Vítr z hor |
|
(30.7.2019 15:48:47) Těch důvodů rozšířeného čtení bude asi víc, ale u nás holt je dlouhodobě určitá kultivovanost v kombinaci s velmi nízkými cenami knih, taky dřív chyběly tak pestré možnosti seberealizace jako dnes, knihovny rozšířené všude možně včetně pojízdných (hlavně dřív) a nálada ve společnosti, která vedla k oblibě čtení (je normální číst, lidi si povídají o tom, co přečetli atd.). Cizinci v ČR zírají, že naše uklízečky se základním vzděláním čtou často víc než jejich vysokoškoláci. V jistém vzdáleném zahraničí si místní všímali, že cizinci si jdou klidně sednout do parku s knížkou a čtou si. Pokládali to za velmi exotický zvyk
No a k tomu porozumění textu čili čtenářské gramotnosti – tam jsme úplně mimo. Zcela tu chybí tradice výuky, odborníci se teprve (doufám) rodí, lid netuší, co to vlastně je (a bohužel ani spousta pedagogů). Třeba CERMAT to hbitě zapracoval do přijímaček a maturity, ale školy se ještě nechytily. Některé děti to naštěstí mají od pánaboha, jiné z rodiny, další mají osvícené učitele, ale toto vše je ve společnosti rozprostřeno celkem řídce a částečně náhodně. Analýza, na níž jsem sem dala odkaz, už lehce zachycuje nějaké ty příčiny a souvislosti, ale nepracuje s nimi do hloubky a nedává řešení.
No a to, co chybí ve školách ve výuce – práce s textem, jeho smyslem, psaní esejů.
|
|