| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

usinani

 Celkem 44 názorů.
 Hana, Martinek 7 tydnu 
  • 

usinani 

(22.7.2001 18:46:11)
ve vsech moudrych knihach pro maminy pisou, ze dite ma usnout samo v postylce, nanejvys mu muzeme drzet ruku na brisku. Nas Martin neusne jinak, jak v naruci, nebo baby-vaku, nejlepe tak po hodine hojdani, nemate nekdo nejaky figl na to jak nechat dite v postylce usnout samotne?
 Marcela s Vandou 14 měs. 
  • 

Re: usinani 

(23.7.2001 8:20:54)
Ahoj,
u takhle malého miminka si vůbec nemyslím, že by bylo špatné uspávat ať už nošením, nebo u kojení. Miminko se tak cítí dobře a proč mu nevyhovět.
Moje dcera se sama "rozhodla" že chce usínat v postýlce a sama asi ve čtyřech měsících. O mala spala sama v pokojíčku, ale uspávala jsem jí většinou kojením nebo nošením.
Myslím, že s výchovou l isínání bych asi začala až později, tak v půli roce nebo podle dítěte, ale v sedmi týdnech si myslím, že je brzy...
 Klara, dvojcata Pavlik a Tomasek, 5 mesicu 
  • 

Vecerni usinani bez vetsich problemu 

(27.7.2001 14:32:09)
Jsme rodice 5mesicnich dvojcat. Kluci usinaji vecer (okolo 20 hod.) bez problemu,
Dame jim pusinku na dobrou noc, pohladime je a za par minut spinkaji.
Co je horsi, to je spani pres den. Doma, mezi kojenim vetsinou nespi (nebo pouze jeden, a to 20 minut), po urcite dobe je hrani nebavi a pobrekavaji. Jednoho potom chovam v naruci a druheho v autosedacce. Domaci prace jsem pomalu pres den vzdala, zehlim po vecerech, pouze detske obleceni a to nejnutnejsi (asi jako vetsina maminek).

V kocarku spi bez problemu, ale musi byt v pohybu...Snazim se tedy s nimi chodit co nejvice ven.



Klara
 Eva, Tony (4 měsíce) 
  • 

Re: usinani 

(28.7.2001 21:45:35)
Já mám podobné zkušennosti. Syna jsem až do 2,5 měsíce uspávala jedině nošením a navíc jsem ho musela přes den u spaní držet na klíně, jinak by se okamžitě probudil a brečel. Pak jsem si odrovnala záda a byla nucena přejít na uspávání v postýlce. Trvalo chvíli, než jsem přišla na metodu, která mu vyhovuje: položím ho na bok a pleskám ho po zadečku. Když hned nezabere anebo brečí, přidám na intenzitě pleskání a třeba i potichu zpívám. Je ale fakt, že musí jít do postýlky hódně unavený - to pak usíná rychle a hlavně bez breku. Na začátku se to ale bez slziček bohužel neobešlo.
Nejideálnější je podle mě metoda usnutí u kojení. Je to nejpohodlnější a pro dítě asi nejpříjemnější. Já osobně neuznávám teorii, že je špatný, když dítě usíná u prsu. Proč ne !?
Takže Hani, tím usínáním se netrap. Pokud na to hodně spěcháš, zkoušej s Martínkem různý polohy, hlazení, šeptání, zpívání, čtení pohádek - třeba mu něco sedne. A pokud ne hned, zaručeně se to zlepší kolem třetího měsíce.
Hodně síly nám všem maminám nespavců.
 Eva, dcera 4 měs. 
  • 

Re: usinani 

(29.7.2001 9:41:26)
Hanko, myslím si stejně jako Marcela, že Tvoje miminko je ještě malinké na to, abys ho učila usínat jinak, než je zvyklé. Tak maličké děťátko opravdu nejklidněji usíná u maminčina prsu.

U mé dcerky to bylo stejné, asi v polovině 3. měsíce jsem ji zkusila uložit do postýlky "v bdělém stavu", ale unavenou (podotýkám, že mám velice živé dítě), otočila jsem ji na bok, dala dudlík, pohladila, dala pusinku a ona si sama usínala. Přišlo to samo. Dnes, kdy je o měsíc starší, už si u usínání brouká a odkopává si peřinku, ale nakonec usne. Občas se stane, že začne kňourat, což necháváme bez povšimnutí. Až se hodně rozplače, tak ji zkusíme vzít do náruče. Obvykle ji po krmení ještě tlačí bříško, nebo chce dokrmit. Pak už definitivně usne.

Nejsem zastáncem toho, aby se dítě nechalo plakat do usnutí. Zkusila jsem to asi dvakrát a nestálo mi to za to. Jednak jsem byla psychicky na dně, jednak měla dcera neklidný spánek, ze kterého se s pofňukováním probouzela. Miminko je závislé na rodičích a myslím, že když pláče, tak má vždycky důvod.
 Petra, Kryštof 5,5 měsíce 
  • 

Re: usinani 

(4.8.2001 16:11:58)
Nenech se znervóznit moudrými knihami ani babičkami. Moje máma mi řekla, když bylo Kryštofovi asi 3,5 měsíce, že by MĚL usínat sám v postýlce. Přitom ho od začátku, kdy byla na návštěvě jen a jen nosila, takže jsem se domnívala, že to tak má být. Uspávala jsem Kryštofa u prsu asi do 2 a půl měsíce, potom jsem s ním skákala na gymnastickém míči. Když mi to začalo lézt na nervy (asi před měsícem), protože už byl těžký a bolela mě záda, zkusila jsem postýlku. Držela jsem mu jednu ruku na hrudi a druhou na čele, případně jsem ho držela za ručičku a naučil se to během týdne. Trochu se zmítal, poplakávat, brečet bych ho nenechala. Myslím, že také pomohlo zavedení pravidelné doby ukládání ke spánku. Ale nějaký "řád" si myslím je dobré zavádět až tak od 3 měsíců, to mi nějak říkal "instinkt" nebo co. Sedmitýdenní miminko je opravdu maličké a má mít všechen komfort. Já byla taky nesvá, když mi dvě známé psycholožky říkaly, že by ani náhodou neměl spát se mnou v posteli. Neposlechla jsem a dnes jsem moc ráda. Byl to úžasný pocit blízkosti. Taky mi někdo říkal, jestli se nebojím, že ho zalehnu. To mě vůbec nenapadlo ařitom jsem ho svým tělem skoro "přkrývala".
 Hana.Martinek, uz 12 tydnu 
  • 

