Ralzinka. |
|
(24.11.2014 16:36:56) Zarazilo mě, jak mají někteří názor, že místo by měl každý nabízet sám od sebe, aniž by si někdo požádal. A teď - co mě vlastně štve... Jsem po dvaceti těžkých operací mozku a srdce, mám dost těžké závratě, srůsty po celém těle a hodně často mi úplně povolí svaly na rukách. Dále jsem i po dalších peracích na krku, břicha atd...a mám hodně špatnou srážlivost krve, několikrát jsem po pádu krvácela do mozku... V MHD se nemám šanci udržet ve stoje, ale je mi 20+ (vypadám asi na 15) a postižení na mně vidět není. Jsem držitelkou průkazu osoby se zdravotním postižením, už jsem natolik vycvičená, že jej mám v MHD vždy v ruce, abych nemusela lidem okolo sebe vysvětlovat, že bych je ráda pustila sednout, ale opravdu nemůžu. Kdo mě požádá o místo, tomu to můžu vysvětlit. Ale je mi neskutečně nepříjemné, když nade mnou stojí několik důchodců/těhotných a jiní, kteří mají rovněž nárok na místo a místo toho, aby slušně požádali budou radši vést pohoršené řeči typu, jaká je ta dnešní mládež nevychovaná a nepustí je sednout. Kdyby slušně požádali, mohla bych jim to s omluvou vysvětlit, ale takhle to dost dobře nejde.... A nebo mám preventivně všem okolo vypravovat podrobnosti o mém zdravotním stavu???
Když není volné místo, také slušně někoho požádám a nemáchám mu pouze průkazkou před očima... Ono opravdu není příjemné, když vás okolí považuje za nevychovance... Když jsem ještě mohla, vždy jsem pouštěla, ale je to se mnou čím dál horší. Zdraví se zhoršuje, bohužel
|
Markéta, kluci 12 a 6 | •
|
(24.11.2014 16:40:27) Myslím, že se s tím budeš muset vyrovnat. Pokud jsi mladá holka, která na první pohled vypadá zdravě, tak se na tebe v zemi, kde je zvykem pouštět sednout staré a nemocné, budou dívat blbě.
|
|
...j.a.s... |
|
(24.11.2014 16:44:17) Ralzilko, vůbec se nemusíš cítit blbě. Prostě seď a nevychovance odpálkuj. Pro mě je nevychovanost, že se těhotná, starší, důchodce postaví na někoho mladšího a začne hořekovat, že je automaticky nepustili sednout. Místo aby zkusili otevřít nejdřív pusu. Myslím, že i mladší ročníky mají právo sedět v mhd, když platí lístek a kór mají-li zdravotní problémy.
|
daba+holčička |
|
(24.11.2014 20:31:21) Tak, myslím, že když chce někdo, aby ho jiný pustil, musí prostě otevřít pusu a požádat. Pokašlávání a šťouchání holí mě leda nasere. Navíc jezdím MHD dvě hodiny denně ve špičce, pokud si sednu, vypínám mozek a zavírám oči.
|
|
|
fisperanda |
|
(24.11.2014 16:56:55) Nos barevný velký sluchátka, pusť si tam dobrou hudbu, pak může frflat kdo chce co chce a protože to neuslyšíš, může ti to být jedno.
|
|
kambala pláááckááá |
|
(24.11.2014 16:59:53) Ralzinko, chápu. Mě neskutečně opruzuje, když se mě pořád někdo vyptává, kdy hodlám mít děti. Nedělá se to, ale mlátit je nemůžeš. Člověk se musí obrnit. Prostě jsi ZTP, takže bohužel, když jim mile řekneš: nezlobte se, jsem ZTP, tak ti snad nikdo nic hnusnýho neřekne, ne?
|
dulca | •
|
(24.11.2014 19:50:37) Optimisto, mam ZTP a tuhle jsem si od pani kolem 50 vyslechla prednasku jak ji taky boli zada a po dost dlouhe dobe konecne zvedla zadnici... verim, ze 20 letou holku to rozhodi, ja jsem trpelive cekala a vramci toho, ze ma stabilita neni nejlepsi jsem tak lehce na ni zacala padat, pak najednou slo se habat rychle ... jedna prihoda z x...
|
dulca | •
|
(24.11.2014 19:53:45) jo chodim o francouzskych holich,.....
