Arogance na pedagogické fakultě

Před dvěma lety jsem dělala přijímačky na pražskou pedagogickou fakultu. V budově se od padesátých let nic nezměnilo, dvě stě uchazečů stálo na chodbě, kde byly dvě kratší lavice a asi čtyři židle, takže se fronta táhla celý den až na dvůr. Průměrný věk učitelů je asi 70 let, jeden se dokonce ptal, co se to děje, že je tam tolik lidí (oni ani nevědí, že zrovna probíhají přijímací zkoušky). Arogance učitelů jinak nemá mezí. Nesmíte se ani náhodou zmínit, že máte zkušenosti z jiného oboru. Udělování bodů je záhadou, například já s nadupaným portfoliem jsem dostala o dvacet bodů méně než dívka bez jakékoliv praxe, která právě vyšla ze střední školy. Docentka byla arogantní, skákala mi do řeči, ani jedinou větu jsem nedokončila. Kladla mi otázky, které vůbec nesouvisely s pedagogikou, například se mě ptala, kolik je v Praze bezdomovců. Ukazovala jsem jim osvědčení z různých stáží a školení, ale ani si je neprohlédly, řekly mi, že pokud jsem nechodila na kurz znakového jazyka, nemá cenu jim nic ukazovat. Celá konverzace byla tak nepříjemná, že jsem odcházela s pláčem.