Padlý sníh | •
|
(30.1.2014 17:35:07) Nechci zakládat nové téma, tak jestli Vám do toho můžu vstoupit s opačnou situací? Mám 2 roky partnera, který obecně nemá moc rád děti. Ještě tak "zvládne" ty své, ale z mého pohledu je jeho vztah k nim hodně vlažný, projevuje se to samozřejmě na jejich zájmu o něj jako o otce, který je téměř nulový... Já mám děti ráda, mám syna 7 let, s kterým nejsou problémy, je trochu živější a má své chyby, ale není to nic drastického, prostě normální prvňáček. Byť já se snažím k dětem partnera chovat slušně, přátelsky, zařizuji pro ně spoustu věcí, dávám jim dárky, když něco mají, snažím se s nimi mluvit a oni mluví se mnou, nemají se mnou problém, tak můj partner na mém synovi pořád něco vidí a dohání to až do takových krajností, že mu vadí úplné hlouposti. Jsem z toho pak otrávená já (protože syna samozřejmě bráním a nebudu ho peskovat za hlouposti typu, že mu upadl drobeček nebo omylem vylil pití), syn (protože už se pomalu bojí i dýchat) a i partner, který si myslí, že bych já měla syna peskovat podle toho, jak si přeje. Jelikož já se snažím s jeho dětmi vyjít a myslím, že se mi to daří, od něj tuto vůli nevidím. Mého syna si víceméně nevšímá, nic pro něj nedělá, nehraje si s ním a tak si nepřeji, aby ho i trestal nebo peskoval. Zkoušela jsem si s ním promluvit snad stokrát, vždy po hádce se to zlepší, chvíli se snaží, ale pak to sklouzne zpět až to vyvrcholí tím, že se opět pohádáme, kvůli tomu co synovi vyčte a jaké dělá rozdíly mezi dětmi. Nechci, aby můj syn vyrůstal v domnění, že je něco méně a bál se i usmát. Tak přesně je vychovaný jeho syn a má kvůli tomu ve škole a v kolektivu obrovské problémy, je vývojově na úrovni mnohem mladšího, protože nic nesměl a nesmí atd... Navrhla jsem tedy, že se každý budeme starat jen o ty své děti a když budeme chtít, dáme společný program. Zatím to celkem fungovalo, i když pro mě je to samozřejmě větší záhul, když musím vše kolem syna obstarat sama, protože ho mám kromě 2 víkendů (kdy je u svého otce)v měsíci pořád a partner má syna mnohem méně a to mu s péčí ještě hodně pomáhají jeho rodiče. Ale dobrý, zvládám, ještě k tomu pro oba kluky o víkendu vyvařuju, vymýšlím program a starám se o ně. Partner se věnuje hlavně svému synovi. I když já např. vařím pro všechny, tak partner se o oba najednou nechce postarat. Vím, že je to tím, že k dětem má celkově negativní vztah, ale přijde mi to nefér, když já se starám o oba a on se věnuje jen jednomu a druhého odstrkuje. Přitom partner se synem mají i čas pro sebe, vidí se i v týdnu, sice nepravidelně, ale vždy sami. Tak jsem se už naštvala a řekla si, že si každý budeme s dětmi dělat program svůj, protože už i synovi vadí, že ho partner odstrkuje a mrzí ho to. Zajímavé je, že syn má partnera rád a o to je to smutnější, když vidíte (a není to jen můj názor, upozornili mě na to už i moje rodiče), jak se ten malej kluk snaží, aby si ho partner všiml a věnoval se mu, snaží se, aby ho měl rád a partner na něj kašle. Zažil jsme někdo něco takového? Máte to tak někdo?
|
Žžena |
|
(30.1.2014 18:09:31) Tam je každá rada drahá, když na straně partnera není vůle tmelit rodinu.
|
Padlý sníh | •
|
(30.1.2014 18:55:44) Já vím, právě proto. Přitom od začátku sliboval opak... Něco říká a jinak se chová. Díky jeho přístupu k dětem bych s ním ani vlastní dítě nechtěla. A začíná mě to trochu mrzet, že syn bude sám, nebude mít sourozence. Smůla je, že jsem kvůli němu hodně změnila a jsme hodně provázaní-i rodiny a tak radikální krok zatím udělat nechci. Byli jsme i v poradně pro děti. Trval na tom, že půjdeme, že můj syn není "normální" a že bych to měla řešit. Psycholožka potvrdila, že normální je, že další návštěvy nejsou nutné, že jen tomu všemu máme dát čas a že se moc přimlouvá za to, aby přítel byl vlídnější a více se snažil. Dala i pár rad mě, jsou věci, které jsem nedělala správně, ale poučila jsem se z nich a většinu z nich změnila. Je mi těch dětí (všech našich tří) někdy hrozně líto a je to obrovská škoda, protože jinak bychom měli téměř ideální vztah a život. Budu moc ráda za názory, co by jste radili?
