| Pavla 26, Ondra skoro 7 měsíců | •
 |
(21.6.2001 22:01:10)
Ahoj holky,
Je hrozný, když stát kašle na ženy na MD a dává jim jenom almužnu. Přeci vychovávají budoucí generaci. Ale stát raději dává peníze všem ostatním - nezaměstnaným, důchodcům... Ale ještě horší je to, že když žena nemůže mít dítě, tak jí pojišťovny zaplatí jenom 3x oplodnění a ostatní si musí hradit sama. Přitom stát hradí léčb u všem narkomanům,alkoholikům a to i několikrát za sebou. Jaká to je spravedlnost? Oni se poškozují schválně, ale žena je většinou neplodná od přírody. Jak můžou lékaři říkat, dítě je luxus, tak si to zaplaťte. COpak dobrá budoucnost dítěte je přímo úměrná bohatství rodičů?
|
| sally | •
|
(22.6.2001 0:24:05)
Ahoj holky, dámy, slečny a paní,
koukám, že jsem tu rozproudila pěknou debatu, děkuju moc za názory.
Jestli tomu dobře rozumím, výsledek je, že dítě by měla žena mít když se na něj cítí, má aspoň trochu zázemí, a má partnera, v kterém má oporu, kterému věří (a není podstatné, jestli se znají měsíc, nebo deset let a jestli jsou nebo nejsou manželé) A taky je jedno jestli je jí dvacet, nebo pětatřicet. Souhlas?
Magdo - rozhodně si nepředstavuju, že mateřství je idyla. A myslím, že mám o tom právě ještě méně ideálů, než když mi bylo dvacet (přeci jen jsem viděla pár miminek a pár kámošek, které usínaly uprostřed věty únavou) - nebo myslíš, že dvacetiletá holka je připravená lépe???
Omlouvám se, jestli jsem příliš zgenaralizovala to, že ty, které se brzy vdávaly a měly brzy děti jsou nešťastné - jsem moc ráda, že vyjímky existují a že jich je možná víc, než jsem si myslela.
Zuzko - nemám bavoráka a založení rodiny není podmíněno (alespoň v mém případě) lepším autem, než mají sousedi, ale tím, abychom se mohli odstěhovat z podnájmu - a to mi opravdu nepřijde jako nějaký nadměrečný luxus.
Jano - rozumím tomu tak, že když někdo své dítě pečlivě plánuje a snaží se sám sebe i dítě zajistit natolik, aby byl co nejméně na obtíž, tak ho potrestáme tím, že ho o těžce ušetřené peníze, připravíme? Bohatým vezmeme a chudým budeme dávat? Přerozdílení majetku jsme zažili, proboha, čtyřicet let. Já si opravdu myslím, že každý by měl být co nejvíce zodpovědný za svůj osud a ne se pořád věšet někomu na krk - vždyť ty mladé nebohé studentky měly možnost své těhotenství odložit na pozdější dobu a také si našetřit, mezitím, co ženy si nemůžou vybrat, kdy se jim podaří otěhotnět... Mimochodem - kolik starších rodiček znáš, co měly problémy s dětmi? Já znám nejméně čtyři, co měly děti po pětatřiceti (z toho dvě dokonce po čtyřicítce) a ani jedna problém neměla. Není ta statistka problémových těhotenství daná spíš tím, že část z těchto rodiček jsou naše romské spoluobčanky, u kterých se jedná o desáté, patnácté těhotenství, které pijí alkohol, kouří, žíjí ve špatných hygienických podmínkách atd???
