| Marcela 26 | •
 |
(7.4.2003 14:13:19)
Ahoj vsem
Je mi 26 let memu priteli 39 (je rakusan). Zijeme spolu 6 let a nejsme manzele. Lecim se s neplodnosti uz 5 let a momentalne jsem po 4 IVF, jestli bylo uspesne se dozvime pristi tyden.
Potrebovala bych poradit jestli mame sanci adoptovat dite a jestli ano, jak dlouho se ceka napr. na 3-lete dite v jiznich cechah.
Diky Marcela
|
| Monca 26 | 
|
(7.4.2003 15:06:31)
Ahoj Marcelo,
z Jihočeska jsem tu asi jen já. Čekačka na zdravé mimi je až 5 let. Na dvouleté je určitě kratší, odhaduji cca 3 roky? Přesně ti to nepovím, obrať se na místní městský úřad, tam ti poradí se vším.Přeji ti pozitivní TT a hodně štěstí na cestě za adopcí.
|
| Kaťas & 2 kluci | 
|
(7.4.2003 17:32:03)
teda lidi, vy mi dáváte zabrat, kdo to má číst!
Stavba proběhla relativně dobře, slejvák a následná chumelenice a vánice nastala asi 15 minut po té, co to chlapi zapíchli.
Všechny moc zdravím a díky za podporu. Příští víkend jedeme na novo, tak se teda děsně těším.
Klárinko, to je blbý, nám Prima nejede.
Haníno, jestli pamatuješ Johanku, ta nacvičovala přijatelný příchod miminka pro psa nácvikem s dětskou panenkou. Byla to celkem prča, ale pesan si zvykl.
Tomáši, díky za Vaše otevřené sdílení, i když smutné. I to je potřeba si uvědomit a připustit, že to nemusí vždy vyjít. Nikdo z nás si to tady nepřeje, ale připravit se na to musíme. Zrovna jsem měla s mamkou řeč /naivně jsem se domnívala, že se na nic neptá, protože to prostě přijala a strávila), houby. Po 4 měsích od sdělení, že hodláme adoptovat, následoval výlev, že bychom přeci měli zkusit vlastní, že ty děti zná z nemocnice, že je to hrůza, co z nich vyroste... Jasně, chápu ji, nečekám, že bude naším rozhodnutím nadšená, ale čekala jsem trochu více empatie. Nejhorší bylo, že prohlásila, že hlavně ne Roma, to by s tátou nepřežili. Na to jsem mlčela, říct, že jsme se rozhodli pro poloromika v daný okamžik nemělo cenu říkat. Asi to chce hodně čas, ale dost mě nahlodala. Tak si říkám, že kdyby nás snad opravu potkalo něco špatného, nejdůležitejší je opora okolí, myslím vlastní rodiny, rodičů. A to nevím, jestli to nebude právě ta podpásovka: "vidíš, já jsem ti to říkala..." Jak na to reagovali Vaši nejbližší, Tomáši? Jestli se můžu zeptat? Díky.
ahoj vám všem Kaťas
|
| Vladik | 
|
(7.4.2003 21:01:26)
Ahoj Katasku,
nic si z mámy nedělej... Já to té svojí ani nemůžu říct, takže až někdy za pár let snad přijde nějaké to dítě a mami to zjistí, asi ji hned povezou... Já určitě žádnou podporu mít nebudu. A vlastně kromě ní nikoho z rodiny ani z té širší už nemám. Takže spoléhám na přátele. Ale počítám s tím, že některé i ztratím, vlastně už se stalo, a to jsem na začátku. Ale aspoň zůstanou jen ti praví.
Je to tvoje rozhodnutí a pokud jsi si jistá, stůj si za ním. Ona to dítě přece vychovávat nebude. Nedej se!
|
|
| Dáša | •
|
(8.4.2003 7:51:15)
K těm rodičům - když se cítím na dně ( a takové situace u nás někdy jsou), vždycky se od své drahé maminky dozvím: "Neměla sis nabrat tolik děcek!" Ona to snad ani tak nemyslí, jen si prostě přála pro své dítě snadný život. Nechápe, že jsem mezi svými dětmi šťastná.
Takže se snažím, aby naše starosti nepronikly k babičkám, což vždycky nejde (děti).
|
| Kaťas & 2 kluci |
|
(8.4.2003 8:14:30)
čau holky, tak si představte, že nám včera došla předrodičovská příprava.
Haníno, vsadím boty, že jsme náhradníci za vás. Jenže to začíná 26. 4. a švára se žení, tak musím taky zavolat socce, že nemůžem. Na podzim se teda asi uvidíme, ne?