|
|
|
|
HelenaPa |
|
(24.11.2014 17:06:22) Rozumím a souhlasím. Kdysi jsem měla nohu v sáře od kotníku po vršek stehna. Ale v kalhotách sádra vidět nebyla. Jednou mě pán slušně požádal, jestli bych ho nemohla pusti, že má zlomenou ruku a nemůže se držet. Tak jsem se omluvila, pohklepala přes kalhoty na sádru, usmáli jsme se oba a bylo. Na druhou stranu cestou ze sundání sádry, tj. stav, kdy se mi nejhůř stálo, noha byla úplně "gumová". Přišla ženská, za ní v závěsu manžel a začala slovy: "Snad pustíte manžela sednout, má po operaci." Ten chudák na mě vrhl významný pohled "Tohle jsem si bohužel vzal. Omlouvám se." Tak jsem vyskočila a jednu zastávku visela na tyči. Pak vystoupili. Bába mě tak vyvedla z míry, že jsem jí nedokázala říct, že potřebuju sedět taky. Pak jsem po další operaci vyfasovala podpažní berle. Takže vidět to na mě bylo. A jela jsem do školy. Nastoupila jsem do skoro plné, ale podařilo se mi stát u svislé tyče. Pode mnou seděl podnikatel (tehdy stejnokroj vínové sako, kufřík, černé kalhoty, bílé ponožky, mokasíny) a študoval nějaký ekonomický plátek. Když si všiml, že se na tyč vedle něj něco pověsilo, tak si me pečlivě prohlídl odspodu nahoru a zpátky (i s berlema) a pokračoval ve čtení. Další zastávku mi důchodkyně z druhé strany hlásila "Já už budu vystupovat, pojďte sem, než vám sem někdo sedne!" Moje blbost, líná huba a tak. Ale říkala jsem si, že když to vidí a nepustí, tak ani nemá smysl žádat.
|
Monty |
|
(24.11.2014 17:09:35) "Ale říkala jsem si, že když to vidí a nepustí, tak ani nemá smysl žádat."
Tak to mám stejně. Mne taky v těhotenství nikdo nepouštěl sednout. Nežádala jsem jednak proto, že těhotenství nepokládám za nemoc, a pokud vyloženě není rizikové, tak se nemá smysl lasit o místo, který až tak nepotřebuju, a pak proto, co píšeš - když vidí a nepustí, tak nemá smysl nic říkat. Ovšem když mne chtěla paní s průkazkou ZTP "zvednout", i když přímo za mnou seděly na jedný sedačce dvě puberťačky, tak jsem ji odkázala na ně a nevstala.
|
Brunhilda |
|
(24.11.2014 17:28:14) Já si naopak myslím, že spousta lidí funguje takhle: "Když si (ten, co nade mnou visí na tyči) neřekne, asi si sednout nepotřebuje." Takže když mám třeba zrovna migrénu a jedu delší trasu, klidně někoho o místo poprosím (vybírám mladé muže). Ještě se mi nestalo, že by někdo odmítl (ale je pravda, že to nepoužívám zas tak často).
|
sovice |
|
(24.11.2014 17:37:49) Ono to totiž někdy bývá i tak, že si dotyčný sednout opravdu nechce, třeba proto, že během 2 zastávek vystupuje a to sedání + vstávání + šourání ke dveřím je pro něho složitější, než prostě stát a "vlát".
Sama za sebe tedy nabízím, předpokládám, že dotyčný když tak zvládne s úsměvem odmítnout.
|
|
|
|
|
olgaadam |
|
(24.11.2014 17:38:59) Musíš se na to povznést. Tyhle kecy jsou prostě daleko neslušnější, než nepustit sednout. Přece nikdo nemůže vědět o nikom, jestli má ZTP, nebo ne a ten, kdo ho má zase není povinen ho ukazovat a vysvětlovat proč ho má.
