Klokánek?

Nedá mi, abych na téma „Klokánek“ nereagovala. Myslím si, že v principu se jedná o velmi užitečné zařízení, které děti uchrání od klasické ústavní péče a kde se děti asi mají dobře. Jenže…

Poblíž jednoho Klokánku bydlím a musím říci, že můj dojem je spíš špatný. Děti s vychovatelkou jsem potkala na pískovišti. Nejstarší z holčin v kolečkových bruslích sjížděla ze skluzavky a narážela do mého ročního dítěte. Dospělý doprovod – dvě ženy a jeden muž – děti nijak neusměrnil. Ženy u dětí pokuřovaly, sem tam padlo mezi dospělými nějaké vulgárnější slovo. Nejdříve jsem si myslela, že je to jen trochu větší a hlučnější rodina. Pak jsem si ale všimla, že děti jednu z žen oslovují „teto“ a za chvíli se skutečně všichni odebrali do Klokánka.

Nepříjemnosti se opakovaly i u dětské lékařky, kde „teta“ doprovázející skoro dospělou dívku všechny v čekárně bez mrknutí oka a jediného vysvětlení všechny předběhla a nacpala se do ordinace (a z reakce sestry bylo zřejmé, že s nimi nijak domluvená nebyla). To mě dost nadzvedlo, protože sama jsem tam čekala poměrně dlouhou dobu s třemi mrňousy (nejstarší holčičce byly čtyři roky).

Možná si řeknete, že ty děti pocházejí z rodin, kde nějaké to cigárko či peprnější výraz bylo to nejnevinnější, čeho se mohly dočkat. Jenže pokud se nějaká organizace uchází o sponzorské příspěvky u širokého okruhu občanů, měla by u personálu zajistit nějaké alespoň základní normy vystupování vůči okolí. To je důvod, proč složenky od FOD u nás zatím končí v koši.