| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Re: Re: Ještě naposledy TCHÝNĚ!!!!!!!!

 Celkem 7 názorů.
 Klára 
  • 

Re: Re: Ještě naposledy TCHÝNĚ!!!!!!!! 

(12.9.2000 15:23:05)
na vysvětlenou, o ní nemluví nikdo dobře, ani syn, ani manžel, ani dcera, ani sestra-nikdo.Nejsem vyjímka.Vlastní rodina ji nemá ráda.Přijdeme k její rodině a všichni ji pomlouvaji.
Uz radeji nebudu psat.
 andrea 
  • 

Re: Re: Re: Ještě naposledy TCHÝNĚ!!!!!!!! 

(14.9.2000 16:04:26)
Ahoj Kláro, jistě není jednoduché žít v domě s rodiči, ať s našimi nebo s manželovými. Myslím, že Ty by jsi spíše v této době potřebovala klid a pohodu, protože všechny Tvé nálady se odráží na budoucím chování Tvého miminka. Jestli nechodíš do práce, máš jistě mnoho času si zkusit zajít (zajet) do města do knihovny a půjčit si nějaké moudré knihy o vzájemných mezilidských vztazích a z nich pak čerpat pomoc při řešení Tvé (vaší) situace.
Píšeš, že Tvou tchýni nemá nikdo rád. Ale čím začal jejich negativní postoj k ní. Třeba má nějaká trápení, taky by chtěla třeba někoho mít ráda, milovat. Možná přemýšlí o tom, co v životě dokázala (nedokázala), o svém manželství (třeba nespokojeném), o životě svých dětí. Možná je celkově sama nespokojená.
Myslím si, že pokud se budeš neustálě pižlat v tom, jak vám ubližuje a jak je strašná, to nikam nevede. Možná by to chtělo úplně otočit Tvé myšlení, máš teď na to spoustu času, než se vám narodí to malý. Vím, že se nedá zapomenout na to, čím Ti ublížila, ale pro tu pohodu v domě, zkus na to alespoň nemyslet. Večer před spaním si řekni, ráno, až vstanu usměju se nejprve na sebe do zrcadla a pak s tím úsměvem půjdu za ní. Zeptám se, jestli nepotřebuje s něčím pomoct, poradím se s ní o vaření, uvařím, přinesu jí ochutnat. Dám si s ní kávu a koláč, který upeču dle jejího receptu. A pomalu se jí můžeš začít vyptávat na různé zážitky z dětství, ze školy apod. Tím jí tak trochu poznáš a budeš si moci odůvodnit její chování v současnosti. Bude to těžké. Ale uznej alespoň jedno, že bude klid. A neposlouchej její mrzutosti, její nadávky, sprostá slova. Řekni jí v klidu a s úsměvem: "Nebuďte na mě, prosím, sprostá. Nic zlého jsem vám neudělala" Určitě bude zpočátku moc překvapená, jak to s ní mluvíš, ale uvidíš, že časem taky zjemní svůj slovníček. A až zase budete sedět s příbuznými a všichni (jak Ty říkáš) jí budou pomlouvat, zkus říct Ty v čem je ona na druhou stranu ale dobrá, že teba měla těžké dětství, proto je taková, že umí třeba dobře vařit, prostě ji chválit. Někteří lidé potřebují na dobré vlastnosti upozorňovat, jinak si jich těžko všímají. A my češi hrozně rádi nadáváme a na něco si stěžujeme.

Kláro, držím Ti palce a alespoň to zkus pro toho malého, co se za pár měsíců narodí. Aby Ti dobře spal, smál se a byl v pohodě.
A.
 Lucie (23) 
  • 

Re: Re: Re: Re: Ještě naposledy TCHÝNĚ!!!!!!!! 

(14.9.2000 17:01:33)
Mila Klaro,
moc se mi libil prispevek Andrey. Souhlasim s ni. Tolerance a porozumeni posiluje cloveka lidskym smerem a to je strasne dulezite pro celkovou vyrovnanost a spokojenost. Myslim, ze ty sama nechces neco zkouset a chovat se mile, protoze pro tebe tvoje tchyne stejne je ta "spatna", ale tady nejde o to, jak se tedy zacit chovat, jak se nad to prevznest, ale koukat se na to lidskyma chapajicima ocima. Porozumet ji a nabidnout ji pomoc - tu psychickou a lidskou. Ja jsem byla vychovavana, nedelat mezi lidmi rozdily a mit pochopeni pro kazdeho, at je mrzout nebo "zly" clovek. Pokud ji poznas, jak radila Andrea, trosku z jine strany, mozna objevis i neco "normalniho" co zmeni celkove tvuj nazor na ni a doufejme, ze i vas vzajemny vztah.
Preji hodne stesti.
lucka
 Jana 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Ještě naposledy TCHÝNĚ!!!!!!!! 

