| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Ideální tchýně?

 Celkem 91 názorů.
 danyjela 


Super :-) 

(1.3.2006 7:00:50)
jo, to se mi, Maceško, moc líbí. tedy to, cos napsala :-). Mně je 34 a jsem specialistka na nevlastní či nebiologické dcery - dvě mají 28 a 23 let, ty mi říkají Maceško :-), nejmladší (doufám, že ne poslední) je adoptovaná, je jí 20 měsíců a říká mi "mami" :-). tvé příspěvky na Rodina.cz moc ráda čtu! Daniela
 irena (Míša5/00+Maruš3/03) 


Re: Super :-) 

(1.3.2006 8:28:41)
Maceško, fakt dobrý - jako vždycky ;))))))
 alena 
  • 

Re: Super :-) 

(1.3.2006 9:03:22)
Pěkně napsaný článek, taky pevně doufám, že budu jednou dobrá tchýně, snažím se již dnes s chlapci, kteří k nám dochází dobře vycházet, vtipkovat, občas něco dobrého uvařím i když není nikde psáno, že zrovna těmhle budu dělat tchýni, ale nevím nevím, jestli se to nezmění, až tou tchýní opravdu budu. Jsem totiž vychovaná do tohoto světa špatně, podstatná je pro mě slušnost, šetrnost, pořádek a mám takový pocit, jak se tak na tu dnešní mládež dívám, že tyto vlastnosti dnes nějak nefrčí. Ta slušnost sice trochu funguje, alespoň u těch co k nám chodí, ale co se týká šetrnosti a spořivosti, o skromnosti ani nemluvím, to jim dnes nějak nejde. Zdá se mi, že chtějí hned všechno, a uskromňovat se nějak moc nechtějí. A tak budu muset hodně zatínat zuby a snad to budu zvládat. Zatím chodím za našima dětma, zhasínám, prskám kolik zase protelefonovaly zbytečně, ale snad to taky pochopí.
 Cindy (34 - bohužel bezdětná) 
  • 

Re: Re: Super :-) 

(1.3.2006 9:31:50)
Aleno, mám trochu k té šetrnosti připomínku. Mám moc hodnou tchyni. Celkem v pohodě respektuje naši domácnost. Jen jedna věc tu je, nesmíme jí nikdy říct, kolik jsme za co dali peněz. Ona tak trochu žije ještě jakoby za cen socialismu. Příkladem je např. naše svatba (2005), kterou jsme si hradili pochopitelně sami. Jen se ale dozvěděla, že půjčovné za šaty je 7000 (což - jistě uznáte - není dnes nijak horentní suma), tak lomila rukama. Pododbné to bylo skoro se vším. Vše je "moc drahé" a "určitě by vám stačilo něco levnějšího" apod. Vím, že to myslí dobře. Sama dětství a mládí prožila v chudobě, ale tak trochu nechápe dnešní svět. Proto jsme zvolili taktiku - pokud se u něčeho ptá na cenu, říkáme tak 50 - 70% ceny. Ona je vcelku spokojená a my si vše děláme, jak cítíme a na co máme.
 Alena 
  • 

Re: Re: Re: Super :-) 

(1.3.2006 10:12:04)
Cindy, nechci být skrblík a plně s tvým názorem souhlasím. Naši rodiče prostě vyrostli za války (alspoň moji) a jsou prostě zvyklí nic nevyhodit a hospodařit umí opravdu dobře. Nás naštěstí zatím tahle situace nepotkala (an snad nepotká) ale stejně jsem názoru, že prostě v dnešní době člověk musí na peníze koukat. Jako příklad uvedu sestru, která je o 11 let mladší a povahově úplně jiná než já. Je 4 roky vdaná a malého klučinu. S manželem se topí v dluzích, ona je na MD a on vydělává průměrně. Ale kočárek musí mít značkový, oblečení v Polsku nebo v rodince, to ani náhodou, hračky všechny ty nejlepší a hlavně v nepřeberném množství. Nejsou peníze ? No tak si půjčí. A o tomhle mluvím. Přece se dá žít dnes slušně , sice trochu skromněji, ale je přece úplně jedno, jestli je dítě přesně sladěné do barvy, nebo ne. Neříkám že všichni jsou nároční, ale prostě mi připadá, že mladí dnes chtějí všechno podle katalogů a hlavně hned. Za každou cenu. A dluhy dětí mnoho našich rodičů pak trápí a věřím, že jsou pak z toho i nepříjemné rozhovory ať s rodiči nebo tchýní. Je něco jiného, když ti mladí na to mají. Třeba od rodičů nebo když slušně vydělávají, ale když mají dluhy a přesto se neumí uskromnit,to považuju za značně nerozumné.
 Romča, 32. týden těhotenství 
  • 

tchýně - každá jiná:-) 

(1.3.2006 10:28:31)
Tak ve všem s váma souhlasím o těch tchýních:-)
Moje tchýně vždycky spráskne ruce nad tím, co si pořídíme do naší domácnosti a ceny musíme také "podceňovat" a raději o více než 50%....čekáme první miminko a pořád mi předhazuje, že jsem si koupila to nebo ono, ona prochází jen "sekáče" a za nějakou tu desetikorunu mi koupila jedno bodýčko a pořád o tom mele. Když jsem řekal novej kočárek (při dnešních cenách není 7000,- kč nijak moc velká suma) mi řekla, že jsem moc velká fajnovka a že si mám sehnat kočárek v bazaru tak za 500,- kč, že to mi bude stačit...no prostě šetřivka na prvním místě....moje matka je pravej opak...té kdybych řekla, že spoutu oblečení mám od známé nebo přes internet po jednom miminku, tak si vytrhá vlasy dřív než jí začnou ze mě šedivět:-) kočárek za 7000,- kč?? a hned se mě ptá, jestli nemám na lepší a tak:-) no prostě komedie..jenže je pravda, že na lepší nemám a i těch "pitomých sedm tisíc" by mi stejně v rodinném rozpočtu chybělo. Chtěla bych značkový věci pro syna, krásnej kočárek, prostě jako každá mamina pro svoje první dítko všechno nej nej nej. Jenže při naší hypotéce, jsme zadlužení až po uši. To nemluvím o kontokorentu na našem účtu, který využíváme do poslední koruny...prostě uznávám, že mladí lidé chtějí všechno hned, ale zase pokud na něco nemám, tak bohužel nemám. Takže nejlepší je postavit se mezi dvě tak odlišné tchýně: od každé si vzít něco a jsem dokonalá manželka:-)
Stejně jsem zvědavá, jak budeme zvládat žít při mateřské a jen jedné výplatě..ale teď je pro mě nejdůležitější zdravý miminko, na které jsme se tak moc dlouho těšili...tchýním, dluhům a všem statečným maminám 3x ZDAR ZDAR ZDAR:-)
 Kačka+Miška+Eli+Anička 


Re: tchýně - každá jiná:-) 

(1.3.2006 11:22:57)
Jé Romčo, mluvíš mi z duše moje tchýně je taky děsná šertřilka :o), od té doby co se malý narodil tak mu koupila 1 dudlíka (strašně jsem se divila, že ho vůbec koupila, protože stál 69 Kč- pěkně se jí protočily panenky, když koukla na cenu), ale nevím proč ho kupovala (dudlíka nepotřebujem).Abych jí zas nekřivdila na vánoce od ní dostal Mišák takový to pěnový puzzle na podlahu, a taky jsme u ní po 10 letech dostali 2x oběd :o) (no čučela jsem).

jinak vždycky srovnává ceny teď a před 30 lety no děs běs
 Kačka+Miška+Eli+Anička 


Re: Re: tchýně - každá jiná:-) 

(1.3.2006 11:26:30)
ale teda zas na druhou stranu mi do ničeho na rozdíl od mí mámi nekecá, tak nevím jestli je moje máma manželovi lepší tchýně než jeho máma mě, dost o tom pochybuju.
 Romča, 32. týden těhotenství  
  • 

Re: Re: Re: tchýně - každá jiná:-) 

