28.10.2003 14:14:45 Simona a Bety
Má sestra ji koupila :-)
Má neteř ji dostala loni k vánocům, protože to měli holčičky ve školce a tak „napsala Ježiškovi“. A znáte Ježiška? Co by ten neudělal pro děti. Takže přišel ten moment očekávání a hle – pod stromečkem bylo mimino jako skutečné. Já jsem byla těhotná a tak můj manžel byl vyzván, aby si ho pochoval, aby trénoval, jaké to je a opravdu, když se dnes díváme na fotografie, on opravdu chová miminko, i když se to naše narodilo o čtyři měsíce později. Aby to nebylo tak snadné, mimino bylo jedno, holky dvě a tak došlo k přetahovaní hned pod stromečkem, protože ta menší neteř dostala panenku, která měla několik vad – nekakala, neplakala apod. Asi následující tři dny jsem sestru potkávala v neustále podobné situaci. Obtěžkaná taškama v jedné ruce s věcma pro holky na cestě z nebo do garáže, jak někam jeli sáňkovat, na návštěvu nebo prostě jen za vzduchem a druhou rukou si přes rameno držela mimčo a chlácholila ho. Holky byli vždycky ale úplně někde jinde než mimčo a má sestra se tvářila buď šťastně nebo naštvaně podle toho, jestli mimčo brečelo nebo si spokojeně broukalo. Bylo to dost komické!! Asi čtvrtý den ráno se ozývá z garáže pláč a tak tam jdu a co nevidím? Mimčo leží na židli obličejem dolů a nikdo nejeví zájem ho chovat. A brečí a brečí, zatím co švagr se sestrou na něho hází nelaskavé pohledy. Tak jsem si pobaveně „rejpla“. Copak , Vy se neumíte postarat o své třetí dítě. A to jsem neměla dělat. Následovalo barvité líčení, jak se večer mimino rozbrečí v momentě, kdy začnou zprávy, jak čůrá, kdy a kde ho napadne a oni nemají doma plenky, protože je to nenapadlo a potom ta cena??? No, a konec mimča v rodině mé sestry ? Asi pátý den se tato drahá panenka prohlásila před neteřema za rozbitou /švagr student VUT ji trochu pomohl, vyndal baterky a posunul jakýsi kontakt/ a holkám to bylo asi pět minut líto než si šli hrát s panenkou, se kterou jsme si hráli s mojí sestrou jako malý a naše mamka nám na ní ušila oblečení ze starých hadrů.
Odpovědět