(20.9.2000 22:57:00)
Milá Kláro !
Chtěla bych Vás alespoň trochu povzbudit . To , že pro Vás někdo nemá pochopení ještě neznamená , že to nikoho nezajímá . Pokud se Vaše příspěvky někomu nelíbí , ať je prostě nečte.
Naopak si myslím , že stydět by se měly ty pisatelky , které Vás kritizují / občas velmi nevybíravě / a přitom si možná neumí ani představit , co prožíváte. Já si to představit umím , neboť mám podobné zkušenosti. Je tu jen malý rozdíl , nejedná se o mou tchýni , ale o vlastní matku .
Bydlíme s ní v jednom domě , jsou tu 3 samostatné bytové jednotky a přesto není soužití s ní možné. Kdyby i mě chtěl někdo napadnout , že mám být vděčná atd. , nenastěhovali jsme se sem kvůli pohodlnějšímu životu . Mohli jsme bydlet pár km odtud v pěkném bytečku , ale moje matka nám tehdy vyhrožovala sebevraždou a dokonce si k posteli nachystala krabici léků.Uklidila ji až když jsme jí slíbili , že tu s ní zůstaneme. I ona slibovala , jak nám tu bude dobře.Po 7 letech jsme s manželem často zralí pro psychiatra , a proto se budeme bez ohledu na další výhružky mojí matky stěhovat.Je to rada psycholožky , kterou jsem navštívila , když už jsem nevěděla kudy kam.
Paní doktorka nabídla pomoc i mojí matce , ta ji však odmítla. Já se domnívám , že jí nikdo jiný než odborník nepomůže. Má značné problémy s alkoholem , s nikým se nestýká / svoji poslední kamarádku obvinila , že ji chce okrást.../ , ztrácí hygienické návyky / prádlo si mění 1x týdně , myje se max. 2x měsíčně , vyluxuje 1x za čtvrt roku. Na schodech , po kterých chodí moje malé děti , se válí hovínka babiččiných psů...
Pokud někdo nevěří , ráda ho uvítám a může se přesvědčit na vlastní oči , uši a ani čichové buňky nepřijdou zkrátka. Podotýkám , že mojí matce je 60 let , je bývalá učitelka.
Kláro , neztrácejte čas a snažte se co nejdřív odstěhovat . Nevěřte , že se to časem zlepší . Dle mých zkušeností to bude naopak čím dál horší !
Jana
 Karolína 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě naposledy TCHÝNĚ!!!!!!!! 

(12.10.2000 7:42:32)
Ahoj všichni!

Chtěla bych jenom mojím příspěvkem přispět do diskuze na věčné téma "Tchýně".

S mým manželem jsme se brali skoro po sedmileté známosti. A s tchýní jsem nevycházela od počátku. Nejdříve ve mě viděla sokyni, pak když se objevil problém, bylo vždy snažší dát vinu mně, než si přiznat, že její syn má také chyby. Řekla jsem si, kvůli němu s ní budu vycházet v mezích slušnosti. Občas jsme se chytli po telefonu, pak jsme se ignorovali. Ale její pravou povahu (že to není taková potvora nebo zrůda) jsem poznala přesně před 14 dny. S manželem se stalo něco, co nám oběma změnilo život úplně od základu. Manžel je ve vyšetřovací vazbě. Až nyní jsem poznala, co je ochotna pro své děti udělat. A to platí i po mě, jeho ženu. Jaké se mi v tu chvíli dostalo podpory a pomoci, to jsem od ní opravdu nečekala. Možná, že kdyby k tomu nedošlo, byly jsme spolu tzv. na nože neustále. Skoro každý den mi volá. Někdy musím podržet psychicky já ji, jindy ona mě. Nyní za ní pojedu na týden a půjdeme společně navštívit manžela. Každá sama bychom to nezvládly.

Nyní jsem opravdu ráda, že jsme konečně po tak dlouhé době k sobě našly cestu. A myslím, že se to může podařit i Kláře.

Všem hezký den!
 Markéta 
  • 

Re: Ještě naposledy TCHÝNĚ!!!!!!!! 

(12.10.2000 11:43:00)
A ještě jednou na téma Tchýně.

