19.9.2003 14:02:24 Gábina, dcera 18 měsíců
Re: Kojení
Tak vidím, že nejsem sama, kdo se neúspěšně pokoušel dítěti vnutit dudlíky speciální i obyčejné, lahvičky všech možných tvarů, Sunary, Nutrilony, Čajánky a já nevím co ještě, a dítě stejně chtělo jen a jen mámin prs... Také jsem potřebovala svého drobečka občas opustit, ale bez stresu, že dostane žízeň právě ve chvíli, kdy odejdu, to prostě nešlo. Řešili jsme to podáváním "tekutin ve skryté formě", např. hodně štavnatých jablíček, řídké kašičky, polévky atd. Tedy ideální to rozhodně nebylo, ale pomohlo nám to alespoň trošku natáhnout onen interval 1,5 hodiny, ve kterém dítě (i po roce)vyžadovalo pít.
Když bylo dceři 14 měsíců, musela jsem na operaci (neplánovanou a neodkladnou), po které mi bylo sděleno, že nejméně na 14 dní mám na kojení zapomenout (kvůli lékům, které jsem musela brát). Celá zoufalá jsem neustále volala manželovi a rodičům, kteří se střídali v péči o dceru, a dostávalo se mi odpovědí typu: "Vypila dva hrníčky sunaru a teď si hrajeme na písku...", nebo "Koupili jsme jí jablečný mošt a ten jí moc chutná...". Zkrátka dcera asi nějak pochopila, že mlíčko od maminky prostě v nejbližší době nebude, a začala pít, co jí nabídli (a bylo jí jedno, z jakého hrníčku - na láhev už jsme ji nechtěli zvykat, když jsme se bez ní tak dlouho obešli). A problém byl vyřešen. Má to ovšem jeden háček - poté, co jsem dceři opět radostně nabídla prs (celou dobu jsem poctivě odstříkávala), s výrazem "Ty jsi mi nechtěla dát mlíčko, když jsem o něj stála, tak si ho teď klidně nechej" se definitivně odstavila. Tak si teď vyberte, co je lepší.
Odpovědět