| Jana Novotná,syn 10 let, 2O měs. batole | •
 |
(29.4.2000 23:22:02)
Výtah z diplomové práce Z.Ježkové, UK Praha - katedra sociální práce
PŘÍSTUP SOCIÁLNÍ PRACOVNICE K TĚHOTENSTVÍ A PORODU
4.2.2. Přístup k porodu za reálného socialismu
4.2.2.1 Prostředí a terapeutický vztah
Na rozdíl od předchozího období se rodí výhradně v porodnici. Jiný přístup je buržoazním přežitkem a nepřipouští se. Odůvodňuje se to dokonalostí socialistického zdravotnictví. Prostředí v porodnici je strohé, neosobní, při nahromadění porodů tam bývá nedostatek místa, všechny porodnice se sobě navzájem podobají. Terapeutický vztah v pravém slova smyslu se téměř nevyvíjí, nejsou k tomu časové možnosti, ani se o to nikdo nesnaží. Za jediné a nejvyšší kritérium všeho se považuje odosobněná odbornost. Porodnice připomíná socialistickou fabriku, kde se pracuje na běžícím pásu. Zacházení s rodičkou je naprosto standardní, rodička je součástí stáda, jako každá ovce stáda je povinna se držet úzce vymezených mantinelů. Pokud si situace vyžádá nestandardní postup, je to přijímáno s nelibostí a podrobeno zkoumání, jaký podíl viny na tom má rodička.
Zacházení s rodičkou je nesmlouvavě dominantní, naprosto suverénní, rodičce se odpírá právo na samostatné myšlení a už vůbec nesmí vyslovovat pochybnosti nad tím, co se s ní dělá. Všechno to připomíná úkoly a cíle veterinární nemocnice. Rozhovor s rodičkou je omezen na minimum. Porodní asistentky se někdy chovají hůře než lékaři. Rodící žena je považována za nesvéprávného živočicha, který naplňuje svůj biologický úděl. Dává se najevo, že je moc práce a moc porodů, že je personál přetížen, a aby se neotravovalo. Rodičku komandují bezdůvodně i uklízečky, které vychutnávají svou moc, protože vědí, že jsou považovány za nepostradatelné.
4.2.2.2. Stereotyp přípravy a klasického vedení porodu
Po urychleném přijetí a vyšetření se dá rodičce klystýr, musí se vykoupat ( bez ohledu na to, že se třeba před chvílí doma koupala ), oholí se jí zevní rodidla a položí se na pokoj nazvaný "hekárna". Je tam sama nebo s jednou či dvěma dalšími rodičkami. Jednou za 2 hodiny tam přijde porodní asistentka, která ve spěchu zkontroluje u všech rodiček ozvy plodu, kontrakce a rozvíjení branky. Řekne všem jednu větu, totiž, že to bude ještě dlouho trvat. Pokud některá z rodiček stojí, dostane vynadáno a přísně se jí nařídí, že má ležet na zádech. Někdy nastane situace, že žena náhle pocítí, že bude rodit. Pak všechny přítomné shánějí porodní asistentku, zvonek zpravidla nefunguje, tedy se volá z otevřených dveří. Obvykle se první objeví uklízečka, která rodičkám vynadá, že dělají rámus. Když se vyzuří, konečně zavolá porodní asistentku. Žena je na poslední chvíli rychle dopravována na sál. Porodní asistentky se nerady mýlí a je na nich vidět roztrpčení z takovéhoto průběhu. Opět jsou náchylné přičíst na tomto vývoji situace podíl rodičce.
Když se konečně rodička dostane na velký sál, je tam vystavena jak ve výkladní skříni. Požádá-li o plentu, porodní asistentka jí to sice slíbí, ale žádná plenta se nekoná. Asistentka totiž spoléhá na to, že za chvíli při porodu to rodičce bude jedno. pokud, se rodička přece plenty dožaduje, nálada por. asistentky se očividně ještě zhorší. Výjimečně asistentka plentu přistaví, ale komentuje to pak netaktním až hrubým způsobem. Rodička krátce nemá na socialistické porodnici na nic právo, má být vděčná za to, co jí socialistické zdravotnictví zdarma poskytuje a starat se o to, aby tlačila, jak se jí řekne. Na lidskou důstojnost nemá právo, její právo je leda mlčet.