Ale bohužel smutnou skutečností stále zůstává (a to je myslím to, na co se Jana především snažila poukázat), že nejhůř jsou na tom rodiny s malými dětmi - moje babička důchodkyně to jednou začala z legrace počítat a zhrozila se, když zjistila, že moje sestřenice (na mateřské s dvěma dětma) s manželem mají na hlavu mnohem menší příjem, než ona s důchodem. Jenomže to už je na úplně jinou debatu.
|
| Julie, 14. tydnu | •
|
(22.6.2001 1:26:57)
Sally,
S tvym nazorem jsem se uz ztotoznila. Co mne ale jeste napada je ze: "na miminko nejses uplne ready nikdy". Je to samozrejme diskutabilni, ale vzdycky si muzes rici, jeste chci dosahnou tohle a jeste bych si chtela poridit... Tak to alespon citim ja, jelikoz jsem dosti ctizadostiva. Samozrejme te 100% chapu, ze chces mit pro mimi pripravene ty nejlepsi moznosti. Jses jeste mlada, ale do 35 let necekej!!! Preci jenom, pak uz ta rizika jsou vetsi... Uzij si krasnou dovolenou!!!
|
|
| Zuzana,32 let,syn 8 let | •
|
(22.6.2001 8:48:07)
Ahoj Sally,
s tim Bavorákem jsem to vůbec nemyslela na tebe.Měla jsem na mysli to procento lidí,kteří se podle těchto kritérií řídí.I já ze svého okolí znám lidi,kteří zatím dítě nemůžou mít,protože ještě nebyli v Tunisu a nemají velký barák a pod.V žádném případě jsem tim nemyslela lidi,který si nejdřív chtějí zajistit třeba vlastní byt,aby nebyli pořád v nejistotě v podnájmu,potřebují postel aby se měli kde vyspat a pod.Prostě mít nejdřív nějakou životní jistotu,aby to miminko nepřišlo do tkzv.ničeho.A to se mi moc líbí a myslím,že lidi který to řeší timto způsobem jsou zodpovědní a svému děťátku chtějí připravit optimální podmínky pro život.Takže jestli jsem tě urazila omlouvám se ti.
Myslím,že na miminko není nikdy pozdě.Jak už jsem psala jinde tady v diskuzi,měla jsem kolegyni,která svoje 4 dítě porodila ve 40 letech a v porodnici rodila se svojí snachou.Proč ne?Když se žena na to cítí,je zdravá a miminko chtějí,tak ani ve 40 není pozdě.A pokud se 18 letá slečna cítí na to být maminkou,tak taky proč ne?Ovšem nějaký ten vlastní malinký bytík a určitá finanční rezerva je potřebná.
A taky tady nemluvím o párech,které by miminko chtěli ale nejde to,nebo ho nemůžou mít.Takže opravdu jsem psala o lidech,který se řídí už podle výše zmíněných pravidlech.Tak ještě jednou promiň a měj se hezky.
|
|
| Magda, 2 děti | •
|
(22.6.2001 8:56:59)
Sally,
ano, skutečně si myslím, že na n ě k t e r é věci, které s mateřstvím souvisejí, m ů ž e být žena lépe disponovaná ve dvaceti (až pětadvaceti), než ve třiceti.
Tím ale nechci říct, že to tak mají všechny, že jedině správné je mít děti brzy a že to já vím, nebo že starší matky považuji za hloupé atd..
Má to podle mě prostě všechno dvě stránky, nic víc.
Mně se nezamlouvá pouze paušalizování o nezodpovědnosti mladých rodičů, rozvodech atd.. Myslím si, že to tak není. Zodpovědnost souvisí s věkem jen částečně a vyšší věk prostě nepovažuju za záruku šťastného manželství a úspěšného rodičovství.
Tu nemáme nikdo, všichni se musíme snažit a řešit problémy, které přicházejí. V každé životní etapě, bohužel.
Dvacetilatá matka na mateřství připravená být nemusí a může. Že se časným porodem ochudí o hodně zábavy je pravda, to jsem zažila sama, když máš dítě na VŠ, skutečně si mnoho volnosti neužiješ a prožiješ namáhavá léta. Bez dovolené, bez kamarádů, protože ti jsou všichni svobodní a rodinný život je nezajímá, event. rozčiluje.