Re: Re: usinani 

(25.8.2001 18:24:18)
dekuji vsem za rady, Martina porad uspavavam v baby vaku / vsechny ostatni metody selhavaji a uz nemam silu zkouset cokoli jineho - tesi me, ze pisete, ze to pride samo...
 Maťa :9 mesacna Dominika 
  • 

Re: Re: Re: usinani 

(25.8.2001 20:15:33)
Nebojte sa pride to samo. Ja som Dominiku uspávala 5 mesiacov na rukach. V 6 mesiaci sa to podarilo v kocari. V 9 mesiacoch ju dam do postielky, dám jej cajik a cakam kym zaspi. Niekedy to je hned, niekedy 10 minut. Ja som sa tiez bala, ze to snad neskonci. Dockala som sa a verim, ze sa dockate aj vy.
 Alena, dcera 11 mesiacov 
  • 

Re: Re: Re: usinani 

(27.8.2001 6:53:01)
Mila Hanko
my sme so zaspavanim nasej dcery nemali problem do 10 mesiacov, lahla do postielky a spala, lenze potom dostala hnacky a teploty, drzalo ju to mesiac. Vtedy spavala pri nas aby som jej merala teplotu a davala zabaly. Tak si na to zvykla, ze ju to teraz nemozeme odnaucit, proste musime si lahnut k nej aj cez den a iba tak zaspi. Potom ju len prehodime do jej postielky a spi. BOhuzial, asi z toho musi tiez vyrast. Robi nam to starosti, ale co nespravim pre nu, aby sa v noci nebala a nezaspavala s placom.
 Honza, syn Honzík 8m 
  • 

Re: Re: usinani 

(7.9.2001 19:46:17)
Milé dámy, v několika věcech s vámi musím nesouhlasit. Našeho syna jsme dávali do postýlky od narození a přestože někdy také brečel, stačilo k němu přijít po cca 10-15 minutách promluvit na něj a pohladit ho, maximálně do 30 minut usnul. Dítě je velmi návykové a velmi rychle si zvykne na věc, která je mu příjemná, ale naštěstí si velmi rychle odvykne. Proto jestli můžu radit, doporučuji položit do postýlky (samozřejmě po stejném večerním rituálu - koupání, krmení, spánek), dát pusu, rozloučit se a odejít. Pokud brečí odměřit na hodinách 10 minut pak přijít, pohladit, promluvit a odejít opakovat do usnutí. Garantuji vám, že nejdéle do 5 dnů si na toto usínání zvykne.
Ověřeno z vlastní zkušenosti při nočním vstávání po 2 hodinách. Tento systém opradu funguje a chce to jen pevné nervy a vydržet ten krátký brekot
Honza
 Eva, Tony (5 měsíců) 
  • 

Re: Re: Re: usinani 

(7.9.2001 20:48:45)
Milý Honzo,

pro změnu zase nesouhlasím já s Tebou. Nejde stanovit pravidlo, které bude platit pro všechny děti bez výjimky.
Taky jsem chtěla být tvrdá a synovi ukázat, ze ten, kdo určuje pravidla, jsem já. Jenomže on to jednoduše nerespektuje. Při našich pokusech "nechat ho uřvat" jsme si užili peklo. On to totiž vydrží i přes hodinu a pláče tak usedavě, že by to každému normálnímu rodičovi vyrvalo srdce z těla. Zkusili jsme to 3x - pokaždé se stejným výsledkem. Pak jsem si řekla, že na to kašlu a takhle malému dítěti hold budu dělat pomyšlení. Rozkazů a příkazů si v životě ještě užije dost. A tak kojím v noci po 2-3 hodinách, nechávám tomu volný průběh a doufám, že se zavedením příkrmů se stav zlepší. A když ne ... svět se nezboří. Plakat ho prostě nenechám !

Hodně síly všem maminám nespavců !!!

Eva
 Sylvie 
  • 

Re: Re: Re: usinani 

(7.9.2001 22:45:49)
Ahoj Honzo,
taky s tebou musím nesouhlasit. Verunka se uměla ozvat už coby novorozeně, v šestinedělí jsem byla tak urvaná, že jsem často usnula s dítětem u prsu. Pohoda, pokud malé náhodou nevypadlo prso z pusy. Pak dokázala řvát třeba hodinu, hodinu a půl než jsem se vzpamatovala a dokázala se jí zase věnovat. Podotýkám, že celou dobu ležela v jedné posteli vedle mne, jen to prso holt neměla v puse... Pak byl problém ji uklidnit, dítě, kterému na uklidnění stačilo pět minut v náručí, teď dokázalo vzlykat další půlhodinu... A tak se chovala už v porodnici. Na pokoji jsem ležela s maminou, jejíž dítě se najedlo, usnulo a spalo čtyři hodiny, dokud nechtělo znova jíst. No a moje zlato začalo řvát pokaždé, když jsem ji dala od prsu. A pravda je, že dodneška (devět měsíců) jí po troškách a častěji, takže dokud byla závislá na mlíčku, tak jí asi vyhovovalo častěji pít. Dokonce jsem se dozvěděla, že je to pozůstatek nějakého novorozeneckého reflexu, či co. Ahoj Sylvie
 Lída, syn přes 2r, 5. tt. 
  • 

Re: Re: Re: Re: usinani a kojení 

(9.9.2001 16:44:25)
Ahoj Sylvie,

měla jsem kdysi podobný problém a řešila jsem to tím, že jsem kojila s dudlíkem po ruce. Když malý tvrdě usnul a pusinku pootevřel, strčila jsem mu dudlík a oblékla se. Později stačilo jen ťuknout dudlíkem do tváře, on se pustil a chňapl po dudlíku. Ale chápu, že každé dítě je jiné, takže u vás může zabrat něco jiného. My se budíme kvůli kojení dvakrát za noc doteď a sama bych uvítala rady maminek, jak zrušit noční kojení, ale u denního zůstat. Vodu odmítá, v lepším případě se napije a pak chce ode mě.