Ivule, svatá pravda, jasně, že to byla Pinet. Je to děs, senilním čím dál víc. Chudáci děti, takovou sklerózu vyfasujou za mamku.
Vladuško, já být tebou, tak to mamce řeknu. Taky jsem měla strašný fedry, že to mamka nepřijme vůbec. Hele, musíme jim dát čas, čím dřív to řekneš, tím líp. Je jasný, že si to budou přemílat z prava do leva a nebude to lehký to strávit jen tak snadno. Jasně, že jí nemůžu říct, že bychom přijali i poloromika, to asi necháme fakt až bude malý doma. Prostě to etnikum bude nápadný nebo ne. Až ho uvidí, ledy třeba roztají. Teď je zatížena příliš předsudky o Romecha a má z toho spíš příšernej strach.
|
| Vladik |
|
(8.4.2003 9:09:32)
Víš, Katasku, u mě je to trošku složitější. Už děti mám a navíc jsem sama. Moje mami je schopná za zády říkat dětem, že už je nebudu mít ráda (klidně by jim to řekla, i když ty princezničky mají už jen mě, taťka jim zemřel před rokem a půl), až přijde to třetí, že je to nové dítě bude mlátit apod. ona je mistr na podpásovky. Když s něčím nesouhlasí, i když se jí to absolutně netýká, využije všechny prostředky, aby to zkazila. Zní to hnusně, ale neštítí se ničeho.
Takže můj strach jí to říct je půl problémů - nehledě na to, že by mi to čekání znepříjemnila a dělala by naschvály. Také je dost nemocná, našli ji metastáze rakoviny, a psychicky na tom po smrti táty není kdovíjak, takže proč ji už teď zatěžovat něčím, co ještě není, třeba ani neprojdu testy... Tedy, doufám, že ano. Než dostanu případně dítě, je to otázka několika let, a kdovíjak dlouho ona tady ještě bude...
No, a pak samozřejmě nechci, aby zblbla děti. Myslím si, že když děti po příchodu třetího dítěte sami uvidí, že je mám pořád ráda, že se sice něco změní, tedy mnohé změní, ale máma je tu pro ně pořád, tak pak si může moje mami říkat, co chce, a oni budou vědět, že to tak není.
To víš, že pořád o tom přemýšlím, a už jsem kolikrát měla nutkání jí to říct, ale vždy jsem se zarazila.
|
|
| Směšňule | 
|
(8.4.2003 12:33:34)
Čau Kaťas.
To je náhodička my jedeme 26.4. taky na svatbu.Jedeme do Strání za Uherským Brodem.Tak přeju ať se vám svatba vydaří a ať vám není moc špatně.Pa pa
|
|
|
| Magdina | 
|
(8.4.2003 8:26:07)
U nás to mí rodiče ví - mamka prohlásila, že jsme to měli udělat už dávno, ta´tka přede mnou svůj názor neřekl (ale mamka říkala, že ho to v první chvilku trošku zarazilo), ségra to bere normálně a už mi nachystala dva pytle hader a pytel hraček po svých 3 holkách, dále to ví kamarádi - ti to berou normálně, ale neví to manželovi rodiče - nějak nebyla zatím ta vhodná doba jim to říct a jelikož dítě dřív než za 3-4 roky nedostaneme, tak si říkám, že se ten vhodný okamžik ještě najde. Možná kdyby se sami zeptali na mimino - ale asi je jim to blbý se ptát (určitě nejsou padlí na hlavu aby si mysleli, že po 6 letech manželství dítě stále nechceme). A přesně jak tady někdo napsal - člověk pak pozná kteří lidé okolo stojí za to a kteří ne- což taky není špatný.
|
| Vladik |
|
(8.4.2003 9:10:58)
Magdinko, přesně tak. Lidi se v takových situacích ukážou, jací opravdu jsou. Aspoň poznáš pravé přátele.
|
| Magdina |
|
(8.4.2003 10:50:45)
Vladuško, to je mi líto, že Tvá mamka je taková. Zvlášť když už máš jen ji. Sourozence nemáš?
Často si říkám, že teď a po adopci se ukáže jak silný je náš vztah s manželem.Je důležité překonat ne jen to, že člověk nemůžemít děti a čekání na dopci, ale pak i tu adopci. Znám případy, kdy to prostě nezvládli a po adopci se do dvou let manželé rozvedli. Ale pokud člověk tohle všechno překoná, tak si může být jistý, že má vedle sebe člověka s velký Č na kterého se může spolehnout a opřít se o něj v těžkých chvílích. Není umění mít krásný vztah když je vše OK. A myslím si, že zatím nás toto všechno jen obohatilo a náš vztah se ještě víc upevnil.Aspoň prozatím.
|
| Vladik |
|
(8.4.2003 12:39:33)
Magdinko, už je to tak. Sourozence nemám. Já už jsem si zvykla a nelituju. A taky bych neměnila. Když se podívám na holky, je mi hned veseleji a uvědomím si, na čem opravdu záleží. Snad se časem najde někdo blízký, kdo půjde vedle mě a s kým se budeme navzájem podpírat.
