období, kdy musíte dávat pozor na všechny rohy a na věci, které může na sebe strhnout (zlatá doba, kdy dítě jen sedí a leze..). A na hřiště s nimi s oběma od útlého věku chodím, houpají se na houpačce, lezou na prolézačky - podotýkám,že vnuk od 12 měsíců leze na prolézačky, kam lezou třeba děti ve třech letech. Je mimořádně fyzicky nadaný,úžasně šikovný, říkáme mu malý horolezec. Samozřejmě se někdy bojím, aby nespadl, ale pokud budete dítěti bránit a strašit jej, tak ho zarazíte a už se bude bát. Jednou jsme byly s dcerou na dovolené, samy dvě s dětmi, byly jsme na hřišti s vysokou skluzavkou. Obě děti na ní jezdily bez problému. Stály jsme vedle - a náhle naprosto nečekaně malý spadl dolů přímo na hlavu.. krve by se v nás nedořezal, ještě že nespadl na nějaký kámen. Pozorovaly jsme ho pak celou noc, aby neměl otřes mozku, auto jsme tam měly, že bychom hned jely do nemocnice, kdyby třeba zvracel. Kupodivu, vůbec nic mu nebylo. A výška to byla pěkná. Tomu se člověk nevyhne. Nedávno zase ve školce jezdil na koloběžce a přistál na bradě a měl ji krvavou. A den předtím též ve školce - boule na čele..Vnučka je opatrnější, málokdy takhle padá, ale už taky spadla s kola, když se začala učit jezdit bez přídavných koleček vzadu. Některé děti jsou zkrátka živější a nelze je uvázat doma za nohu...je potřeba samozřejmě je ostražitě hlídat,nepouštět je blízko k vodě, protože to je mžik a mohou tam spadnout, stačí se jen otočit a s někým promluvit, nenechávat je v útlém věku samotné běhat po ulicích, to je pochopitelné, ale neomezovat je pokud možno neustálými zákazy, příkazy a ustrašenými radami. A těm boulím a odřeným kolenům se prostě nevyhnete. Podotýkám, že jsem velice opatrná a nehnu se od nich - a viz výše - stejně se málem přizabil na skluzavce, vedle které jsme stály dokonce obě dvě....to bych školce nevyčítala, jinak vychováte ustrašené, úzkostné dítě.
Na co ale je nutné dávat obrovský pozor, je to, aby se dítě neopařilo. Někdy stačí zlomek vteřiny - a pak následují měsíce a roky plastických operací. A to se stane někdy skutečně i pečlivým rodičům. Vždy jsem dávala pozor, jak u svých dětí, tak u vnoučat, aby nikdy na sebe nic vařicího nestrhly, vše jsem dávala daleko od kraje , aby na to nedosáhly atd. a nechci to zakřiknout, nikdy se žádné dítě, které jsem hlídala, neopařilo nebo nespálilo. V tomto případě se velká opatrnost až úzkostlivost vyplatí. Chlapeček známých mé dcery na sebe nedávno strhl nějaké vařicí jídlo, měli zrovna třetí dítě, maličké,opařil se prostřední syn. A přitom matka velice opatrná a o děti vzorně pečuje. Stačila vteřina...a byl dlouho v nemocnici a bude následovat bolestivá léčba. Tudíž v případě vařicích jídel bych apelovala na všechny rodiče, aby byli opravdu velice pozorní. Ušetří si hodně starostí a nervů a dětem bolesti.
 helena dva kluci 
  • 

Re: Re: připomínka - děti na hřišti 

(21.5.2007 15:03:58)
Mam dva patnact mesicu od sebe a honila jsem je po hristi asi tri roky. NIKDY bych je neobrala o to poteseni jen proto ze jsem lina utikat.. Zamyslete se nad tim, ze je VELMI pohodlne je nechat zavrene na zahrade, ale je to jen trochu vetsi obyvak s lepsim vzduchem, tak naucte deti alespon dva zakladní " povely " - stuj! a nesmiš ! a věřte že to stačí .Vyrazte ven ! Helena
 štěpánka 
  • 

Re: Re: Re: připomínka - děti na hřišti 

(21.5.2007 22:29:27)
Promiňte, ale podobné příspěvky mě fakt dojímají. Bohužel všechny děti nejsou stejné a ne každé naučíte reagovat na pokyny stůj, apod, zejména jsou-li zaujaté něčím jiným. Pro maminku, která si netroufla s dvěma dětmi na hřiště, mám pochopení. Některá hřiště zřejmě projektovali lidé, kteří měli klidné hodné a poslušné děti. Nejsem líná utíkat za dětmi, je-li to třeba, ale opravdu těžko se mi utíkalo za 2 najednou (dvojčata) v době kdy všude vylezli, ale od nikud neslezli, nýbrž spadli. Proto jsme chodili vždy ve dvou. Pokud to šlo, s tatínkem, nebo s babičou, kamarádkou,... A věřte, že obě jsme měly co dělat, vždy jsem odcházela ze hřiště vyběhaná víc než děti, zatímco ostatní maminky seděly, četly si a jen tak občas zkontrolovaly, zda jejich robě stále sedí tam, kam ho před hodinou posadily. Mám poit, že právě takové maminky mají vždy nejvíce rad, jak zvládnout raubíře. Opravdu není nic jednoduššího, než kritizovat výchovu dětí, které vypadají, že rostou jako dříví v lese a nikdo si jich nevšímá. Až co mám své vlastní (a trochu problematické) děti, chápu, že i kdyby se rodiče rozkrájeli, nemusí to mít ve výchově kýžený efekt. ne proto, že to nezvládají, ale prostě proto, že jejich děti jsou jiné (třeba mají LMD jako ty naše).
Maminky dvojčat, myslím opravdu nejvíce dojímají rady typu - naučte ho, ať sedí a počká (možná některé děti opravdu posedí a počkají, ty moje ale ne - vyřešeno - mají-li jídlo, sedí a jsou hodní) nebo: tak ho z té prolézačky naučte slézt (co asi tak celé dny dělám, pokud tedy 2. kluk nevisí hlavou dolů na opačném konci hřiště).
No, přežili jsme to, ale už vím, že ne každé dítě je nevychované, některé je prostě takové jiné....
Maminkám co mají "jiné" děti přweji dobrou fyzičku a pevné nervy. S věkem se to zlepší!
 Bára 
  • 