Lída
 Kateřina (Markétka 4 roky) 
  • 

Jak zrušit noční kojení... 

(10.9.2001 8:48:38)
Ahoj Lído, už jsem tu několikrát psala na tohle téma, ale protože ty příspěvky rychle naskakují, ještě jednou napíšu svou zkušenost s rušením nočního kojení. Jako všechno, chce to hodně trpělivosti. Kojila jsem do dvou let a dvou měsíců a noční kojení jsem začala pomalu odbourávat asi v roce a půl. Trvalo to asi dva měsíce a pláče kvůli tomu bylo opravdu malinko. Naše princezna je rozumná a když si vyloženě nepostaví(la) hlavu, nechá si všechno vysvětlit. Takže když se mi v těch cca 18 měsících probudila na první noční kojení, říkala jsem, že "mlíčko už je vypité" a bude zase až ráno. Byla jsem na to psychicky připravená, takže s pomocí utěšování, něžných slovíček a dudlíku jsme to celkem zvládli. Když už se naučila prospat první noční kojení, totéž jsem začala praktikovat i u druhého a opravdu se nám to povedlo. Důležité je neustoupit a pakliže kojit odmítnu (mlíčko přece teď není), vydržet. Musím říct, že jsem čekala horší průběh. Myslím, že Jurášek už je dost rozumný na to, aby to (aspoň časem) akceptoval. Jestli jsem to dobře pochopila, jsi v 5. týdnu - gratuluju, ale nevím, jestli Ti gynekolog nedoporučí co nejrychleji odstavit. Moje kamarádka kvůli druhému těhotenství musela odstavit 18měsíční holčičku, protože dostávala křeče do lýtek. Ty vitamíny a jiné živiny prostě nedohnala. Tak Ti moc držím palce, ať to zvládnete a za nějakou dobu dostane Jura třeba to odstříkané...
 Milada, dcera 10m, syn 5,5 roku 
  • 

Re: Jak zrušit noční kojení... 

(10.9.2001 9:44:36)
Lído,

je fakt, že Ti asi gynekolog doporučí přestat kojit úplně:-(

Moje známá dokonce dostala injekci, aby se jí mléko přestalo tvořit a pak teprve znovu otěhotněla. Podotýkám že kojila také přes dva roky a od jednoho roku dítěte chodila do práce, o dítě přes den pečoval tatínek. Podle mne pěkný výkon!
Já bych však kojení násilně nerušila. Tady na Rodině je hodně příspěvků o tandemovém kojení. Více informací je i na stránkách www.rodina.cz/LLL - rubrika: Ty ještě pořád kojíš? Ale myslím, že ty stránky znáš, že?

Ahoj Milada

 Sylvie 
  • 

Usínání, kojení a dudlík 

(16.9.2001 22:39:26)
Ahoj Lído,
taky jsem dudlík zkoušela, ale nezabral. Jakmile Verča necítila prso, ale gumu, hned se probudila. A to i když jsem předtím dudlík ocákala mlíčkem... Ale ona vůbec dudlík nechtěla, když jsem se jí ho pokoušela dávat, řvala, jak kdybych jí vraždila :-). No ale to už je dávno za námi, teď už je přeci jenom trochu starší a noci jsou klidnější. Sice se ještě o půlnoci a k ránu budí na kojení, ale už aspoň u prsa nechce spát...
Měj se a užívej si těhotenství (pokud to jde, když už máš jedno dítě?)
Sylvie
 Hanka, dcera 7,5m 
  • 

Spaní a ? 

(8.9.2001 21:40:11)
Nesouhlasím s Honzou. Moje dítě si prostě vzpomene a ječí a to hodně nahlas. Najedené , hladové, ospalé, vkočárku v mojí posteli. Dělá to už od porodu, prostě přestane ji její současná situace bavit a spustí. Když ji zdvihnu, tak okamžitě přestane a je vysmátá. Jak vidí, že ji chci položit začne znovu. Vydrží to dlouho , někdy si připadám jako naprosto neschopná matka. Hlavně ,když mi někdo říká že ON by svoje dítě brečet nenechal. Jenže to bych se nedošla ani vyčurat a taky bydlíme sami v poměrně velkém domě se zahradou.
Naštěstí se naučila lézt a hopsat v hopsadle(hopsadlo lze vyrobit dle knihy Výchova kojence za pár korun v obchodě stojí cca 1200kč( tak je to to o trochu lepší, přes den spí cca půl hodiny a před tím většinou vyvádí, protože nemůže zabrat. Večer je tak utahaná, že po ukolébavce usne v noci se budí 3x nakojení, když ji hned nedám, tak ječí. K ránu si ji taky beru do postele i když se to prý nemá, ale za tu chvíli klidu to stojí.Někdy je to o nervy , ale jsem optimistka , chci si pořídit další děti s tím že to snad už horší být nemůžea když tak to zas nějak vydržím.
 Mirka, Míša 19m. 
  • 

