| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Lahvička, nepřítel kojení - POVĚRA! ...nebo snad ne?

 Celkem 62 názorů.
 Petra 
  • 

Kojení 

(12.9.2003 9:00:52)
Ahoj Sylvo,
Tvůj článek mi připomněl, jak jsem kojila já. Od porodnice jsem musela malou krmit z lahve převařeným mateřským mlékem, protože mi bylo sděleno, že žloutenku, kterou měla, má z mýho mateřskýho mléka. Moc jsem se bála, že už pak prso nebude chtít, ale povedlo a já začala normálně po třech týdnech kojit. V pěti měsících malé jsem nastoupila do práce a doma zůstal na "mateřské" manžel. Já v práci odstříkávala mléko, manžel doma krmil z lahve a já odpoledne a v noci normálně kojila. Naštěstí malá byla z té skupiny, co svedou obojí, láhev i prso. Bohužel v deseti měsících se sama odstavila (snad díky příkrmům na lžičce) a já toho moc litovala, protože není nádhernější věc než blízkost maminky a dítěte při kojení. Tyto chvilky mi moc chyběly a já se snažila ještě dva měsíce přesvědčit malou, že mlíčko z prsu je lepší než odstříkané z lahvičky. (Musím podotknout, že mléka jsem měla tolik, že si pro něj jezdili z kojeneckého ústavu ze sousedního města). Malá ale ne a ne a tak v roce jsme přešli na Hamilon (přeci jen odstříkávání bylo časově náročné). Myslím si, že dokážu pochopit Tvoji snahu. Vydrž, snad se Lada znova chytí. A když ne, tak nemusíš mít špatný pocit. Udělala jsi vše co možná nejlépe. Lepší je snad mít pohodové dítě, než hlady řvoucí uzlíček, ne?
Přeji zdravé a pohodové děti a silné nervy.
Ahoj Petra
 Verunek 


Re: Kojení 

(12.9.2003 10:38:05)
To je ta rozmanitost života. Já tady čtu, jak litujete, že se Vaše děti odstavují sami a sama mám opačný problém.
Maxovi je 8,5 měsíce a nechce pít z ničeho jiného než z prsu. Máme už doma dudlíky na flašku silikonové, latexové, s velkou i malou dírkou, s ventilkem, bez, hrnečky kapací i nekapací i normální, zkoušeli jsme lžičku a také všechny možné tekutiny od mého mléka přes Nutrilon, ovocné šťávy až po vodu. Max vše považuje za dobrou zábavu jen do okamžiku, než má opravdu hlad nebo žízeň, pak začne ječet a nic jiného než prs nebere jako odpověď. Příkrmy baští stejně, sní toho docela dost, ale jen navíc ne místo mléka.
Už bych se opravdu ráda občas sebrala a vypadla z domu na déle než 2 hodiny, které mám mezi kojením, ale nemůžu. Jak vidíte, ani druhý extrém není žádný med.
Máte-li nějakou radu, jak naopak dítko alespoň částečně odstavit, budu vděčná.
Mějte se,
Verča
 Petra 
  • 

Re: Re: Kojení 

(12.9.2003 11:58:23)
Sama jsem měla pro dcerku připravené různé dudlíky, stejně jako Vy, ale preferovala pouze ten nejobyčejnější. Dudlík silikonový plivala úžasně dlouhým obloukem. :) Ale moje známá, která kojila do dvou let, navštívila poradnu, kterou vede p. primářka dětského oddělení v kadaňské nemocnici a žádala ji o radu, jak svého dvouletého kluka odstavit, a ta jí poradila, ať ho dá alespoň na týden k babičce. On věděl, že babička mléko nemá, a tak to nevyžadoval. A po té ho pak nenásilně odstavila. Bohužel Vaše malé tohle ještě pochopit nedokáže. Nevím, jak poradit. Pokud byste měla zájem, skuste zavolat do kadaňské nemocnice. Tam poskytují rady a vedou i poradnu pro kojení. Nejspíše tam by Vám poradili. Jinak přeji hodně trpělivosti a zdraví pro celou rodinu.
Petra
 Petra 
  • 

Re: Re: Kojení 

(12.9.2003 11:58:31)
Sama jsem měla pro dcerku připravené různé dudlíky, stejně jako Vy, ale preferovala pouze ten nejobyčejnější. Dudlík silikonový plivala úžasně dlouhým obloukem. :) Ale moje známá, která kojila do dvou let, navštívila poradnu, kterou vede p. primářka dětského oddělení v kadaňské nemocnici a žádala ji o radu, jak svého dvouletého kluka odstavit, a ta jí poradila, ať ho dá alespoň na týden k babičce. On věděl, že babička mléko nemá, a tak to nevyžadoval. A po té ho pak nenásilně odstavila. Bohužel Vaše malé tohle ještě pochopit nedokáže. Nevím, jak poradit. Pokud byste měla zájem, skuste zavolat do kadaňské nemocnice. Tam poskytují rady a vedou i poradnu pro kojení. Nejspíše tam by Vám poradili. Jinak přeji hodně trpělivosti a zdraví pro celou rodinu.
Petra
 Terinek 
  • 

Odmítání pití z lahve a z hrníčků 

(15.9.2003 22:56:52)
Ahoj Verčo,
při čtení Tvého příspěvku jsem měla pocit jako bych ho psala sama. Máme úplně stejný problém. Naše Terezka má taky 8,5 měsíce a nechce pít nic jiného než mé mlíko. Vyzkoušela jsem taky vše, různé savičky, flašky a hrníčky včetně toho zázračného od Aventu a nic. Nepije ani čaj, ani šťávičky ani Sunar. Taky už nevím co dělat, z toho permanentního kojení jsem už docela vyšťavená. S příkrmama problém nemá, co jí chutná, to papá.
Nevím teda co poradit, snad Tě aspoň povzbudím, že jsme na tom stejně.
Zdraví Marta
 Terinek 
  • 

Odmítání pití z lahve a z hrníčků 

(15.9.2003 22:58:08)
Ahoj Verčo,
při čtení Tvého příspěvku jsem měla pocit jako bych ho psala sama. Máme úplně stejný problém. Naše Terezka má taky 8,5 měsíce a nechce pít nic jiného než mé mlíko. Vyzkoušela jsem taky vše, různé savičky, flašky a hrníčky včetně toho zázračného od Aventu a nic. Nepije ani čaj, ani šťávičky ani Sunar. Taky už nevím co dělat, z toho permanentního kojení jsem už docela vyšťavená. S příkrmama problém nemá, co jí chutná, to papá.
Nevím teda co poradit, snad Tě aspoň povzbudím, že jsme na tom stejně.
Zdraví Marta
 Gábina, dcera 18 měsíců 
  • 

Re: Re: Kojení 

(19.9.2003 14:02:24)
Tak vidím, že nejsem sama, kdo se neúspěšně pokoušel dítěti vnutit dudlíky speciální i obyčejné, lahvičky všech možných tvarů, Sunary, Nutrilony, Čajánky a já nevím co ještě, a dítě stejně chtělo jen a jen mámin prs... Také jsem potřebovala svého drobečka občas opustit, ale bez stresu, že dostane žízeň právě ve chvíli, kdy odejdu, to prostě nešlo. Řešili jsme to podáváním "tekutin ve skryté formě", např. hodně štavnatých jablíček, řídké kašičky, polévky atd. Tedy ideální to rozhodně nebylo, ale pomohlo nám to alespoň trošku natáhnout onen interval 1,5 hodiny, ve kterém dítě (i po roce)vyžadovalo pít.
Když bylo dceři 14 měsíců, musela jsem na operaci (neplánovanou a neodkladnou), po které mi bylo sděleno, že nejméně na 14 dní mám na kojení zapomenout (kvůli lékům, které jsem musela brát). Celá zoufalá jsem neustále volala manželovi a rodičům, kteří se střídali v péči o dceru, a dostávalo se mi odpovědí typu: "Vypila dva hrníčky sunaru a teď si hrajeme na písku...", nebo "Koupili jsme jí jablečný mošt a ten jí moc chutná...". Zkrátka dcera asi nějak pochopila, že mlíčko od maminky prostě v nejbližší době nebude, a začala pít, co jí nabídli (a bylo jí jedno, z jakého hrníčku - na láhev už jsme ji nechtěli zvykat, když jsme se bez ní tak dlouho obešli). A problém byl vyřešen. Má to ovšem jeden háček - poté, co jsem dceři opět radostně nabídla prs (celou dobu jsem poctivě odstříkávala), s výrazem "Ty jsi mi nechtěla dát mlíčko, když jsem o něj stála, tak si ho teď klidně nechej" se definitivně odstavila. Tak si teď vyberte, co je lepší.
 Verunek 