Nedávno jsem zaparkovala na místě pro vozíčkáře a vedle mě zaparkoval důchodce, také na místě vozíčkáře. Z každé strany byla ještě další 2 volná parkovací místa také pro vozíčkáře. No a dědek se za mnou hnal celkem dlouho a nadával mi, že to by rád věděl, kde jsem vzala tu parkovačku.... jsou to někteří prostě hovada nevycválaná a bohužel někteří důchodci si myslí, že jsou někdo a že jen oni budou mít kdovíjaké výhody. Nijak jsem ho nekomentovala jen jsem mu řekla, že mám vše v pořádku, ale zrovna zde, jsem měla co dělat, abych mu neřekla něco sprostého. Syna celkem vyděsil.
|
Ridwen2 |
|
(24.11.2014 17:59:52) Kdo se chce hádat, ten se hádat bude. A zhruba 5 procent populace jsou sociopati. Já mám z těhotenství zkušenost přesně opačnou: nebylo mi nic, cítila jsem se skvěle, ale vypadala jsem už od pátého měsíce jak koule na nožičkách. Jezdila jsem MHD pravidelně, a xkrát se mi stalo, že se zvedla nějaká vetchá stařenka, prakticky mě přinutila, přes moje námitky, abych se posadila, a zbytek cesty hlasitě lála puberťákům za mnou, že to neudělali oni. Nesnáším být středem pozornosti a mockrát jsem seděla v busu nebo v metru jako oukropeček, zatímco se nade mnou lidi dohadovali, kdo je nevychovaný a kdo má koho pustit sednout. A když jsem jezdila s kočárem, prakticky vždycky mi s ním někdo pomohl nastoupit nebo vystoupit. Většinou to teda byli ženy, mladí kluci nebo Romové. Je fakt, že dodneška nabízím po těch zkušenostech pomoc s kočárkem, i kdybych byla oblečená do opery (a dost často se najde nějaký chlápek, co se zastydí, že to neudělal sám, a vezme to za mě).
|
Evelyn1968,2děti |
|
(24.11.2014 18:11:01) Ja jsem prvni tri mesice obou tehotenstvi prozvracela, bohuzel si nikdo nevsiml, ze mi je blbe a sotva stojim.
|
úča | •
|
(24.11.2014 18:46:28) Třeba jen nechtějí vystavovat vrhnoucí dámu trapným pohledům . Mně se stalo jednou, ale to považuju za exces, že jsem hodně těhotná s kočárem, mrnětem a novoškolákem transportovaným na kroužek házela co nejdecentněji tyčku do pytlíku, a nějaká paní křičela: "Co tady bleješ, ty doroto zfetovaná!" :-D Mně ani nedošlo, že to bylo na mě, až když se divila dcera.
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(24.11.2014 18:51:39) To by mozna vstali, kdybych je pozvracela . Ja jsem pred tehotenstvimi byla fakt dost aktivni, jako zdravotni sestra-profesionalni deformace, navic jsem tak vychovana, ze si v podstate nesmim sednout . Kdyz jsem videla nekoho invalidniho, pomohla jsem, o to vic mi to prislo lito. Ze kdyz je blbe me, tak nic. O pomoc bych si nerekla, to bych tam radsi porodila .
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(24.11.2014 18:55:53) Já jsem zvracela několik měsíců kolikrát denně, ale nevím, jak by to někdo v tramvaji mohl poznat, když to na mě šlo, vystoupila jsem, sednutí by mi nepomohlo.
|
úča | •
|
(24.11.2014 19:53:09) Řekla bych, že snad každý, kdo v dopravním prostředku pocítí, že brzy hodí šavli, tak jak jen může, vystoupí. Někdy to nestihne.
|
|
úča | •
|
(24.11.2014 19:53:20) Řekla bych, že snad každý, kdo v dopravním prostředku pocítí, že brzy hodí šavli, tak jak jen může, vystoupí. Někdy to nestihne.
|
Evelyn1968,2děti |
|
(24.11.2014 20:17:27) No, me bylo blbe nepretrzite, ale lip v klidu nez ve stoje, porad pocit jako pred zvracenim, tri mesice v kuse porad na zvraceni, obcas ta savle ale to ne nepretrzite. Zhubla jsem asi 5 kilo, i kdyz normalne mam nadvahu. A nerikejte, ze to neznate
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(24.11.2014 19:09:08) Tak jasně že to může přijít líto, akorát si myslím, že je to zbytečný. Když si někdo chce sednout, tak je samozřejmě lepší, když to někoho napadne samotného, a mlaďochy rozvalené na sedadlech, zatímco se nad nimi klátí nějaký stařeček s holí, bych nejradši profackovala, ale když už je to nenapadne, tak to požádání by mělo být další postupný krok. Neříct nic a pak se rozplývat lítostí je sice hezký, ale k ničemu to nevede.
|
|
|
|
|
|
|