Re: Re: Re: Re: připomínka - děti na hřišti 

(21.5.2007 22:57:31)
A co učitelky v MŠ? Jak ty si mají poradit s 25 dětmi, tam kde matky nestačí na 2?
 Sima 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: připomínka - děti na hřišti 

(21.5.2007 23:27:18)
No tak ja jsem jedna z ucitelek a popravde receno, jinam nez na nase hristatko uz s detmi nechodime, jelikoz to byl potom opravdu samy uraz. Nase prolejzacky a vse ostatni je prizpusobene triletym detem, kdezto jina hriste jsou i pro vetsi, tudiz malym detem celkem nebezpecna, pokud u nich clovek vylozene nestoji a nepomaha.
 štěpánka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: připomínka - děti na hřišti 

(23.5.2007 17:11:56)
Myslíš, že každé dítě se chová ve škole a doma stejně? Jsou děti, které doma zlobí a ve školce (škole) jsou hodné - třeba ty moje a také jsou děti, které jsou doma hodné a ve škole zlobí. Třeba proto, že tam je víc dětí (jedináčci), nebo je důvod jiný a rodiče pak učitelkám skoro nevěří, co jejich vejlupci ve škole (školce) vyvádějí.
Navíc moje neposlušné a zlobivé děti (tedy doma) šly do školky až ve 4 letech a to už si daly říct. To co jsem psala u nás probíhalo ve věku 1,5 - 3 roky a to přece většina dětí do školky nechodí, tak malé tam neberou, nebo jich je pár a ostatní jsou starší. A v jeslích je zase více pečovatelek. Navíc tato zařízení mají oplocené zahrady, odkud jim nikdo neuteče. Moje dvojčata utíkala velmi rychle a to obvykle na opačné strany.
Takže gratuluji všem maminkám, které svoje děti zvládají, děti je na slovo poslechnou, atd... Jenom než začnou radit maminkám čertíků měly by zvážit, zda je to výsledek jejich výchovy a nebo povahou, kterou jejich dítě jaksi dostalo do vínku.....
 Vendulka22 


Re: Re: Re: připomínka - děti na hřišti 

(22.5.2007 14:36:15)
To jsi napsala moc hezky - výstižně a krátce!
 Helena 
  • 

Re: Re: připomínka - děti na hřišti 

(21.5.2007 20:58:01)
Zuzano, hezky jste to napsala. I já si myslím, že popáleniny jsou opravdu jedna z věcí, kde se přehnaná starostlivost skutečně vyplatí. To ostatní si člověk musí sám dle svého nejlepšího rozumu odhadnout, kde jsou meze. Každý jsme jiný a proto se snažím chápat i ty maminky, které jsou dle mého názoru až přehnaně úzkostlivé na všechno. Ale každý máme jinou náturu, že?
Tak se mějte a užívejte si vnoučátka
PS: No, dneska jsem se tady nějak rozpovídala (už to je snad třetí dnešní příspěvěk, dcerka spí, manžel ještě pracuje a já místo abych zvelebovala naši domácnost :) nebo se vzdělávala :) tady vykecávám
 babi_ 


Re: Re: připomínka - děti na hřišti 

(22.5.2007 17:29:54)
Skutečně každé dítě je jiné, a kdo nezažil dítko velmi živé, navíc bez pudu sebezáchovy, nepochopí, proč se takové dvě nedají na hřišti (pro větší děti) uhlídat.
Mám tři švagrové, z toho dvě mají dcerky ve věku mé. Pochopitelně jsme si holčičky vzájemně hlídaly, přímo se to nabízelo. Pak se přidal ještě můj syn o necelé dva roky za děvčaty.
Každé to dítě je úplně jiné. Na hřišti se stejně staré holky (mluvím o věku cca 1,5 - 4 roky) chovaly zcela odlišně.
Jedna opatrně zkoušela jen kousky spíše pod své fyzické možnosti, a pokud se rozhodla požádat o pomoc dospěláka, v klidu vyčkala, až ten si na ní udělá čas a "odjistí" ji. Slovní pokyny repektovala, pokud je uznala za smysluplné, a jednalo-li se o bezpečnost, uznávala je bez problémů. Co se pamatuju nikdy odnikud nespadla.
Druhá se pouštěla do všeho na co měla, případně kousek přes, ale jsouc velmi šikovná obvykle vše zvládla, maximálně se trochu otloukla. Na pokyny reagovala až na křičené poněkolikáté, ale dalo se...
Třetí vylezla kamkoli a tam se (někdy) pustila. Na svoji žádost o pomoc či prostě křik očekávala reakci v půl vteřině. Na pokyny - zákazy někdy reagovala, jindy zas ne. Bylo to dítě (teď už jsou to všechno slečny) velmi nepředvídatelné a na prolézačkách či u vody nespustitelné z očí, co říkám - z rukou!
Hlídat dva "třetí" typy najednou si neumím představit.
Když se do hrací skupiny přidal nejmladší, celkem si poradil se vším, do čeho se pustil. Nepadal moc často a kdy,ž tak "šikovně", když potřeboval pomoci - odněkud sundat, vydržel relativně dlouho třeba viset za ruce. Mluvit si do ničeho moc nenechal. Ten tedy útlé dětství přežil ve zdraví hlavně díky obratnosti a vrozené fyzické kondici.
Přimlouvám se proto za pochopení pro matku, která má dva "třetí" typy a bojí se s nimi ven. Ne každé dítě lze naučit spolehlivě poslechnout alespoň dva pokyny. Šestkrát poslechne, posedmé skočí kam nemá...
Kdo má doma a v okolí děti spíše opatrné, nebo divoké ale s jistým pudem sebezáchovy, nemůže pocopit, jaké to je.
 Klara, syn Robin (skoro 4 roky) 
  • 