Lékaři vždy k porodu nechodí. Pokud lékař uzná za vhodné vést porod sám, zakládá si na tom, že je nadřazený, neosobní a strohý. Pokud je žena poslušná a submisivní, bývá i laskavý. Lékaři si jsou v každém okamžiku vědomi toho, že jim se nikdy nemůže stát to, co postihuje ženu na porodnici. Z absence této možnosti pak vzniká povznášející pocit převahy nad ženským tvorem, který jim v živočišném aktu, jejž prodělává, připomíná savčí samici. Takový muž se cítí jako lékař v pozici boha, který je vzýván a uctíván, neboť, co by si měla tato lidská samička přát jiného než porodit bez dalších následků zdravé dítě? Její pofidérní požadavek lidské důstojnosti při porodu je důkazem její nekázně a neschopnosti se přizpůsobit veskrze rozumným opatřením v porodnici. Takové manýry se ovšem musejí tvrdě zatrhnout a to s ochotou a přehledem obstará lékaři oddaná porodní asistentka, která se mu hledí zavděčit.
|
| Jana Novotná, syn 1O let, 20 měs. batole | •
|
(30.4.2000 10:28:21)
pokračování výtahu z diplomové práce Z.Ježkové ( říjen 1998 )
4.2.2.3 Poporodní péče o ženu a novorozence
Novorozence porodní asistentka umyje a provede nejdůležitější rituál - označí jeho i matku číslem, aby nedošlo k záměně. Pak novorozence zabaleného, tak, že je mu vidět jen obličej s učesaným kohoutem vlasů, ukáže matce ze vzdálenosti jednoho metru. Pak jej odnese na pokoj pro novorozence. Matka prodělává ještě třetí dobu porodní s východem placenty a pak šití hráze, která je každé ženě automaticky nastřižena, protože rovné okraje se lépe šijí. Pak se žena zabalí do prostěradla a odveze na pokoj. Někdy stojí u nahé ženy zřízenec a čeká, než ji porodní asistentka zabalí, o všudypřítomných uklízečkách ani nemluvě.
Žena uvidí své dítě až za 24 hodin, kdy je přinesou ke kojení. Pokud žena má příliš dlouhou episiotomii a nemůže se několik hodin dobře hýbat, aby si podala pití nebo jídlo z nočního stolku, nejí a nepije, protože si netroufá požádat o to , aby jí někdo podal skleničku nebo talíř. Uklízečky se jí vždy zeptají, zda nebude jíst a nedotčené jídlo odnesou k vlastnímu použití. Jinak se jí nikdo na nic neptá. Pak se stane, že v prvních dnech nemá dostatek mléka, protože neměla po porodu vůbec náhradu tekutin. Pokud je z toho rozčilena, nikdo s ní mimo vizitu nemluví a pokud se její rozčilení stupňuje, zavolají k ní psychiatra.
Nakonec je po několika dnech propuštěna domů a všichni jsou toho mínění, že všechno se událo tak, jak to má být, a proto je vše v nejlepším pořádku.
4.2.2.4.Iatropatogenní vlivy porodnice
(Iatropatogenie je vše, co na pacienta působí ze zdravotnického prostředí nepříznivě po stránce tělesné, duševní i sociální. Je to tedy utrpení pacienta )
Sotva by se našla žena, na kterou něco v porodnici nezapůsobilo nepříznivě. Iatropatogenní vliv se zde objeví skoro vždy.
Žena přichází do porodnice, která je pro ni cizím prostředím, o kterém leccos nemilého slyšela a je si vědoma toho, že její schopnost sociální obrany je značně omezena jejím tělesným stavem. Octne se v izolaci v indiferentním, lhostejném prostředí, kde se plní jakási norma porodů. Ona sama jako jedinec nic neznamená. Brzy pochopí, že se od ní žádá, aby zapadla do zaběhnutého stereotypu a dělala, co se jí nařídí. Nemá žádná lidská práva ani lidskou důstojnost. Zachází se s ní jako s chovancem psychiatrické léčebny nabo vězněm. Její porod je posuzován jako vrh králíka. Její nahota je vystavována zevlounům, kteří jsou náhodou v porodnici sice zaměstnáni, ale s odborným výkonem nemají co dělat. Pohybují se v okolí rodičky stejně jako různí zaměstnanci JZD kolem veterináře, který právě asistuje u porodu krávy.
Žena, která až dosud v našich kulturních poměrech měla pocit
( možná trochu příliš optimistický ), že se může považovat za rovnoprávnou s muži, je najednou degradována na pouhou samici a jediným úkolem porodnice je zajistit ji zdravý vrh. Vše ostatní je nedovolený a zavrženíhodný přepych. Mnohá žena si z porodnice pamatuje především to, jak tam byla na chvíli připravena o své lidství.
Většina porodnic je direktivně a paternalisticky vedena a jakákoliv aktivita ze strany rodičky či rodinných příslušníků se vnímá spíše jako osobní útok na personál
(Malý,Z.: Nové metody v porodnictví). Takováto napjatá atmosféra vzbuzuje dvojnásobný strach a může se projevit i poruchami chování rodičky nebo samotného porodu.