Re: Re: Re: usinani 

(9.9.2001 11:23:15)
Milý Honzo,
závidím Vám Vaše hodné dítě. Moje dcera je podstatně starší a rituály na na začaly zabírat až po prvním roce života. Jsou tady maminky, které píši, že jejich miminko vydrží řvát i hodinu. HODINU?!!! Michalka to vydržela hned po příchodu z porodnice 3-5. hodin každý večer. Tomuto bezdůvodnému řvaní se říka tříměsíční kolika a má to skončit nejpozději na konci třetího měsíce. Ha, ha. Michalka svůj rozkošný zvyk opustila až po půl roce, i když se doba řvaní zkracovala. Do postýlky a odejít? Ano, asi okolo 8. měsíce jsem to zkusila. Míša dvě hodiny řvala a 30. minut spala, dvě hodiny řvala, 30. minut spala a to celou noc. Bydlíme v paneláku, víc jak dvě noci jsme to nevydrželi ani my, ani sousedi. Postýlku jsme nechali postýlkou, spíme spolu v ložnici, táta v obýváku a zatím to vyhovuje. Kdybychom měli třetí pokoj, zvolila bych metodu, že bych spala s ní v jejím pokoji a postupně ji opouštěla, ale takhle jsem rada, že večer usne vedle mě, tak do 30.minut a já se pak opatrně vytratím. Pokud si dovolím být vzhůru ještě po půlnoci, tak si pro mě příjde a pak chrupkáme spokojeně až do rána.
 Martina, dcera 5 týdnů 
  • 

Re: usinani - celodenní řev !!!! 

(22.9.2001 21:10:52)
Tak jsem pročítala odpovědi na téma usínání... Moc krásné. Moje dcera se probouzí v pět ráno na krmení a pak k přebalení. Je vyspalá, doráží na hračky a pobrekává, protože jí "neodpovídají". Po deseti minutách začne řvát a vztekat se. To ji vydrží do deseti hodin večer. Mezitím ji pravidelně po 1,5 až 2 hodinách kojím. U prsu musí být nejméně půl hodiny. Během kojení si zchrupne, ale zároveň stále pije. Dalších deset minut mi prospí když ji držím v náručí, aby si odříhla. Po té se probere a začne znovu řvát. Nemohu se nasnídat, umýt, dojít si na záchod, obléci se, aniž bych ji nenechala řvát (ne brečet, kňourat, volat o pomoc, ale ŘVÁT, vztekat se). Vezmu ji ven. Nejméně hodinu v kočáru jen tak leží a kouká. Pak celkem usne. Pokud však s kočárem zastavím, začne ječet nanovo. Když přijdeme domů, nedospává se doma, ale začne znovu řvát. Není rozdíl mezi tím, když ji "nechám řvát" v postýlce a mezi tím, když ji chovám v náručí. I tam řve. Je zdravá, doktorka na ní neshledala nic, co by ji mohlo trápit. Přibývá dobře, mlíka mám dost... Popsaný scénář trvá tak do deseti večer, kdy ji procedura koupání a sání 45 minut po celodenním řevu naprosto vyčerpá. Po půlnoci se budí nanovo ke krmení, po té ve tři. Mám už z častého a dlouhého kojení popraskané a zarudlé bradavky. Nemám se kdy dospat a kdy uklidit či uvařit si (najíst se, atd.). Jsem celý den doma sama. Takže jak to vidíte vy, maminky, zastánkyně toho, že dítě se nemá nechat řvát, že je třeba ho chovat, konejšit, nechat spát u prsu, "že to miminko asi potřebuje" nebo vy, maminky a tatínkové, zastánci toho, že se má dítě nechat uřvat a pak ho to přejde. Naše ditě to nepřejde. Řve od 5 ráno do 10 do večera!!! Utěšuje mě výrok jedné paní doktorky, že prý inteligentní děti, nepotřebují spát dlouho (???). Děkuji pěkně...
 Marcela, 3 děti 
  • 

Re: Re: usinani - celodenní řev !!!! 

(22.9.2001 22:13:03)
Ahoj Martino,
pokud je pravda to, co popisuješ, a chyba evidentně není na straně malé, pak se obávám, že chyba je na tvé straně. To co popisuješ se velmi často stává dětem neurotických matek. Děti klidných maminek jsou spokojené. Ale pozor, matka může "s prominutím" klidně vynadat dětem a miminku to nijak nevadí, jde o vnitřní klid matky, to miminka a zvláště kojená velmi dobře vycítí. V okolí jsem znala maminku, jejíž miminko také neustále řvalo jako tur. Bylo jí 20, dítě bylo chtěné, narozené rok po sňatku, ze všech stran očekávané, rodina výborně materiálně zabezpečená, vztahy láskyplné - jenom miminko pořád brečelo. A víš kde byl problém? Ona maminka si nebyla jistá, zda by stačila na studium na VŠ, proto se hned po gymnáziu vdala a najednou měla pocit, že se přeci jenom měla do studia pustit, že má navíc než na ženu v domácnosti. Spolu jsme to rozebrali, přihlásila se na roční studium angličtiny - placeně - takže to šlo rychle cca během 10 dní, manžel i babička ji podpořili a najednou byl ze dne na den klid a miminko bylo nejspokojenější na světě.
Možná jsem v tvém případě vedle, ale opravdu není u tebe něco podobného, nějaký pocit nespokojenosti třeba z toho, že je manžel pořád v práci, úvahy o tom, že jsi na dítě ještě mladá nebo něco podobného.
Říká se, že takhle pláčí děti, které nemají pocit bezpečí.

Ahoj

Marcela
 Dana, Lucka 2r. 
  • 

Re: Re: usinani - celodenní řev !!!! 

(22.9.2001 23:54:07)
Tak tohle je mi hodně povědomé. Jako byste psala o mně a mojí dceři před 2 lety :-)
Pro Vaši útěchu, Martino, z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že jednou to řvaní skončí. Některá mimča prý takhle řvou do 6 týdnů, jiná do 3 měsíců i déle (my jsme řvali zhruba do půl roku). Teď je toho na vás moc, jste šestinedělka, uvidíte, že to časem zvládnete.
Až bude Vaše dcera starší (tak 3 měsíce), zkuste jí chovat ve svislé poloze, tak, aby se mohla rozhlížet po místnosti. Na mojí dceru to působilo přímo zázračně, okamžitě byl klid. Ale běda, když šla zpátky do postýlky :)
Ještě k poznámce Marcely (3 děti) o neurotických matkách. Chtěla bych vidět, která matka by z takového řvounka nebyla neurotická :) Matkám hodných dětí se to radí :)))

 Marie 
  • 

Re: Re: Re: usinani - celodenní řev !!!! 