Re: Kojení 

(12.9.2003 10:38:13)
To je ta rozmanitost života. Já tady čtu, jak litujete, že se Vaše děti odstavují sami a sama mám opačný problém.
Maxovi je 8,5 měsíce a nechce pít z ničeho jiného než z prsu. Máme už doma dudlíky na flašku silikonové, latexové, s velkou i malou dírkou, s ventilkem, bez, hrnečky kapací i nekapací i normální, zkoušeli jsme lžičku a také všechny možné tekutiny od mého mléka přes Nutrilon, ovocné šťávy až po vodu. Max vše považuje za dobrou zábavu jen do okamžiku, než má opravdu hlad nebo žízeň, pak začne ječet a nic jiného než prs nebere jako odpověď. Příkrmy baští stejně, sní toho docela dost, ale jen navíc ne místo mléka.
Už bych se opravdu ráda občas sebrala a vypadla z domu na déle než 2 hodiny, které mám mezi kojením, ale nemůžu. Jak vidíte, ani druhý extrém není žádný med.
Máte-li nějakou radu, jak naopak dítko alespoň částečně odstavit, budu vděčná.
Mějte se,
Verča
 Verunek 


Re: Kojení 

(12.9.2003 10:38:40)
To je ta rozmanitost života. Já tady čtu, jak litujete, že se Vaše děti odstavují sami a sama mám opačný problém.
Maxovi je 8,5 měsíce a nechce pít z ničeho jiného než z prsu. Máme už doma dudlíky na flašku silikonové, latexové, s velkou i malou dírkou, s ventilkem, bez, hrnečky kapací i nekapací i normální, zkoušeli jsme lžičku a také všechny možné tekutiny od mého mléka přes Nutrilon, ovocné šťávy až po vodu. Max vše považuje za dobrou zábavu jen do okamžiku, než má opravdu hlad nebo žízeň, pak začne ječet a nic jiného než prs nebere jako odpověď. Příkrmy baští stejně, sní toho docela dost, ale jen navíc ne místo mléka.
Už bych se opravdu ráda občas sebrala a vypadla z domu na déle než 2 hodiny, které mám mezi kojením, ale nemůžu. Jak vidíte, ani druhý extrém není žádný med.
Máte-li nějakou radu, jak naopak dítko alespoň částečně odstavit, budu vděčná.
Mějte se,
Verča
 Janina + Bořík, 2 měs. 
  • 

S lahvičkami byl konec s kojením 

(13.9.2003 13:51:28)
My jsme měli s kojením potiže od začátku, malý usinal a moc nepil. po propuštěni z porodnice začal hubnout a tak doktorka doporučovala přikrmovat z lahvičky. Po třech lahvičkach už nechtěl Bořik z prsa pít vůbec. Zkoušela jsem spoustu věci, přešla na přikrmovani ze stříkaček přes prst ( po poradě na lince kojení), zkoušela kojit přes klobouček, ale malý se už jen vztekal a křičel a nic ode mně nepil. Byly to hrozný nervy a nic nakonec nepomohlo, hodně jsem to obrečela a nakonec se smiřila s tím, že kojit nebudu. Do teďka jsem odstříkavala, aby měl aspoň trochu mého mléka. U dalšího dítěte se pokusim lahvičce vyhnout.
Jana
 Markéta, 11týdenní dcerka 
  • 

Re: Kojení 

(14.9.2003 21:16:07)
Ahoj, chystám se také do práce a nechat manžele doma na mateřské. Proto Tě moc prosím, jestli bys mi nemohla na e-mail napsat nějaké poznatky, které by nám to pomohly zvládnout.
Díky Markéta
 Petra, dcerka 3,5 
  • 

Manžel na mateřské 

(15.9.2003 9:23:44)
Ahoj Markéto, především se připrav na to, že manžel na "mateřské" zvládne jenom a pouze dítě (alespoň ten můj). To, že bys přišla z práce a měla navařeno, vypráno, vyžehleno, uklizeno, tak to ne. Já, když jsem přišla z práce, našla jsem byt jak po výbuchu bomby a mezi nepořádkem navýsost spokojeného tatínka a dcerku. Jakmile jsem tedy odpoledne otevřela dveře, manželovi upadly ruce od všeho, co zrovna držel (jídlo, dcerku apod.) s tím, že už nemůže a jsem na řadě já. Takže jsem nakojila, poklidila, nakojila, uvařila, nakojila, vyžehlila, nakojila, šla spát, dvakrát v noci nakojila (naposledy v pět ráno, když jsem vstávala) a šla do práce. Je pravda, že v toto období jsem stíhala spát tak 3-5 hodin denně a dodnes mě udivuje, jak jsem to mohla ne zvádnout, ale přežít!
Na tom, že manžel zůstane doma jsme se dohodli po té, co jsem dostala zajímavou pracovní nabíku. Byla i finančně zajímavá. Manžel mi navrhnul, že když pracuji v oboru, kde dvou až tříletý výpadek by měl za následek, že se už v práci nechytnu, tak že zůstane doma on. Jsme ze severu Čech a když jsme na sociálce vyběhávali rodičovský příspěvek, tak se pracovnice chodily podívat na mého muže, protože byl první, kdo měl "mateřskou".
Doma zůstal tak 10 měsíců a na co bych chtěla hlavně upozornit, je to, že začal po čase "blbnout". To se stává i maminkám na mateřský, ale chlapi to nesou podstatně hůř. Ztratil své obvyklé pracovní kontakty a musela jsem si dávat pozor na to, aby se pořádně "provětral". To znamenalo, že častěji než předtím nebo i teď, chodil si s kamarády zahrát (na kytaru), častěji jezdil na vandry( bez nás) apod. Taky ta jeho mateřská dovolená měla za následek několik věcí, některé pozitivní, některé negativní. Ty pozitivní jsou: nádherný vztah mezi tatínkem a dcerkou; když se mu chlapi posmívali, že má tu dovolenou, dokázal je přesvědčit, že to žádná dovolená není a že by si to měl vyzkoušet každý chlap, ať ví, co to je; manžel se dokáže zastat maminek malých dětí, protože ví, že to není žádný med; byl obskakován maminkami na pískovišti, když tam přišel s malou, protože byl mezi nimi jediný a to mu imponovalo a plno dalších věcí. Co mě ale překvapilo nejvíce bylo to, že po návratu z mateřské do práce byl pracovně diskvalifikován a v pracovním zařazení si pohoršil. Tak jak je to vlastně s tou rovnoprávností? To, že ženy s malými dětmi nemůžou najít pracovní uplatnění je známé, ale i můžům může rodičovství ublížit. Např. když je malá nemocná, ve většině případů si OČR bere muž, protože já si nemohu dovolit zůstat doma moc dlouho, nebo si na to vybírám dovolenou.
Dost negativní postoje jsem ale zažila ne vůči manželovi, ale vůči mě. Označení, že jsem krkavčí matka, kariéristka a další jsem velmi těžce snášela. Nejdříve jsem se těm lidem snažila vysvětlit, že i muž se může postarat bez problémů o malé miminko, že kojím, že se o dítě staráme oba, že nejsem kariéristka apod., ale po čase jsem to vzdala, protože bych se umluvila. Tihle pomlouvaví lidé to stejně nechtěli pochopit a já jsem se zbytečně trápila. Přestala jsem vysvětlovat a přestala jsem je vnímat. Je to můj život a já se nebudu zpovídat z toho, co dělám. Vím, že například v Praze model tatínka na mateřské je celkem častý, ale v Chomutově to před třemi lety byla raritka. Tolik k negativům.
Rozepsala jsem se, takže nakonec jedna malá úsměvná příhoda, aby ten můj celý příspěvek nevyzněl pesimisticky. Když jsem kojila, měla jsem fůru mléka a tak po dohodě s dětskou lékařskou jsem přebytky začala dávat kojeneckému ústavu do Mostu. Dostala jsem od nich takové speciální sterilní lahvičky, které jsem zamražovala.(Poznámka: takto jsem také uchovávala mlíčko pro dcerku. Když jsem byla v práci, manžel mateřské mlíčko rozehřál a malou nakrmil z lahvičky. V práci jsem odstříkávala a mlíčko v lahvičce dávala do lednice a odpoledne nosila domů.). Pro ty lahve si jezdil pan saniťák, který měl po Chomutovu už trasu maminek z mlíčkem, ale když už mu potřetí otevřel dveře můj muž s dcerkou v náručí a předával lahve a přebíral ty sterilní, saniťák to nevydžel, a zeptal se, kde sakra to mateřský mlíko bere a kde má tu kojící maminu......:))))
Zkušeností s tatínkem na mateřský je hodně. Pokud budeš chtít, napiš mi svoji e-mailovou adresu, ať můžeme více "pokecat".
Zatím přeji hodně zdravíčka a pohody pro Tvoji rodinu.
Ahoj Petra
 Therese 
  • 

Mě se odstavil ihned - nedávejte z lahvičky! 

(12.9.2003 10:46:41)
Já jsem dala synovi mlíčko z lahve v pěti a půl měsíci asi tak dvakrát, a okamžitě už ode mně nepil. Možná mu to jen líp chutnalo, a je pravda, že byl dráždivé dítě a s prsem bojoval už předtím, od začátku, kroutil se, polykal vzduch, pouštěl se a vztekal, že to neteče jak má. No, a jak to dvakrát teklo (dírky jsme udělalai malilinké, tak nevím), prostě konec. Dva týdny do jeho půl roku jsme se oba trápili, a pak jsem to vzdala. (mléka jsem měla dost, přibýval hodně).
Nevíte, jestli vaše dítě to odstaví nebo ne, někomu to nevadí,radím ale pro jistotu nedávat z lahvičky dokud to jde.
 hh hh 


u nás převládla asi ta lenost 

(12.9.2003 10:48:17)
malou jsem začala dokrmovat v 6ti týdnech po neustálém nočním křiku.
do 3 měsíců se mi odstavila úplně. prostě prso nechtěla. nač taky stejně tam nic moc nebylo. z lahvičky to teklo víc a bylo to hlavně bez práce.

kamarádka dokrmovala z lahvičky už v porodnici. kojí už přes rok. kařdé dítě je opravdu jiné.

