Re: Markéto

Markét, to číslo házím tak vysoké, protože to okolo sebe vidím. Když budu mluvit o zvířatech, tak opravdu největší podíl na chování zvířat (které máme doma, nebo se o ně staráme) máme my lidé. Ne nadarmo se říká "jaký pán, takový pes"
Než budete číst dál, tak upozorňuji, že nepatřím k těm co srovnávají psa na úroveň člověka či dítěte, jen některé rysy výchovy v obou případech nesou společné znaky.

Pokud budete přistupovat k psovi jako k parťákovi, kterého jste si vybrali pro soužití, tak jde vše snáz. Pokud ne, je to o tom, že se budete snažit k sobě najít cestu a neznepříjemňovat si vzájemně život. Zrovna tak jako u dětí i u psa lze leckteré věci lze řešit lépe v klidu než v afektu. Je třeba si opravdu uvědomit, že pes už za pár minut neví, že to co před chvílí udělal, bylo špatně.

Lépe je výchovně působit ve chvíli , kdy se to stane. Vůbec nejlepší je, mu poskytnout alternativu. Drbe vám boty, nebo koberec? Nedávejte mu na hraní žádný hadr nebo starou pantofli, o které si myslíte, že už jí nebudete potřebovat. Pes pak nerozlišuje, jestli je bota stará nebo nová, je to pořád bota A hadr nebo koberec? Žádný rozdíl Existuje spousta hračiček na zabavení, které jsou dostupné ve zverimh, určo se najde nějaká, která pejsana osloví a bude tou pravou zábavou. Další věcí, proč psi něco ničí je "nuda". Když pes má dostatek zábavy během dne, tak nemyslí na ptákoviny. Pokud ráno plánujete, že půjdete např. nakoupit bez něj a víte, že příjdete za dvě hodiny a on bude doma sám. Nejlepší je udělat si čas před odchodem a vzít ho ven. Nechat ho pořádně vyběhat (házet míček, klacík), vyprázdnit. Pak když ho necháte na pár hodin doma, určitě bude spíš odpočívat a užívat si klidu, než z nudy něco likvidovat.

Našemu pejsanovi nejvíc pomáhalo, když jsme mu dali do pelechu onošené tričko nebo teď třeba dcerky mikču nebo cokoli jiného , co nese stopy vašeho pachu. Hodně je to uklidňuje. Když jsem se vracela domů, tak jsem ho vždycky našla zachumlaného do toho oděvu a ani nedutal

S dcerkou už máme své rituály, co se týká psa. Ráno ví, že se půjde ven, tak se oba těší a řádí před domem na trávníků. Pak chodíme než jde dcerka v poledne spát. Odpoledne se oba těší na dlouhou procházku po okolí. Je to vlastně ku prospěchu nás všech. A pejsan je spokojený, nevyvádí lotroviny a žije v pocitu jistoty, že párkrát za den je středobodem našeho světa.

Patříme k těm, kteří měli psa ještě dřív než dítě. Adaptace našeho chlupáče na dalšího člena rodiny trvala pomalu rok Kradl jí hračky, okousával je, vnucoval se, když malá zrovna spala apod. Pak ho to ale po čase přešlo a začal jí respektovat. Taky jsem měla strach, aby jí třeba ze žárlivosti neublížil. Byla jsem opatrná a stále jsem, nikdy je nenechávám osamotě. Nikdy nevíte, co dítko napadne, nebo co napadne psa a pak je těžké hledat vinu. Vina padá pak hlavně na mě, protože jsem tomu nezabránila. Dcerka je ale rozumná a snaží se mě poslouchat a vnímat, co je vůči němu dobré a co ne. Nikdy jsem jí ale nevnutila myšlenku, že pes je na hraní Ví, že pes je živý tvor a cítí bolest i strach, tudíž ubližovat jakýmkoli způsobem nesmí.

Poslední důležitou věcí je, si uvědomit, že pes má také svá věková období. Jiné to je, když je malý, když dospěje a jiné když zestárne. Malý nebo mladý pes vyžaduje spoustu pozornosti a hlavně výchovu, tak aby se nám právě nestal na obtíž. Pokud se toto aktivní období zvládne, pak vězte, že si tím zaručíte jeho spokojenou dospělost a stáří. Nyní je ten náš hafan ve svých 11 letech o hodně klidnější a rozumnější. Pořád ho sice vidím, jako toho mladého nezbedu, ale vidím, že už stárne. Více odpočívá a vyhledává klid. Občas se v něm probudí mládí a dokáže nám, že je to stále on

Markét, zkuste si k sobě najít cestu a uvidíš, jestli se to dá zvládnout. Zapoj do toho děti a pejskovi ukaž, že jste tam i pro něj. Pokud uvidíš, že to není tvá parketa, tak s manžou promluv a zkuste mu najít nový domov. Uvidíš, že je spousta lidí, kteří se ho ujmou.