(2.3.2006 5:15:40)
Tak v tomhle jsme na tom Kačenko pravděpodobně úplně stejně:-) moje máma mi taky pořád leze "do zelí" a vnucuje mi ty svoje názory skoro denně. Už dva roky mi denně píše smsky a nebo mi volá, cokoli se ode mě doví, tak převrátí úplně naopak, takže má i tu skvělou vlastnost všechno zveličovat:-)
Je mnohem lepší jí říkat, jak prožíváme obyčejnej nudnej život a pomlčet o všem, co se mi líbí:-)
Včera mi mimochodem napsala, že půjde na mateřskou, aby taky nemusela dělat NIC jako já:-) no má pravdu, mateřská není o ničem jiným než o "nicnedělání"...
Nejvíce ze všeho by mě zajímalo, co si ona třeba o mě, mojí rodině myslí, ale kdybych se jí zeptala takhle rovnou, tak stejně pravdu neřekne:-)
Na tohle je super moje ségra, ta mi vždycky řekne aktuální zpravodajství, co se o mě kde mele :-) bydlí totiž ještě s maminou. Ani jsem netušila, že jsem si vlastně podle ní zkazila život, že jsem si vzala takovýho chlapa a že mám dítě s dovolením ve 22. letech, že můj život klesl a tak:-) ale když mluví přede mnou, tak je hrdá tchýně a hrdá nastávající maminka a všechno máme super:-) tak se v tom pak máme vyznat?:-)
Jo a když jsem četla to o tom dudlíku, tak se musím pochlubit, dneska jsem dostala chrastítko, jen jsem na obalu marně hledala atest a doporučenej věk, největší nápis na obale bylo MADE BY CHINA :-) takže ho dáme do sbírky nepoužitelné:-)
Měj se pěkně...Romča
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: tchýně - každá jiná:-) 

(2.3.2006 7:55:58)
Romčo, tak to se dost nahledáš - drtivá většina hraček (i chrastítek) má doporučenej věk od tří let :-)

Myslim, že chrastítko z Číny je zrovna ten příklad co bych s tchýní naprosto neřešila. Chce ho dítěti dát, tak ať mu ho dá.
MMCH řekla jsi jí třeba, že bys pro ni měla (pro příště) tip na nějakou hračku, která se Ti vyloženě líbí? Nebo jsi ji nechala v tom, že vše je v pořádku a příště se bude situace opakovat?
 Eva K 
  • 

Re: tchýně - každá jiná:-) 

(2.3.2006 8:45:32)
Z Číny je většina zboží i v "lepších" krámech s hračkami, je tam uveden dovozce. Máme dvě, oba výrobci mi poslali, že je zboží atestováno dle norem ČR. Jestli to tak je, kdo ví. Moje tchýně taky miluje zboží z tržnic, vždyť je tak výhodné.. igelitové košilo od ní putují rovnou do koše. S hračkama to asi bude podobné. Eva
 Cindy 
  • 

Re: Re: Re: Re: Super :-) 

(1.3.2006 13:57:53)
Aleno, mně se také nelíbí, když mi např. kamarádka vypráví, že prostě svému 16-letému synovi MUSÍ koupit značkové oblečení, protože by se mu ve třídě ostatní smáli. Myslím, že to tak není, protože určitě i v té třídě je hodně lidiček, jejichž rodiče na to zkrátka nemají. Myslím si, že člověk by měl vědět, co si může dovolit a co ne. A také, pokud nemám na drahé dárky na Vánoce, tak si nebudu půjčovat, ale raději se budu snažit něco třeba vyrobit sama. (vyšívaný ubrus, upletená vestička apod.) Naštěstí my zatím nemáme finanční problémy, ale vím, že rozhodně nezavrhnu (požehná-li nám pánbíček) kupovat dítěti oblečení třeba v té Rodince. Rozhodně je to lepší, než třeba v sekáči a zároveň je to cenově příznivé. A hlavně - malému dítěti podle mě nezáleží na tom, jestli má na sobě značkové oblečení, ale spíš na tom, aby se cítil pohodlně a příjemně. Zkrátka nakupujeme tak, jak sami cítíme a na co máme. Jediná půjčka, kterou jsme si dovolili, je hypotéka, ačkoli ani tchýni nemůžeme říct, kolik byt stojí. Opět použijeme pravidlo 50%, aby ji to moc netrápilo. Ona je skutečně moc hodná, ale zkrátka její vztah k penězům je víc než velmi opatrný. Například má na účtu kolem 1 mil. Kč, ale je jí líto na to sahat a tak kolikrát má na týden jen 200 Kč z důchodu. Minule už jsem jí sama řekla, aby si vybrala nějaké peníze z účtu, ať má doma neustále nějakou rezervu. Jenže jí to přijde škoda :-) No jo, co dělat. Můžu být ráda, že je toto její jediná vada.
 Eva K 
  • 

Re: Super :-) 

(1.3.2006 21:32:15)
Moje tchýně žije za 500 měsíčně a pak si koupí robot za 2000 z teleshopingu (já mám ten stejný za 1000 z krámu..).
Věci na miminko jsme skoro všechny podědili po kamarádce, vím po kom to je a je to v dobrém stavu. Samozřejmě jsme koupili pár nových kousků, ale spíš že je to takové krásné malinkaté a aby bylo něco od tatínka s maminkou.. maminky mi jistě rozumí:-)). Eva
 MirkaEyrová 


Re: Re: Super :-) 

(1.3.2006 21:39:32)
Ty, Evo, tohle nemusí být úplně "zlou" vůlí. Moje tchyně je miliónová, mám ji moc ráda, ačkoliv pochopitelně máme různé názory - ale nevnucuje je, a je tolerantní... Přesto jednu dobu často jezdívala na takové ty "nákupní" výlety - aby se trochu "provětrala" - bohužel párkrát se nechala "ukecat" k nějakému velmi výhodnému nákupu. Pravda, pánve slouží výtečně už několik let, ale v krámě by je sehnala jistě levněji... Nu což, každý ulítáváme na něčem. Já zas na knížkách:-)))
 Eva K 
  • 

Re: Re: Re: Super :-) 

(1.3.2006 21:49:06)
Nemyslím, že je to zlá vůle. Líbí se jí, jak se k ní podobní prodejci a nabízeči chovají, asi jí to dává pocit důležitosti nebo nevím. Nákupy máme většinou rády všechny, občas:-). Eva
 Havranpírka 


Re: Re: Super :-) 

(1.3.2006 11:45:17)
Aleno, já si teda nemyslím, že my jsme byli pokud jde o skromnost a šetření jiní, když jsme dospívali. Akorát jsme tehdy prostě neměli tolik možností, ani jsme netušili, co všecko je vůbec možné chtít a mít. (Mluvím o 80. letech). Taky jsme nezhasínali, a protelefonovali bysme majlant, kdy naši vůbec nějaký telefon měli.

Horší je, když si tohle "chci to hned" vezmou s sebou děti i do dospělosti. Přesně jak to psala tuším Cindy - nemají prachy, ale něco chtějí a tak si na to půjčí. Lichvářské firmy rostou jako houby po dešti, evidentně je o ně zájem. Ach jo.
 Andy +Zdenda 0105 


Kéž by jich bylo víc 

(1.3.2006 10:00:40)
Zdravím,
škoda, že takových "tchýní" jako je pisatelka článku není víc. mám totiž přesně opačnou zkušenost.

Já mám bohužel "tchýni", která mě nerespektuje a nemá ráda. Pokaždé když se vidíme, tak mi to dává hodně najevo.

Co se týká jejícho vztahu k vnukovi: Dělá jen to, co si myslí, že se bude líbit lidem okolo a aby jí náhodou nepomluvili. MOc jsem se snažila náš vztah změnit, ale v poslední době jsem rezignovala. Svět se kvůli "takové vyjímce" nezboří. :-)

Hlavní je, že dítě mám zdravé a jsem šťastná - není to tak?