 Irena,dvě dcery 3,5 r a 3 týd. 
  • 

Re: u nás převládla asi ta lenost 

(18.9.2004 13:01:33)
Já jsem rodila v Krči obě dcery,a s kojením jsem měla problémy u obou holčiček.První jsem dokrmovala cizím mat.mlékem,ale u druhé jsem rovnou dokrmovala Nutrilonem.Sestřičky mě učily dokrmovat injekční stříkačkou,ale doma jsem přešla na lahvičku-přijde mi hezčí přivinout si dětátko k sobě při krmení z láhve,než ho položit někam do postýlky a cpát to do něj stříkačkou!Musím říct,že obě dcery se bez problémů přisály jak k prsu tak k dudlíku,první jsem kojila do 6 měsíců,druhou kojím stále a obě s dokrmem.Plně kolit byl můj sen,ale bohužel to přes určité problémy nešlo,a i tak mam spokojené děti a tím pádem jsem se s tím smířila a jsem spokojená i já.
 Eva 
  • 

nie BEBU 

(12.9.2003 11:08:45)
Neskoro ale predsa by som chcela (asi nie Vam ale snad maminam s podobnym problemom) poradit:
Ak mate podobny problem v 5 a pol mesiaci, na tie 2 tyzdne sa kludne vykaslite. NEdavajte vsak NAHRADU MLIEKA, ALE zacnite prikrmovat NEMLIECNOU STRAVOU. Hladne babetko sa lepsie nasyti a nezvykne si na umele mlieko a dudlik. Zaroven samozrejme pokracujte v kojeni.
Problem moze byt s babetkami ktorym mrkva, banan a pod. nezachutia hned. Ale za pokus to stoji.
 Katka,mimi4apul mes. 
  • 

Re: nie BEBU 

(12.9.2003 19:41:09)
Ahojky,
zrovna řeším podobný problém - holčička má evidentně hlad, pije častěji a i v noci se několikrát vzbudí s křikem, po napití hned usne. (Dříve se budila tak 2krát..) Mléka mám dost, přesto pije hltavě, jakoby je brzy "energeticky" spotřebovala - je dost divoká, váží 6 a půl kg ve 4 měs. a půl.Tak jsem začala zkusmo na lžicce dát odpoledne rozmačkaný banán a už napoprvé jí hodně chutnal, jen jí to moc nešlo se lžičkou, ale rozhodně se neodvracela. Zkusím ještě bramboru a mrkvičku+kojení, protože kojit bych ji chtěla (pokud vše pujde) alespoň 10 měsíců.
Katka
 Žaba (Darek, Alan a Dora) 


Re: nie BEBU 

(13.9.2003 22:44:21)
Ano, souhlasím s Evou, u Darka jsem v 5,5 měsících zjistila, že najednou potřebuje pít častěji (mlíka bylo dost, ale Darka už asi bylo tolik, že zkrátky musel pít častěji, aby mu to stačilo), tak jsem postupně začala přidávat pár lžiček toho či onoho... A kojili jsme vesele dál, flaška se nekonala. Stejně se uměle živené děti začínají přikrmovat dřív, takže vlastně kdybych mu dala umělý mlíko, měla bych ho začít i dřív přikrmovat (?)
Vlastně se flaška konala, ale už dřív a mám s ní jinou velmi nemilou zkušenost. Cca ve čtyřech měsících měl katar z přejídání (jako později Alan, jen si myslím, že jsme měli zareagovat i u Darka tak, jako potom u Alana - snížit dávky, ne ho léčit rýžovým odvarem), takže mně doktorka zakázala kojit a uložila dávat rýžový odvar. Měla jsem dobrou vůli to do něho vpravit lžičkou, ale když už dvě hodiny hystericky řval a mlátil kolem sebe, aniž by spolkl byť jenom jedinou kapku, rezignovala jsem. Nevěřila jsem, že lžičku v puse snese, on totiž NIKDY NIC nedával do pusy (i později pak byl problém naučit ho jíst, protě mu cokoli kromě prsa v puse vadilo), bála jsem se, že nesnese ani tu flašku, ale zkusila jsem to. Nerad, ale nakonec si ju vzal, dostával to z ní 14 dní, uzdravil se a vrátili jsme se ke kojení. Nebyl problém, že by ode mě nechtěl - naopak, byl jak urvanej ze řetězu - ale naučil se pít ÚPLNĚ BLBĚ! Za jedno jediné kojení mě z bradavek crčela krev, byla to šílená bolest a vůbec se mně nedařilo ho přesvědčit, aby se chytil pořádně. Volala jsem na jakousi horkou linku kojení, tam mě PA řekla, že ho prostě musím přiložit správně, když jsem se jí snažila vysvětlit, že vím, jak se má přisát, ale že on tu pusu prostě neotevře, tak mně jenom do zblbnutí opakovala, že ju zkrátka otevřít musí, brečela jsem bolestí a bezmocí... Nakonec manžel přijel z práce (tenkrát mohl, zaměstnával ho jeho tatínek), nějak se mu podařilo mě uklidnit a pak jsem strávila několik desítek poučných minut tím, že jsem Darkovi dala prso, on se přisál špatně, tak jsem mu ho sebrala, dala znova, on se přisál špatně, tak jsem mu ho sebrala... a mezitím samozřejmě děsně řval. Nakonec se to povedlo, ale zařekla jsem se, že u dalších dětí mně už flaška přes práh nesmí, protože tohle bych znovu zažít nechtěla. Vím, že takhle nemusí dopadnout každá matka, která si s flaškou něco začne, ale já už po této zkušenosti prostě mám strach. Možná se to nestává často, ale dítě si dudlíkem může techniku kojení zkazit úplně totálně.

Žaba
 Jitka, Filípek 8týdnů 
  • 

Kojení i po flašce... 

(21.12.2006 14:48:06)
Jak tak koukám, každé dítě je úplně jiné, a proto je vážně těžké něco radit. Můj problém s kojením začal už v porodnici, Filípek pořád usínal, a navíc mi sestřičky sdělily, že mám drobné bradavky, a dítě se nemůže přisát. Každé "kojení" nám trvalo věčnost, zkusila jsem klobouček, dudlík, a stejně skoro nic nevypil, takže jsem ho pak dokrmila. Takovéto "kojení" všechny v porodnici uspokojilo, a šla jsem tedy domů. Paní doktorka Zejdová (porodnice Karlovy Vary) mě vystresovala natolik, že jsem doma brečela bezmocí s pocitem, že mi dítě umře hlady. Ach to šestinedělí:-)... Mamka se na mě už nemohla dívat, a koupili jsme tedy BEBU, lahev a já jsem mu s hrůzou udělala umělé mléko. Čekala jsem na alergické reakce, a nevím na co ještě (metoda paní doktorky jak donutit maminky kojit!), nic se samozřejmě nekonalo, miminko konečně usnulo s plným bříškem, a já jsem se uklidnila. Začala jsem odstříkávat a krmit z lahvičky. Bylo to sice náročné na čas, ale Filípek dostával jen mateřské mléko, a byli jsme spokojení oba. Jednou za týden jsem ho na radu mé maminky zkusila přikládat k prsu, ale nechtěl. Když mu byl 1 měsíc, přiložila jsem ho na zkoušku k prsu, on začal normálně pít, jako by se nic nedělo, a kojím ho doteď. A doufám že dlouho budu.
Takže jediná rada je být v klidu, zkoušet to, a nenervovat se. Vždyť ono je vcelku jedno, čím svoje miminko krmíte, hlavně že je u vás v náručí spokojené a šťastné.
 Sylvie :o) 


Re: nie BEBU 

(19.9.2003 22:40:29)
Evo, taky jsem přemýšlela, jestli nedat rovnou zeleninku. Jenže jsem si vzpomněla na Verunku - v šesti měsících jsem ji začala přikrmovat... a v osmi se mi konečně do ní podařilo narvat něco jiného, než mateřské mléko :oD A s takovou by se Lada moc nenajedla, proto jsem šáhla po mléku.

S.
 16.5Salám&Lajka14 


Tak tohle neznám .o) 

(12.9.2003 13:58:18)
Stáník dostal lahvičku s odstříkaným mlíkem poprvé snad ve dvou měsících, jen výjimečně (jel s babičkou odpoledne pryč a měla jsem strach, aby se stihli vrátit včas na kojení) všeho všudy 2x nebo 3x. A nic. Kojení dál v pohodě.
Po půl roce jsem si řekla, že je načase ho začít pomaličku odstavovat a tak už druhý měsíc dostává mlíko z láhve. A stejně se ne a ne odstavit. Teď je mu osm měsíců a i když přes den jeho čelní útoky na prsa odrážím láhví, v noci kojení pořád vyžaduje, přesněji řečeno chce u kojení usínat a probouzet se. Vůbec nejeví nějaké známky rozladění, dokonce se sápe na bradavky i manželovi a všem "tetám", které si s ním zrovna hrají.
Asi je to ironie osudu: kdo NECHCE, aby se mu po láhvi odstavilo dítě, tomu se odstaví. Kdo chce, má smůlu. :o)
 Káča (Radim a Nina) 
  • 

Nic si z toho nedělej... 