(23.9.2001 0:56:20)
Myslím, že Marcela má pravdu, jde o to proč dítě pláče. Žádné dítě, kterému nic nechybí, ať už po psychické tak i po fyzické stránce, přece nepláče jen tak. Přece nebudete věřit tomu, že děti pláčou, aby si cvičily plíce. Opravdu většinou pláčou ty děti (jde opravdu o děti tak maximálně do 3 měsíců věku), které z matčina chování nezískávají pocit bezpečí.
 Magda 
  • 

Re: Re: usinani - celodenní řev !!!! 

(23.9.2001 7:40:42)
Martino, ahoj:-),
moje první dítě dělalo něco velmi obdobného. A taky jsem si vyslechla všelijaké připomínky o neurotických, nevyrovnaných, říliš mladých atd..matkách.
Taky jsem si s tím nevěděla rady, aly myslím, že prvada je, že chytré děcko může už v pěti týdnech řvát nudou Zkus jí nějak dostat do zorného pole hračky (moje dítko to zabavilo na pět minut, ale vyčurat jsem se mezitím stihla:-)).
Pak bych dneska zkusila pořídit zde tolik propagovaný šátek. Mimi bych nějak napevno přivázala k tělu přímo na kůži (to s tím šátkem jde). Pak budeš mít volné ruce, aby sis mohla udělat jídlo. Bude-li dítko i v přivázané poloze řvát, obrň se. Nesoustřeďuj se pořád jen na ten řev, ale na to, že si děláš snídani atd..
Chování v kočárku bylo u nás taky stejné. Řešila jsem to tak, že jsem nosila walkmanna s muzikou, kterou mám ráda a šlo na něm poslouchat i rádio. Chodili jsme na dlouhé, dlouhé procházky:-).Pěkně rychle:-) a ta fyzička potom:-).
Nemysli tolik na úklid. Ten nepořádek sice rozčiluje, ale to, jestli je uklizeno nebo ne není tak podstatné.
Když malá usne v postýlce, okamžitě běž spát taky, i kdyby měla zítra dostat oblečení od včera.
Taky mi pomáhalo nebýt doma. Vyhledávej šance, kdy se dostaneš s malou z domova k někomu HODNÉMU. Budeš-li někde, kde tě nebudou kritizovat a všelijak znejisťovat, neuleví se ti. A i jinak, je-li někdo, kdo s tebou rozumně promluví, třeba ti dá i najíst a dítko chvíli ponosí, je to úleva.
U nás to trvalo téměř do roka. Pak se to začalo rychle lepšit.
Jo, a když ti bude úplně nejhůř a budeš sama, normálně zavolej na linku důvěry. Nezdá se to, ale dělá to divy.:-)
Zapomněla jsem ty zdevastované bradavky: to nejspíš není od častého kojení, ale od toho, že děláš nějakou chybu při přikládání. Nech někoho, kdo tomu rozumí, ať vám to zkontroluje.
 Miška, 3 děti 
  • 

Re: Re: Re: usinani - celodenní řev !!!! 

(23.9.2001 7:56:30)
Mě se moc osvědčilo to, že jsem si své dcery hodně všímala. Už v porodnici ji nikdo neslyšel plakat, protože, jakmile otevřela oči, už jsem jí dávala najíst nebo jsem ji pochopala.
Doma to sice bylo trošku horší, protože jsou i jiné práce na starosti, než hlídání miminka, ale moc se mi osvědčilo, že spala první dva měsíce se mnou v posteli, hodně jsem ji hladila, masírovala tělíčko, zpívala a mluvila na ni. Řev u nás nastal ve 4. měsících, kdy ji začaly růst zoubky - rovnou dva. Když měla večer usnout, musela jsem ji vozit v kočárku, měla strašné záchvaty řevu, kdy nepomáhalo nic, protože nic nevnímala. Ale to zase přešlo, jak vyrostly zoubky.
Vlastně si vzpomínám, že dcera většinou večer usínala s tím, že jsem ji musela hladit po hlavičce, někdy jsem jí pouštěla i jemnou hudbu nebo zpívala. Sice to bylo náročnější na čas, ale ten úklid opravdu musí na tuto dobu stát stranou a musí se zvládnout třeba dopoledne nebo v poledne, kdy dítě spí.
Tohle všechno se mi ale vyplatilo, protože se dcera moc ráda mazlí, je klidná, hodná, nemá záchvaty vzteku. Hodně ale asi záleží na povaze, na genech, na temperamentu...každé dítě je jiné a na každé dítě platí něco jiného. Jeden metr neexistuje. Hlavní je mít dítě rád a všímat si, jestli něco nepotřebuje, jestli je spokojené. A ty ostatní věci, jako čtení knihy, koukání na televizi, úklid, nakupování, praní, žehlení....atd., musí prostě počkat, až na ně přijde řada a čas.
 Magda 
  • 

Re: Re: Re: usinani - celodenní řev !!!! 

(23.9.2001 8:06:12)
Martino, ještě jsem zapomněla jednu věc. Zkuste dětskou masáž. Vyšlo na tohle téma spoustu knih, ale je to v zásadě jednoduchá věc a může někdy v takových případech pomoct.
Když budeš chtít ozvi se mi na mail, napíšu ti víc.
 Jarka, dvě dcery 
  • 

Re: Re: Re: Re: usinani - celodenní řev !!!! 