Doufám, že moje zkušenost je vyjímečná. :-(
 Pole levandulové 


Re: Kéž by jich bylo víc 

(1.3.2006 10:29:37)
Ajo, bohuzel, tvoje zkusenost neni vyjimecna -ja jsem zrovna jedna dalsi z tech vyjimek. Tchyne videla synka dvakrat, poprve rekla, ze je celej ja a zcela odmitla pripustit temer stoptocentni podobu s manzelovymi fotkami z detstvi - kdyz jsem ji je ukazala, jen se velmi zajimala, kde jsem je vzala,ze jsou jeji. Prinesl mi je v pocatku naseho vztahu manzel, dodnes to nevedela, ma jich stohy, ale strasne ji tech asi deset fotke vadilo.No a pri druhe navsteve nam tvrdila, ze syn neni meho manzela a kdyz jsme se branili, tak nas nastesti vyhodila a od te doby jsme se nevideli ani neslyseli.
Jen pro poradek musim dodat, ze jsem nikdy nemela nijak bourlivou minulost a miminko jsme pocali cilene a v manzelstvi, takze duvod k otazkam ohledne otcovstvi zde opravdu nebyl zadny.
 Eva K 
  • 

Re: Kéž by jich bylo víc 

(1.3.2006 10:49:20)
Jojo, kdyby měla moje tchýně více dětí, řekla bych, že jí máme společnou:-).
Asi jediný možný postup je se chránit - minimalizovat její vliv a kontakt. A rozhodně nedoufat ve změnu jejího chování.
U nás to zatím jde, je daleko. Horší to bude po narození mimča, její 30 let staré rady mě obšťastňují už teď. Eva
 Chiméra, syn 5,5 
  • 

Tchýně na odstřel 

(1.3.2006 11:06:08)
Evo, být tebou bych tchýni k děťátku moc nepouštěla, protože - když nebudeš poslouchat její "rady" - mohla by ti ho chtít i sebrat (jako to bylo u mě).
 Eva K 
  • 

Re: Tchýně na odstřel 

(1.3.2006 13:11:55)
Ale nepovedlo se jí to, ne?
To si nedovedu dost dobře představit, ale je jasný, že by jí to vyhovovalo. Vnoučata budou, jak se obávám, novým smyslem jejího života (do odchodu do důchodu to bude jen práce), já jsem jen nosič plodu a kuchařka synkovi. Manžel je při mě takže aspoň tak. Eva
 Aska 
  • 

Re: Re: Tchýně na odstřel 

(2.3.2006 10:23:34)
Vzhledem k tomu, jak tady Chiméra píše o tom, že mít dítě je největší životní tragédií, se chování její tchýně vůbec nedivím.
 Chiméra, syn 5,5 
  • 

Re: Re: Tchýně na odstřel 

(2.3.2006 11:50:42)
Nepovedlo, ale rozbila nám manželství a dítě prošlo strašnou zkušeností.

Dostala se do důchodu, když mému synovi byly 3 roky. Přistěhovala se k nám do města a začalo peklo. Najednou jsem dost nevydělávala, dost dobře jsem nevařila, moc málo jsem ušetřila... všecko bylo špatně (12 let předtím k naprostá spokojenost). Jen ona se může dobře o dítě postarat. Chtěla, aby syn bydlel a žil u ní. S tím jsem zásadním způsobem nesouhlasila, protože naše dítě jsme chtěli vychovávat sami. Během půlroku natolik zblbla mého muže (některé maminky umějí se svými synky moc hezky manipulovat), že chtěl, aby syn skutečně u babky bydlel, neboť já jsem chodila do práce a syn musel být ve školce (jak strašná matka, která dítě týrá školkou!!!). Podotýkám, že doma jsem zůstat nemohla, manželův plat nás nebyl schopen uživit. No a krize vyvrcholila o jedněch jarních prázdninách, když byl synek u ní na vakacích. Už mi ho nevrátila. Manžel s tím souhlasil, takže synka zamkli u ní v bytě a když jsem se tam snažila dostat, zavolali na mě policii a podali trestní oznámení /podotýkám, že to prohráli/.

Musela jsem žádat soud o vydání předběžného opatření (soud to udělat nemusí) a jen díky výborné sociální pracovnici, která při kontaktu s manželem a tchýní pochopila situaci, soudkyně nařídila vydání syna. Ovšem co si chudáček za těch 14 dní zažil... (já jsem nespala)... když se ke mě vrátil, skočil mi kolem krku, ale jenom plakal. Několik dní vůbec nemluvil. Vzala jsem si dovolenou a zůstali jsme spolu, než to přešlo.

Samozřejmě se pak táhlo soudní řízení, odborné znalecké posudky a tak. A všechno jenom kvůli jedné babě, která si své děti už vychovala a chtěla si ukrást další, protože se nudila.
 Líza 


Re: Re: Re: Tchýně na odstřel 

(2.3.2006 12:08:46)
Chiméro, :-(((((((((((((
 Eva K 
  • 

Re: Re: Re: Tchýně na odstřel 

(2.3.2006 16:08:18)
Je mi smutno z toho, co tě potkalo a beru to jako varování. Doufám, že už rána přebolela a nevzala ti chuť do dalšího života či vztahů. Eva
 mm 
  • 

Re: Re: Re: Tchýně na odstřel 

(3.3.2006 14:29:37)
Chimero, ja jsem proti odstrelu zivych tvoru, ale ta tvoje tchyne tedy NA ODSTERL JE!!!
 mm 
  • 

Re: Re: Re: Tchýně na odstřel 

(3.3.2006 14:29:39)
Chimero, ja jsem proti odstrelu zivych tvoru, ale ta tvoje tchyne tedy NA ODSTREL JE!!!
 Iva, Viki (8/05) 
  • 

Re: Re: Re: Re: Tchýně na odstřel 

(3.3.2006 21:18:01)
nejsem zastáncem drastických řešení, ale kdyby mi tchýně vzala dítě, byla bych schopná jí zakroutit krkem. A chlapovi taky, kdyby stál při ní.
Iva
 Iva, Viki (8/05) 
  • 

Re: Bohužel není 

(1.3.2006 10:57:24)
ahoj,

tvoje zkušenost s tchýní bohužel výjiměčná není. Moje tchýně je dost děsný exemplář a na netu jsem se seznámila s jednou dívčinou, jejíž tchýně je ještě o něco hroznější. Jestli chceš, napiš a můžeme založit "spolek snach děsných tchýní".

Iva
 Eva K 
  • 

Re: Re: Bohužel není 

(1.3.2006 13:12:51)
Ehm, mluvíme o mě?:-). Eva
 Iva, Viki (8/05) 
  • 

Re: Re: Re: Bohužel není 

(1.3.2006 14:28:31)
ahoj Evi,

doufám, že se nezlobíš :-)))
A jak se vede ve finiši? Co mimi, už pořádně kope?
Držím moc palečky a napíšu ti mailíka :-)))

Hezké odpolčo
Iva.
 Eva K 
  • 

Re: Re: Re: Re: Bohužel není 

(1.3.2006 15:02:07)
Jasně že ne:-))
Miminkovi je nejlíp, jen mu to začíná být kapku těsné:-). Přepočítali nám termín na 14.3., takže možná si brzo ostříhám nechty na nohou!:-)
Eva
 Andy +Zdenda 0105 


Re: Re: Bohužel není 

(1.3.2006 14:06:43)
Ahojky,

o spolek mám zájem. :-)))

Když jsem četla příspěvky. Tak jsem se musela smát. Protože nic jiného se už dělat nedá.

Je to hrozná škoda, že si ty tchýně neuvědomují, že my jsme také lidi a že se jim to jednou vrátí.

Ale my jsme určitě "silné" maminky a nějak to zvládnem. A když u nás budou stát i chlapy - tak je to úžasné a potěšující.

A+Z
 Eva K 
  • 

Re: Re: Re: Bohužel není 

(1.3.2006 15:12:33)
Však ony i ty naše děti nejsou (v mém případě nebudou:-)) blbý, poznají, jak moc má maminka ráda kterou babičku a jak se babička chová k maminkce v mém případě i k tatínkovi, svému synovi. Řekla bych, že naopak jsou daleko citlivější na mezilidské vtahy než dospělý.
Takže by si milé babičky měly uvědomit, že se můžou připravit o vztah k vnoučátkům. Ale to si babičky neuvědomují a nikdy neuvědomí. Teď nezbývá, než se naučit pouštět jejich rady, kritiky a nenávistné pohledy ven z hlavy:-)
Eva eva21546@seznam.cz
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Re: Bohužel není 

(1.3.2006 15:38:35)
Taky už roky čekám, kdy se projeví to, že moje matka není úplně košer. A v posledním půlroce už se možná dočkávám "plodů" matčiny povahy - osmiletý syn přestává být ochoten u babičky spát. --- Držím se zuby nehty, abych syna pokud možno "nenaočkovala" negativním vztahem k jeho babičce, ale někdy je to velmi, velmi těžké. Například jak vysvětlíte sedmiletému dítěti, že maminka babičce lže o některých věcech?... Ono je fakt, že se snažím matce odpustit její povahové nedostatky, snažím se vytvářet si odstup - a řekla bych, že se s ní postupně smiřuju (ve své duši). Hlavním motorem k tomu je fakt, že mám mnohem důležitější starosti, než si brát, co řekla a co si myslí, a že prožívám mnohem opravdovější city, než ty, které ve mně probouzí ona. --- Nakonec po letech, kdy jsem si vlastně myslela, jak moc ji nenávidím, zjišťuju, že moje ruka sama ji hladí po vlasech, a že mé rty samy od sebe pronášejí věty útěchy, když útěchu potřebuje... Asi ji mám někde v skrytu doopravdy ráda... --- Což ovšem není ještě důvod k radosti. Až Luboš s konečnou platností odmítne s babičkou mít cokoliv společného, opravdu nevím, jak jí TOHLE vysvětlím: těžko pochopí, že si za to vlastně může sama...
 Eva K 
  • 