(12.9.2003 16:55:53)
Ahoj Sylvo, mám to štěstí, že moje obě děti nedělají rozdíl mezi prsem a lahví, ale je pravda, že jsem z toho měla strach. Ale chci Tě jen uklidnit. Ono mimčo vyroste v pohodě i bez kojení. Žijemne teď ve Francii, kde se zrovna posledních pár let prakticky nekojí a děti mají stejně zdravé i nemocné jako u nás a jejich vztah k rodičům není o nic horší než mají naše děti...Je pravda, že i mně to připadá divné nekojit, když to jde, ale prostě to tu zrovna není v módě. V porodnici jsem kojila jediná...Takže nevěš hlavu, Lada si vybrala cestu lahvičky a když se Ti jí nepovede nasměrovat zpátky určitě tím zase tolik neutrpí, i když je to škoda.
 Klara, Ondra 17 měs. 
  • 

Re: Nic si z toho nedělej... 

(13.9.2003 10:01:47)
Také si myslím, že každé dítko je individuální. Náš Ondra nechtěl do 8 měsíců nic jiného než mateřské mlíčko. Pak jsme začali s přikrmováním a postupně se zaváděním čajíčků. Začala jsem totiž v jeho 11-ti měsících chodit 2x týdně do práce a tak musel mít jiný přísun tekutin. Neviděl mne třeba i 12 hodin, ale vždy čekal až přijedu a první bylo, že se vrhnul na má prsa. Pro mne to bylo vždy to nejhezčí za celý den, mít malého u sebe a dívat se na něj jak bumbá. Postupně mne ale začal svlékat i na veřejnosti a to už mi bylo nepříjemné. Rozhodla jsem se postupně skončit s kojením a začala mu vysvětlovat, že už je vlastně velký chlapeček (v 16-ti měsících), maminka už mlíčko pomalu nemá a bude mít zase až pro další malé miminko... Tak jsme postupně přestali...
Občas se ráno přitulí k mému tělu a mazlí se, ale mlíčko už nevyžaduje. Zdá se, že mne pochopil. Já jsem zprvu přemýšlela, jestli není moc malý na to, aby mi rozuměl, ale přesvědčil mne, že ne.
Jinak já osobně si myslím, že 6 měsíců kojení je úžasné. A navíc vše co maminka dělá s pocitem, že je to to nejlepší pro její miminko, je opravdu nejlepší.
Všem vám držím palce
Klára
 irena (Míša5/00+Maruš3/03) 


Bohužel, taky jsem to zažila s Miškou.... 

(13.9.2003 23:06:18)
...takže to Ti Sylvi nezávidím :o( (mám na mysli poslední větu Tvého článku - podrobnosti nebudu rozvádět, ale asi víš, o co šlo - Mišce bylo tenkrát 5měs. a kousek, mlíka tak akorát, nic jinýho do tý doby nepoznala... a já ji měla natvrdo během týdne odstavit a začít brát prášky :o(((( Nechtělo se do toho ani jedný z nás ani malinko, to mi věř. Bulely jsme obě jak želvy. Nakonec jsme to taky nějak rozchodily - Miška na Hamilonu a 3týdny na to už s polívčičkama, banánama a vším všudy...).
Fakt neboj, bude líp!! Dobře, že papá normální dlabance. Je to k vzteku, když se člověk o něco pozitivního snaží a najednou "Příroda" /nebo prostě cosi/ se "spikne" a ono to nejde ani trošku tak, jak bysme chtěli :o(
Držím Ti moc palce se vším - hlavně ať vám to doma klape v rodině. Lada je velké a šikovné mimísko a určitě všechno zvládne, ať bude dlabanec ten či onen - podle toho co píšeš je to robě do pohody i nepohody, s velmi tuhým kořínkem a veselou náturou.
To kojení - je to hodně emocionální záležitost, to je fakt, proto to člověka taky tolik bere, když je nějakej nelad.
Takže ještě jednou - držte se a koukejte se mít dobře :o))
Ester

 irena (Míša5/00+Maruš3/03) 


... A ještě dotaz, možná trošku mimo.... 

(13.9.2003 23:17:53)
Promiň Sylvie, asi to sem nepatří; taky jako "zkušená kojná" bych měla mít jasno, ale problémek se vloudil :-)
Prostě i když vím, že někdy může mimčo krkat a jindy ne, tak v noci si teď taky docela hezky užíváme :o))
Dala jsem to sem před pár dny i jako dotaz, odpověď jsem buď nenašla, nebo žádná nedorazila.
Tak tady to je:
---------
Odříhnutí, ten "VELKÝ PROBLÉM" :o)
---------
Milí přátelé,
Mám takový problém s mladším potomkem, s nímž byste mi snad někdo mohl poradit.
Dcerka (nyní 6měs.) se mi od narození budí v noci na kojení cca po 2hod – to by bylo v pořádku – OVŠEM: nají se a usne, aniž by si odkrkla, pročež spí velmi neklidně a brzy se znovu budí. Takže kdepak po 2hodinách, teď už je to daleko častěji. (První 2,5měs. jsme měli koliku, pak se to srovnalo, a nyní zas toto :-( ...)
Nejrůznějších „krkacích poloh“ střídáme vícero (i v bdělém stavu je to někdy problém – nejlepší poloha je na bříšku, když nadzvedne hlavu a dívá se mírně vzhůru – ovšem docilte toho ve spánku!!). Takže můžu Marušku klidně nosit po krmení půl hodiny ve vzpřímené i jiné poloze a – NIC. Pak se položí – píďalkování, převracení, bekot jekot. Chvíli nosíme – usne. Položím – začne se chrout a situace se několikrát opakuje. Když ji nakojím, většinou se uklidní a usne, ale situace se zhorší o napolykaný vzduch! Takže je schopna spát jen někomu v náručí anebo na břiše. Chvíli je to příjemné – ale na celou noc nic moc spánek. Takhle to u nás vypadá asi 14dní (předtím to bylo o něco lepší, většinou se s napolykaným vzduchem nějak vyrovnala a na břicho jsem jí v noci brala jen výjimečně) – postýlka, na kterou si asi ve 4-5měs. bez problémů zvykla, je spíš jen dekorace...
Poradíte někdo????
Díky moc předem,
Ester
 Daniela Lukášek 
  • 

Re: ... A ještě dotaz, možná trošku mimo.... 

(14.9.2003 0:52:17)
Ahoj Ester,
mě se vyplatil opačný postup, t.j. malý jí v sedě, pak ho na chvíli položím(jemu se "to tam zatím nahromadí") a když si ho pak zase posadím, tak si krkne. Taky je dobrý poplácávat zlehka po zádíčkách.
Hodně štěstí.
Daniela
 Vendula,Ondra9/02,Terezka3/04 


Re: Re: ... A ještě dotaz, možná trošku mimo.... 

(14.9.2003 11:06:34)
Ahoj Ester, i já "krknutí" provozovala sezením, položením, opětovným zvednutím a je to venku. Ale Ondrovi už bude rok, takže teď se prostě překulí na čtyři, odříhne a je to. Ahoj Sylvo, nejspíš chápu Tvoje pocity, že už nekojíš. Ondra je z těch dětí - jedno jestli prso, jedno jestli lahev, hlavně, že teče, hlavně, že je co jíst :-). U nás byl také větší problém s odstavením, protože jsem otěhotněla, tak jsem na radu MUDr. raději odstavila, jinak bych kojila si dodnes a musím přiznat, že ráda :-(. Najednou mi to začalo chybět, ten pocit "přicucnutého" drobečka, ten pocit, že kojit můžu jen já, to sladké usínání... No nic. Ondra je odstaven, týden hrůzy za námi, nespí dál a na prso už dávno zapomněl, papá už skoro všechno, a to s velkou chutí. Přeji pevné nervy a pak - hlavně, že jsou mrňouskové zdraví a že jim chutná a teď už je asi celkem jedno jestli z prsu nebo z lahve :-).
 irena (Míša5/00+Maruš3/03) 


Re: Re: Re: 

(14.9.2003 16:13:10)
Holky díky, zkouším úplně vše a s výsledky zcela proměnlivými :-)
zkusím i vaší radu několikrát za sebou. Teď mám spíš dojem, že kromě "krků" jsou to možná prdíky z prvních zeleninových příkrmů....
tak zatím a mějte se!
Est.
 Jana, 2letý capart 
  • 

Re: ... A ještě dotaz, možná trošku mimo.... 

(14.9.2003 21:46:35)
Nám na odříhnutí kupodivu pomohly kapky proti prdíkům: Lefax nebo Sab Simplex. Mléko totiž často bývá v bříšku zpěněné, takže mimčo ani nemá to odříhnout. Kapky pomohou oddělit od mléka bublinu vzduchu, která se potom lépe odříhne.
 Žaba (Darek, Alan a Dora) 


Re: ... A ještě dotaz, možná trošku mimo.... 