Re: Re: Re: připomínka - děti na hřišti 

(30.5.2007 9:16:13)
Já jedno z těch živých dětí mám. Byl takový od narození, skoro vůbec nespal a od chvíle kdy začal lézt jsem se v podstatě už nezastavila. Ale uhlídat se dal i se dvěma bratranci (jeden o rok starsí a druhý o rok mladsí). Samozřejmě že mívá rozbitá kolena, boule a modřiny.. ale zato se skoro ničeho nebojí, je šikovný a já bych ho o čas v nějakém zařízení nebo venku na hřišti rozhodně připravit nemohla. Něco vážného se navíc může stát i doma, kdy jde před Vámi, špatně šlápne a praští se do hlavy... proto to moc neřeším. Dávám na něj pozor, těším se z našich procházek, prolejzaček atd. a doufám, že to stačí k jeho bezpečnosti..
 Anna-dvě dospělé děti, dcera a syn 
  • 

Hezký článek 

(18.5.2007 12:02:57)
Vychovávat děti není snadné. Myslím si, že ani výchova ve stejné rodině není nikdy stejná, protože každé dítě je samostatný jedinec a to, co jsme uplatňovali při výchově jednoho, pro to druhé neplatí.
Najít tu správnou míru je opravdu těžké.
Snad jenom-mít je rád.
Opravdu platí- Nejsnáze se vychovávají sousedovy děti. Podotýkám- s vlastními to jde hůř.
 Levandule 
  • 

Bravo 

(18.5.2007 13:15:35)
Také se mi článek líbil. Doufám, že rodičů, kteří budou dobře připravovat své děti na život, bude stále víc. Je přece daleko moudřejší ukázat dětem život s dobrým i zlým v době, kdy můžu ještě ovlivnit, aby dopad na zem nebyl tak tvrdý, než je absolutně chránit, s rizikem, že nás budou jednou nenávidět, a když pak dospějí život je doslova převálcuje.
 Raduuzka 


Chyba!!! 

(18.5.2007 13:13:40)
Koně za senátora nezvolil Augustus ale Caligula.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Opačný názor 

(18.5.2007 13:29:17)
Mě se článek nelíbil.
A jak už bylo psáno, pozor na chyby - svého koně Incitata zvolil senátorem Caligula, ten si taky vzal za ženu svou vlastní sestru.... to mi nepřijde jako nejlepší případ, jak taky mohou dopadnou děti narcistických matek.
Taky, ne každá maminka, která se od dítěte nehne je narcistka - já se od Michalky prostě nemůžu hnout - v rámci zachování jejího zdraví ... každou chviku někam vyleze, zkuste nechat takové dítě samotné !
 Markéta 
  • 

Re: Opačný názor 

(18.5.2007 13:48:52)
autor nemyslel, alespon tak jsem to pochopila, ze dite musi za nepritomnosti matky byt nechano samotne. myslim, ze i ty se od dcery vzdalis, pokud vis, ze na ni dava pozor nekdo jiny, manzel, babicky ... . slo myslim o problem fixace na jednu osobu, tj. predevsim matku.
 sabai 


Re: Re: Opačný názor 

(18.5.2007 15:24:58)
Asi se mi povedlo nesamostatného jedince vychovat z mojí 2leté dcery... Problém je, že ji nemám komu příliš dávat na hlídání, rodiče nemám, rodiče od manžela žijí daleko, všechny kamarádky mají děti odrostlé, takže celé dny trávíme s dcerou samy. Je na ní vidět, že je trochu stydlivá a u všeho chce moji asistenci. Na druhou stranu stydlivá byla od malinka, i MUDr. říkala, že takhle brzo se snad ani děti stydět nemůžou :-). Když ji hlídá manžel, nebo na návštěvě ji necháme u tchánů, tak tam vydrží v pohodě. Snažím se s ní chodit neustále ven, kde jsou děti a na cvičení s dětmi, aby nebyla jen se mnou... Ale jinak nevím co s tím...
 jajakiwi 
  • 