Re: Bohužel není 

(1.3.2006 21:20:50)
Ano, nejhorší je, že to dělají a chovají se, jak se chovají s nejlepšími úmysly a absolutně si neuvědomují/nepřipouští, jak je okolí vnímá.
Snažíme se jí spíš věci neříkat, než jí pak lhát. Taky jak vysvětlíme dětem, že babička lže.. Taky se obávám rivality mezi babičkami, bydlí daleko od nás, ale vedle sebe, takže návštěva jedné je podmíněna návštěvou druhé nebo lží... Naše rodina nabízí sport, zahradu, zvířata, legraci.. tchýně kritiku, příkazy a válení se u televize a přecpávání.
Taky se obávám, že děti naočkuji, třeba i nevědomky (rozhodně z toho budu obviněna).
Vztahy s lidmi si vybuduje každý sám dle svých vlastností a schopností, tak si nenalož na hrb zodpovědnost za vztah babičky s vnoučetem! Eva
 MirkaEyrová 


Re: Re: Bohužel není 

(1.3.2006 21:30:59)
Jo Evo, když naše babička se pořád PTÁ!!! Zamlčím, co můžu - ale když se ptá, můžu říct pravdu nebo lhát. A ptá se ČASTO:-(
Ve skutečnosti je mi jí líto. Jednou nejspíš bude sama. Se svojí psychikou jí já dělat společnost moct nebudu - v první řadě se hodlám starat o SVOJI rodinu - ona je už přece dospělá a je sama strůjcem svého osudu. A brácha? Pokud bude soudný, bude držet se svojí ženou (zatím tak činí), což se zdá, že možná jednou vyústí v jejich odstěhování daleko od tchyně, a navíc možná i prodej jejich bytu (v domě mé matky) někomu úplně cizímu, což mé matce přivodí trpké zklamání a hrozivý strach z budoucnosti. Jenže - pokud k tomu dojde, bude to nevyhnutelné - neboť oni pravděpodobně NEMAJÍ jiný způsob, jak se odstěhovat...
 Eva K 
  • 

Re: Re: Re: Bohužel není 

(1.3.2006 21:46:24)
V jednom baráku s tchýní je děsná představa a u té mojí je to její sen - já se švagrovou v práci, ona s našimi dětmi a v našich domácnostech. Ať nezničí tvýmu bráchovi vztah.
Přímým otázkám se vyhýbá těžko, navíc má člověk v sobě slušnost, takže nedokáže pevně odbít. Hodně se snažím obracet její dotazy v žert či obecnou rovinu, ale je to na prd, člověk chce mít s lidmi otevřené vztahy, ne si dávat pozor na každé slovíčko. Naštěstí tchýně většinou volá vždy v neděli v osm, takže to bere manžel a ten jí pouze odpoví na otázky a když o nás nic neví, nemá se na co ptát, většinou co je nového - což je snadné že nic, protože kdo má pořád nějaké novinky:-) a jestli jsme zdraví a jestli je všechno v pořádku. Takže hovor trvá asi 15 sekund včetně hádky, kterou většinou z nějakého důvodu stihnou.. Už mi ani neříká, co říkala či tvrdila, šetří mě:-). Tchýně trpí paranoiou, že umřeme, jsme nemocní, napadne nás úchyl, máme autonehodu apod. Což je taky výborná vlastnost. Tuhle mi volala, že měl Lukáš bouračku - měl v práci jednání a nevzal jí telefon a v Přerově bylo tou dobou náledí. A ona z toho vydedukovala bouračku a hned mi to volala (skvělý nápad zavolat těhuli, že její manžel má havárku, popsat mi detailně potrat bylo taky dobrý..).
Myslím, že tchýně sází na slušnost a vděčnost (neustále posloucháme jak se obětovala), že jí nevykopneme, až přiškrábe, že je jako kůl v plotě a nemá co v důchodu dělat a bude překvapená, že nejsme nadšení, naopak že jsme zděšení.. Eva
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Re: Bohužel není 

(1.3.2006 21:55:30)
Dobrým tipem k zabavení je předplatné na nějaké třeba kulturní akce. Moje mamka je nakonec spokojená, když chodí každý měsíc do divadla (a já jí to vlastně dneska skoro závidím:-)).
 Eva K 
  • 

Re: Bohužel není 

(1.3.2006 22:21:23)
Dobrý typ. Ale s kým by tam chodila?
Teď to vypadá, že pojede na dovolenou s jednou kamarádkou! Velký úspěch a po dlouhé době jsme měli opravdu radost. Navíc ta kamarádka ji úžasně zpracovává, co jim do toho kecáš, jen je hezky nech.. apod.:-). Možná bychom to mohli domluvit s touhle kamarádkou. Ale nečekejme zázraky. Eva
 MirkaEyrová 


Re: Re: Bohužel není 

(1.3.2006 22:32:26)
Moje mamka chodívá klidně i sama - už si na to zvykla. A hlavně - určitě by jí bylo líto "vyhodit" permanentku, kterou dostala k čemusi od našich jako dárek. Jinak občas ukecá některou kamarádku (resp. sousedku), a o to je pak zážitek samozřejmě lepší...
 Eva K 
  • 

Re: Re: Re: Bohužel není 

(1.3.2006 23:01:12)
To by u nás asi neprošlo, poslat ji tam samotnou:-). Někomu by to darovala (sama dárky nekupuje, jen dává dál, co dostala).
Myslím, že je důležité, zachovat si odstup/nadhled, ale nebývá to snadné. Třeba po její návštěvě si procházím, co jsme si řekli a co jsem měla říct a co neměla říct a co by mohla zase vymyslet, jak se před tím bránit atak.
Musím jít na kutě. Když jdu po jedenácté, tlačí mě za trest potomek celý den v bříšku:-). Eva
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Re: Bohužel není 

(2.3.2006 0:47:14)
Jé, to mě nenapadlo. Tenhle tik moje mamka naštěstí nemá, aspoň v této věci ctí city druhých. No jo, smůla. --- Taky budu muset jít už spát. My zas místo co bychom využili, že syn konečně spí a bez horečky, řešíme provozní problémy. No jo, přes den na ně nebyl čas:-(
 Eva K 
  • 

Re: Bohužel není 

(2.3.2006 9:45:28)
Každá je prostě trošku jiná, ta má nemá empatii, jí by popis potratu v těhotenství nevadil, tak proč by měl být nepříjemný mě (byla jsem v druhém měsíci a ten den jsme jí novinku oznámili). Bohužel její názor je jediný správný a ostatní je třeba přivést na správnou cestu, dělá to pro nás. To je asi základní kámen její povahy. Eva
 Iva, Viki (8/05) 
  • 

Re: Re: Re: Re: Bohužel není 

(3.3.2006 21:24:43)
chi, chi, tak to je jako moje tchýně. Když jsem jí (kdysi dávno) koupila dárek k padesátinám použila ho jako úplatek, aby si zařídila na škole, kde učila stáž do zahraničí. Podotýkám, že je to už 9 let a byl to poslední dárek, který ode mě dostala :-)))
 cizinka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Bohužel není 

(2.3.2006 10:36:28)
Evo, jak to precitam, napadlo mi, ze chovani tve tchyni pripomina cloveka v depresi - predtucha katastrof, neschopnost prijmout radostnou zpravu adekvatne, ztrata empatii. Mozna jestli by brala antidepresiva, zjistila bys, ze to neni tak nesnesitelna osobnost, jak se zda. Ja jsem znala par zen v prechodu a v depresi - neni zadna slast byt s nimi na blizko, ale jsou to lidi, kteri spise potrebuji pomoc. Neni to snadny ukol rict nekomu blizkemu, ze by potreboval lekarskou pomoc a je vzdy otazkou, kdo a jak to by mel udelat taktne, ale mozna byste meli tuhle moznost zvazit?
 Eva K 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Bohužel není 