Na druhou stranu, zábavu a dovolenou je možné zažít, i když je ti třicet, časem přijdou jiní přátelé, v době, kdy moje spolužačky se trápí tím, že chtějí rodinu a jejich dlouholetí partneři se na prahu třicítky "necítí připraveni", moje rodina už existuje. Je jaká je. Začínám pracovat, na rozdíl od nich, které budou muset ubrat, já můžu začít přidávat. Než ony povijí a odchovají svá dítka, skluz v kariéře, který mezi námi vznikl se vyrovná, možná je i předhoním, protože za těch pár let, kdy jsem toho měla hodně, jsem se naučila pracovat efektivně. Taky mi moje rodičovské dny umožnily podrobně si rozmyslet, jakým tématům bych se v práci chtěla věnovat atd... To mi teď ušetří hodně tápání.
Ženská, která má děti, prostě vždycky bude muset zpomalit, nebo možná i zastavit svůj profesní růst. V každém věku. Vždycky budeš po mateřské dohánět.
Já ale úplně chápu, že někdo dítě během školy mít nechce, má to opravdu hodně nevýhod. Kdybych je přesně zanla všechny, než jsem otěhotněla, hodně bych váhala. Nebo že prostě ve dvaceti nechce vůbec, chce něco jiného. Proč ne? Jen nevím,proč to, že já se hned po škole ještě necítil, by mělo být projevem zaralosti a zodpovědnosti.
|
| Jarka, dvě dcery | •
|
(22.6.2001 10:22:18)
Ahoj Magdo, souhlasím s tebou, že v otázce kdy je žena připravená na mateřství se paušalizovat skutečně nedá. Já jsem měla první dceru v 21 a bylo to chtěné, naplánované dítě. Prostě mě tenkrát ovládly mateřské pudy, byla jsem už krátce vdaná, měli jsme svůj /i když malý/ byt, manžel byl o 7 let starší, takže už nestudoval, ale pracoval. No tak jsme měli miminko a vím, že jsem byla šťastná. Za tři roky přišla druhá cácorka - taky plánovaně. A teď mi táhne 40 a ty mateřské pudy se ozývají znovu, tak jestli se to povede, budu matkou ve 40. Nemyslím si, že jsem nějak extrémně ulítlá, já si holky prostě nemůžu pomoct, ale strašně se mi stýská po tom voňavoučkém miminku, prvním žvatlání, prvních krůčcích..., ale pravda, až do puberty to nedomýšlím. To bych si to asi zatraceně rychle rozmyslela. :o) Takže si myslím, že miminko ať každá má ve chvíli, kdy cítí, že je to pro ní životní priorita. Co všechno starost o takového drobečka obnáší každá zjistí až potom, na vlastní kůži. Před tím je to jen teoretizování. A jak píše Sally, je dobré být v těch základních věcech zajištěni. Ono takhle je to náročné z jednoho platu a té mateřské almužny, natož když se ještě platí podnájem apod. Sally, neboj, i když budeš chovat až po té 35, vůbec nic se nestane. Naopak, do té doby budete mít svůj byt, zařízení, manžel stálý plat a ty si budeš to mateřství krásně užívat. Je to rozhodně lepší, než v osmém měsíci balit krabice a stěhovat a do porodnice odjíždět z rozmalovaného bytu. To se stalo poprvé mě - těsně před koncem těhotenství se nám naskytla možnost výměny bytu za větší. Tomu jsme nemohli odolat, přece jenom garsonka nebo 3+1 je rozdíl.
|
|
|
| Monika, 28, 12.tyden | •
|
(22.6.2001 10:04:07)
Sally souhlas!!!
Monika
PS: Posledne jsem letela v letadle z jednim kanadanem, ktery mi nadsene ukazoval fotky dvou roztomilych blondatych deti (viditelne zdravych ;-), ktere jeho zena porodila v 43 a 45 letech!!! Pry nemela vubec zadne problemy.
|
|
|
|
V její náručí
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)