|
|
|
7kraska | •
|
(30.1.2014 18:55:58) Padly snih, tak se tedy zamysli, co je na partnerovi tak skveleho, kdyz mate tento dost zasadni problem...co by vyvazovalo tyhle komplikace prakticke i citove. Ja bych tohle asi dlouhodobe snaset nemohla.
|
Padlý sníh | •
|
(30.1.2014 19:09:02) 7krásko, je to první chlap v mém životě, s kterým si rozumím ve všem kromě této otázky. Když máme víkend nebo dovolenou bez dětí, jsme ideální pár. Nemáme sebemenší problém. I když oba máme samozřejmě svoje chyby. Zajímavé je, že moje chyby dokáže docela dobře tolerovat a smířil se s nimi. Chyby dětí ne. Nevím, z čeho to může pramenit, možná z dětství, možná jen na syna žárlí nebo nevím. Problém u mě je ten, že jsem s ním dost provázaná, udělala jsem velkou chybu. Vše vypadalo jako ideál, spousta sladkých řecí, ale skutek utek. :-(
|
Padlý sníh | •
|
(30.1.2014 20:28:19) 46XX - já vím, takhle by to ideálně mělo vypadat a ze začátku to tak bylo. Starali jsme se o naše děti společně. Já jsem pak ale zjistila, že se jeho dětem (hlavně tedy synovi, dcera je starší a už moc nechodí) věnuji, poslouchám, řeším jejich problémy, probírám to s přítelem, nabízím řešení a on to samé ohledně mého syna nedělá. Na ten popud jsem se trochu stáhla a začala se více věnovat synovi, protože byly chvíle, když jsem se mu nevěnovala tolik, jak bych chtěla a pak mě to mrzelo. Nejvíc je mi líto toho, že já se snažím a on to nedokáže. To víš, že mi rve srdce, když vidím, jak můj syn má přítele rád a i jeho syna a z jejich strany zájem není. I když jeho syn si s ním někdy hraje, byli spolu na jedné akci (sami dva celý den), takže ho i ohlídal, pomáhá mu s učením, se stavěním Lega. Partner to nedokáže nebo tak půl hodiny za měsíc, když má zrovna náladu. Jinak se o takové věci nezajímá. Ani u svých dětí. Neví ani jak se učí a co měli na vysvědčení. Syn už je teď trochu větší a asi už poznal, že ho partner nemusí, tak za ním už tak často nechodí a spíš jsme my dva spolu a děláme vše spolu, ale byly doby, kdy i cizí lidi nechápali, proč je na děti tak studenej a na mě jako na partnerku, tak vřelej a milej. Asi dvě tváře osobnosti nebo nevím. Většinou to mají ženský doma naopak, že chlap děti miluje a ženskou přehlíží.
|
Padly snih | •
|
(30.1.2014 23:16:01) Partner má nyní syna 1x za 14 dní na víkend. Dcera s ním být nechce.Dřív nechtěl ani syn, ale přítel si to vydupal a syn poslechl, je tak nauceny, nemá svůj názor, bohužel. Partner chce, aby chodil alespoň on, aby nebyl před okolím za špatného. Málokdy ale vymyslí nějaký program, to dělám spíš já pro oba kluky. A díky tomu podle mě začal jeho syn chodit pravidelně. Má tu program. Partner se prostě nepretrhne ani u svých dětí, ale pořád se k nim chová lépe než k mému.
|
Saša 2/98 |
|
(30.1.2014 23:46:13) Padlý sníh - jako nezlob se na mě, ale "bič a pryč".... partner obecně nemá rád děti????? vydupal si, aby k němu chodil alespoň syn???? kolik let jeho dětem je? Když někdo nemá rád svoje děti, tzn. neudělá nic, aby k němu chodily rády, tak to není normální.... a netvrď mi, že jinak je jako partner úžasný, protože to si neumím představit. Píšeš, že jsi s ním provázaná? finančně? tak to je průser.... protože to odnese to dítě... a neuděláš s tím vůbec nic, nelze donutit člověka, aby miloval děti.