(2.3.2006 11:34:37)
Určitě máš pravdu, uvážíme to. A může člověk v depesi působit sebejistě, arogantně, očekávat poslušnost? Schovává se za to? Může ji to provokat k činnosti, nedokáže být chvíli v klidu.
Uvažovala o nějakém neurologickém problému - selhávání paměti a velmi špatný sluch. Ale odmítá své zdraví řešit. Možná to můžeme zkusit přes někoho z jejích známých, trošku za jejími zády. Ale nedovedu si představit, že by dovolila obrátit role, obvykle chce rozhodovat ona o našem zdraví.
Nedovedu si představit, že by si ve skrytu neuvědomovala, že její život je prázdný. Ať už je osamělost výsledkem jejího chování, nebo její chování výsledkem osamělosti. Eva
 Markéta, syn 4 r. 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Bohužel není 

(2.3.2006 13:07:29)
Cizinko, my máme doma to samé, ale s dědečkem (můj tchán). Jsem pevně přesvědčená, že by potřeboval pomoc lékaře (psychiatra/psychologa). Za posledních pět let se neuvěřitelně změnil - špatně spí (od tří ráno vzhůru), takže je celý den jak mátoha, pořád ho bolí hlava, každou dobrou zprávu okamžitě zpracuje proti sobě, sedí zavřený v ložnici a poslouchá rádio a vybíhá, aby se podělil o špatnou zprávu atd. Žádná diskuse s ním nepřipadá v úvahu, protože jen on má pravdu (tedy to není nový jev, tak to bylo vždycky, je odchován armádou). Babička naproti tomu je úplně v pohodě, a to navzdory soužití, které mě připadá pekelné. Jsem si jistá, že dědečkovi by doktor pomohl, ale nevidím způsob ani osobu, která by mu sdělila, že je asi blázen (takhle on tomu bude rozumět) a měl by se léčit. Je mi to moc líto, bývalo to úplně jiné, ale nenadělám nic.
 Eva K 
  • 

Re: Bohužel není 

(2.3.2006 16:15:37)
Myslím, že je důležité nepřebírat za nikoho zodpovědnost. Pokusit se pomoci je v pořádku, ale nenechat se učinit zodpovědným a neohrozit vlastní život! A tyto případy jsou většinou nad naše síly a máme co dělat, abychom se před nimi aspoň ochránili.
Eva
 cizinka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bohužel není 

(2.3.2006 16:19:47)
Evo a Marketo, ja nejsem odbornice na psychiatrii ani dobra poradkyne, jen mezi svym pribuzenstvim a znamymi mela jsem dve zkusenosti s prechodovou depresi. V obou dvou pripadech neslo o nejakou velice nahlou zmenu chovani, spise se prohloubily ty negativisticke rysy, ktere ty osobnosti meli vzdy. Oba dva pripady se skoncily pokusem o sebevrazdu, ten druhy se podaril. Prvni pripad se dostal do rukou lekaru a po uspesne volbe leku domu se vratila mozna trochu jako vzdy nesamostatna a neduveriva, ale vyrovnana a mila osobnost, jaka byla pred lety... Divny na tom bylo to, ze jejich nejblizsi jejich problem jako problem zdravotni nevnimali. I presto, ze souziti s nimi muselo byt asi peklo - ta ztrata empatii spise se projevilo jako zamerne citove muceni svych blizkych, jak to popisuje Eva. Ten pokus o sebevrazdu stejne pro rodiny byl hrozny otres - presto vsechno bylo to nekomu matky, a nekomu zeny.
Mozna by tu moznost mel zvazit clen rodiny, ktery dotycne osoby zna delsi dobu, a mohl by posoudit, jestli to vse se prohlubuje a znetvaruje puvodne docela milou a taktni osobnost. Pomohlo by take vyhledat si clanky ci knizky s popisem dusevnich nemoci. Ze promluvit o tom s nemocnym musi byt desne tezky, to verim. Vetsina lidi toho veku jeste nevnimaji depresi jako normalni nemoc, a poslani se lecit muze vyznet jako nejaka urazka...
 Markéta, syn 4 r. 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bohužel není 

(2.3.2006 16:31:12)
No, já taky nejsem psychiatr, ale když srovnám chování dědečka a jiné mojí příbuzné, která to k pokusu o sebevraždu dotáhla (naštěstí neúspěšně), vidím v tom mnoho podobného. Jenže - jak jste správně podotkla - duševní chorobu generace dědečka a babičky (sedmesátníci - osmdesátníci) bere jako hroznou potupu, ostudu a já nevím, co všechno, co se hlavně jich normálních lidí nikdy nemůže týkat. Babičku dědeček naprosto nerespektuje, ta mu to říct nemůže. Já, dříve jeho oblíbená snacha, jsem v jeho očích klesla na úplné dno - takže já taky ne. A můj muž mi řekl, že to ani zkoušet nebude, protože ví, že táta na něj vůbec nedá. Takže asi budeme čekat, až si jednou tu mašli hodí. Ach jo, je mi to tak líto - hlavně když vidím tu příbuznou po pokusu o sebevraždu - správné léky (které bere už asi deset let) ji dostaly tam, kde byla předtím - milá, sebevědomá ženská.
 Eva K 
  • 

Re: Bohužel není 

(2.3.2006 16:40:21)
Přemýšlela jsem nad tím a myslím, že to nebude deprese jako taková ve smyslu psychiatrie. Nízké sebevědomí i sociální cítění jistě. Možná to může v depresi postoupit, až bude opravdu sama. Teď se stará o svou matku a pacienty (obvoďačka).
Tchýně, její matka i dcera tchýně jsou přesné kopie, až na drobné odlišnosti dané generací a okolím. Je ftipné sledovat, jak si navzájem vyčítají např. vnucování jídla apod. Ani na přímé upozornění, že dělali před minutou přesně to stejné je to netrkne..
Spíš jde o styl výchovy žen v rodině, který už se táhne generacemi. Zkusím se ale podívat do nějakých knih, dobrý nápad, teď jsme vyhrábla jednu o narcismu, to by mohlo být blízko. Před tím jsem četla Nenechte sebou manipulovat, velmi dobrá jako první krok.
Pomáhat duševně nemocnému je ale nad mé síly a můžu doporučit všem, aby se do toho nepouštěli bez odborné pomoci nejlépe sobě i dotyčnému. Eva
 Irena + 15+13 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bohužel není 

(2.3.2006 16:55:37)
Markétko, takhle přesně se chová můj tatínek a je to následek slabé mozkové mrtvice, kterou měl před pár lety. Známe to také - stále hledá nějaké problémy i tam kde nejsou, špatné zprávy v televizi, ev. v rádiu nám běží okamžitě hlásit, zejména tehdy, když se všichni dobře bavíme. Přestali se s ním stýkat i jeho známí, protože co řekne, přes to nejede vlak, diskuze není možná, a smích - ten nás přejde, až se splní všechny jeho černé předpovědi...
Držím pěsti, ať to vydržíte.
 Pole levandulové 


Re: Re: Re: Re: Bohužel není 

(2.3.2006 2:34:37)
Tez bych se rada stala clenkou klubu :-) A Evi, mas pravdu, ty deti vazne nejsou blbe, syn pri pohledu na tchyni propukl v hystericky plac a kdyz ho mermomoci chtela pochovat, uplne se vzteky trasl - podotykam, ze mu bylo osm tydnu a do te doby a i potom ho mohl chovat prakticky kdokoliv, kdo mel zajem. A to jsem byla celou jeji navstevu celkem v pohode, pripadny boj jsem predem vzdala a proti invektivam se obrnila, takze ze mne to vycitit nemohl. Proste nesnesl jen mou tchyni. Stejne tak ji nesnasi moji psi, tchan jim nevadi /ani synovi/.
 Eva K 
  • 

Re: Bohužel není 

(2.3.2006 9:22:51)
Vítej v klubu:-)).
Sousedka má stejnou zkušenost, i novorozenec reaguje na povahu lidí. Ale určitě tam nebyl jen cit na povahu ale i vnímá, jak se k tomu stavíš ty, cítí, že jsi vůči ní zablokovaná, i když to nedáváš najevo.
Třeba moje tchýně si zřejmě podvědomě uvědomuje, že svou osobností si nikoho nezíská, tuhle říkala, že bude děti uplácet (což obnáší velmi nepříjemné vnucování jídla a peněz), jak by si je jinak získala.. Tím by se mi vysvětlilo, proč nám pořád nutí peníze a jídlo (věří že přežraný člověk je spokojený člověk). Chce si nás koupit nebo aspoň zavázat. Eva
 Ana + 2 holčiny 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Bohužel není 

