Bude to dobrý...

Henri, zbytečně se trápíš nad něčím, nad čím lze mávnou rukou.
Když jsem podruhé jela do porodnice, měla jsem tytéž obavy, ale ti moji „mužský“ to zvládali v pohodě a zrovna tak když jsem před třemi lety strávila v nemocnici týden. Fakt všichni přežili a naopak, mnohem více se utužily jejich vzájemné vztahy. Myslím, že i kdybych tenkrát sepsala všechny povinnosti, můj muž by si je stejně zapomněl přečíst a udělal by si to podle svého. Koneckonců každý otec má vrozené reflexy a určitě do otevřeného zobáčku potomstva něco vloží! Možná to nebude přesně podle doc. Fořta, ale myslím, že vyjímka ve zdravém dítěti škodu nenatropí. Uvidíš že budeš příjemně překvapená. Oni totiž mužští vypadají, že bez nás nepřežijí ani den, ale ve skutečnosti nejsou o nic horší než my, potřebují však jen ten vnější stimul, který je k tomu dokope. Z jejich pohledu je to naprosto logické. Co by se namáhali, když nemusí. A tak se přestaň trápit a běž čichat k růžím, nedávno jsem četla, že je vědecky prokázáno že u žen vůně růží prokazatelně snižuje bolest ( u mužů to nefunguje), tak mě napadlo, zda bychom neměly chodit na „hekárnu“ s povinnou kyticí růží. Každopádně držím palce a až přijde ta Chvíle, ať to máte s tím drobečkem co nejsnažší…