Re: Máme to podobně

Já bych to řekla tak - pokud je nějaká věc pro dítě přirozená, tak není třeba "šaškování", ale pokud je něco, co chceme, aby bylo přirozené a přitom s tím má dítě potíže, pak je třeba u něj zafixovat, že tohle zrovna je správné. A fixujeme to tím, že navozujeme situace, kdy dítě zopakuje požadované chování a následuje "příjemno".
U nás byl určitý důvod, proč syn nechtěl zdravit (nechci rozvádět jaký). Proto byl velmi dlouho za hlasitý a samostatný pozdrav následně pochválen. Nebyl speciálně odměňovaán, ale dostal pusu a pohlazení a uslyšel ujištění, že to bylo správně a že má máma radost.
Tj. i když něco požuji za samozřejmé, tak pokud to pro dítě samozřejmé není a musí vyvinout úsilí, aby udělalo to co chci, tak ho alespoň zpočátku pochválím, případně dostane malou odměnu. Což může být pro jeno dítě lentilka, pro jiné koukání na TV...