Děti nejsou pokusní králíci
Máme dítě, které potřebuje z důvodu lehkého mentálního postižení a dalších specifik skutečně individuální přístup, kterého jeho spádová běžná základní škola nikdy nebyla a nikdy nebude schopna, i kdyby se paní Valachová a další následní ministři postavili třeba na hlavu.
V praktické škole jsme spokojeni, dítě se může vzdělávat a vychovávat alespoň do míry jeho schopností, v běžné základce bylo za sběratele pětek a za neustálého rušitele, což je při jeho postižení přirozená věc, z čehož plynuly značné problémy v jeho vlastním sebehodnocení, zhoršené chování atd. Nechceme, aby se to řešilo tím, že se mu do ŽK budou psát místo pětek jedničky (na což nemá schopnosti), a místo řešení chování se to bude přecházet v lepším případě shovívavým úsměvem...
Nechceme, aby se z velkého množství dětských lidských osudů stal pokusný materiál kvůli tomu, že se naše vláda bojí jednoho diskriminačního rozsudku.
Inkluze funguje jen tam, kde jsou všichni pedagogové rozhodnuti, že s ní vnitřně souhlasí a že jsou ochotni se zabývat neustále každým jednotlivým žákem třídy individuálně. To je ale zcela jiný systém vzdělávání. Myslím si, že v současném školství na to prostě nemáme kapacity, i kdybychom zvýšili dvojnásobně platy.
A i když inkluze v rámci pedagogů funguje, vždy to končí tím, že jsou jiné výsledky vzdělávání i výchovy jak u dětí zdravých tak u dětí, které mají nějaký problém. Není pravda, že to nutně musí vést k pozitivním změnám ve společnostech, spíše bych si dovolila tvrdit, že častěji jsou výsledkem zklamání, následně naštvání až vyhořelost a následně skrytá až otevřená agresivita ve školách i ve společnostech.
Odpovědět