(14.9.2003 21:47:00)
Ester, a v jaké poloze Miška spává? Jestli na zádech, tak by možná pomohlo dát ji spát na břicho. V šesti měsících už se SIDS bát nemusíš. Naše děcka taky brkat neuměly, spaly všechny od malinka na břiše (na zádech se budily, takže jsem vždycky po pár týdnech vyměkla a na to břicho je položila) a nikdy jsem neslyšela, že brkly jindy než ve spánku. Ovšem v šesti měsících už asi taky má Miška vlastní názor na to, jak bude spát, takže nevím, nevím, jestli jsem Ti nějak pomohla.

Ahoj

Žaba
 Šárka, tříměsíční Eliška 
  • 

Re: ... A ještě dotaz, možná trošku mimo.... 

(14.9.2003 22:23:38)
Milá Ester,
my jsme s tím taky moc bojovali, ale chce to vydržet. V jednu chvíli jsem Elišku musela držet i hodinu než si říhla. Nám moc pomáhalo položit si jí na klín asi na 2 minutky a potom rychle zvednout do svislé polohy. Teď už je všechno v pořádku. Mám za to, že i krkání se musí dítě naučit. Jinak nevím, ale možná Vám poradí Váš pediatr. Tak hodně štěstí.
Šárka
 Viky 
  • 

Re: ... A ještě dotaz, možná trošku mimo.... 

(15.9.2003 17:10:14)
Asi Ti neporadím,

měli jsme doma přesně to samé. Dost často to pak dopadlo tak, že jsem spala s mrňouskem na břiše celou noc. Výsledek: postýlka skutečně slouží jako dekorace a to dodnes, postupně se mrňousek naučil spát vedle mne, ale k usínání vyžadoval prs (a byl schopný budit se i co hodinu). Nevím vlastně čím to všechno bylo, jestli odříhnutím nebo touhou po fyzickém kontaktu nebo něčím docela jiným.... Nejhorší to bylo v období, kdy mu rostly zoubky. Postupně se to ale zlepšovalo a zhruba od roka a kousku spí celou noc. Dost se děsím opakovaného scénáře při druhém dítku, protože jsem byla zoufale nevyspalá. No, kdybys na něco přišla, dej vědět :o)).
 irena (Míša5/00+Maruš3/03) 


Holky, ještě jednou dík ;-) Re: Re: ... A ještě dotaz,  

(16.9.2003 21:21:48)
(Šárko, Žabo, Jano i Viky!)
Obě naše kočičky trpěly na 3měsíční koliku; starší Mišku jsme nechávali usnout na bříšku a pak (v tužším spánku) obraceli na bok či zádíčka. Maruška (mladší), která nám teď trošku ztěžuje noci, spí odmala na břiše /kvůli bolení prostě nemohla spát jinak, SIDS neSIDS (často zezačátku spala celou noc rodičům střídavě na břiše, jinak to prostě nešlo – i Sab neSab :o)) /.
Každý jsme opravdu jiný a zatím ve spánku krknout neumí. Ten Sab opět zkouším před spaním, díky. Je fakt, že občas pomůže, taky jsem si toho všimla.
Viky, až na něco přijdu – napíšu :o)
Ještě bych chtěla dodat, že dost pomáhá masírování bříška (viz Jany Hašplové kniha od Portálu), ale ani to není všemocné. Naopak – hlídání mého jídelníčku a pití fenyklového apod. čaje mi nikdy moc nepomohlo.
Est.
 Martina, 3-ročný syn 
  • 

Lahvička, nepřítel kojení 

(14.9.2003 15:27:28)
Chcela by som Vám napísať moje skúsenosti. Hneď po príchode z pôrodnice som dostala zápal prsníkov. Mlieka som zrazu mala málo a s ťažkým srdcom som bola prinútená malému dať mlieko z flaše. Ale moja túžba kojiť dlho bola silná, tak som si začala mlieko odstrekovať. Zo dňa na deň ho bolo viac. Ale začalo ma to obmedzovať časovo, tak som skúsila syna priložiť k prsníku.To bolo po dvoch mesiacoch kŕmenia z flaše. Nepodarilo sa mu to na prvý krát ale po niekoľkých dňoch sa mu podarilo prisať. Vždy som po kojení dala ešte flašu s mliekom, ale množstvo mlieka z flaše sa zmenšovalo, pretože ja som ho mala stále viac. V 4. mesiaci som syna už iba kojila. Vydržali sme do 18 mesiacov a pri tom pil ostatné tekutiny z flaše. Viem,že sa to niekedy ozaj nedá, ale netreba strácať trpezlivosť, treba skúšať, mne sa to osvedčilo.
 Klára, 2 raubíři 


opačný problém 

(14.9.2003 19:44:24)
Ahoj, každé dítě je opravdu úplně jiné. My jsme měli se Sebastíkem opačný problém. V půl roce sice dostal talířek, lžičku a hrníček, ale na co je hrníček, když přece bumbání je z prsa, to opravdu nechápal. Zkusili jsme i lahvičku a nic. Do jedenácti měsíců nevypil ani kapku, prostě nerozuměl tomu, že čaj nebo šťáva nebo Hamilon jsou taky k pití. Ono je to sice super, být taková kojná a v Betynce by mě za to určitě pochválili, ale během letošního horkého léta jsem se od toho téměř ročního chodícího dítěte nemohla vzdálit ani na čtvrt hodiny, protože žízeň měl každou chvíli a čaj odmítal. Takže Sylvi, na druhou stranu i zlé je k něčemu dobré, jsem chodící flaška v kuse už dva a půl roku (aspoň že Kryštof už nekojí) a pomalu mě to přestává bavit, prvotní euforie z kojení vymizela a už bych i byla ráda, kdyby toho raubíře někdo napojil za mě.
 Žaba (Darek, Alan a Dora) 


Pro Kláru Kubíčkovou 

(14.9.2003 21:51:00)
Omlouvám se za příspěvek mimo, ale lepší řešení mého problému mě nenapadá:
Kláro, prosím Tě, už pár dní se Ti snažím poslat odpověď na mail ohledně školky, ale pořád se mně to vrací, že máš plnou schránku. Tak kdybys měla nějakej nápad, jak to vyřešit, tak sem s ním :-)!

Žaba
 Jana,2 velcí kluci 
  • 

Každý je jiný 

(15.9.2003 12:28:04)
Moje zkušenost s mladším synem (dnes už má 12 let-to to letí)...
Plně jsem ho kojila 6 měsíců, přitom asi od druhého týdne dostával z lahve čaj (byl hrozně žíznivý) a na kojení se to vůbec neprojevilo.
Potom se jeden den rozhodl, že mléko z prsu nechce - a už nikdy se nenapil. Asi dva dny byl prakticky hlady, pořád jsem to zkoušela a on NE (já jsem to odstonala - zánět prsů a injekce). Tak jsem připravila Sunar (tehdy nic jiného nebylo) - a on ho taky nechtěl. Byl hlady další den a přešli jsme zrovna na "normální" stravu. Nesmělo to být ovšem rozmixované a kašovité, sladkou kaši nejedl, polévku jen pomačkanou a muselo v ní být kousek másla a trošku soli, miloval cleba s čímkoli, i když v puse neměl ani jeden zub. Podotýkám, že mléka se napil asi až o rok později, když v pohodě zvládl pití z hrníčku, z flašky nepil nikdy nic jiného než čaj.
Takže každé dítě je opravdu jiné a těžko vyslovovat prognozy :-)
 Martina+F+H+L 


krmení mateřským mlékem z lahvičky 

(16.9.2003 18:50:46)
Zdravím všechny,
já jsem kojila necelé 3 týdny. Filípek se narodil v 35 týdnu. Od narození neměl vyvinutý sací reflex a já mám velmi malé bradavky a nikdy se mi nepřisál. V porodnici jsem dostala klobouček a trápila se s kojením. Musela jsem mu násilím otvírat pusinku a kontrolovat, jestli má správně jazyk. Kojila jsem skoro hodinu a Filip toho víc vybryndal než vypil. Po propuštění z porodnice se mu zhoršila žloutenka a přestal skoro pít. Skončili jsme ve 3 týdnu nemocnici s hyperbilirubinemií a ztrátou tukového polštáře. Tam jsem na doporučení lékařů začala odsávat a krmit mateřským mlékem z lahvičky. Nyní je Filípkovi 5 týdnů a ke kojení se mi nepovedlo vrátit. K prsu ho přikládám přes klobouček, ale spíš pro uklidnění. Nepije, jen tak si dudá a čeká až mu něco do kloboučku nateče. Je to pěkný kolotoč. Krmím každé 2 až 3 hodiny. Vypadá to tak, Filípek se probudí s řevem. Dám lahvičku do ohřívačky, břebalím Filípka, nakrmím Filípka, čekám až si odkrkne, opět přebalím Filípka, chovám ho až přestane škytat, aby nezvracel, uspávám nebo uklidňuji Filípka, vytáhnu odsávačku, odsávám, uspávám Filípka, vymývám a sterilizuji lahvičky, opět uspávám Filípka. Někdy v tomto okamžiku zjišťuji, že do dalšího krmení zbývá 20 až 40 minut. Jak ráda bych kojila, ale bohužel to nejde. Doufám, že vydržím odsávat co nejdéle.