Stále nestíhám udělat fotoalbum....
Teď mě napadá, já vlastně nejsem tak sama, rozhodně se nenudím. Prckové vydrží zlobit (teď máme období: A maminko proč?) a když usnou, nastoupí pes a 2 kočky. Ti mě zaručeně nenechají. :-)))
|
| Magdina |
|
(8.4.2003 12:47:54)
Vladuško já vím člověk by měl brát život jaký je.
Já te´d chodím na nácvik relaxace a uvolnění (je to součást cvičení dle Mojžíšové - kterou teď sice necvičím, protože vždycky do toho něco vleze), ale ta relaxace je fakt dobrá. Mám pocit, že se dostavují výsledky. Že se snažím opravdu brát život takový jaký je a všechno si nezabírat a vším se netrápit. Protože dřív jsem byla dost často v depresi, ale teď se dívám na spoustu věcí nějak pozitivněji. Nebo že by to bylo tím jarem?(když nepočítám teď těch pár zimních dní).
|
| Simča a beruška | 
|
(8.4.2003 12:56:28)
Magdi, já jsem to asi nějak přehlídla, ale ty už máš všechna IVF za sebou nebo jak je to s tebou?
|
| Kaťas & 2 kluci |
|
(8.4.2003 13:21:56)
Vladuško, to je mi teda taky fakt moc líto. Už chápu, proč to mámě nechceš říct, taky bych neřekla. Je moc smutný mít jako blízkého někoho takového. Tak se hodně drž!
Haníno, teda to je síla. Nabádat syna, aby se rozvedl s vlastní ženou jen kvůli tomu, že je neplodná. To je tak trochu středověk, ne? Jak říkala Simča, ještě, že žijeme v této době, lidi jsou mnohem tolerantnější a empatičtí (teda většina).
Magdino, to si nedovedu představit, že by se náš vzah po adopci rozpadl. Mám pocit, že když jsme ustáli toto období, tak už nás pak ledacos nemůže rozhodit. Možná příjdou těžké chvíle (příběh Tomáše), ale to nás přeci nemůže rozdělit. Vždyť máme aspoň sami sebe a to je to nejdůležitější.
Směšňule, mi frčíme do Poličky. Celkem se těším, vypadnu trochu z toho stavebního shonu.
|
| Dáša | •
|
(8.4.2003 13:26:43)
Kaťásku, odkud jsi?
|
| Hanína | 
|
(8.4.2003 14:32:24)
Vladuško, to je mi moc líto s tvou mámou, ale v životě se dějou zvláštní věci. Když máš kolem sebe tolik dětí a zvířat, tak na smutnění vlastně nemáš čas. To je moc dobře.
Magdino, držím palce do dalších pokusů. Teď už tě to možná nebude tak trápit, když budeš mít jistotu, že za nějaké 4 roky miminko určitě dostaneš. Mně to vědomí hrozně pomohlo a vyhrabala jsem se ze všeho sebeobviňování a ubrečených nálad. Hodně štěstíčka, já se teď taky pomalu chystám na další pokus.
Danielko, naháči jsou krásní a heboučký na pohlazení. Když jsem si je hladila poprvé, byla jsem překvapená, jak mají příjemnou kůži. Taky jsem slyšela, že někteří chovatelé umožňují koupit psa na splátky.
Večer odjíždím do Prahy do školy, takže ahoj v pátek.
|
|
|
|
| Magdina |
|
(8.4.2003 13:38:23)
mám před sebou ještě 3 IVF.Už jsem jednou měla jít, ale neoplodnila se nám vajíčka. A taky je to u mě složitější, protože potřebuji darovaná vajíčka a tak je to na dlouhý lokte.Takže ty 4 čekací roky mi ty 3 pokusy tak akorát vyplní a pak už nám třeba nějaké miminko dají.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Vladik |
|
(8.4.2003 9:12:47)
Dášo, ty matky viď..... :-))))
Jen doufám, že naše děti nebudou tohle jednou říkat o nás.... Ale asi budou.
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc 
Advent na KarlštejněBeroun 
Předsilvestrovský výstup na BrdoKroměříž 
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Živý betlém
Štědrý den v Zoo Olomouc
Advent na Karlštejně
Předsilvestrovský výstup na Brdo
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)