(23.9.2001 15:00:26)
Martino, asi ti nezbyde nic jineho, nez obcas nechat holcicku se svym revem samotnou. ne na dlouho a musis ji mit porad v dohledu, kdyby zacala blinkat nebo se davit. Ale neni reseni od rana od 5 hodin do vecera do 22 dite porad nosit, chovat, konejsit. U nas v dome bydli detska doktorka a jeji dcerka mela po narozeni asi tak do 1 roku prevraceny rezim - ve dne spala, v noci rvala. Ani ta doktorka si neporadila, musela proste pockat, az to odezni. Jenom abys me dobre pochopila, nemyslim tim, abys svoji holcicku nechala v jejim revu uplne osamocenou, ale snaz se nebyt jejim otrokem. Jak pise Miska, hodne se s ni mazli, hlad ji, ber si ji do postele, chovej, zpivej atd. Ale kdyz ti bude jasne, ze je najedena, prebalena a rve a rve, klidne ji treba ctvrt hodiny nech a zatim se najez, trosku uklid, dej pradlo do pracky. A neboj, urcite to casem prejde. Ale musi to byt vycerpavajici, jeste jsem se s necim takovym nesetkala - dite, ktere rve 18 hodin - je to vubec mozne? Vydrz.
 Marcela, dcera 16 měs. 
  • 

Re: Re: usinani - celodenní řev !!!! 

(24.9.2001 10:43:14)
Ahoj,
celkem nemám co říct, moje dcera byla v tomhle směru zlatá, ale napadá mě jedna věc - co zkusit šátek na nošení? Víš miminko bude u tebe, ty ho budeš nosit, ale zároveň budeš mít čas něco dělat, budeš mít obě ruce volné. S pláčem toho asi moc nenaděláš, ale můžeš si to usnadnit...
Přeju pevné nervy :)
 Lada, Davídek 4 roky, Simonka 3 měsíce 
  • 

Re: usinani - celodenní řev !!!! 

(24.9.2001 12:47:57)
My máme doma podobného řvouna. Přes den spí maximálně 10 minut, když máme štěstí tak jednou za čas si schrupne i hodinku. Usíná kolem osmé a v noci naštěstí spí, budí se jen na jídlo a to půlnoci, ve tři, v pět a kolem osmé ji vzbudí Davídek když jde do školky :) Jinak přes den ječí a ječí, jen pokud se nosí nebo mi doslova "visí u prsu" (kojíme vlastně celý den) tak je spokojená. V kočárku celou cestu řve, že ji zbytek cesty nesu v náručí. Dle paní doktorky jí nic není, je prý hodně citlivá a máme s ní zacházet jako v bavlnce. To také činíme již skoro 4 měsíce a bez úspěchu. Ještě malá poznámka nakonec - nejsem neurotická matka :).
 Milka, Kristýnka 1,5 roku 
  • 

Byli jsme na tom skoro stejně 

(24.9.2001 14:06:54)
No, připomíná mi to moje problémy s malou. Sice spala dlouho, ale přes den skoro pořád brečela (každý den do 23.00) - vydržela to asi do 9 týdnů. Myslíme se, že na tom mělo velkou vinu bolavé bříško a také "zvýšená nervová dráždivost" způsobená pravděpodobně problémy v těhotenství. Neurolog nám radil chovat, chovat a chovat. Jednu dobu jsem s ní pořád chodila ven, protože to byla jediný způsob, jak ji udržet v klidu. V některých z odpovědí se píše, že ubrečené děti mají neurotické matky. Fakt dobrý. Je možné, že jsem po pár týdnech byla mírně labilní, ale kdo by nebyl, když dítě pořád ječí. Velmi dobře si vybavuji ten pocit zoufalství, když jsem malou chovala, ona brečela dál a moje náruč prostě nazabírala. O chození na záchod, sprše, přípravě jídla nebo úklidu ani nemuvím. Jako miminko jsem jí ale brečet nenechala. To aplikuji až teď, když nás pláčem bohapustě vydírá. Nejsem zastáncem toho, že když miminko v noci brečí, nesmí se k němu za žádnou cenu jít, a přes den je to to samé. Každopádně to přešlo a přišly jiné starosti a radosti. Přeji silné nervy a nenech svoje miminko na holičkách. Brečí určitě proto, že má nějaký problém (i když pro nás nezjititelný) a tvoje přítomnost je pro něj důležitá. ahoj Milka
 Magda 
  • 

Re: Byli jsme na tom skoro stejně 

(24.9.2001 15:42:23)
Nedá mi to, nevrátit se k tématu ještě jednou:-). Jak tu tak pročítám "brečící" příspěvky, vzpomněla jsem si ještě na jednu věc.
Mně v tomhle období taky pomohlo, když jsem se dopracovala k tomu, že den jsem rozdělila na několik etap, většinou ohraničených jídlem:-). Myslím tím vlastním jídlem. Tj. např. snídaně, prádlo, svačna, nákup, oběd, siesta, svačina, procházka, svačina, koupání-uložení, večeře. Chlapeček mi po celodenním řádění téměř bez výjimky usnul v sedm, takže večer bylo volno.
To volno jde strávit "nutným" úklidem, ale taky je možné třeba poprosit taťku a jít si číst, nebo do kanafasu nebo cokoliv.
Samozřejmě, že mimi jakýkoliv pokus o rozvrh bude mohutně podvracet. Ale chce to vytrvat:-). Přivázala bych dneska nakrmené, krknuté, přebalené a pohráté mimi šátkem k sobě a šla si dělat sváču. Brečíš? OK, u mně můžeš i brečet, mně je s tebou pěkně každopádně. Nádechvýdech, sváča, ven..moc to nerozebírat, nemyslet na to, proč proboha pořád brečí...
Zkusila bych zazpívat. Někdy to dělá divy..Trochu potancovat:-)
Moc dobrá je taky dětská masáž, některé děti ji milují, pokud se to dítěti líbí, tak je to velmi příjemné i pro mámu, nějakou dobu to trvá...je to zkrátka program. A když vidíte, jak je dítě spokojené, zvedne to i vaše sebevědomí..a "moudré" povídánky o nezralých a neurotických matkách můžete pouštět jedním uchem tam a druhým ven... Kdyby ta moudrá, klidná a vyrovnaná osoba dostala na týden vaše dítě, skončí v krizovém centru. Taky je, myslím, dobré si ve chvíli, kdy vám někdo něco takového říká, zapřemýšlet o tom, co ho asi vede k tomu, že se mu chce takhle netaktně vás zraňovat a místo přátelského povzbuzení a podpory ukapává jed....
jen se nenechat otrávit:-)
 sally 
  • 

Re: Re: usinani - celodenní řev !!!! 