Martina
 Kristýna+Robík 


Re: krmení mateřským mlékem z lahvičky 

(16.9.2003 19:34:48)
Mám podobné zkušenosti a vím jaký je to kolotoč, když se mezi dvěma "kojeními" z lahve maximálně vysprchuji. Vydrželi jsme to tři měsíce a to nám doktorka dávala šanci maximálně šest neděl. Musím kacířsky přiznat, že Sunar byl nakonec úleva. Držím palce ať máte vlastní mlíčko co nejdéle.
 LuckaP 


Odsavani 

(16.9.2003 20:56:49)
To dobre znam, odsavala jsem mleko a krmila jim sveho predcasne narozeneho chlapecka 9 mesicu. Zpetne si myslim, ze to bylo zbytecne, tenkrat nmi to pomahalo psychicky, mela jsem pocit, ze alespon neco pro nej delam.
V odstrikanem mlece nezustanou ty nejdulezitejsi latky. Je to dost zaber o mnoho horsi nez jen krmeni z lahve (vzpominak si hlavne na ta nocni odstrikavani mleka) a pripada mi, ze umela mleka jsou docela kvalitni.
Ten cas si myslim sel stravit smysluplneji. Nedonosene miminko potrebuje hodne mazleni a cviceni, uz bych to asi nedelala.
 Lidka , syn Matouš 4 roky 
  • 

Re: krmení mateřským mlékem z lahvičky 

(28.9.2003 1:41:10)
Milá Martino přesně tak to jsem krmila po porodu svého synka já. Nikomu jsem nevěřila,že když bude pít z lahve se už nikdy nechytne prsu. A přeci , tento neůnavný kolotoč trval celých sedm neděl.Poté když už se zdálo ,že stratím i mléko,bylo vyhráno Matoušek se chytil.Pila jsem také hodně čajů na podporu laktace.Kojila jsem ho celý rok. Mateřské mléko je to nejlepší co můžeš svému dítěti dát,a proto vydrž a nevzdávej to. Držím palce. Lidka.
 Sylva 
  • 

Moje zkusenost. 

(18.9.2003 0:11:34)
Pred 12-ti lety jsem kojila syna jen 3tydny a ac jsem se snazila sebevic, proste to neslo a tak pil Sunar z lahve.
Dnes mam 2mesicni miminko a svete div se, kojim stale a v intervalech 3-5 hodin,vecer naposledy ve 20h a pak uz v noci tak kolem 4h a pak az kolem 7h.
K lahvi jen tolik, ze v cervenci ,kdyz se narodil byla strasna horka a nepozorovala jsem rozdil mezi pitim tehdy a dnes, kdyz uz horka nejsou.Pil pekne a od 10-45 minut, asi podle hladu a zizne, ale i presto lahvicku poznal a to s Fenyklovym cajem, neslazenym samozrejme.A to z duvodu ,,prdu a boleni".Masaz briska, cviceni s nozickama, mazani briska nebo ,,Sabík" nepomahalo.Jediny Fenyklovy caj zabira a pomaha.Tak zhruba 10-30ml denne a problemy jsou mnohem mensi.A saje z lahvicky....a u kojeni nepozoruji zadnou zmenu, ze by sat nechtel.Prdiky nam ustupuji a doufam, ze kriticke budou jen ty prvni 3mesice a pak se to upravi a zmizne.Pokud ano, tak pak uz snad nebude potreba ani cajicek v lahvicce...protoze predstava, ze rvoucimu miminku v bolestech rvu caj po lzickach do pusinky a on mu vyteka ven nebo se jim dusi se mi nelibi.
Takze to je moje zkusenost po 2 mesicich zivota meho miminka......a jeste nakonec..dudlik.Dekuji za tento vynalez,vytrvale jsem ho odmitala mimcu dat, ale po 2tydnech nevyspani jsem rezignovala...a konecne se vyspala.Pet minutek si zadudla...zjisti, ze nic netece, vyplivne..ale dal nerve a je klid....Nenutim mu ho, jen obcas dam, trochu si zadudla ,uklidni se a v 99% vyplivne..a i pres to u kojeni saje pekne a zatim jsem od porodu nemela ani problem s bradavkama.Ani prasklinka.
Tak preju vsem maminkam a miminkam ,aby to kojeni bylo co nejprijemnejsi, nejdelsi a nebolestive....a pokud pouzivat lahvicku....tak,aby i presto mimco krasne salo mlicko od maminky!!!!
 Kamila, Lucinka 2 měs. 
  • 

Re: Moje zkusenost. 

(4.10.2003 22:25:33)
Ahoj Sylvo,
potěšil mě tvůj příspěvek, protože něco podobného jsem si potřebovala přečíst. Mám první miminko - teď jí byly dva měsíce a zhruba před týdnem jsem jí potřebovala trochu přes den uklidnit a dala jsem jí dudlíčka. Po chvilce vyplivování se přisála a po pár zataháních usnula a sama ho pustila. Měla jsem však špatný pocit z toho, že si na něj zvykne (podobně jako by si mohla zvyknout na flašku, který se teda vyhýbám) a pak nebude chtít prso. Zatím žádnou změnu nevidím, ale takový ten červík pochybnosti v hlavě - dát jí dudlík nebo ne, tam pořád je. Nerada bych se kojení vzdala. Chtěla bych znát názor někoho jiného, jak je to s dudlíkama. Hlavní téma je sice flaška, ale co dudlík? Nezkazí si tím mimčo taky techniku sání. JSem na rozpacích, protože v porodnici říkali: žádný dudlík, žádná flaška, žádný čajíčky do 6 měs. Tak jak? Můžu malý dudlíka na uklidnění dát nebo ne s čistou hlavou? Jde totiž o to, že jí kojení vždycky uklidní a skoro pokaždé mi u něj usne. Ikdyž pak máme taky trochu problémy s krkáním, protože ve spánku se jí krknou nechce třeba půl hodiny a když už jí pak položím do postýlky na bok, tak se s pláčem probere a musím jí zase zvednou a je po spaní. Pak dudlík někdy pomůže, ale nedělám chybu, že jí ho dávám?

Kamila
 Lukáš 


Laktační liga ? 

(18.9.2003 16:39:03)
Už několikrát jsem psal o tom, že každý extremismus je špatný.
Laktační liga bohužel extremistická je. S konečnou platností mě o tom ujistila jedna z podmínek získání "Baby friendly hospital". Nesmí se propagovat žádná umělá výživa, nesmí se dát leták, nesmí být plakát...
Že je kojení pro novorozence nejlepší o tom není sporu, že to jde i bez něj dokazuje celá generace sunarových dětí. Tak proč nezkusit i obojí dohromady. L.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Laktační liga ? 

(18.9.2003 16:42:42)
K tomu mám jen poznámečku: mně odrovnala odpověď v poradně, na dotaz matky - kuřačky; že do 10 cigaret denně převažují výhody kojení nad umělou výživou. To teda nevím, ono deset cigaret za den není zrovna málo... být dítě, asi dám přednost čistému, byť "umělému" mlíku než uzenýmu mateřskýmu...
 Monika 
  • 

Re: Re: Laktační liga ? 

(5.10.2003 15:06:42)
Monty a představ si, že to jsem četla na Rodině v poradně pro výživu mimísků. Matka kuřačka se ptala zda má kojit, když si nemůže pomoci a kouří a paní doktorka jí řekla o těch zmíněných deseti cigaretách. No já bych si být miminem taky nechala zajít chuť. Znám děti kojících kuřaček a jsou to děti s astmatickými problémy.
 Sylvie 


Re: Laktační liga ? 

(18.9.2003 20:31:35)
Lukáši, proč nezkusit kojení i umělotinu dohromady? No, já to zkusila... A píšu o tom v článku Lahvička, nepřítel kojení - POVĚRA! ...nebo snad ne? :o(

S.
 Sylvie :o) 


Re: Re: Laktační liga ? 

(19.9.2003 11:21:23)
A jé, je, to jsem tomu dala :o) Včera jsem sem dala odkaz ke článku, ke kterému byla reakce :o) Nedávno se tu probíralo, že ne všechny B-F nemocncie jsou opravdu B-F a byla tu rada řešit to přes Laktační ligu, tak jsem ten příspěvěk tak nějak automaticky zařadila mezi ně... Fakt mě nenapadlo, že když si stěžuju, kterak se mi po poznání lahvičky mé dítko samo od sebe téměř odstavilo, tak by někdo mohl zareagovat návrhem, že nejlíp propagovat kojení i flašku současně :o)


A ještě k tomu, že Laktační liga je extremististická organizace. Milý Lukáši, podmínky pro získání tituly "baby-friendly" nestanovuje Laktační liga, ale dvě jiné extremistiské organizace - UNICEF a WHO ;o)

S.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Laktační liga ? 