|
Padlý sníh | •
|
(31.1.2014 10:31:23)
Sašo, s dětmi to prostě neumí, je to znát na každém kroku. I na cizí se třeba culí, ale jakmile se to dítě začně nějak (jakkoliv-kladně i záporně) projevovat, tak je zle. Nedej bože, že by si cizí děti hrály kolem našeho domu a běhaly kolem truhlíku s kytkama. V tu ránu vylítne, že jim vynadá. Jasně, říkám si já, truhlík by na ně mohl spadnout a zranit je, on ale řeší to, že jsou to nevychovanci a zničí nám ho. :-( To jen příklad jeden z mnoha... Jeho dětem je 14 a 11. A on je zve, říká jim, co můžeme podniknout atd., ale vše je víceméně z mé hlavy. Holka k němu nemá vztah vůbec-to podle mě pramení z dřívějška, on vůbec neví co s ní... a kluk k němu vztah docela má skrz koníčka, který s ním partner provozoval dříve i teď, ale to je asi tak jediné. Ono ani tak nejde o to, že by je nezval nebo se nevěnoval, ale o to, jak s nimi komunikuje, jak o nich smýšlí, jak se na ně dívá... jak na obtížný hmyz... Neumím to asi pořádně vysvětlit, kdo nezažil, nepochopí. Já taky zírám, jako blázen. V životě jsem se s tím nesetkala. Jak kdyby jemu nebylo v dětství dopřáno citu,lásky,pozornosti, pochvaly... tak on to na truc teď nebude dávat dál. Ale nevím, to se mi nezdá, jeho rodiče jsou fajn. Mohlo tam něco být, ale to je spíš asi otázka pro psychologa. Jinak, když neřešíme děti je ve vztahu ke mě úžasný, fakt je. To je to, čemu nerozumím. Je pozorný, milý, pomůže, podrží, zařídí, komunikuje, je přítulný, prostě úplný opak. Jak kdyby ho ty děti nějakým způsobem ohrožovaly, nevím. Bohužel provázaná jsem, nejen finančně. Udělala jsem jednu velkou chybu a dost toho lituju. Cesta ven samozřejmě existuje, ta je vždyckym, když člověk chce, ale byla by dost složitá.
|
|
|
Líza |
|
(31.1.2014 6:30:04) Sníh, podle vseho je tvůj partner psychopat. Možná je na čase se vzpamatovat.
|
Padlý sníh | •
|
(31.1.2014 10:35:01) Lízo, nevím. Spíš by to tipla na rozdvojenou osobnost nebo něco takového. Opravdu jsou to extrémy, ode zdi ke zdi. On odbornou pomoc vyhledal, ale bohužel to tam vypráví ze svého pohledu, jak to vidí on (on si samozřejmě nepřipouští, že dělá něco špatně) a tak všichni z jeho okolí jsou za pitomce, včetně dětí a on ten chudáček, kterej to myslí dobře a všichni mu ubližujou (byla jsem toho svědkem, jednalo se o někoho jiného o kom se tam bavil, takže vím, jak tam o lidech asi mluví).
|
Líza |
|
(31.1.2014 10:38:48) Moc koukáš na americký filmy, rozdvojená osobnost... Tvůj partner nemá rád děti, ošklivě se chová i k vlastním - a to do té míry, že se s ním nechtějí stýkat a jen aby lidi neřekli, donutil po zlém syna (o němž popisuješ, že ho svým přístupem dokonce povahově zlomil), aby k němu chodil. Ještě hůř než k nim se chová ke tvému dítěti. Zamilovanost je hezká věc. Že bez dětí si rozumíte, to je taky náramně pěkný. Ale vy děti máte, oba. Ty jsi především zodpovědná svému synovi. Je v jeho zájmu, aby žil s člověkem, který ho nesnáší a bude mu dělat to, co jsi tak hezky popsala, že se mu podařilo s jeho synem? Opravdu si to myslíš? Svoje dítě vystavuješ špatnému zacházení, připadá ti to v pořádku?
|
Líza |
|
(31.1.2014 10:43:01) Obtížný hmyz... Docházejí mi slova. Použiju příklad: jsou matky, které raději zavřou oči před sexuálním zneužíváním dcery otčímem, než by chlapa opustily. Přístup tvého partnera může tvého syna nenapravitelně poškodit na celý život a jestli to bude takhle dál, tak ho také nenapravitelně poškodí. To nad synem se zamýšlej, nad jeho psychikou, nad tím, jak k němu se NYNÍ lidé chovají - i jak se k němu chováš ty a do jaké situace ho dostáváš; ne nad tím, kdy kdo v dětství ublížil tomu muži. Ten je dospělý, tvoje dítě se samo bránit nemůže. Chlapů jsou na světě miliony. Tvůj syn je jen jeden. Dospělí lidé mají vždycky možnost volby. Děti jsou jim vydané na pospas.