Re: Re: Re: Opačný názor 

(19.5.2007 4:27:49)
Sabai, myslim, ze si s tim vubec nemusis lamat hlavu. Ve dvou letech se dite porad formuje. I kdyz je ted stydlivka, za rok se mozna budes divit ;) Moje dcera byla taky vzdycky desne stydliva, takovy typicky "mamanek". Dokonce jednu dobu nechtela chodit ani ven s tatinkem, pokud jsem nesla s nima (a to je manzel naprosto uzasny tata a s detma se umi poradne vyblbnout). Zijem v zahranici, tak nemuzu dat deti na hlidani rodicum ani tu zatim nemame takove zname, kteri by si dobrovolne deti na pul dne pujcili. Takze obe dve deti travi cele dny jen se mnou. CHodime na vsemozne aktivit, aby se dostaly do kolektivu, ale pokud je tam maminka, je to vzdycky jine. Na samostatnost to myslim nema zadny vliv. Pred par mesici jsem zacala davat dceru (ve dvou a pul letech) na dve odpoledne v tydnu do skolky a nestacim se divit, jak se rychle osamostatnuje. Ze zacatku to byl boj, ale ted je ze skoky nadsena, tesi se a zmenil se i jeji postoj k ostatnim. Uz se lidi neboji, na hristi se klidne necha houpat od cizi maminky, hraje si bez problemu s ostatnima detma a me si vubec nevsima.
Ja jako mala jsem to mela tezsi. Jsem jedinacek a taky jsem byla s mamou porad doma. Dokonce jsem ani nechodila do skolky a prvni stupen zakladky jen na par mesicu v roce. Je ze mne totalni introvert a jeste nekdy ve dvaceti jsem mela potize vubec se bavit s lidma, proste jsem to neumela. Az s bezvadnym manzelem jsem asi "znormalnela" :)
Takze rozhodne nepanikar, ze je dcera stydlin ve dvou letech. Ve skolce se to urcite trochu zmeni. Dulezite je, ze si toho jses vedoma a chces s tim neco delat. Moje mamka si to uvedomila az nekdy v mych osmnacti kdy uz bylo docela pozde neco napravovat..
 Jitka 
  • 

Re: Re: Re: Opačný názor 

(20.5.2007 16:14:04)
Ahoj Sabai
Z toho si nic nedělej, některé děti jsou už takové. Moje dcera byla to samé, nesnesla být sama, hlídat ji mohla kromě mě ještě jenom moje máma. Chodila jsem s ní hodně mezi děti a vůbec ven, aby se trošičku otrkala a můžu říct, že celkem bezvýsledně. Venku vždycky stála na krok ode mě a pokud na ni kdokoliv cizí (bylo jedno jestli dítě nebo dospělý) jen promluvil, rozbrečela se. Měla jsem hrůzu z toho, co bude, až nastoupí do školky.
Ze začátku chodila do školky jen za zkoušku - asi na hodinu, dva dny probrečela, ale zřejmě jí pak nějak docvaklo, že se pro ni vrátím, takže 3. den už si normálně hrála a od tý doby s ní žádný problémy nebyly.
Od tý doby je samostatná až moc!
Myslím, že jde spíš o to, nebýt s dítětem neustále. Prostě jde o to, aby dítě nemělo maminku pořád na očích. O tom je podle mě ten článek. Někdy čtu, že maminky vaří s dítětem v náručí apod. To je myslím to, co autor kritizuje, že některé matky nenechají dítě ani na minutku samotné, dalo by se říct, že si ho berou sebou i na WC. A to si myslím, že se většiny rodičů až zas tak moc netýká.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Opačný názor 

(18.5.2007 14:03:22)
Ja spis myslim, ze to bylo mysleno tak, ze pokud matka neni schopna prenechat sve dite v peci nekoho (KOHOKOLIV) jineho, je narcistka :-)
Zam nekolik takovych mamanku, az chlapcu ci divek, a neni o co stat. Jsem rada, ze nase deti dokazi bez problemu pockat chvili pred obchodem s kamaradkou, stravit odpoledne s moji sestrou, ci zustat pres noc u babicek.
Kamaradcin synek nezustane ani u babicky, jeji maminky, hned place a chce mamu - dnes je mu 4a 1/4 a to je dost tragedie.. mit ho porad , s prominutim, za zadkem. Zvlast ted, kdyz mu pribyl mladsi sourozenec a kamaadka by uvitala chvilku klidu.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Re: Opačný názor 

(18.5.2007 16:23:47)
Já to celkem chápu, jak to bylo myšleno, ale víš jak, pro takové čertidlo se těžko hledá hlídání. My máme prakticky na hlídání jen moji mamku, a to ještě jen občas, ale bere si většinou jen Terezku. O nocích u babičky dosud marně sním :))))), tak asi narcistka nebudu, ne :)))))
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Re: Re: Opačný názor 

(18.5.2007 21:13:56)
Dobra rada :-)
u nas je take mladsi divoch.. a teda hodne velkej.
zavedla jsem pravidlo: chces Vojtu, ber i Matyase.. jednou jsou brachove a mladsimu by to bylo desne lito, ze jede starsi k babi a k dedovi
a tak k nasim jezdi oba, a je to naprosto bez reci, moje rodice by ani nenapadlo chtit jen jednoho,
tchyni mame nad hlavou a ta teda hodne preferuje starsiho, ale jak sem rekla - kdyz vyslovene nepotrebuji pohlidat starsiho (coz netreba, kluci maji pokojicek) nejde nahoru spat sam - pokud jsou, tak oba
a kolikrat se uz stalo, ze prisla a rekla: dej k nam Vojtu, spi u nas Gabi (neter) - z toho mam pak pocit, ze ji Vojta slouzi jako hracka na hrani, jsou od sebe 3 roky. Ani jednou, fakt ani jednou neprisla a nerekla - ja si vezmu nahoru Matesa ke Gabine. Dost mne to mrzi, proto to pravidlo.
Proste jsu to deti, tak zadne rozdili - kdyz hlidat, tak oba. Kdyz to zvladnes ty kazdy den, proc by to jednou za cas nezvladla maminka? A kdyz jedes ke druhe babi, den bych ji nechala otuknout... a pak ji klidne nech obe deti treba uspavat a vyrazte s manzelem do kina.. ona to zvladne, neboj, taky to byla mama.. a jestli da mimcu plenu obracene - no a co? Muj tata to delal taky, kdyz hlidal poprve vnuka :-D
 Mery72 


