| Marcela | •
 |
(2.5.2001 15:21:51)
Vím že když položím otázku jaký je nejlepší věkový rozdíl mezi sourozenci, snese se hromada rozdílných názorů. Ráda bych ale věděla jaké různé věkové rozdíly dětí nesou výhody a jaké nevýhody. Počítaly jste při plánování druhých dětí s devíti měsíci "prodlevy"?
Už od porodu si moc přeji další dítě (a to bych to od sebe v životě nečekala :), ale manžel je teď proti (bere to z té ekonomické stránky a já zase z té citové). Bojím se že když budu moc čekat, najednou budu stará a otěhotnět nepůjde. Zvlášť když bych ráda děti ještě dvě...
|
| Jarka dvě děti | •
|
(2.5.2001 16:29:53)
Ahoj Marcelo, já mám děti s věkovým rozdílem roky. Obě jsou plánované, takže když jsme se rozhodovali, kdy mít druhé dítě, zvažovali jsme především zohlednění mne, jako matky. Chtěli jsme je mít co nejdříve za sebou, vzhledem k tomu, že moje první těhotenství bylo rizikové, rozhodli jsme se, že druhé dítě počneme až tomu prvnímu budou dva roky pryč - z důvodu, že už nebude potřeba tak často je zvedat a až se mimčo narodí, bude už tříleté dítě částečně samostatné a nebude odkázáno na mou péči úplně ve všem. Když se malá narodila, starší strašně žárlila a dlouho jí trvalo, než se s novou situací vyrovnala. I když jsme se snažili, aby k žárlení důvod neměla a hodně jsme se jí věnovali, přesto jí přítomnost miminka vadila a dost zlobila. Nesnesla například, když jsem krmila, přebalovala,koupala. Do té chvíle si třeba hezky hrála, ale jak jsem se začala věnovat mrňousovi, začal schválně křčet, lítat po bytě a dupat, lezla na stůl, bouchala do skleněné výplně u dveří.. Bylo to dost šílené a stálo mne to hodně nervů zachovat klid, abych jí moc nepesovala a nepotvrzovala v ní pocit, že už jí nemám ráda. Teď už jsou holky velké /ta starší už je dospělá/ a určitá rivalita je mezi nimi stále. Na druhou stranu si teď ale i dost rozumějí, povídají si o svých láskách a holčičích problémech. Nevím, jestli takhle žárlí každé dítě, ale kdybych se měla rozhodovat znovu, volila bych ten odstup větší - tak pět,šest, let. Tříleté dítě je pořád ještě hodně malé a nedokáže všechno pochopit. Tak tolik má zkušenost.
|
|
| Líla | •
|
(4.5.2001 23:14:13)
Já jsem "dostala" bratra když mi bylo čtyři a půl a dobře si pamatuji, jak děsně jsem žárlila. Myslím, že to byl věk, když už jsem po sourozenci skoro přestala toužit /všichni vrstevníci sourozence dávno měli a já jsem přirozeně chtěla také/ a naopak si zvykla na to, že rodiče patří jenom mě, měla jsem už vydobytou určitou pozici, kterou jsem nerada opouštěla. Také jsem si s ním chtěla víc hrát, ale ten rozdíl byl tak velký, že jsme se nemohli stát víceméně rovnocennými partnery ve hře.
Proto jsem se rozhodla mezi svými dětmi volit menší věkový rozdíl a myslím, že jsem volila dobře. Když se narodilo druhé dítě byly dceři dva roky a dva měsíce a byla to úplná pohoda. Hodně to sice bylo dané tím, že jsme měli celkově pohodu a i s manželem spoustu času, takže jsme si mohli dovolit např. takový luxus jako nechat dceru přebalovat novorozence na podložce na zemi, klečet u ní a jakoby jí pomáhat a celou dobu jí hladit a chválit. Celá akce většinou trvala 20 minut, ale bylo to báječné a obě děti byly nadšené.
|
| Magda, 2 děti | •
|
(5.5.2001 22:29:00)
Moje děti jsou od sebe taky čtyři a půl roku. Neperou se, nežárlí na sebe a dokonce si i spolu hrají, i když rovnocenní partneři samozřejmě nejsou. Když byly staršímu dna roky, byl ještě maličký a i když už neměl pleny, stále ještě jezdil na kočárku a potřeboval hodně pozornosti. Tenkrát na něj hlavně tchýně neustále naléhala, zda-li by nechtěl sourozence, odpovídal, že chce být s rodiči sám. Změnilo se to až někdy těsně před čtvrtým rokem. Pak se na děťátko těšil a jeho příchod zvládl nad očekávání dobře. Už od příchodu z porodnice mi dokázal účinně pomáhat a dělá to dodnes s velkým zápalem, pokud ho nenutíme, samozřejmě:-).
Myslím, že to má každý jiné a univerzální rada neexistuje.
Sestra a já jsme od sebe dva roky a osm měsíců a nesnášely jsme se až do doby, kdy jsme se vdaly...
|
|
|
| Martina, 25 | •
|
(17.5.2001 18:37:53)
Ahoj Marcelo,
moje sestra se narodila kdyz mi bylo bez mesice pet let. Moc jsem se na miminko tesila a dokud bylo opravdu malicke tak zadny problem nebyl, ale kdyz chodila do skolky a ja ji mela cestou ze skoly vyzvedavat a vodit domu a tam ji pohlidat nez prisla mamka domu tak si pamatuji, ze to bylo obcas hlasity. Ja jsem byla panovacna a ona zase tvrdohlava. Ale jinak jsme se nijak zvlast nehadali ani neprali. Dodnes si ale pamatuji pocity krivky kdyz jsem po ni (pro nasi po nas) mela uklidit. No spis ted bych rekla kdy me je 25 a ji 20 je to zvlastni vztah. Ja k ni citim velmi ochranitelsky cit a myslim, ze nase starosti a problemy i zpusob zabavy jsou primerene s vekem rozdilne. Takze toho spolu az tak moc nesdilime, ale jedna pro druhou bychom dychali. Z teto zkusenosti mam ja predstavu mit deti 2-3 roky po sobe aby si byli blizsi, na druhou stranu je nutno rict, ze nase vztahy byli vzdy skvele a tim padem pro rodice min narocne. Tezko rict co je nejlepsi. Asi je treba zvazit financni stranku i dalsi ohledy a podle toho se rozhodnout.
Hodne stesti pri rozhodovani
Martina
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)