|
Líza |
|
(31.1.2014 10:44:16) ...jestli s tím někdo nemá nějaké zkušenosti. Ano, mám. Jsem psychiatr a lidí, kteří v dětství byli vystaveni tomu, čemu tvůj syn, mi ordinací prošly hromady.
|
Padlý sníh | •
|
(31.1.2014 11:02:35) Lízo, jsi z Prahy a máš praxi? Já už jsem si říkala, že se zajdu někam poradit, vypovídat, poslechnout si jiný názor.... Potřebuji se z toho hlavně asi vykecat, nějak je toho na mě právě poslední dobou moc. Ale na to je asi lepší psycholog nebo co myslíš?
|
|
|
Padlý sníh | •
|
(31.1.2014 11:00:44) Lízo, k sexuálnímu zneužívání bych to nepřirovnávala, to je o dost silnější kafe. Jinak k synovi se všichni ostatní (moje rodina, přátelé, jejich děti, ve škole, v družině, i partnerova rodina-rodiče) chovají hezky. Ve škole ho chválí, v družině si ho vychovatelka pochvaluje, můj otec se mu věnuje, kamarády má, se spolužáky vychází (až na drobné dětské naschvály, které jsou všude, zažili jsme je i my), já se mu věnuju, tak si říkám, že by ho nemusel položit "nezájem" jednoho člověka. Vím, že s ním žije, ale máme poměrně velký dům, takže pokud to není společné jídlo, skoro se nemusejí potkat. Tak nějak bych to prostě chtěla ukočírovat, aby se to nerozpadlo a všichni byli spokojení.
|
aky |
|
(31.1.2014 11:06:04) ...Jinak k synovi se všichni ostatní (moje rodina, přátelé, jejich děti, ve škole, v družině, i partnerova rodina-rodiče) chovají hezky.... A tak v ramci treningu dusevnej odolnosti syna necham byvat a denne sa stretavat doma s cudzim clovekom, ktory ho nema rad. Na svete su horsie veci, napriklad hladomor a vojny.
|
|
|
|
Padlý sníh | •
|
(31.1.2014 10:56:18) Lízo, ono to opravdu jak rozdvojená osobnost vypadá. Jak jinak si vysvětlit, že na někoho je milý a na jiného ne. Prostě má dvě tváře. Zdá se to neuvěřitelný. Já ho nenechám zajít až tak daleko, aby syn byl jako ten jeho. Proto nechci, aby do té výchovy zasahoval a proto jsem navrhla, aby si každý vychovával to svoje, dle svého uvážení. Můj syn je v mnoha věcech schopnější a milejší než jeho 11 letý syn a já ho ve všem podporuju a nechám ho vše zkusit a udělat, nebrzdím ho. Jsem s ním převážně sama, tak doufám, že můj vliv, vliv mé rodiny (můj otec s přítelkyní se mu věnují a vychovávají podobně), vliv jeho otce (jeho výchova není ideál, ale má tam zázemí, rodinu, babičku, dědu, kamarády) bude větší než vliv partnera, který s ním je minimálně.
|
|
|
|
|
aky |
|
(31.1.2014 6:52:15) Padly snih, ako mozes len preto, aby si mala aspon nejakeho chlapa doma, nechat trpiet vlastne dieta, ktore sa nedokaze branit? To si hovoris matka?
|
Padlý sníh | •
|
(31.1.2014 10:42:19) Aky, není to o tom, abych měla doma chlapa. Je to o tom, že se mi nechce zahazovat vztah, který kromě této jedné oblasti funguje. Snažím se najít řešení, o to jde. Proto jsem zašla i sem, jestli s tím někdo nemá nějaké zkušenosti a poradil by. O syna se starám převážně sama a díky volné pracovní době na něj mám hodně času. O nic nepřichází, má i svého otce, za kterým pravidelně jezdí. Jasně, že to není ideál, že doma nemá to plnohodnotné zázemí po citové stránce od přítele. Ale ono je asi těžký pro všechny chlapi, aby měli rádi "cizí" dítě. Oni přece nemají povinnost ho milovat. Já jeho děti taky nemiluju, ale dokážu s nimi vyjít a chovám se k nim slušně. To je to co po něm chci. Na akce, dovolené syn jezdí s námi stejně jako jeho děti, finančně je to stejné, nijak netrpí - koupím mu co potřebuje a nikoho se neptám, partnerovi je to jedno. Jeho dětem taky kupuju nebo koupí on co potřebují.