prosba 

(18.5.2007 22:35:05)
Jsme z manželem oba bez sourozenců (slovo jedináček mi zní jako rozmazlenec...) a prarodiče se brání hlídat naše děti všechny zaráz (7let,4r. a 19 měs.) Nechci si tu stěžovat, jsme rádi, že děti vůbec mají dědu a babi a že se mají všichni rádi. Jen by mě zajímalo, jestli to může být tím, že ani jedni rodiče neměli víc dětí a "na stará kolena" jsme jim nadělili tolik radosti:-) Taky mě napadá, že možná jsou děti ještě malé, s mladšíma to na rozumnou domluvu fakt moc není.
Máte to někdo taky tak?
 Eva+ Vládík 10/03 + Anička 11/06 
  • 

Re: prosba 

(18.5.2007 22:57:16)
Mery,
nenapsala jsi, kolik let je babičce a dědečkovi a jak se cítí zdravotně. Sama mám dvě děti, ty tři a obě víme, jak nám umí dát zabrat. Možná se jen prarodiče necítí na takovou kupu dětí. Já jsem ze 3 dětí a moji rodiče si klidně vezmou obě děti, ale jsou na ně vlastně tři - babička, děda a 18-ti letá sestra. Manžel je jedináček a jeho maminka je sama a má bolavou kyčel. Má obě děti ráda, dokonce si je i oba vezme, ale po hodině je z nich prostě unavená. Malá váží 8,3 kg a když jí maminka zvedá, musí se hodně namáhat a kyčel jí bolí. Navíc už není zvyklá na takový ruch. Obě děti jsou dost aktivní. Manželovo maminka dokonce říká, že už ví, proč lidé mají děti, když jsou mladí. Prostě jim hned tak něco nevadí a neunaví.
Třeba to i u prarodičů vašich dětí není neochota hlídat všechny tři najednou, možná se na to jen necítí psychicky a fyzicky.
 Mery72 


Re: Re: prosba 

(19.5.2007 9:56:55)
Evo, já jsem se spíš chtěla zeptat, jestli má někdo zkušenosti s tím, že rodiče jedináčka mají obavy/zábrany... "hlídat" víc vnoučat. V žádném případě jsem dotazem nechtěla vyvolat dojem nevděčné dcery:-)) Rodiče jsou skvělí, jen ty naše draky potřebují dodávat postupně:-D
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Re: Re: Re: Opačný názor 

(19.5.2007 7:22:15)
Víš, mi je to takové hloupé říkat mamce, dám ti je jedině obě, možná, kdybych mohla říct, že je to Mišce líto, ale je malá a upřímně je jí to jedno.
A druhá babička si ještě po čtyřech letech nevšimla, že je babičkou, nepohlídá mi holky ani na hodinu. Jen pořád po rodině vypráví, jak jsou vnučky úžasné a jak je miluje. Ale to už je na jinou diskuzi.
 Líza 


Re: Re: Re: Re: Re: Opačný názor 

(19.5.2007 7:50:48)
No, možná už velmi brzo to malé dojde a přestane jí to být jedno. I potom ti bude hloupější říct mámě, že si má vzít obě nebo žádnou, než dítěti, že zase nikam nejde? ;-) A co když nebude brečet nikdy? Nikdy nedá nahlas najevo, že je jí to líto - a přesto jí bude vrtat hlavou, proč ji babička k sobě nebere?
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Opačný názor 

(19.5.2007 7:56:55)
Tak ne, že by si ji mamka nebrala, třeba ve čtvrtek ji měla celé odpoledne, když Terezka měla besídku pro maminku, ale nebere si ji na noc. To jen tu starší. A kdyby si Miška řekla, určitě by si ji vzala taky. Sama se jí to vždycky snažím naznačit, že to zase až takový odpočinek není, když Terezka není doma, o to více si musím s Míšou hrát já. Zatím jí to nedošlo, no :)
Každopádně si nemám na co stěžovat, protože jelikož mě holky nechají celou noc vyspat, není ta péče zase tak zatěžující :)
Fakt je, že na slovo KINO, jsem se musela podívat do slovníku, co to znamená :)
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Opačný názor 

(19.5.2007 10:02:39)
No asi takhle - nas starsi take chodil spat nahoru k babi tchyni sam spolu s neteri - stacilo par cirkusu od mensiho (asi od 18m) a je klid.. Malej tak rval, ze chce "taky haji u babi" - ze se proste zavedlo tohle pravidlo.. Ja prece nebudu uklidnovat rvouciho kluka pred spanim a vysvetlovat mu, proc ho babicka nechce. To radsi reknu, bud oba nebo NIC..
Pak to je tak, ze ja jsem ta spatna.. ja ho tam odsud rvouciho odnasim, protoze tam uz neni volna postel. On nevi, ze je chyba jinde..
Dej si na tohle pozor. A jestli je Ti to blbe dnes, nebude Ti to blbe, az mala zacne za pul roku mluvit..
 Klara, syn Robin (skoro 4 roky) 
  • 

Re: Opačný názor 

(30.5.2007 9:18:27)
Ale vždyť nejde o to nechat dítě samotné, mělo by být do určitého věku pod dohledem. Jde spíš o to nechat mu prostor ke hraní, rozvoji atd.
 ini 
  • 

a řešení? 