Čím je porodnice větší, tím více připomíná chovnou farmu. Depersonalizace zde dosahuje vysokého skóre, k ní se ještě připojují neuvědomělé a nezvládnuté
profesionální deformace porodních asistentek a lékařů. Žena trpí dehumanizací, kterou vnímá jako osobně devalvující a deprimující. Bylo by zajímavé zjistit, kolik různých poruch, ať už psychických nebo psychosomatických, mělo návaznost na iatropatogenní zážitky z porodnice.
Mnoho žen líčí realitu v porodnici ještě drastičtěji, než jak zde bylo popsáno. Jisté je, že u nich někdy převládají trpké vzpomínky na netaktní, ba hrubé zacházení, které nemudely doprovázet žádné odborné chyby, a přesto žena na personál porodnice kladně vzpomínat nemůže. Pokud to dá náhodou najevo, než odejde, personál to považuje za nevděk a neomalenost, aniž by si připustil špetku své viny. Podle něho je žena ufňukaná, rozmazlená, náročná a nespravedlivá. Personál zatrpkne a jeho profesionální deformace se ještě prohloubí.
Obraz, který jsem zde vykreslila, se ani v době totality nevztahoval na všechny pracovníky porodnic. Lze však konstatovat, že těch slušných byla menšina.
4.2.3. Současný odborný přístup k porodu ( říjen 1998 )
Byli bychom nerealističtí, kdybychom popírali, že poměry v porodnicích se zcela změnily a rodička se už se shora popisovaným přístupem nesetká. Naopak, socialisticky pojímaný porod má dosud své stálé příznivce mezi odborníky.
Přesto však od roku 1990 se pozvolna mění v socialismu zaběhnutý a zafixovaný stereotyp klasického porodu. Je to jednak proto, že jsme se stali otevřenou společností s rozšiřujícími se kontakty na západ, dále proto, že nastalo uvolnění od centrálního řízení zdravotnictví a konečně i proto, že se vytvořila pluralitní společnost, takže se v ní nedaří uniformním projektům.
Listina lidských práv se u nás stala součástí ústavního pořádku.
Chování k pacientům a k rodičkám se tedy mění i proto, že proti porušování lidských práv je možná obrana.
|
| Mirka (28), holčička 3.měsíce. | •
|
(1.5.2000 2:01:38)
Fuj,
nevěřím svým očím a je štěstí, že jsem neuměla používat internet před porodem, protože tohle by mě dorazilo. Jsem šťastná, že jsem se s ničím co je tady popsáno nesetkala i když jsem rodila ve státní Bulovce (ne v CAPu)
|
|
| Kateřina, 21, bezdětná | •
|
(2.5.2000 10:03:25)
Už tak jsem měla obavy z porodu. Teď bych byla raději, kdyby děti opravdu nosil čáp...
Panebože - personál porodnice vypadá jako stádo netvorů, modlím se, aby za těch několik let, až budu rodit já, jich ubylo natolik, že snad na žádného nenarazím, a u mého porodu bude někdo normální. Přeju vám všem jen samé opačné zkušenosti = dobré.
|
|
| Katka, dvě holky v pubertě | •
|
(16.3.2001 20:22:44)
Ahoj Jano,
toto mi mluví z duše. První porod jsem absolvovala v porodnici U Apolináře, bylo to příšerné, degradující a ponižující. Rodilo nás několik žen vedle sebe. U mého porodu byl doktor Doležal, bože to byl hulvát. Druhý porod jsem absolvovala v Podolí a moc jsem si nepolepšila. Porodní asistentky byly na nás sprosté. Doktoři se chovali jako kohouti na smetišti. Po porodu v Podolí jsem nastydla, protože mě nechali nahatou a nepřikrytou ležet na lehátku, byla mi příšerná zima. Prosila jsem porodní asistentku, aby mě přikryla, ale nestála jsem ji ani za odpověď. Jelikož jsem byla po porodu nastydlá, tak mě dali na oddělení mezi gynekologicky nemocné ženy a holčičku mi tři dni neukázali. Doma jsem se z toho nemohla vzpamatovat. U obou porodů mi přivázali nohy nahoru do třmenů, připadala jsem si jako ve středověké mučírně. Jaké "doktorské pako" to mohlo vymyslet, přivazovat rodící ženy? Lékařská logika je nad chápání normálně uvažujících lidí.
Katka
|
|
|
| Šárka,dvě děti | •
|
(2.5.2000 16:33:23)
Příspěvek je formulován střízlivě, podle mých osobních zkušeností odpovídá realitě před cca 10-12 lety. Popsané trauma ze ztráty lidské důstojnosti je naprosto přesné. Mám radost z toho, když čtu o změnách v této oblasti.
|
|
|
V její náručí
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)