(2.3.2006 10:04:20)
Tak my máme podobný problém. Naše mladší taky nesnáčí tchyni. Už je jí několik měsíců a je to pořád stejné, na cizí lidi se usmívá jako sluníčko a klidně se nechá pochovat, ale tchyni jen napjatě pozoruje a nedej bože aby ji chtěla pochovat, to je řev. Je pravda, že nemám tchyni příliš v oblibě, ale i tak je mi jí líto, strašně toužila mít holčičku, ale má pouze 2 syny. ( Mimochodem má k nim naprosto nezdravý vztah, což se vyznačuje tím, např. tím, že jim několikrát denně telefonuje a ptá se co je nového a nejraději by je měla pořád u sebe, i když jsou oba už dávno dospělí a mají své rodiny ). Zřejmě z ní dcera vycítila tu hysterii a falešnou přeslazenost, kterou z ní cítím i já, nevím, ale těžko přimějete několika týdenní miminko, aby nesnášelo babičku ( to si ona samozřejmě myslí :-/ ). Už se prý nemůže dočkat, až přestanu kojit, no to si ještě počká, a bude ji mít konečně jen pro sebe, až ji k ní dáme spát. No, jestli si myslí, že bych u ní nechala malou spát aniž bych tam byla i já, tak to se rozhodně v nejbližších letech nestane, stačilo mi, když u ní spala jednou starší dcera, kterou rozbolelo bříško a tchyně jí ihned, aniž by zavolala aspoň mě, vrazila nějaký prášek - pro dospělé, dceři bylo asi 8 let. Samozřejmě jí nic nebylo, jen se asi přejedla, ale celá jejich rodina je zneužíváním léků posedlá.
 Eva K 
  • 

Re: Bohužel není 

(2.3.2006 10:20:26)
To je skutečně zajímavé, moje tchýně taky vidí řešení čeholiv v prášku. Nevíra v schopnost lidského těla se z něčeho vyzdravit samo, nebo nevím.
Taky se bojím ji nechat s dětmi samotnou, nedovedu si představit, že by respektovala např. výživu vhodnou pro malé děti apod. Kojení je má velká šance, stejně jako vzdálenost, která nás dělí (přeci nepošlu děti samotné vlakem, žejo).
Její představa hodného dítěte - sedí v koutku a samo si tiše hraje s hračkami, občas odběhne dát babičce pusu nebo poprosit o pohádku a vezme si něco k jídlu a moc mu to chutná. A pak půjdou na návštěvu k nějaké důchodkyni, kde bude dítě způsobně odpovídat na otázky a bude moc roztomilé a ona nad ním bude cukrovat, že je to pokračovatel rodu.. Eva
 Hedvika 
  • 

Re: Re: Bohužel není 

(2.3.2006 11:25:09)
Ahoj, docela bych se přidala, mám také jeden skvělý exemplář. Ještě k tomu se doplnují s tchánem. Těžko říct, který z nich je nenormálnější (naposledy mi tchán řekl, že jestli s ním chci mluvit, mám udělat seznam toho, o čem s ním chci hovořit a poslat mu ho¨..).
Manžel je naštěstí také při mě.
 Majka 
  • 

Re: Re: Bohužel není 

(2.3.2006 11:40:13)
Hlásímse do kulbu, mám také vyvedený exemplář.
Moje maminka říká, že když spolu mají lidé vycházet, musí se snažit všichni. Po šesti letech mi došlo, že jsem se snažila jenom já, tudíž jsem snažení nechala. S tchýní komunikuju jen na úrovni slušného vychování, ale výsledek pořád stejnej. Jen mě začala pomlouvat o něco víc.
 Andy +Zdenda 0105 


Re: Re: Re: Bohužel není 

(2.3.2006 14:36:44)
Ahoj,
koukám, že klub se nám asi pěkně rozroste. To jsi vydržela to snažení dlouho. Já vydržela pouze 1 rok a teď už zbývá jen to slušné chování (což podotýkám bylo u mě samozřejmé vždycky). A na pomlouvání jsem si už zvykla.

Evčo,
to s tím uplácením znám velmi dobře z praxe. Když můj chlap přišel z nemocnice, tak už tam "skorotchýně" byla a samozřejmě s plnou taškou jídla, aby neumřel hlady. A teď zas pořád něco nosí mladýmu, prý aby na babičku nezapomněl.

Anničko,
kojení vydrž co nejdýl - já kvůli "skorotchýni" vydržela celý rok. A to si představ, že jsme byli u ní na návšttěvě (mladému 2,5 měsíce) a ona si ho chovala a říkala: "Už aby tvoje rodiče táhly chlastat. Aby jsi spal (nebo byl) u mě." Popravdě jsem koukala jako puk. Tak tohle jsem fakt nečekala. No nic udělala jsem si to po svým a nechodím už k ní na návštěvy. Jen když chlap má čas - což často není. :-))

Tak holky - DRŽME SE!!!

 Ana + 2 holčiny 
  • 

Re: Re: Re: Re: Bohužel není 

(3.3.2006 11:37:24)
Neboj, kojení si od ní zkazit nenechám. Ona sama nekojila ani jednoho syna a podle toho jak o kojení mluví, mám pocit, že jí připadá jako naprostá zbytečnost. Je fakt, že ona na svoje děti celkově kašlala, o kluky se jí starala převážně její máma, která je prima babička a teď už i prababička ( až na její úlety s jídlem, malé by nejraději cpala už ve 3 měsících banány a piškoty a ve 4 polívky, dřív to bylo bohužel norma ), proto si to asi teď vynahrazuje přehnaným zájmem o ně v jejich dospělosti.
Zrovna včera mi muž tlumočil její nářek, že mladší dceru skoro nevidí, ale to je pouze její vina. Několikrát jsem jí řekla, že se může zastavit, kdykoliv chce, ale ona pokaždé přišla až po 19 h., což jak mi asi všechny potvrdíte, není nejvhodnější čas na návštěvy mimina. Řekla jsem jí, že tahle pozdě nemůže chodit a ona se urazila. Přitom ji neomezuje pracovní doba, ani nic jiného, nechápu to. Řekla jsem mužovi, že je to jen její vina, že malou nevidí, zastával se jí, takže už jsem raději nic neřekla abychom se nehádali.
 Iva, Viki (8/05) 
  • 

Re: Re: Re: Bohužel není 

(2.3.2006 16:26:27)
ahoj holky,

vítejte v klubu! Pěkně se nám to rozrůstá.
Moc se těším na výměnu zážitků.

Iva
 Iva, Viki (8/05) 
  • 

Pro Majku a Hedviku - Vítejte v klubu :-) 

(2.3.2006 16:30:05)
ahoj holky,

pěkně se nám to rozrůstá, vítejte v klubu.
Jestli chcete, můžeme si vyměňovat zážitky :-)
V těžkých chvílích je to prima terapie :-)

Iva
 Majka 
  • 

Re: Pro Majku a Hedviku - Vítejte v klubu :-) 

(3.3.2006 9:03:01)
Ahoj, fakt je, že se mi vždycky drobet uleví, když vím. že nejsem sama.
 barča 
  • 

Re: Re: Bohužel není 

(3.3.2006 22:59:33)
Holky,snachy, nepomlouvejte tchýně, jednou jimi také budete a nakonec, Vám vychovaly bezva kluky- Vaše manžele.
Holky,tchýně, nechte svoje snachy žít, vzpomeňte jaké to bylo, když Vy sami jste byly snachy.A nezapomeňte, že vychovávají Vaše vnoučata.
Byla jsem snacha, jsem dnes tchýně, naslouchám,
na návštěvy chodím, když jsem pozvaná, pomáhám pokud jsem požádána. Někdy je lépe nechat plavat,
zasahovat, až se lodička potápí. Dokud se kymácí-
neštěstí nehrozí. Nemyslim, že jsem spapala moudrost světa, ale zkušenosti dělají divy.B.
 Eva K 
  • 

Re: Re: Re: Bohužel není 

(4.3.2006 11:14:53)
Doufám, že zkušenosti s mojí tchýní mi pomohout být jednou dobrou tchýní, nebo aspoň snesitelnou:-)).
Nevyžádané rady či pomoc jsou asi nejhorší část toho vztahu. Eva
 Zdena 
  • 