(18.5.2007 16:33:14)
Nelíbí se mi, že autor článku nenabízí aspoň návrh možného řešení, léčbu. Říká akorát, že se to přenáší z generace na generaci, což je smutné. Co když s tím chce některá matka bojovat, ač sklony k narcistní výchově "zdědila"?
 Zuzana+Terezka 


Já to vidím tak... 

(18.5.2007 19:17:12)
..., že pan autor popisoval už extrémní narcistickou matku, jejíž porucha je patologická a je nutno ji léčit odborně. Moc se mi článek nelíbil. Rozhodně bych se nebála, maminky, vy co jste tu měly nějaké obavy. Pokud u vás funguje sebereflexe a jste schopny se samy nad sebou objektivně zamyslet, určitě je situace jakžtakž o.k. a bude při snaze lepší. Myslím, že nejdůležitější je rozlišovat toto : pokud opouštím (odkládám, předávám, půjčuji atd.) své dítě další osobě a ono řve a řve a řve a srdceryvně volá maminku, tak
1) je mi z toho úzko, je mi to líto, jsem z toho špatná.... pak je to myslím o.k. a jde situace do budoucna řešit
2) mám z toho v duchu radost. Tak tady vidím průser jak hrom.
(Pomíjím zde "ješitnost", každá maminka má na malý okamžik radost, že ji dítě chce - víte co myslím).

Jinak článek mně nijak nenadchnul, neustálé připomínání, že se dítěti nemám svěřovat s intimními problémy, pak ten kůň senátor, nabyla jsem dojmu, že je dle autora nejméně polovina matek trošku úchylná... no já nevim, prostě to psal chlap - vědec no.
Zdravím, Zuzana
 Helena dva kluci  
  • 

Re: Já to vidím tak... 

(21.5.2007 15:11:26)
Ale neplette se. Asi skutečně na tyhle týpky pisatel narazil!!! Mám přítele - chlapa - sobce. Jesti je narcista nevím, ale skutečně je schopný před mými 16 18 letými syny si postěžovat že už jsem s ním měsíc nespala.. / A asi -jestli to takhle pujde dál- ani nadále nebudu. helena
 Monika + Ivanka 03/05, Jesse 04/06 
  • 

Me se to moc libilo 

(18.5.2007 22:56:56)
Jsem ted dost nakrknuta na svou tchyni, ktera je z Indie a podle meho nazoru se takhle podepsala na svych dvou synech. Je to opici laska jako tram a zpusobilo nam to nejednou problemy s nima. Nastesti manza je zlaty, ackoliv matku ma moc rad, jak by syn mel, "neplete"si ji s partnerkou, tak jako ona si ho plete s partnerem/miminkem. Coz je prakticky zazrak, protoze druhy syn je nezrale, zavisle miminko. Je mu 24. Pokousi se ted "odlepit" a ona nechce pustit. Manzovi je 28 let. Kdyz jsme spolu zacali chodit a on obcas prespal ve 24 letech ve vsi ctnosti (jsme vsichni krestanske viry) protoze bylo pozde a bydlel daleko, matka mela malem zachvat volala mi pokazde nekolikrat do prace, ze to ji jeste chlapec neudelal, ze nikdy nespal mimo domov. Podotykam ze me znali, vedeli kde bydlim a on jim nechal vzkaz ze prijde rano. Tehdy 19 lety bratr s nimi spaval v posteli (!!!)Muj manzel je mezi nimi uplna "bila" vrana (haha)-aspon nejsu sama :0)) Nejsem rasista, sveho muze miluji a mam nadherne snede deticky a dalsi na ceste. Ale je to s nima nekdy tezke. I kdyz jsou pry krestane, snad jo, tak jsou pokrytecti. Rikaji manzelovi, ze je predevsim musi poslouchat, a ze oni jsou na prvnim miste... a podobne nesmysly. Prekrucuji Bibli, aby vyhovovala jejich kulturnim zvyklostem a to me nejvic stve. Manza rika ze se mnou jeho matka souperi a zarli. Nedavno mi rekla, ze Ivanku nauci varit. a ja na to jo? A ona pokracovala ze to aby jeji syn nebyl hlady az ona tu nebude. Normalne jsem onemnela. Ja varim denne a muzi moc chutna. Varim cesky, kanadsky, italskou a prilezitostne indickou kuchyni. Ale v cem neni kilo cili paprik, draha thcyne neuznava. Jeji a indicke je proste vsechno nejlepsi. V tom smyslu nenapadne ovlivnuje i dcerku. Nechci kazit vztah mezi prarodici a vnoucky, sama jsem uz prarodice nestihla, a maji malou moc radi,ale nevim jak to resit.Nezlobte se, ze jsem si tu tak vylila srdicko. Chtela jsem jen rict, ze jeho mama ma oidipovsky komplex a me to ted v tehu jeste vic bere.
Ahojky, a diky za jakoukoli radu jak na ne. Momentalne se jim vicemene vyhybam. Detem ani manzovi samo v ceste k nim vubec nestojim, ale ja je nemusim. A jeste jednou manza je zlaty a rozumny.
 petra 
  • 

Re: Me se to moc libilo??? 