(24.9.2001 20:21:45)
Martino,
já jsem před léty hlídala několik dní (každý den cca osm hodin) čtyřměsíční holčičku. Na dlouhý, "bezdůvodný" pláč fungovalo nošení a mluvení. Asi proto, že z "dospělé" výšky mohla vidět to, co z postýlky nikdy neviděla a taky jí asi "zaujaly" moje "výklady". Připadala jsem si trochu jak blázen, protože její maminka byla angličanka, tatínek portugalec a já jí česky vykládala, co mě napadlo (o vypínačích, obrázcích, klikách od okna) - ale musela jsem mluvit "zajímavě" - jakmile jsem byla moc monotonní, tak zase řvala.
Já vím, bylo to starší dítě, ale třeba by na tvojí holčičku mluvení a nošení také fungovalo. Kamarádka prvních pár týdnů chodila na záchod s miminkem a se sprchou a jídlem by mohl pomoc manžel - když přijde z práce, mohl by se třeba aspoň na dvacet minut starat on (nosit, mluvit) a ty bys mohla stihnout sprchu a něco polknout. Na úklid se vykašli - a nebo si pozvi nějakou dobrou kamarádku, která se neurazí, že se jí nevěnuješ jako správná hostitelka - a naopak se postará o sebe i o tebe (udělá si kafe, tobě nějaký čaj), uvaří pro vás pro obě, a zlikviduje ty nejhorší katastrofy (umeje nádobí, vyžehlí horu plínek) a nechá tě pospat těch deset minut, co i miminko spí a neřve. Třeba se ti podaří kamarádkám (babičkám, kolegyním) vysvětlit, že tohle oceníš víc, než padesáté chrastítko, nebo roztomilé dupačky, co se musí prát v ruce.
 biobaby 
  • 

biobaby 

(24.9.2001 20:51:40)
Bioprodukty pro deti.
www.biobaby.cz
 Petra,Sandra skoro 6 měsíců 
  • 

Re: Re: usinani - celodenní řev !!!! 

(24.9.2001 22:14:08)
Tak tohle jsem si zažila taky, sice jen dva týdny,ale mám to v živé paměti. Úplně chápu tvé pocity. Stávalo se mi, že nebrečela jen malá, ale i já. U nás to bylo tím, že jsem mléka sice měla spoustu, ale bradavky ploché a s atopickým ekzémem, takže po pár dnech kojení byly v hrozném stavu. Tím došlo k tomu, že když se malá snažila pít, začalo to hrozně bolet a váznul spouštěcí reflex. Takže se příliš nenapila. Na chvíli se tím zklidnila, ale za chvíli opět řev. Nevím, jak jsi na tom ty, ale popraskané bradavky, kojení po 1,5 h. v 5 týdnech a dlouhé 45min.(nebo jsem to špatně pochopila?)to se mi moc nezdá. Zkus požádat taťku o pomoc o víkendu, odpočiň si, zklidni se, vyšli je na procházku, nech si malou nosit jen na to kojení. Třeba je problém tady.
 Milada, dcera 10m, syn 5,5 roku 
  • 

Re: Re: Re: usinani - celodenní řev !!!! 

(24.9.2001 23:28:02)
Petro,

moc Tě prosím, můžeš napsat jak to u Tebe dopadlo s kojením vzhledem k tomu Atopickému ekzému? Kojíš stále, nebo jsi musela přestat? Mám dceru s tímto problémem a tak vše o nemoci přímo "hltám". Pokud nechceš psát sem, mám pod jménem mail.

Děkuji moc předem
Milada
 Marcela 
  • 

Re: usinani - celodenní řev !!!! 

(25.9.2001 7:29:39)
Na popraskané bradavky je dobrá také mastička z měsíčku zahradního...
 Iva, Klárka 13m 
  • 

aktivity pro roční dítě 

(25.9.2001 10:55:27)
Ahoj, nevíte náhodou o nějakém cvičení (nebo něčem podobném, prostě abysme taky někdy šli někam jinam než na písek, úřady nebo k babičce)pro děti už od roku v Brně? (víme o plavání, ale chtěli bysme taky něco suchozemského).
Iva
 Miška, 3 děti 
  • 

Re: aktivity pro roční dítě 

(25.9.2001 12:17:46)
Ivo, nejsem z Brna, ale proč nezkusíš nějaké Mateřské centrum? Jejich seznam najdeš na Rodině.
 Iva s Klárkou 
  • 

Re: Re: aktivity pro roční dítě 

(25.9.2001 20:59:24)
Ahoj Miško,
protože všude je vždycky napsáno "od dvou let výše". Tak nejspíš budem zas plavat a jinak si vystačíme se skotačením samy, třeba se něco časem vyvrbí.