Od okamžiku, kdy jsem se seznámila se svým manželem, jsem se svou nynější tchýní vycházela přímo ukázkově. Neměli jsme mezi sebou žádné neshody a nesváry, brala jsem jí jako velice milou, příjemnou a naprosto normální osůbku. Celkem jsme si rozuměly. Často jsme trávili společně víkendy na lyžích, musím se přiznat, že jsem k ní vzhlížela jeden čas až obdivně, ona se tak moc lišila od mojí mámy! Moje maminka je takový ten typ "generál" - každého diriguje, vše musí být po jejím, cokoliv se udělá jinak, než ona si představuje, je to špatně, je věčně naštvaná a zamračená, navíc např. absolutně nikdy nesportovala, jen sedí doma u televize... No a manželova šedesátiletá veselá matka (o více než 10 let starší něž ta moje) na lyžích mi přišla naprosto báječná. Jenomže tahle idylka netrvala věčně... K prvnímu "skřípění" došlo, když u nás manžel občas v týdnu přespal. Situace se naprosto neúnosně vyhrotila v okamžiku, kdy jsme spolu začali bydlet. Naše dobré vztahy jako mávnutím kouzelného proutku přestaly existovat. Objevily se šílené žárlivé hysterické scény s pláčem, nechutné telefonáty ke mě do zaměstnání, kdy jsem s ní nemohla před dalšími 5 lidmi v kanceláři nic řešit. Telefonáty i mým rodičům... Když jsem manželovi třeba udělala radůstku nějakým dárečkem, tak nelenila a hned mi s jedovatou slinou volala, že si manžela vydržuji atd. Stále jsem si říkala, že je toho asi na ní moc: odešel jí jediný syn, v 62 letech odešla z práce, s manželem nevycházela - zůstala rázem sama. Bylo mi jí velice líto a snažila jsem se jí chápat, ale to co nám dělala byl naprostý hnus. Myslím, že i přes tohle všechno jsem se k ní chovala hezky a slušně. Poslední tečkou bylo, když už nevěděla kudy kam, vymyslela si, že její manžel si našel jinou ženskou. Cosi se jí hnulo v hlavě a měla už dávno vyhledat lékařskou pomoc. Bohužel se nám s manželem nepodařilo jí přesvědčit, že potřebuje pomoc. O té ženské už řekla tolika lidem (např. i naprosto neznámým lidem na tramvajové zastávce), že té lži už sama naprosto uvěřila. Dělá ze sebe velice ublíženou, navíc je najednou pořád "nemocná". Má zaručené žaludeční vředy, se kterými musí na operaci. Podotýkám, že u lékaře nebyla. Když jsme tchýni a tchánovi přišli oznámit, že se budeme brát, tchánovi se po slovech "Proč ne?" dostalo vražedného pohledu od tchýně a pravila "Já si to v žádném případě nepřeji".

No - s manželem jsme se samozřejmě vzali, můj vztah s tchýní z mé strany je naprosto chladný. Myslím, že "maminka" si pomalu začíná uvědomovat, co udělala a jak se chovala a snaží se to "napravovat". Pevně věřím tomu, že naše vztahy se časem urovnají a že obě zapomeneme.

Přeji Vám všem milé tchýně!

P.S. Teď koukám, že moje povídání je tak nechutně dlouhé, že bych ho teda nečetla. Snad Vás to neotrávilo.
 Dana - dvojčata - kluci - 20 měsíců 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě naposledy TCHÝNĚ!!!!!!!! 

(12.10.2000 22:00:23)
No - a to je právě ten důvod, pro který jsem Klárku? nabádala k trpělivosti... Má bývalá tchýně se ke mně sice chovala rádoby hezky, ale zřejmě jsem jí příliš neseděla - navíc jsem na tyhle věci dost citlivá, takže jsem vytušila přetvářku. Nebyla zlá, ale "generál" - měli byste...., mohli byste....., bylo by dobré kdybyste..... apod. Když jsme se rozváděli (alkohol, nadávky z manželovy strany), prohlásila - že má stejně hodného syna.... Zato od rozvodu máme naprosto skvělý vztah. Co k tomu dodat? Že mámy od synů bývají v těchto momentech horší než tátové od dcer. Ten pocit, že vám někdo bere dítě (a některé tchyně to tak opravdu cítí) vždycky přejde až v době, kdy si několikrát ověří, že se o ten její "poklad" dobře staráte... Už teď se kolikrát děsím jaká ze mne bude jednou tchýně "ježibaba", protože - jak jinak? - na svoje klukánky nedám dopustit. Bohužel, z některých vašich příspěvků také vyplývá, že některé tchýně prostě jiné nebudou. Jejich škoda - třeba se šidí o rodinnou pohodu, o pomazlení s vnoučaty a vaši důvěru. V každém případě jsou spíš k politování, i když vám znepříjemňují život.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.