Re: co drive - dulu nebo porodnici?
Iveto: ....zas jedna potrefená :-)))
Tak konkrétně, co jsem měla na mysli a jak to bylo v našem případě:
- chtěli jsme nechat dotepat pupečník (nebylo to nakonec možné, protože byl obtočený kolem krku miminka a bylo ho nutné hned přestřihnout)
- přáli jsme si přítomnost tatínka při všech nutných vyšetřeních a ošetřeních (aby tam byl někdo, koho miminko z bříška zná)
- nechtěli jsme miminko omývat, pouze otřít, hlavně ne omývat ručičky, aby z nich mohlo čichat vůni plodové vody
- kromě toho se naše mrňátko chystala oblékat sestra s ledovýma rukama - tak ho oblékl manžel raději sám.
Dle mého názoru to nejsou žádná životu nebezpečná přání, navíc jsme byli připraveni se zdravotníky komunikovat a přizpůsobit naše přání realitě.
Co se Kanavitu týče, také jsme měli představu, že injekci odmítneme, ale urputná sestra mi začala vysvětlovat rizika podání Kanavitu na lžičce zrovna ve chvíli největších bolestí v přechodové fázi porodu. V tu chvíli bych souhlasila téměř s čímkoliv, tak jsem souhlasila i s tou injekcí.
Jinak vždycky když nějaký zdravotník argumentuje tím, že rodič nemůže být dost kompetentní na to, aby rozhodoval, co se má dít s ním a s jeho dítětem, vzpomenu si na slova jedné porodní asistentky (tuším Henci Goer? Květa mě možná opraví...), když se jí ptali, jakou má kvalifikaci k tomu, že vydala knihu o porodních postupech. Odpověděla: "Umím číst."
Odpovědět