Jedno řešení napověděla Česká televize

Naši rodiče tento problém neměli, proto nás se sestrou nic nevarovalo a obě jsme si za muže vzaly alkoholiky, byť vysokoškolsky vzdělané. Sestřin manžel, lékař, zničená játra nepřežil, já s manželovou závislosti „bojuji“ dál a krůček po krůčku vítězíme.

Pozorně jsem si přečetla všechny komentáře a snahy o radu a nemohu příliš souhlasit s tou metodou padání na dno, protože jsem to dno, před řadou let, viděla u bývalého spolužáka. Když jsem ho náhodou objevila v jeho, strašně zaneřáděném, bytě, pokoušela jsem se zalarmovat Městký úřad (kde ještě snad rok před tím pracoval, než ho kvůli alkoholu vyhodili), aby mi ho pomohli dostat do léčebny. Znali ho, asi proto se mě ptali, proč mu chci pomoct. Na můj argument, že je to přece člověk, mi úřednice odpověděly podivnou otázkou: „A Vy si myslíte, že on je ještě člověk?“ Může Vám to připadat tvrdé, ale po tom, co jsem v tom bytě viděla, jsem se jim ani moc nedivila. To dno totiž může být velmi hluboko, a kdyby pomáhalo se odrazit, jistě bychom neměli tolik bezdomovců. Dotyčnému jsme tehdy sice z nejhoršího pomohli, ale pak nás dokázal sedm let jen využívat a nakonec jsme ho, v mnohém lepším stavu, museli skutečně definitivně zapudit. Možná ale i díky tomu, že mám tuto školu, vím, co nepomáhá, a naopak. Momentálně zažívám malý zázrak. Můj muž už dva měsíce nepije a já nemíním dopustit nějakou recidivu. Nemohu tu podrobně popisovat svou metodu malých krůčků. Nedá se snadno vysvětlit ani aplikovat, protože to vyžaduje cíleně ovládané myšlení, neustále odpouštění, absenci výčitek, cílené otázky a uměle vypěstovanou schopnost okamžitě zapomínat na prohřešky z minulého dne.

Jenže ona existuje i metoda, kterou jsem sice sama nevyzkoušela, zato ji před časem odvysílala tuším Česká televize. O co šlo? Alkohol vytváří u závislých často falešnou iluzí o tom, že tak skvěle, jak se cítí, i vypadají. Takže co udělali v té televizi? Dotyčného narkomana, ne alkoholika, s jeho souhlasem nafilmovali a pak ten film odvysílali. Za pár let jsem dotyčného viděla v televizi znovu, tentokrát v pořadu pošta pro tebe, kam se šel z vlastní iniciativy své rodině veřejně omluvit, a možná i předvést národu, který film o něm viděl, že už je dnes vyléčený. Podobnou epizodu jsem znovu viděla na snímku z americké televize, kde policie nafilmovala potácení se a agresivitu paní závislé na alkoholu. A co se stalo, když jí záběry ukázali? Okamžitě sama navrhla, že se podrobí léčbě. Řekla bych, milá Petro, že tohle za pokus stojí, když to dnes lze zařídit pomocí obyčejného mobilu. Já to nezkusila jen proto, že mobil, který to umí, zatím nemám. Přeji hodně dobrých zkušeností.