(19.9.2003 11:55:05)
Já mam pocit, že Lukáš nemyslel kojení a flašku zároveň, ale když to jde a chce se, tak kojení a když to nejde a už se nechce, tak flašku - zkrátka ke spokojenosti dětí i maminek - jen žádný dogmatismus, že takhle to být musí, či nesmí...
 Gábi, 2 děti 


Re: Laktační liga ?  

(19.9.2003 10:08:06)
Ono to není tak jednoduché, obojí dohromady. Jak možná zjistíš z článku od Sylvie a reakcí ostatních, kombinace kojení - lahvička může (nemusí) kojení velmi rychle ukončit a odstříkávat několik měsíců vydrží málokterá maminka. Kojení totiž nejde samo a personál porodnic často nejenže maminkám kojit nepomáhá, ale dokonce jim ho sabotuje. Nevím, na které pražské klinice pracuješ, ale možná bys něco mohl povyprávět o tom, jak si klinika tvoří koncepci ve vazbě na kojení - zajímá to vůbec porodníky nebo je to výhradně starost pediatrů? Jak je možné, že zdravotní sestry často propagují každá jinou metodu, podávají protichůdné informace.
Rodila jsem poprvé před 5 lety a setkala jsem s metodou "pomoz si sám". Vůbec nikoho kojení nezajímalo: dcera se narodila před 38.TT, měla něco přes dvě kila, na dva dny ji zavřeli do inkubátoru, kam jsem se musela za ní vyloženě dobývat, první přiložení proběhlo tak po 48 hodinách (!) na mojí výslovnou a opakovanou žádost, mléko se mi začalo tvořit až 4. den, žádná rada, co dělat s bolestivým nalití prsou a podobně. Kojení nám tedy vůbec nešlo, ale chtěla jsem co nejrychleji domů a tak jsem si sama koupila odsávačku a dokrmovala dceru odstříkaným mlékem, začala přibírat a 6. den nás propustili. Po propuštění jsem si zakoupila "kloboučky" a okamžitě jsme mohli skončit s odstříkáváním a dokrmem. Za měsíc jsme "zahodily" i "kloboučky" a kojily jsme 20 měsíců. U druhého dítka už jsem si rady věděla od začátku, ale to jsem zase byla v porodnici, kde se mohl personál "přetrhnout", jak mi nabízel pomoc :-)
Kojení prostě málokdo zvládá automaticky a mnoho maminek nekojí nebo přestane kojit úplně zbytečně, protože se jim dostane nedostatčných či zavádějícíh informací. Proto si myslím, že LL udělala za pár let mnoho užitečné práce. Naopak si myslím, že spousta BFH má tento titul zcela neoprávněně :-( Určitě by nemělo být kojení dogma, stejně jak tomu bylo u umělého mléka před 30-40 lety (je dobré si zachovat zdravý rozum), proč ale maminkám nepomáhat???
 irena (Míša5/00+Maruš3/03) 


Re: Re: Laktační liga ?  

(19.9.2003 21:49:25)
Souhlas, Gábi, naprostý souhlas. S kojením je dobré a nanejvýš vhodné napoprvé poradit a pomoct, a ne podávat nesmyslné či zavádějící informace.
Někomu to jde hned napoprvé samo, ale zdaleka to není pravidlo. Na druhou stranu, kdo z nějakého důvodu nekojí, neměl by být okolím pokládán pomalu za zložince. Lukáši, reklama na umělou výživu v porodnici - to mi nepřipadá zvlášť dobrý nápad (doporučit by ji měl spíš pediatr, ne?). TO už jsou lepší ta okopírovaná doporučení WHO, co někdy někde visí na stěnách (lepší něco než nic a aspoň si to neprotiřečí:-) Mně to aspoň na poprvé dost pomohlo!)
Est.
 Sylvie :o) 


Re: Re: Re: Laktační liga ?  

(19.9.2003 22:46:41)
Ester, mluvíš mi z duše. Jenom bych chtěla dodat, že ono to "okolí" pokládá za zločince nejenom maminy, které nekojí, ale i maminy, které kojí :oD Zvlášť kojí-li bez příkrmu déle jak dva-tři měsíce...

S.

 Verča, 2m. syn 
  • 

Re: Re: Re: Laktační liga ?  

(4.12.2003 11:17:24)
Musím se připojit k debatě týkající se lahve a důdlíků. Mému synovi jsou dva měsíce a od začátku jsme měli problémy s kojením. Dneska mám tolik informací co se kojení týče , že bych z fleku mohla dělat laktačního poradce. Bohužel tyhle informace jsem si měla nasbírat před porodem kdy jsem ještě netušila, že zrovna já budu mít nějaký problém. Rodila jsem s přesvědčením, že budu plně kojit a nikdy by mě nenapadlo, že tomu bude jinak. Jenže ouvej, hned v porodnici jsem začala zjištovat, že není všechno tak jak by mělo být. Zatím co ostatní maminky se potýkaly s nateklými, bolavými prsy a horečkou, já se neustále pozorovala a čekala kdy to tedy příjde, kdy budu mít ty obří prsa m nalitá mlékem . Chyba se stala asi hned v počátku. Melej měl novorozeneckou žloutenku takže trávil většinu času na oddělení kde se svítil.Když jsem se po 3 hodinách šla zeptat jestli bych ho neměla náhodou nakojit bylo mi řečeno, že je vše v pořádku, že byl dokrmen a že, si mám odstříkávat. Po hodinovém usílí kdy jsem stěží odstříkala dvacítku jsem si sedřela bradavky, že při dalším kojení jsem brečela bolestí. Přesto jsem to nevzdávala. Z porodnice jsem odcházela s vědomím, že to s tím mlékem přece doženem a srovnáme. Tři neděle jsem dělala doslova psí kusy, pila čaj na podporu kojení po litrech, cvičila na podporu prsních žláz, vyzkoušela všechny babské rady,kojila po půl hodině, ale výsledek nevalný. Brečel malý, brečela jsem já. Začla jsem svoje tělo doslova nenávidět. Přece každá matka je schopna kojit,neexistuje málo mléka atd.jak jsem se všude dočítala. Dneska vím, že chyba se stala již na počátku. Syn byl navíc velký (3900 g) takže jeho potřeba byla větší, ale já jsem s ním již nestihla srovnat krok. Musela jsem začít dokrmovat. V porodnici jsme v balíku s reklamními předměty dostali i lahvičku od Aventu s dudlíkem napdobující mateřskou bradavku. Váhala jsem či to risknout přímo z lahvičky nebo se pokoušet ze lžičky. Myslím, že pro prcka je snadnější ta varianta po lžičkách kdy mu to doslova naleji do krku a čím snadnější tím menší šance, že nebude potom líný sát. Rozhodla jsem se tedy pro lahvičku se silikonovým dudlíkem a malým průtokem. Po třech nedělích jsem konečně viděla spokojené miminko. Dneska kojím hlavně v noci, občas na žízen a pro uklidnění . Jinak dávám hypoalergení umělou výživu v pravidelných dávkách. Malej v pohodě zvládá sání z prsu, lahvičky,dudá silikonový i latexový dudák a občas i můj prst. Prostě spokojené miminko.
 Koblizek 
  • 

Prechod od kojeni k hamburgerum 

(24.9.2003 15:01:22)
Tuhle mne docela pobavila skupinka matek s mnoha detmi od 0-6ti let v prazskem McDonaldu. Tyto zeny dlouhosahle rozvijely teorie vyhodnosti kojeni, vliv na zdravi deti adp. Jedna z nich svou ratolest kojila POUZE 6 mesicu - ta si to teda schytala. Na druhou stranu jim vubec neprislo divne, ze vsem svym ratolestem, ktere jiz mely zuby, zakoupily hutny hamburger, pytlicek osolenych bramburek a na talirek jim nalily nejmene pul lahve kecupu!!!!


Tak nevim, jestli to potom napravily tim, ze jim hamburgera nechaly zapit materskym mlekem.


KOJENI NA VRCNE CASY A NIKDY JINAK!
 Čmelda 


"S kojením na věčné časy a nikdy jinak!" 

(20.9.2003 21:24:57)
Máme bohužel, nebo bohudí, nevím, opačný problém, našeho syna kojím plně bez problémů, a protože mu bude za pár dnů půl roku, chtěla jsem ho začít zvykat na příkrmy, které nám mimo jiné i nakázala paní doktorka, přestože naše miminko rozhodně nepatří mezi podvyživené, ale také ne mezi malé sumo zápasníky, je prostě tak akorát, ale jak nám bylo řečeno, je potřeba doplňovat zásobu vitamínů, která se pomalu od porodu vyčerpává (hlavně železo). No, ale abych se vrátila k našemu problému, náš syn prostě odmítá vše, co nejdříve nebylo přepasírováno přez maminku, takže všechny příkrmy,zákrmy, nadkrmy,podkrmy a já nevím co ještě, naše dítko prostě považuje za odporné a vytrvale je odmítá.Když vidí lžičku, semkne rty takovou silou, že bych mu je možná otevřela jen heverem. A šťávy a čaje? Přesto, že používáme dudlík, pití z lahve je pro nás problém, dopadá to jako se vším ostatním, prostě maminčino mlíčko je to jediné, co náš mazlík bude pít a ty ostatní blafy (čaje HIPP, šťávy HIPP) si prý můžeme vypít, ale jemu ať je necpeme, a když už to zkoušíme, tak je stejně koutkem pusinky zase pěkně nechá vytéct do bryndáku. Takže to zatím byly vždy jen vyhozené peníze a že to nejsou levné záležitosti, to určitě všichni víte. Tak nevím, někdo říká, že má lenocha, který si lehce zvykl na lahev a už nechce sát od maminky, ale já mám pocit, že ten náš kluk je ten nejlínější, protože přisát se k máminu prsu je prostě lepší a jednodušší, než cucat nějaký silikon, gumu, nebo nedej bože otvírat pusu na lžičku. To je pro něho moc práce. Takže to vidím, na kojení do 18ti a potom si doufám najde nějakou jinou a mladší kojnou.