(19.5.2007 11:00:21)
Tak preji, at ti ten "nadherny" vztah s manzelem vydrzi naporad!!
 Monika + Ivanka, Jesse 
  • 

Re: Re: Me se to moc libilo??? 

(19.5.2007 17:48:12)
Vztah s mym muzem mam zaplat Pan Buh nadherny, jak jsem napsala, ale tvoji zjevne sarkastickou poznamku jsem vubec nepochopila. Trable mam s tchynkou ne s manzou.
 tetaKosta 
  • 

Re: Re: Re: Me se to moc libilo??? 

(19.5.2007 20:45:27)
Moni,
možná ti to bude připadat moc těžké, ale co třeba tchýni poprosit o radu (i když ji ani moc nepotřebuješ), o recept (i když tě zas tak moc nezajímá) nebo jí jen tak pochválit za to, že díky ní máš tak skvělého mužíčka (i když většina z nás nechápe jak tak příšerná ženská, jakou obvykle tchýně je, mohla povít a vychovat tak skvělého muže). Možná má jen pocit, že se jí rozpadá hnízdo na kterém celý život seděla a nejspíš ničím jiným ani nežila. Vím, že to není jednoduché a budeš se ptát, proč máš být ta hodná ty. Ale někdo s tím začít musí :) Držím ti pěsti a zkus to alespoň dva týdny každý den s malou "pomocí/radou" od ní a věřím, že pak bude spokojená a pak nebude mít důvod útočit (nebude se cítit tebou ohrožená).
 Monika + Ivanka, Jesse 
  • 

Re: Re: Re: Re: Me se to moc libilo??? 

(19.5.2007 22:25:10)
Je, tetoKosto,
az jsem se musela smat, jak jste na to krasne kapla :). Ale ano, vzdyt ja se taky snazim, uz jsme manzele skoro ctyri roky a tak mam od ni receptiky, a casto si spolu pokecame a jak rikam milujou Ivanku....vite, co jsem udelala po te poznamce o vareni? Ji dodnes nerekla nic. Doma to obulila, a dva mesice varila pouze indicka jidla, protoze jsem si myslela, ze manzel ktery je skvely, snad preci jen predstira a chtel by indicke jidla...manzel byl v soku a ptal se, co se jako deje, kde je muj shephard"s pie, kotletky na paprice a balzamove kure?? Kdyz jsem mu rekla co se stalo, rekl mi ze opravdu indicke porad nechce jen raz za cas. Ta zlost na ni mi dobrnkla az pozdejc. Mate pravdu, ze musim byt ta hodna, uz kvuli me rodince, ale obcas to je tezke, kdyz delaji rasisticke poznamky ohledne barvy pleti mych deti, srovnavaji, o majetku, penezich, ja vim ze to je mnohdy, protoze jsou to prosti lidi a nemysli to tak. Musim rict odpovedne, tetoKosto,ze vseobecne my Cesi jsme na trochu vyssi urovni v taktu a spolecenskych zalezitostech nez urcite jine narodnosti. Nekdy potrebuju hodne rezervy se u nich "keep smiling". Ale mate pravdu. Ted co jsem tehule si to vic beru, a ten clanek tu zlost na ni ve me trochu vyburcoval. Vase odpoved me ohrome potesila a zas dala perspektivu. Moc diky :0)))
 Helena 
  • 

Hurá, konečně rozumná řeč 

(19.5.2007 21:23:18)
Už si někdy připadám jako bílá vrána. Konečně to někdo má podobně jako já. Jen s tím rozdílem, že já si musím vystačit s manželem nebo slečnou na hlídání - rodiče i sourozence máme poměrně daleko od našeho bydliště. Já dcerku (6.5 měsíce) nechávám i samotnou v místnosti a třeba vedle vařím nebo jdu vedle pověsit prádlo. Nemáme tam nic nebezpečného tak se může plazit kam chce a já jí vždycky slyším, když se někde "zašprajcuje" a prostě jí přijdu na pomoc.
I když mám kojení moc ráda a považuju to za nejkrásnější chvilky strávené s mojí dcerkou, tak se na druhou stranu taky těšim, až jí odstavim a budu si moc někam v klidu vyrazit. Teď si taky občas vyrazíme, ale musí to být někam ven, kde není moc hluk a maximálně do 9 do večera - dcerka takhle venku moc neusne.
Sama na ní vidím, že potřebuje mít pocit, že něco umí udělat sama beze mě a má z toho radost. Na druhou stranu po očku pokukuje, jestli jí u toho vidím a ujišťuje se, že jsem blízko. Je to taková nezávislost "naoko" ale já vím, jak to myslí.
Držím palce, abyste děcko v pohodě odstavila.
 Zuzka+Johanka 4 měsíce 
  • 

Re: Re: Hurá, konečně rozumná řeč 

(20.5.2007 23:24:47)
Mandelinka a několik z Vás zmínilo, že kvůli kojení nemůžou odejít večer samy ven. Nechápu jednak proč to děláte. Já odcházím sama tak jednou týdně, už v šestinedělí. Odstříkám mléko do lahve a dcerka si ho vypije z lahvičky od toho, kdo ji hlídá (nejčastěji její táta, ale taky teta se strejdou nebo babička, když jdeme s mužem oba ven). Jsem, myslím, milující maminka, ale potřebuju si taky zajít s kamarádkou na večeři, do divadla, do hospody nebo s mužem do kina, proboha.
 Helena 
  • 

