Re: a proto je to dobý nápad, že to není ode zdi ke zdi

Proto se mi líbí varianta, o které píše Rigmor. Není dobré, když jeden má 100% rodinu a druhý 100% práci. ten, co má rodinu, se časem cítí zneužívaný (promítne se to do jeho kvalifikace, výše důchodu...) a ten druhý se taky necítí dobře.
Od jistého věku je dobré, když jsou muž a žena flexibilně u dítěte zastupitelní, - a i když žena je často (což je myslím přirozené) s dítětem víc, může si uchovat kvalifikaci, když muž ji může tu a tam nejlépe pravidelně zastoupit. Najít cestu jak si udržet kvalifikaci, v pravidelných intervalech se věnovat práci, je to nejdůležitější - i pro pocit vlastní hodnoty a tím i domácí pohodu. Navíc zaměstnání v menším dávkování je jiný druh stresu a odreagování od domácích 4 stěn.
Je to přirozenější cesta a rodiče jsou si víc "kvit" a lepším týmem. Nevznikají mezi nimi zákopy tím, že jeden se "obětuje rodině" ...a druhý naopak ztrácí kontakt se svými nejbližšími a realitou domácího zápřahu ...zůstane jaksi ve vzduchu, -jen práce, doma pak utahaná partnerka...a volná vazebná místa se nakonec zaplní třeba tím, že začne chodit se sekretářkou
A pro 100% matky: i pro matku je ulehčení, když se rodičovství zaběhne se samozřejmou aktivní spouúčastí otce - a ona se může časem spolehnout, že dítě a otec si stále více rozumějí a čas spolu si dokáží užít a že je v případě svých potřeb zastupitelná a otec více vtažen do starostí kolem domácnosti a ne vše leží na jejích bedrech. A pro dítě, čím je starší, tím je to větší zpestření a obohacení. Myslím, že tento způsob upevňuje rodinu.