Re: Tak nevím

Tak to poslední zmiňované bych tak nezatracovala, souvisí to s myšlením, jaké strategie člověk použije, aby dosáhl urč. cíle, učí se rozhodovat. Já mám ještě malé děti, hrajeme člověče, mlýn a podobné ptákoviny, děti se učí dodržovat pravidla a reagovat tak, aby byly při hře úspěšné... .Je to docela fuška a zkouška trpělivosti mé i dětí, navíc pracujeme s hypotézami (co se stane, když udělám tohle..). Pro děti je určitě mnohem lepší, když s nimi hry hraje dospělý a je jim průvodcem i rádcem, ale co když nemá zrovna čas nebo náladu? Holt nastupuje oblíbená metoda pokus-omyl, chytré děti si pak úspěšnou strategii zapamatují a umějí ji aplikovat při dalších hrách.
Jako pedagog jsem proti všem extrémům, tablety bych nezakazovala. Ale proč stresovat děti tím, že jim na tablet vymezím dobu od -do? Copak takhle budou relaxovat? Relax je pro každého člověka, který organizaci bere jako nutné zlo, to právo dělat si, co chci a co mě baví. A když chci zrovna vyhrát nad mafiánem, zabere to dvě hoďky, jak mám teda u toho relaxovat, když mě tlačí čas?
~