| Vojíková Jana (syn Tomášek 7 měsíců) | •
 |
(13.5.2000 20:12:10)
--------------------------------------------------------------------------------
můj syn hned od narození pásl hříbátka, dělal píďalku a podle p. doktorky byl velmi šikovný. Od 7 týdne chodíme plavat a to mu také moc jde. Týden po dokončení pátého měsíce už sám sedí a od šestého měsíce se za ruce udrží ve stoje a teď už i za ruce chodí (asi 14dní). Podle veškerých příruček a knížek které jsem přečetla, by se asi tak od pátého měsíce měl sám otáčet na bříško a zpět na záda a taky lézt. To ale on nedělá. Zatím to vypadá, že dřív začne sám chodit. Sice se již otočí na bok a i trochu na bříško, ale jinak nic.
Je na svůj věk také dost veliký v půl roce měl 74cm a 10kg. Co sním mám dělat? Nebude mu později nějak na škodu, že celou jednu etapu vývoje vynechá? Předem děkuji Jana
|
| Máša, syn David 11 měsíců | •
|
(13.5.2000 21:48:14)
Náš David nám také přichystal nejednu horkou chvilku. Od tří měsíců chodil na rehabilitaci, protože se mu nelíbilo otáčet hlavu na obě strany a tak i vývoj pohybu se mu díky tomu trochu zpozdil, podle mě, ne podle odborníků.
Takže: otáčet se začal v půl roce, od sedmého do devátého měsíce se dostal kam potřeboval válením sudů, potom si začal sedat a leze až od deseti měsíců, tedy od doby, kdy některé děti už chodí.
Zdá se mi, že on je se stavem věcí maximálně spokojený, už si i stoupá u všeho na co dosáhne.
Já mám tedy k tomuto tématu načerpáno dost informací a mohu konstatovat: pokud si dítě samo sedne, nevadí že přeskočí etapu lezení, pokud ke všemu tomuto dojde o nějaká ten týden déle, než u jeho vrstevníků, nic se neděje. Vývij každého dítěte je individuální a každé si postupuje svým vlastním tempem!!!:-)
|
|
| Sasa, rocni holcicka | •
|
(13.5.2000 22:32:03)
Ahoj Jano,
ja s malou chodila od 3 mesicu na rehabilitaci - "pasla konicky" ale zaklonem zad - prilis se prohybala a jeste mela nesoumerne zadove svalstvo - vice pouzivala pravou stranu ... vse se pomerne rychle /behem 2 mesicu cviceni/ srovnalo, ale pak mi hlavne kladli na srdce, abych ji nedovolila sedet ... tj. pokud si sedne, polozit a zabavit na zemi , a take nenechat prilis brzy vstavat ... proste proto , aby zacala lezt a tak vice posilovala nez pri sezeni a stani . Podle nazoru nasi rehab. sestry sedici dite vidi dal /nez kdyz lezi /a tak neciti takovou potrebu se pohybovat , aby se dostalo k necemu novemu a navic spatne sezeni muze zpusobit vadne drzeni tela. Tahle taktika /nenechat sedet ani vstavat /se u nas osvedcila, skutecne zacala se nejprve plazit, pak lezt po ctyrech, pak teprve vstavat a az v 11 mesicich, kdyz nam potvrdili, ze je uplne v poradku a mohu ji nechat at si dela, co chce, jsem ji nechala, kdyz si sama sedla, aby i zustala sedet. Ale je spousta zdravych deti, ktere sedi a zacnou rovnou chodit a zadne problemy jim to nezpusobi. Jen to doklada tvrzeni nasi reh. sestricky, ze sedici dite nema moc motivaci se naucit lezt. Mozna je to prave pripad Vaseho Tomaska - sedi a stoji, tedy vidi spoustu zajimavych veci, aniz by se musel snazit o nejaky pohyb.
Jen z rad, ktere nam davaji na rehabilitaci /chodime tam jednou mesicne na kontrolu / vyplyva, ze neni dobre vodit deti za ruce - kvuli spravnemu rozvoji svalstva, rovnovahy a vubec drzeni tela - mely by se naucit vstavat samy oporou o nabytek napr. a chodit treba podel steny ... atd.
