Re: Ach Monty, Ty seš balzám...

Jo, jo… Moje poprvé bylo, když se mi ve čtvrtý třídě zdál sen, že jsem měla svatbu se spolužákem Honzou G., kterej mě až do tý doby nezajímal –hned ten den jsem mu o snu řekla, on řek něco jako „no tak teda spolu budem chodit“ a bylo to. Každej pátek jsme s družinou chodili do kina, tak jsme se vždycky tajně pusinkovali v domnění, že když je tma, tak nás nikdo nevidí. Jednou tejdně jsme měli odpoledne stejnou cestu, když jsem já se ségrou mířila do tanečního kroužku a on s dalšim spolužákem (Davidem F.) na šachy, slovo dalo slovo a ségra začla chodit s Davidem (dodnes si pamatuju, že David se mi líbil víc). Jenže jednou v zimě jsme zase takhle šli a zdrželi jsme se klouzáním na jednom místním rybníku. Roh toho rybníka nikdy nezamrzá, protože pod nim vedou nějaký horkovodní trubky a v tom místě plaval na vodě kus dřeva, tak mě napadlo říct, že kdo mi ten kus dřeva donese, dostane pusu. Kluci se tam rozběhli oba a ten muj (asi byl odhodlanější) se propad. A ni nevim, jak jsme ho vytáhli, ale když se pak po zápalu plic vrátil do školy, nemluvil se mnou a dokonce snad rozhlašoval, že jsem ho pod led strčila :-(.