|
aky |
|
(31.1.2014 10:54:09) Snih, no ja som si az doteraz myslelam ze ""tato jedna oblast"" sa vola matersky pud a je u matky najdolezitejsia. Ale pokojne si to toc ako chces a presviedcaj sa o tom ako sa ma Tvoj syn skvelo, lebo moze chodit s Vami von a kupit si novu mikinu.
|
Padlý sníh | •
|
(31.1.2014 11:06:41) Aky, to přece není o tom co si může koupit nebo ne. Koupit si mohl i dříve, o statky nejde. Jde to ten zájem a o to, že já a moje rodina se mu věnujeme, jen ten partner ne.
|
aky |
|
(31.1.2014 11:11:31) To si napisala Ty, ze vsetko ostatne je super, iba ...partner, ktory u nas doma zije ho nema rad, ignoruje ho, syn sa mu zacal vyhybat, je smutny, musela som so synom navstivit na ziadost partnera psychologa a podobne veci. Si to po sebe aspon precitaj, co pises a predstav si, ze sa niekto s kym si kazdy den takto sprava k Tebe.
|
Padlý sníh | •
|
(31.1.2014 11:20:19) Syn už podle mě pochopil, jaký je a tak za ním prostě už nechodí. Registruje ho, ale vše řeší se mnou. Návštěva psycholožky mu určitě neuškodila. Bylo to před nástupem do školy, tak jsem mu řekla, že tam chodí všechny děti než jdou do školy, aby to nevyznělo, že je na něm něco špatného. Mimochodem jsem tam i já dostala cenné rady, jak být ve spoustě věcí ohledně věcí důslednější (třeba úklid atd.), takže úplně marné to nebylo. Jsem za to i ráda.
|
Saša 2/98 |
|
(31.1.2014 11:25:18) Padlý sníh, možná jsi to tady někde psala, nechce se mi to celé číst znova, ale kolik let je tvému synovi???? Jinak mám zkušenost jako kurátorka pro mládež s klientem, který dlouhodobě žil (a žije) s matkou a jejím nyní už manželem, který kluka nesnáší. V pubertě začaly problémy absolutně gradovat, protože kluk nebyl dál schopen snášet napětí, které doma bylo. Sáhnul k drogám, k partě "kamarádů". Pracovala jsem s ním pět let, teď mu bude za měsíc 18 a když vidím, co z něj díky soužití s otčímem je, tak bych té mámě dala pár facek.
|
Padlý sníh | •
|
(31.1.2014 11:29:14) Sašo, to je tedy dost hrozné. A jak se ten otčím k němu choval?
|
Saša 2/98 |
|
(31.1.2014 11:31:27) Jak se k němu choval? jak kdy... někdy ho ignoroval, víceméně ale vyžadoval "disciplínu", jak on to nazýval... nebyl v jeho případě ochoten jakékoli tolerance a nebyl schopen připustit, že dítě není robot.
|
Padlý sníh | •
|
(31.1.2014 11:38:07) Tak tou disciplínou jsi to trefila, za to se partner "schovává", že děti musí mít disciplínu a hranice. Hranice ano, disciplína už mi zavání vojnou. Možná je to jakási touha po dokonalosti, aby byli všichni kolem něj dokonalí a bez chyb. Ale on ty chyby má taky. Když mu to takhle otočím a nastavím zrcadlo, tak se zdá, že to i chápe, pak to nějakou dobu funguje, i se snaží být milý na všechny, ale po čase jakoby ta jeho negativní část zase vylezla a udeřila. A pak musím být ve střehu a odrážet to jeho chování, krotit ho, usměrňovat a hádka je v dohledu, protože to otočí proti mě, že za ním nestojím... Ale on ví, že ve věcech, s kterými nesouhlasím za ním stát nebudu. Přes to vlak nejede.
|
Mad Max |
|
(31.1.2014 11:45:43) Ty klidně obětuješ syna, kvůli hajzlovi, kterej na tebe hraje divadlo? To ti opravdu na tom klokovi nezáleží??
|
Padlý sníh | •
|
(31.1.2014 11:51:22) Co myslíš tím divadlem? Na synovi mi samozřejmě záleží, proto se mu věnuji a snažím se mu to vynahrazovat.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|