Mám ještě jeden dotaz - pořád "žere" písek. Bráním tomu, co můžu, ale občas neubráním. Myslíte, že je to nějak nebezpečné? Ne že bych Klárku nechala se pískem ládovat, ale vždycky jednou za čas ji to popadne a lízne si. Pak už ji nenechám, ale čas od času se snaží tak urputně, že musíme prchnout ze hřiště.
 Hanka, 3 potomci 
  • 

Re: Re: Re: aktivity pro roční dítě 

(27.9.2001 20:13:31)
Ahoj Ivo, jestli jsi už v Brně něco našla pro roční děti, tak mi dej vědět. Mám sestru s patnáctiměsíční holčičkou a taky není, kam budou přes zimu chodit. Děkuji za odpověď.
 Hana, Martin 4 mesice 
  • 

Re: Re: Re: Re: aktivity pro roční dítě 

(4.10.2001 20:48:27)
Sama tam jeste nemuzu chodit, ale pro deti od jednoho roku funguje Vetrnicek, Nerudova 7.
 Alena, Adam, 21m 
  • 

Re: aktivity pro roční dítě 

(25.9.2001 19:34:09)
Co takhle zkusit mateřská centra? Cvičení pro takhle malé lidi moc není, ale myslím, že se cvičí s dětma od-roku ve Větrníku, to je za Zahradníkovou.
alena
 Petra,Sandra skoro 6 měsíců 
  • 

Re: Re: Re: Re: usinani - celodenní řev !!!! 

(27.9.2001 21:40:05)
Ahoj Milado,
kojit jsem musela přestat, ale právě kvůli tomu ekzému jsem nechtěla dceru připravit o mateřské mléko, a tak odstříkávám. Do 4 měsíců dostávala jen mé mléko, pak na noc Nutrilon Pepti, protože se začala v noci budit a i přes den vyžadovala více krmení. Častým odstříkáváním jsem sice zvýšila tvorbu, ale asi byla nižší kvalita mléka, dost jsem v té době zhubla, protože jsem měla zrovna letní praxi (studuji VŠ)a bylo toho nějak moc. Teď už má Nutrilon i v poledne, jinak moje mléko. Ale kdybych byla na mateřské a mohla se věnovat jen dceři a sobě, myslím, že by to těch 6 měsíců plného "kojení" bylo. Takže nevěš hlavu, i tak se to dá řešit. Jinak já jsem už příliš problémy neměla, ekzém se mi objevil vždy jen jako reakce např. na chirurgické rukavice atp. Na bradavkách a dvorcích se mi udělal ještě před porodem, nejspíš z toho, jak jsem byla věčně ve sprše v chlorované vodě - porod byl dlouhý a já jsem měla děsné křížové bolesti. Kůže se mi úplně sloupala a pak už to bylo jen horší a horší a trvalo dost dlouho než zmizel úplně. Naopak kamarádka, která se s ekzémem potýká pořád kojila úplně v klidu, dokonce se jí celkově zlepšil.
 Milada, dcera 10m, syn 5,5 roku 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: usinani - celodenní řev !!!! 

(27.9.2001 22:37:42)
Ahoj Petro,

děkuji za Tvou odpověď.

Milada
 Darja, dcera 11 měsíců 
  • 

Re: Re: usinani - celodenní řev !!!! 

(24.9.2001 23:14:42)
Milá Martino, dokážu si představit, jak bezradná se asi cítíš. I když mé dceři je bezmála rok, pocity ze šestinedělí mám velmi čerstvé. A to moje dítě vždy bylo a je těžký spavec. I když u mě tomu bylo první týdny tak, že spala, protože byla slabá. Já měla málo mléka, ona málo přibývala a i na jídlo jsem jí musela budit. Ale teď k tobě. I když se to všeobecně neradí kvůli kojení, bere ti dudlík? A když ne anatomicky tvarovaný, zkus klidně kulatý, třešničku. Ona se dětem líp drží. Ostatní vyplivávají. Nebo ho taky vyplivne a řve dál? Moje sousedka má sedmitýdenní miminko a to také dokáže nespat v kuse třeba pět i šest hodiny a pak si nachvilku zdřímne a je znova vzhůru. Dávala mu původně anatomický dudlík, ale ten mu pořád padal. Teď má třešničku a drží se mu dobře. Dneska jsem u ní byla. Když dítě začalo plakat a to bylo nakrmené, přebalené a v teple, chvilku ho chovala a pak jsme ho oblékly, zabalily pevně do zavinovačky a daly ven do kočárku. Budil se každých deset minut s řevem, ale stačilo chvilku pohoupat a spal dál. Pak jsme ho nechaly dvakrát chvíli řvát bez reakce a on se uřval do spánku, kterej byl díky vyčerpání už mnohem delší. Já sama své dítě nechovala tak často, jako jiné maminky, i když jsem ji nijak nešidila. Jenom jsem chtěla, aby se naučila usínat v košíku nebo postýlce. To se mi také podařilo. V tobě teď dochází k vyrovnávání hormonálních hladin, takže určitou nervozitu můžeš zažívat i když si jí nepřipouštíš, ale pokud je dítě zdravé, i ty se brzy uklidníš a ono přestane takhle plakat. Samozřejmě prdíky děti v této době trápí hodně. Na to je dobrý kromě Sab simplexu teplý obklad na bříško, nejlépe nahřátá plenka, masáž bříška, cvičení s nožičkama a ty můžeš pít fenyklový čaj. Své bradavky ošetřuj buď kapkou mateřského mléka nebo bepanthenem mastí. Vím, že jsi ráda, když je dítě přisáté a nebrečí, ale i moje doktorka mi vždy říkala, že bych neměla nechávat dítě přisáté déle jak dvacet minut. To už má v sobě dost mléka a později nasává spíše vzduch a to taky v bříšku může tlačit. I když bude řvát, zkus dát dudlíka a pevně dítě zabalit. Ty masáže jsou taky dobrý nápad. Vyzkoušela jsi zpívání? I když je to těžké, zkus někdy nechat jak už tady bylo řečeno v dohledu dítě "řvát a vztekat" a stihnout alespoň něco málo z domácnosti. Teď jsi opravdu ještě v šestinedělním zmatku, takže uvidíš, že se v dohledné době vše srovná. A buď klidná. Neurotická určitě nejsi, jen se vyrovnáváš s novou životní situací. I já v tomhle jela dost dlouho a za neurotika mě považovalo dost lidí. Ale já sama věděla nejlíp, o co jde. Takže pevné nervy.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde

Všechna témata


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.