Re: Nechápu

Jíťo, myslím si že čekání na lanovku zase nebylo takové jako z vyprávění asi vyznělo. Ale někdo má potřebu hodně rozebírat, tak to rozebereme Náš Daneček je od malička velice přecitlivělé dítě. Když jsem s ním sama doma delší dobu je to pro mě velice náročné. Já jsem matka, která dává svým dětem maximum a myslím si, že výlet na hory za skoro čtyři roky mateřské nebyl z mé strany sobeckost. Při čekání na lanovce jsme děti zaměstnávali, povídali si o tom, co nás čeká, tak jako to snad běžně rodiče dělají. Můj syn kňoural a mrčel úplně stejně jako mrčí a kňourá neustále doma, od narození. Eliška byla skoro celou výpravu absolutně v pohodě. Kočárek má ráda (ač šátkujeme), proto jsme ho brali na hory. Na lanovku se moc těšili, tudíž motivace byla. Kdyby jsme čekání vzdali, myslím si, že by to byla větší "psychická újma" než trošku promrzlé prstíky a hladové bříško.. Překonávání překážek... samozřejmě v mezích, když dítě vidí, že každý výlet nevýjde, že problémy jdou řešit a že nakonec vše dobře dopadne a doma se tomu smějeme není na škodu. Tak neberte vše příliš vážně. Pěkný týden a pěkné vydařené výlety