Re: Bohužel není
Ahoj,
koukám, že klub se nám asi pěkně rozroste. To jsi vydržela to snažení dlouho. Já vydržela pouze 1 rok a teď už zbývá jen to slušné chování (což podotýkám bylo u mě samozřejmé vždycky). A na pomlouvání jsem si už zvykla.
Evčo,
to s tím uplácením znám velmi dobře z praxe. Když můj chlap přišel z nemocnice, tak už tam "skorotchýně" byla a samozřejmě s plnou taškou jídla, aby neumřel hlady. A teď zas pořád něco nosí mladýmu, prý aby na babičku nezapomněl.
Anničko,
kojení vydrž co nejdýl - já kvůli "skorotchýni" vydržela celý rok. A to si představ, že jsme byli u ní na návšttěvě (mladému 2,5 měsíce) a ona si ho chovala a říkala: "Už aby tvoje rodiče táhly chlastat. Aby jsi spal (nebo byl) u mě." Popravdě jsem koukala jako puk. Tak tohle jsem fakt nečekala. No nic udělala jsem si to po svým a nechodím už k ní na návštěvy. Jen když chlap má čas - což často není. :-))
Tak holky - DRŽME SE!!!
Odpovědět