Re: sádrový kojot

Mas pravdu Lucko, clovek nema mit v zahradce sadrove ani kojoty. Co by ovsem pro deti neudelal... Ale zasmala by ses jeste vic, kdybys videla nase sousedy kalifornany, kdyz jsem na otazku, co se mi stalo, odpovidala:"Zakopla jsem o kojota"!..Nez jsem stacila rict: "Sadroveho", probehla jejich tvaremi cela skala pocitu a strachu z blizke divociny... Ti zivi tam totiz velmi casto vyji hned za plotem , maji na svedomi asi nasi kocicku Lisu, a novinami casto probehne varovani a rady, co delat, kdyz narazite na smecku...
A take z otazek v nemocnici jako: "Muzete nam vysvetlit, jak se vam to stalo?" (Mela jsem natluceny i nos, koleno a byla rada, ze kaktusy mam kousek dal, spadla jsem mezi rajcata) ..."Potrebujeme to vedet podrobne!", bylo jasne, ze chteji vyloucit, zda mi to "nekdo" (manzel), ktery mne privezl, nahodou neudelal. Delala jsem si z neho potom legraci ( kdyz jsem se vzpamatovala ze soku) jeste velmi dlouho...A on temel cim dal vic a byl cim dal vic podezrely...A co historek o nestestich jsem vyslechla. Nektere i Japonsky...I ja uz se tomu smeju a jsem rada za vsechny ty zajimave zkusenosti kolem. Vera S.