Re: Re: Re: sama tchýní 

(5.3.2006 8:41:42)
Sama jsem se svou tchýní nevycházela, byl to ten maminkovský typ a manžel byl při ní. Teď jsem sama tchýně a nevím, jak se ke snaše postavit, rozhodně bych si nedovolila jí radit, na malého se chodíme podívat, občas mi ho na požádání dá chvíli podržet, bavíme se jak malý roste a jak je pěkný, ale je to takový formální vztah. Vlastně se bojím říct nějakou radu, snažím se jen chválit co za chválu stojí. Ani rady nechci dávat, také jsem je nesnášela. Zároveň se bojím, aby neřekli, že se málo zajímám. Nechci jakýkoliv konflikt, ale cítím se na návštěvách nesvá. Se synem jsme měli vždy velmi dobrý vztah. Ráda bych se jich zeptala, jakou tchýni by chtěli (budu se snažit to respektovat). Chápu, že je složité ve 30 začít mít kladný vztah k cizí ženě. Jak jste to řešili vy?
 hanka 30 (touzici po detech) 
  • 

Re: Re: Re: Re: sama tchýní 

(30.3.2006 14:56:23)
..moc mi pripominate,a to chci zduraznit,MOJI BUDOUCI TCHYNI,problem se ale nabizi sam,mama meho pritele,ma do tchyne jeste daleko,ale vubec ji nebrani se takhle chovat...proc?..vzdyt jsme obe v prve rade zenske a ne zlodejky synu!!!..i ona se kdysi zamilovala do syna nake matky...proc zenske vseobecne spolu tak spatne vychazi?...hledaji...tam kde nic neni,ony vzdycky neco najdou...
..my spolu s jejim synem zijeme uz 4 roky,je to vztah se vsim vsudy,krome manzelstvi...deti bychom ted moc,moc chteli,ale priroda se nam trochu zblaznila a zatim nejsme tak daleko ,abychom to resili klinicky...ale podle jeho mamy je to u nas vsechno spatne,hlavne se jirka co je se mnou zmenil a muzu za to jiste ja....hodne se do vseho mota jeste jirkova starsi sestra,matka dvou holcicek,31 let...jeji vazbu na bratra nechapu...jako nejmladsi clen rodiny,byl vzdycky "onuce" pro vsechno,a jako chlap,vzdycky drzel hubu a krok,aby byl doma klid...no ale s tim se stal konec...nechce se mu pri kazde navsteve sestry z rakouska naklusat a chovat se dle navrzeneho programu...chyba...a hleda se pricina...ale nikoho ani nenapadlo,ze jiricek uz je jirka a bude mu letos 30,chce svoje deti a svoji rodinu...a ne poslouchat hafo lidi co ma delat,jak to ma delat a kdy by to mel delat...UMI TO SAM! a jde mu to moc dobre....hanka
 Bob První 


Nepěstounky 

(1.3.2006 10:17:44)
Maceško,
našly jste si samy na sobě spoustu hezkých vlastností.
Ale docela určitě to nejsou žádné exkluzivity pěstounek. Daly by se vztáhnout i na většinu žen, které mají výhradně vlastní děti.
Přesto je ideálních tchýní po čertech málo.
To, jaké budete tchýně, si jen stěží rozhodnete samy - posoudí to jedině vaši budoucí zeťové a snachy.
 Alena 
  • 

Re: Nepěstounky 

(1.3.2006 10:22:37)
To je taky moc hezky napsané a myslím že pravdivé. My si třeba každá budeme myslet, že jsem ty perfektní tchýně, stejně tak, jako si myslím, že nejsem špatná máma, ale děti můžou mít na to, co my považujeme za dobré úplně jiný názor. takže moje dle mého názoru rozumné a milé jednání se zetěm se třeba jemu vůbec zamlouvat nebude. Moje kamarádka má tchyni, která jí neustále doma ¨"dobře radí a organizuje domácnost", myslí to s ní jen a jen dobře a přece jí jen radí, a přesto se nesetká s uznámím. Takže uvidíme, třeba si za několik let na tohle téma podiskutujeme znovu.
 Líza 


Re: Nepěstounky 

(1.3.2006 10:25:09)
Bobe, asi macešku moc neznáš, co :-), ona to ví. Ten článek je psán s mírným nadhledem jako obvykle:-)
 Havranpírka 


Re: Nepěstounky 

(1.3.2006 11:35:57)
Bobe, tebe fakt nenapadlo, že autorka to psala s nadsázkou?
 Bob 
  • 

Re: Re: Nepěstounky 

(1.3.2006 14:22:05)
Ten závěr samozřejmě nadsázka je - je ostatně i docela vtipný.
Ale ty body - takhle si to Maceška doopravdy myslí. Nebo si myslíš, že si to nemyslí?
 maceška 


Re: Re: Re: Nepěstounky 

(1.3.2006 19:36:56)
No, Bobe, ony se ty argumenty taky rodily v převážně nevážné atmosféře :-)
Jinak souhlasím s tvým argumentem - sama mám skvělou tchýni, a není pěstounka.
 Monika, 2 kluci 
  • 

Re: Re: Re: Re: Nepěstounky 

(2.3.2006 14:14:06)
Nejen Vaše tchýně. Vy byste rovněž byla skvělou tchýní i jako nepěstounka.
 k+v 
  • 

:o) 

(1.3.2006 10:18:09)
Maceško, piš častěji!!! jsou to tu ty nejlepší články a poslední dobou mi chybí...
Kristýna
 VeraK 


Super článek 

(1.3.2006 10:28:06)
Moc hezký článek. Také doufám, že jednou budu dobrou tchýní, protože já sama skvělou tchýni mám. Takovou bych přála všem.
Věra
 Etinka 


Re: Super článek 

(1.3.2006 11:44:50)
Také mám super tchyni,kterou bych přála všem. Je mi líto,že to některé tak nemáte.
Pokaždé když potřebuji pohlídat,tak pohlídá,ještě mi nikdy neodmítla. je s ní legrace,děláme si i z ní legraci-v dobrém smyslu :-)),do ničeho se nám neplete,když mi není dobře,sama se nabídne jestli něco nepotřebuji... Je to taková moje druhá maminka,mám ji ráda a tímto ji moc děkuji,že je taková jaká je.
 Steffi 
  • 

Jsme vsichni perfektni? 

(1.3.2006 11:20:11)
Ja mam fantastickou tchyni, i kdyz moje skorotchyne byla taky babizna...pisu jen proto, ze od tchyni se nema moc ocekavat. Moje kamaradka ma k tchyni velmi negativni postaveni, ale myslim, ze nebude na vine jen tchyne. Myslim, ze kazdy clovek by dostat sanci se projevit a troska nadhledu nikdy neskodi. Kamaradcina tchyne je z ni tak "vystresovana" ze jen ceka, kdyz bude jeji (i dobry) skutek povazovan za hrozny prohresek. Dejme proste nasim tchynim sanci, treba i ony ctou tyto radky a prestanou se plest do veci, ktere jsou pouze soukromou zalezitosti!
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Jsme vsichni perfektni? 

(1.3.2006 11:45:50)
Steffi, souhlas. Já mám taky fajn tchýni a asi to bude i tim, že ji nestíhám a nekontroluju na každém kroku :-)

MMCH - když mě viděla prvně, bylo mi patnáct a určitě si nemyslela, že se mnou její syn už zůstane, tak milé budoucí tchýně - bacha na to :-)
 cizinka 
  • 

Re: Jsme vsichni perfektni? 

(1.3.2006 12:01:56)
Steffi, souhlasim, ze ta sance a oboustranna prace nad vztahem jsou hodne dulezite. Stastne hlasim, ze my s manzelem po tech letech manzelstvi mame perfektni tchyne, ktere obe odpovidaji vsem bodum Macesky. Otaznicek visi jen nad bodem o etnickych predsudcich - tato generace jaksi o politicke korektnosti slysela zatim malo. Musim take priznat, ze na nasi svadbe tchyne meho manzele sjryvala sklamani z mezinarodniho manzelstvi hur nez ta moje. Nicmene jsme ted spokojeni, a seznam Macesky mohli bychom doplnit o dve dalsi dulezite body: nase tchyne jsou primerene kriticke vuci svym detem, ale snachu a zete idealizuji. A bod nad bodami: BYDLI DALEKO :-))).
 Magdina 


Ad tchyně 

(1.3.2006 13:01:58)
Já musím říct že mám fakt dobrou tchýni, určitě k ní mám i nějaké drobné výhrady ale to je asi normální. Mám dvouletá dvojčata a chodím na 5h denně do práce, takže hlídá manžel a 2x týdně právě tchýně která je v předčasném důchodě.Děcka ji milují, má na ně čas, navařím vždy večer a uklizeno je taky (a samozřejmě by mě ani nenapadlo po nic chtít aby mi uklízela či vařila). Hlídá je u nás doma. Taky nám do ničeho nemluví.Velké dary dětem nekupuje- ale donese jim banány,jogurty, velké balení sunaru... To mi přijde lepší. Když mají narozeniny dá nám peníze že nejlíp víme co jim koupit. Ono dvoje dvoty aby byly kvalitní třeba na jaro přijdou aspoň na 1200Kč.Takže já jsem se svou tchýní spokojená.
 Ivana Procházková 


Re: Re: Jsme vsichni perfektni? 

