1.8.2009 8:53:01 Marico
Kulhající paralely
Připadá mi to jako poměrně prvoplánovitý přístup k věci. Vybere se nějaká do očí bijící paralela a na ní se ukazuje, jak nesmyslně se chováme - v tomto případě např. v souvislosti s porody v porodnicích. Jenže v té záplavě vtipných formulací se tak trošku ztrácí fakt, že ta paralela dost kulhá a místy se dokonce potácí. Kdysi jsem četla něco podobného. Rozhovor ještě nenarozených dvojčat v děloze před porodem. Paralela byla nastavena tak, že se děti bály porodu, jako se my bojíme smrti. Přece: "Ještě nikdo se odtamtud nevrátil!" Tohle je podobné. Sice dobře napsáno, takže paní učitelky mezi vámi jistě zaplesají nad stylistickou úrovní, ale potíž je v tom, že se tu srovnávají hrušky s jablky. Už jenom v tom, že porod byl odjakživa záležitostí pomoci, podpory a také instituce (pomáhaly ženy v rodině, institucí byla porodní bába, místní bylinkářka nebo později doktor). Rodička nidky nebyla za normálních okolností sama a schovaná před světem a celé její okolí se vždycky snažilo maximálně jí pomoci. Při oplodnění jde o něco jiného. Není-li to nutné, další osoby do toho nikdy nezasahují.
Odpovědět