8.12.2009 23:01:27 Balbína
Re: Děti na pohřbu
když mi zemřel děda, tak mi bylo asi podobně, teď fakt nevím. Co si dědu pamatuju, tak byl nemocný, nebyl mi blízký. A přesně - při pohřbu jsem pozorovala starší sestřenky a bylo mi líto, že nebrečim, záviděla jsem jim. Fakt. Za pár let mi zemřela prababička, s tou už mě poutalo hodně zážitků, byla mi hodně blízká. Chodila jsem tak do čtvrté třídy. Bulela jsem jak amina. A když mi bylo o pár let víc, zemřela prateta. U té jsem byla hodně na prázdninách (bydlela spolu s babi), milovala jsem jí. Ale zemřela náhle, byl to šok a skoro jsem nebrečela.
Odpovědět