(1.3.2006 20:48:59)
Jojo, taky si s manželem pobrukujeme, že naše dobré vztahy s oběmi tchýněmi nemalou mírou podporuje to, že JSOU DALEKO :))

Jinak mně by vadila tchýně, která by zasahovala do mé domácnosti, ale vadilo by mi to i od mé maminky.. Naštěstí to ani jedna nedělá. :)
 Hedvika 
  • 

Re: Re: Jsme vsichni perfektni? 

(2.3.2006 11:34:44)
Ahoj,

já mám opravdu problematickou tchýni. Ale moje maminka tj. tchyně mého manžela dělá asi to co vaše tchýně: vždy je na straně manžela, nikdy ho nekritizuje, to co by jí vadilo na mě, na něm nikdy... někdy jsem z toho až naštvaná, ale pak si říkám, že problém by byl kdyby to bylo naopak. Takhle je to bezva. Manžel ji má rád (aby ne ?), snese její společnost (kterou ona hlídá, aby jí nebylo moc) a vztahy jsou vynikající.
 Channah 
  • 

Má tchýně je v nebi 

(1.3.2006 13:12:50)
Vidím (čtu), že existují tchýně nesnesitelné a tchýně báječné.
Já žádnou nemám. Před lety zemřela, nikdy jsem ji nepoznala. A věřili(y) byste, že mi chybí? Byla to prý báječná ženská, teď mi prostě chybí, že děti nemají druhou babičku a já tchýni "na pokec" :-)

Tak si budeme muset pokecat až v nebi :-)
Channah
 droping 


Re:  

(2.3.2006 14:20:28)
No kazdy ma neco. Ja mam svoji tchyni rada, ma svoje mouchy. Obcas je tezke se domluvit, ja jsem vzdelana mestska holka, ona typicka prosta vesnicka zenska. Mame jine nazory, ale navzajem se respektujem. Obcas to zaskripe, ale vetsinou to klape. Klidne spolu prokecame odpoledne a za tech 9 let, co se zname jsme si vletely do vlasu jen jednou. Chce to opravdu toleranci z obou stran, tchyne uz vi, ze kdyz reknu ne, tak to znamena NE a naucila se to respektovat. Na oplatku ja ji pomaham a ona vi, ze kdyz neco potrebuje, tak ji pomuzu a muze se na me spolehnout.
A ma to jeste jednu vyhodu, mam opravdu bajecneho tchana :-).
 Hankaajirka,kluci 23,22,9 a 2 


Já bych mohla taky vyprávět! 

(5.3.2006 0:24:36)
Tak já měla dvě tchýně,(manžel měl nevlastní matku) a stýkali jsme se z oběma a stýkám se i po jeho smrti a to je už 11 let, ale není to žádná idýlka - vlastní tchýni pozdravíme při cestě zdovolené a koupíme jí pivo, tu druhou jsem znala dřív než manžela a to mě měla moc ráda, ale když zjistila, že chodím s jejím nevlastním synem - byla jsem ta nejhorší, ale teď se obě občas setkáme a pokecáme.
No a můj druh má matku, která porodila dvě děti - ho a sestru a ty skončili v DD. Jeho si po si po novém sňatku vzala, jí ne a porodila další tři děti.
Jeho první sestra porodila tři děti, ale dnes má dvě v DD a já vychovávám jejího tříletého syny, které ho jsem měla mít v péči již po narození, ale je u mě pátý měsíc.
Moje dvě děti mi vzala na hlídání jednou nebo dvakrát, na narozeniny zkraje chodila, kdyby chodila bez, udělala by lépe, pak přála jenom svému synovi, mi ještě, ale spíš přišla opilá a pak se vymlouvala na zdravotní obtíže a teď už nechodí vůbec.
Z dcerou je na tom střídavě oblačno, o vnoučata se nezajímala, jen když se "dcera"vnutila, občas tam děti přespali.
Děti byli v Klokánku - tam za nimi byla jednou za čtaři měsíce, teď jsou tři měsíce v DD a tam ještě nebyla.
Podotýkám, že obojí má kousek.
Malého co je u mě viděla jen jednou - před svátky si ho vzala 19 letá sestra druha, tedy teta asi na dvě hodiny odpoledne ven. Přišel v bílé zimní bundě - já už mu stihla koupit sice starší, ale tři, boty měl zatím jedny. Prý byli za babičkou, prodává ve stánku u vietnamce, ale jinou barvu prý nemá.
Sestra-tedy švagrová si ho, když byl u matky, brávala taky odpoledne ven, někdy na noc, dvě domů - bydlí s matkou, tedy babičkou.
Nyní po mě vyžaduje návštěvy. Dítě mám dostat do osvojení, ale rodina to neví, matka si to zatím nepřeje. Já nemám důvod, aby vydával babičku, když ona za ním nechodí a švagrová je u nás dost často, takže ho vidí. Babička k nám přestala chodit, ale nikdy neřekla proč. Trvá to už minimálně dva roky, přišla jen kvůli dcery, informovat nás v době pobytu dětí v Klokánku, že matka dětí leží v nemocnici, ať to v Klokánku na přání matky vyřídíme.
Jinak občas zavolá, že potřebuje ihned půjčit pět tisíc, že to do tří dnů vrátí ma pak otravuje 14 dní telefonicky, jesli by jsme ji to fakt nepůjčili, že to nutně potřebuje. Nevolá - píše ona nebo její 19 letá dcera SMS.
Když nás tato dcera - švagrová navštíví, nikdy o tom nemluví, ani o malém, kdy sním může jít na procházku, na druhý den však píše SMS.
Je to paráda....
Hana
 ajina67 


Ideální tchýně 

(23.3.2006 9:37:36)
Milá Maceško,ty budeš dozajista správná a ideální tchýně.S takovým živitním postojem,optimismem,elánem a chutí do života a smyslem pro humor to ani jinak být nemůže.
 ajina67 


Ideální tchýně 

(23.3.2006 9:37:55)
Milá Maceško,ty budeš dozajista správná a ideální tchýně.S takovým živitním postojem,optimismem,elánem a chutí do života a smyslem pro humor to ani jinak být nemůže.
 ajina67 


Ideální tchýně 

(23.3.2006 9:38:04)
Milá Maceško,ty budeš dozajista správná a ideální tchýně.S takovým živitním postojem,optimismem,elánem a chutí do života a smyslem pro humor to ani jinak být nemůže.
 danga 


Bohužel není 

(4.5.2007 15:20:15)
Ahoj všichni.
Dneska jsem tady poprvé, ale musím říct, že tchyni si asi člověk nevybere. My s manzelem bydlíme v domku, který nám jeho rodiče nechali.Oni bydlí hned vedle. Průchod máme přes koupelnu což je hrůza, protože tak k nám chodí každý, kdo k nim příjde :-) Už mě to natolik vytočilo, že sem prostě koupelnu zamknula. No,ale zase sem tam nejhorší já, protože se mnou manželovi rodiče nemluví. Asi si myslí, že sem jim sebrala synáčka.
Ještě než sem tu koupelnu zamknula, tak ona k nám chodila se dívat na malou snad 10x denně.Navíc pořád nosila manželovi snídaně,jako kdyby si neuměl udělat nic sám. A pořád mu chystla nějaké věci.... navíc mě pořád říkala, co mám jak dělat, jak dělala všechno ona.
Ona za mnou nedávno přišla a vyčetla mi, že jí připadá, že mi vadí, když k nám příjde. No,ale kdyby to nebylo 10x denně, tak je mi to jedno.A bylo toho ještě víc.
No prostě hrůza. Manžel je zatím na mé straně, ale mám strach že se to jednou obrátí.On je totiž jejich mazánek :-(
Tak mi držte palečky, aby mi to dopadlo dobře a já z nich nezcvokla...

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde

Všechna témata


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.