Re: Re: Re: Re: Hurá, konečně rozumná řeč 

(21.5.2007 17:55:30)
Mandelinko, nejste Vy moje druhé já? Já to mám úplně stejně.
Zdá se však, že se nám do naší diskuse někdo vetřel :) a snaží se nám tady podsouvat, jaké jsme to husy, že si
večer nevyjdeme, když kojíme. No, tak prostě takové jsme a zjevně nám to vyhovuje, tak co :) Tady na Rodině se mi stejně vždycky nejvíc líbí všichni ti rejpalové, co si myslí, že to dělají nejlépe :(
Vám jsem odpověděla, protože jsem si chtěla vyměnit pár řádků se zpřízněnou duší. Zásadně se tu nepouštím do debat, kde někomu vyvracím jeho názory nebo se podivuji proč to dělá tak či onak, když já to dělám úplně jinak. Osobně mi takovéhle diskuse přijdou naprosto neplodné a trošku mi to někdy připadá logika žen z pořadu "Výměna manželek" (tedy jestli jste to někdy sledovala), kdy ony se hlásí do soutěže, protože si myslí, že doma všechno dělají nejlépe.... a jak to pak končí? Mnohdy se naprosto ztrapní před zraky statisíců diváků.... No, to jsem trochu odbočila co? Tak se mějte :)
 štěpánka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Hurá, konečně rozumná řeč 

(21.5.2007 18:42:05)
Heleno, taky nemám ráda, když se tu maminky navzájem urážejí a dokazují si, kdo je lepší matka nebo člověk.... Ale na druhou stranu je fajn, že si mohou v diskusi vyměnit názory. Sama jsem byla překvapená, že spousta maminek neví, co mě se zdá jako základní věc a prožívají zbytečné obavy a nebo dělají zbytečné věci. Já sama jsem taky kolikrát překvapená některými dobrými nápady maminek, na které já bych nepřišla ani náhodou a mrzí mě, že internet nebyl tak běžný jako dnes v době, kdy jsem měla mimina. Třeba bych si taky některé práce a strachy ušetřila. Tak třeba jsem vyvařovala flašky ještě po 1 roce - bylo to zbytečné, nebo jsem v Praze, kde je voda v kohoutku z vodárny určitě bez dusičnanů - resp. pod normou jsem i polívky, zeleninu a maso dětem vařila v dobré-flaškové vodě a pili ji až do školního věku - taky zbytečné a navíc drahé. I když tam, kde je studna pijí flaškovou i teď. Kdybych si přečetla, jak to dělají v jiné rodině.....
 Helena 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hurá, konečně rozumná řeč 

(21.5.2007 19:01:35)
... dobrá rada nad zlato - to ano. Já jsem měla na mysli výkřiky typu .......... proboha proč to děláte takhle, když já to dělám jinak. Navíc co je dobré pro jednoho, nemusí nutně být dobré pro druhého.

I já si ráda popovídám s jinými maminkami o jejich zkušenostech a hodí se to. Mám naštěstí dost kamarádek a taky sestru, co mají malé děti. Přiznám se, že co se týče praktických věcí jsem nevymýšlela Ameriku, ale prostě jsem se pár lidí kterým důvěruju zeptala, jak to dělají a nějak jsem si z toho vzala co jsem potřebovala.
 štěpánka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hurá, konečně rozumná řeč 

(21.5.2007 20:24:45)
No jo, shodneme se. Já před těmi už skoro jedenácti lety udělala totéž. Zeptala jsem se svých kamáradek co a jak s miminy dělaly, přebrala si to a plikovala na svoje ratolesti. Úplně nejvíc mi pomohly maminky dvojčat, které jsem naštěstí pomohla už v těhotenství. Ale přeci jenom, dneska na netu je veliká šíře nápadů a názorů a diskusí (nejen mamin, ale i odborníků a "odborníků") a tak je z čeho vybírat.
 Elis 
  • 

Re: Me se to moc libilo 

(19.5.2007 22:05:10)
Bydlíte v ČR nebo v zahraničí ?
 Monika + Ivanka, Jesse 
  • 

Re: Re: Me se to moc libilo 

(19.5.2007 22:29:10)
Bydlime v Kanade, v Torontu.
 Monika + Ivanka, Jesse 
  • 

Re: Re: Me se to moc libilo 

(19.5.2007 22:30:57)
Bydlime v Kanade, v Torontu.
 Eli a ej 


Re: Me se to moc libilo 

(29.5.2007 9:40:32)
manzel se vratil z delsiho pobytu v indii a vypravel mi, ze kdyz meli "family day" tak mu misto manzelek a deti ve firme predstavovali rodice...pry mistni normalka, toz tak.
 Iva, syn 7, dcera 2 
  • 

tajemství v dospívání 

(21.5.2007 11:03:24)
Tak já nevím, teď čtu knihu Rodiče, děti a drogy a tam zas autor neustále zdůrazňuje, že rodič se MUSÍ!!! zajímat o to, s kým jeho dospívající potomek tráví volný čas, že MUSÍ znát jeho kamarády a tady je to prezentováno jako něco trestuhodného. Moje děti mají do puberty ještě pár let, tak doufám, že se do té doby vážení páni vědci shodnou alespoň na těch základních věcech.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.