Zdraví všechny s pozdravem: "S kojením na věčné časy a nikdy jinak!!!"

Petra
 jitka 
  • 

Re: "S kojením na věčné časy a nikdy jinak!" 

(1.10.2003 2:19:24)
Ahoj čmeldo, odpovím jen krátce. Koj dál tak jak ti to jde a na příkrmy se vybodni. V mateřském mléku je vše, co Tvůj drobeček potřebuje. Až sám bude chtít, tak tu pusinku na lžičku otevře. Občas to zkus, ale klidně tomu nech volný průchod. Měj se fajn.
 Lenka 
  • 

Re: Re: "S kojením na věčné časy a nikdy jinak!" 

(16.10.2003 20:52:39)
To je přece strašný nesmysl vybodnout se na příkrmy po 6.měsíci. Mateřské mléko už přece nestačí pokrýt všechny výživné hodnoty rostoucího dítěte.Dítě nemůže přece být jen na mateřině do 1 roku.Bacha na to. Zeptej se své lékařky, určitě Ti to potvrdí.
 Elsa 
  • 

Re: Re: Re: "S kojením na věčné časy a nikdy jinak!" 

(16.10.2003 21:30:46)
Taky jsem mela jedno takove dite, ktere me umysly prikrmiti ho hatilo nevoli a hysterickym revem. Happy end - po 10 mesicich plneho kojeni (na vaze pribyvalo zdarne, psychomotoricky vyvoj probihal spise v prestihu, krevni a dalsi testy byly OK...) se teprve rozjedlo tak, ze chopilo lzice a jedlo vicemene samo. Z kojeni se asi da ve zdravi vyzit dele nez propagovaneho pul roku...
 Aneka 
  • 

Kojeni a WHO 

(8.10.2003 19:07:54)
Globalní strategii výživy kojenců je potřeba brát s rezervou. Ono kojení do 6 měsíců plně a do 2 let s příkrmy je bezpochyby myšleno ve prospěch kojenců a batolat. LL a BFH se asi celkem snaží tuto strategii naplňovat, ale mám pocit, že "vedlejším" produktem kojící kampaně je vzbuzování pocitů viny z nekojení. Hlášky typu "Skoro každá žena, která má alespoň jedno prso, je schopná kojit své dítě." mě kategoričností svého tvrzení vážně popouzí. Ono běhat může taky skoro každý, kdo má alespoň jednu nohu, přesto nositelů světových rekorů je na světě jen pár :-). Problém výživy kojenců vidím jinde - doporučení WHO si vykládám hlavně tak, že mimina mají dostávat stravu kvalitní, nezávadnou a vhodnou pro jejich vývojový stupeň. Což lze v naší celkem civilizované zemi docílit i bez kojení. Jsou končiny, kde se vzrostlejší jedinci živí leččíms a mnohé z toho miminko rozhodně není schopno pozřít a strávit, proto je vhodné kojení do 2 let než bude mít dítko zuby, aby bylo alespoň schopno pokousat to, co se normálně jí. (Naše prabáby běžně dětem potravu předžvýkávaly, představa něčeho takového asi není příliš estetická a v naší dezinfikované době též i nehygienická, ale praktické to bylo - enzym ptyalin ze slin matky natrávil škroby a pro nezralý trávicí systém dítěte to nebyla taková zátěž. To jen na okraj :-).
Dost žen si nekojení či krátkodobé kojení bere jako osobní selhání. Jsou-li poradci pro kojení, proč už (sakra) taky nejsou nějací psychoteraputi při nekojení?? Často vidím ledva sedící dítě pojídat chipsy, tatranky a párky v rohlíku, přičemž maminka nad kočárkem ladně odklepává stranou dlouhý popel z cigarety. Jinak jsou to děti možná kojené... V takovém případě mi umělé mléko a bězné ovocno - zeleninovo - obilovinové příkrmy přijdou jako lepší varianta.
Sama jsem kojila 3 děti pár měsíců, "netrhla" jsem nikdy žádný rekord. Myslím si, že náhradní mléka mají dobrou chuť, protože odstříkané mm bylo většinou v láhvi odhaleno a nemilosrdně zamítnuto. Láhev v takovém případě na "lavici obžalovaných" neprávem.
 Evelyn1968,2děti 


Re: Kojeni a WHO 

(8.10.2003 20:35:35)
Aneko,
díky za tvůj příspěvek.
E.
 Sysyna 


Jeste je treti skupina deti!!! 

(7.12.2003 10:55:44)
Ahoj Sylvie!!!
Precetla jsem si sice uz Tvuj starsi prispevek, ale jen kratce.Zjistila jsem, ze je i treti skupina deti!!!
MOje dite ma 4,5mesice, plne kojim, ale posledni tyden neustale u kojeni vymysli ptakoviny, povida si, smeje se, place, je nervozni, odtrhava se od prsu...no proste z 15ti min.kojeni je hodinovy horor...a intervaly na jidlo se nam zavratne zkracuji.A hlavne v noci!!Hruza!!Budi se mi neustale, place.....ja jsem nevyspana, on je nevyspany.Tak jsem vcera rezignovala a koupila Nutrilon2.Vyvarila jsem lahev a dudel, udelala mlicko a rvoucimu prckovi ho dala do pusinky...zacal prskat, vztekat se, plaval, kopal, mlatil rucickama, dudel zuzlal...ale sani se nekonala.Po ctvrt hodine jsem to vzdala a prilozila ho k prsu.A svete div se!!!Vycurany miminko se prisalo a salo a salo a salo!!!!A v noci se vzbudil jen 2x ,coz po tydnu blazneni byl uspech!!!No a dnes rano sal asi 20minut v kuse, pred tim jsem mu uvarila asi 20ml.mleka...asi jako odstrasujici vec.....,opet dudel zuzlal ,sklebil se a vyplivoval ho...dala jsem mu prso a svete div se podruhe!!!Zas papal!!!
Tak mi vyhozenych 100kc mozna pomohlo k tomu, ze mlady pan nebude vymyslet blbosti u kojeni a bude vzorne miminko, ktere saje a bude si ,,vazit" mlicka od maminky!!
No ,snad to alespon do 19.1.vydrzime, nez mu bude 6 mesicu.....prvniho syna pred 12lety jsem kojila pouze 3tydny...bylo mi to moc lito a obrecela jsem to.Ted uz kojim 4,5mesice...a nechce se mi prestat.Snad to zvladneme!!!!!
Takze kojeni zdar!!!!A trpelivosti taky!!
Sylva
 Jitka,dcera 8,5m. 
  • 

prso,lžička,lahev... 

(12.12.2005 12:09:18)
Ahoj,ráda bych se i já podělila o svou ještě čerstvou zkušenost na toto téma.
Moje dcera se po porodu napila plodové vody,takže v porodnici první dva dny vůbec nepila,jen zvracela.Nikoho(kromě mě) to příliš nevzrušovalo,rada ohledně prsou žádná,odpověď na mé neustálé dotazy byla jen "však ono se to rozběhne".
Tvorba mléka se mi tudíž zpozdila a po týdnu doma konstatovala naše dětská lékařka,že dítě nepřibývá,tudíž by bylo vhodné začít dokrmovat.Když jsem namítla,že chci kojit,tvářila se divně.Nicméně jako prvorodička jsem se bála,že moje stále plačící dítě strádá(kojila jsem hodinu a po hodině) a tak jsem zakoupila Bebu.
Asi od 2.týdne jsem začala dokrmovat,ale lahve jsem se bála,tak jsem zkusila lžičku.A šlo to bez problémů!Sice půlka mléka byla na stole,ale dcera u toho vždycky usnula a bylo.Takhle jsme dokrmovaly do 3.měsíce a protože spotřeba umělého mléka se zvyšovala a mého mléka i přes veškeré odstříkávání moc nepřibylo,přešly jsme na lahev(silikonový dudlík tzv.anatomicky tvarovaný)+kojení.Takhle jsme pokračovaly do 5,5m.,kdy jsme přešly na zeleninku+kojení ráno,odpol. a večer s dokrmem.Dcera se sama odstavila v dokončeném 7.měsíci.Do té doby nepila ani moc čaj aj.,teď jí nejvíc chutná šťáva od Sunárku:)
Zdá se spokojená a v pohodě,váhu má tabulkovou:),takže,jak už bylo řečeno,každé dítě je jiné a je na nás,mámách,abychom si na to přišly samy,i když nás to kolikrát stojí hodně stresu a nervů.A ani lékaři nemají vždy pravdu...hodně štěstí!

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.