Ale pokud se jeste sam neotaci, mozna byste se mohli poradit na rehabilitaci u Vas, uz jen proto, abyste byla klidnejsi a nebala se, ze byste treba neco zanedbali. Nehlede na to, ze pripadne cviceni, muze byt sice neprijemne, ale rozhodne detem neskodi.
Preji hodne uspechu a at Vam to dobre dopadne.
|
| Stáňa(39)+Ondra(6) | •
|
(16.5.2000 13:52:03)
Nedá mi to, aby v rámci této diskuse nepodpořila to, co napsala Saša. Já jsem chodila s Ondrou na rehabilitaci vlastně téměř od narození (problematický porod - kleště, kříšení, výron na svalovém úponu na krku a z toho vyplývající poněkud omezená hynost hlavičky v prvních měsících) až asi do roku a půl - cvičili jsme podle Vojtovy metody (pomohlo to). A od lékařky na neurologii i od "naší" rehabilitační setřičky jsme dostali stejné informace - co nejvíce podporovat lezení, omezovat sezení, nestavět, nevodit za ručičky, nepoužívat chodítko. Např. na procházky s kočárkem mi jako vhodnější doporučili, abych Ondru (když už odmítal ležet) nechala spíš klečet ručičkama opřeného o kraj kočárku. Jezdili jsme tak asi do 11 měsíců, teprve pak jsme přešli na klasický sporťák a polohu v sedě. Pro neproblematické děti asi není třeba dodržovat to omezování sezení, ale jinak si skoro myslím, že ta doporučení platí obecně.
|
|
|
| Hanka, 2 dcerky 3,5roku a 3 měsíce | •
|
(16.5.2000 11:07:48)
Jedna z maminek tu psala o tvrzení rehab. sestry, že děti, které sedí, necítí takovou potřebu lézt, a já s tím do puntíku souhlasím. Starší dcerka se otočila ze zad na bříško v půl roce, lezla v 9 měsících (celé období lezení trvalo cca 14 dní, pak začala trénovat vstávání). Chodit kolem nábytku začala v necelém roce, samostatně ve 14 měsících. Seděla zato sama perfektně a brzy (sama si sedala). Spíš se chvíli místo lezení šoupala po zadečku. Při sedu měla volné ruce, a tak i manipulovala s předměty nesrovnatelně šikovněji než ostatní mrňata jejího věku.
Je prostě jiný typ než průměr, vidím to na ní stále. Skutečně běhat začala až ve třech letech. Je velmi opatrná - každou větší pohybovou dovednost začíná obezřetně, po malých krůčcích - když začala chodit sama, upadla jen naprosto vyjímečně, neměli jsme žádné období "krok-krok-žuch", které jsem pozorovala u mnoha jiných mrňat. Po zimní pauze ji musím povzbuzovat na klouzačku, po žebříku. Zato je neskutečně vytrvalá a trpělivá, ráda maluje, navléká korálky, hraje si s drobnými věcičkami... u druhé dcery bych chtěla pohybový vývoj trošku požďuchnout jinam, a tak používám v menší míře lehačku-houpačku, kterou jsme s tou starší využívali hojně - ať má důvod zkoušet otáčení a tak.
Fascinující také byly "skoky" ve vývoji - dlouhou (na kojence) dobu jako by se nic nedělo, a pak se náhle objevila nová dovednost, zvládnutá velmi rychle (i přes dcerčinu opatrnost) - lezení zhruba za dva dny pokusů např.
Nebojte, vaše mrně určitě všechno zvládne, jen možná v trošičku netypickém sledu.
|
|
| Vlasta, 2leta dcerka | •
|
(20.5.2000 23:03:06)
myslim, ze nevadi, pokud dite nekterou etapu vynecha. mam dokonce i znamou, ktere syn sedel, pak se zvedl a rovnou chodil.Takze to zas tak neobvykle neni....
Vlasta
|
|
|
V její náručí
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)