| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Dotaz

 Celkem 6 názorů.
 Karolína (21. týden) 
  • 

Dotaz 

(31.1.2001 14:51:34)
Chtěla bych poprosit o radu některé ze zkušených rodiček. Mám dilema zda souhlasit, aby můj manžel byl u porodu. On je totiž velice vznětlivý a háklivý na situace, kdy si myslí, že mi někdo ubližuje. Mám trochu obavy z toho, že když tam bude a budu mít bolesti, tak se neudrží a začne komandovat sestry a doktory, aby mi pomohli nebo něco podobného. Nemám mu to raději vymluvit, abych měla porod v klidu? I když na druhou stranu bych ho tam mít chtěla, aby mi byl oporou a viděl jak náš potomek spatří svět.
Děkuji předem za vaše názory a rady.
Karolína
 Hana,23 +syn 3+10.týden 
  • 

Re: Karolíně 

(31.1.2001 21:37:16)
Na tvůj dotaz zda vzít manžela k porodu bych ti radila ANO. Máš vlastně štěstí, že chce jít, jiné to štěstí nemají.
Mě pomohl velmi mnoho.Rodila jsem sice v malé porodnici, kde to neběželo jako na drátkách ale v klidu. Ta doba od prvních pravidelných stahů ke skutečnému porodu byla dlouhá asi 7 hodin.
Celé první 4 hodiny jsem prochodila s manželem po chodbě
a povídali si o všem možném i o práci.( Nedovedu si představit, že bych se tam procházela sama, prožívala každý stah a přemýšlela vduchu nad bůh ví čím. Ty stahy nejsou natolik silné a bolestivé aby jsi nemohla vést normální rozhovor. A s manželem ta doba uteče mnohem rychleji).
Potom na porodním sále dvě hodiny to bylo sice horší, ale dalo se to zvládnout pokud člověk nezmatkaří a nechá se povzbudit od sestry,která ti sděluje jak porod postupuje(otevření branky, ozvy srdíčka atd.). V té době už mě musel manžel bavit(naštěstí je dosti výřečný)a já jen poslouchala a přikyvovala no němá jsem nebyla, ale mluvit už se mi moc nechtělo.
Poslední hodinu se manžel asi instinktivně stáhl a seděl vedle mojí hlavy a oba jsme poslouchali rady sestry. Dýchání,manžel mě přidržoval jeho ruku jsem měla pod hlavou. Jinak byl úplně v klidu a nerušil můj kontakt z porodní sestrou. Abych se přiznala úplně jsem na něj tu poslední půlhodinu zapoměla.
Po narození našeho malého (54cm a 3900 g) jsme spolu trávili na sále. Doktor mě sešíval hráz( mimochodem jsem se toho v těhotenství strašně bála, ale kdyby to tom při porodu nemluvili, ani bych to pomalu nevěděla, vůbec jsem necítíla,že by mi něco dělali a šití taky nebolelo, jen vytahování nevstřebavých stehů malinko štípne) a manžel choval okaté miminko v peřince. Bylo to tak roztomilé a já byla nesmírně štastná.
Na závěr bych ti chtěla napsat, že ikdyž je manžel"pruďas" na sále možná změkne a bude se držet zpátky. Jestli ne, tak se předem domluvte, že když budeš chtít tak odeje a těsně než se vám miminko narodí ho sestra zavolá třeba z chodby.
On je i pro těch prvních pár hodin nesmírně nepostradatelný.

Přeji ti zdravé miminko a bezva porod.Hanka

Ps: zeptej se v porodnici, zda může být celou tu dobu před porodem s tebou. Slyšela jsem, že někde volají tatínky až na tu poslední půl hodinu před porodem a samotné rození. To by Ti jak soudím podle mojí zkušenosti bylo skoro k ničemu. Raději si připlať na ten jeden den nadstandard.











 Míša, syn skoro 4 
  • 

Re: Re: Karolíně 

(31.1.2001 22:14:42)
K P.S. od Hanky - přesně tohle se stalo mojí kamarádce v Podolí. Manžela jí zavolali až na "vypuzovací fázi", celou první dobu porodní (v jejím případě 10 hodin) tam byla sama a marně se dožadovala, ať už ho konečně zavolají. Tohle podle mě není "tatínek u porodu". Víc užitečný může být při těch dlouhých hodinách otvírání. Pak ať si jde klidně za dveře, jestli se mu třeba dělá špatně při pohledu na krev. Ale vsadím se, že když už tam byl celý den, nebude se mu chtít čekat venku ani pět minut.

 Iva, 2 děti 
  • 

Karoline 

(2.2.2001 15:08:06)
Mila Karolino, jestli Tvůj muz chce jít s Tebou, mas vlasne stesti. Muj muz byl se mnou teprve u porodu mladsiho ditete, u starsiho to jeste nebylo bezne. Sice oba porody probehly hladce (a rychle), ale takovou nudu jako ty 2 hodiny na sale po porodu jsem v zivote nezazila, hlavne proto, ze pred porodem se alespon obcas nekdo prisel podivat, ale pak uz ne. Nechali mne tam a konec. Pri druhem porodu se mnou muz byl takze to daleko rychleji uteklo, nemluve o tom, ze nám nechali díte, abychom ho mohli "obdivovat". Kdyz jsem tam byla sama, tak ho hned odnesli (nevim treba se to uz nikde nedela) a videla jsem ho az za nekolik hodin chvíli pri kojení. Ke mne na pokoj ho dali az druhy den. A nemyslim si, ze Tvuj muz bude cepovat sestry a doktory a i kdyby, nebude urcite jediny a lekatri i sesry by mu meli umet vsechno vysvetlit tak, aby se rozcilovat nemusel. Porod proste boli - to musi pochopit i muzsky.
 Jana, 10měs. Jakub 
  • 

Pro Karolinu 

(11.2.2001 4:26:27)
Nejdůležitější je, zda Tvůj manžel chce být s Tebou. Pokud ano, a i Ty sama bys ho měla ráda u sebe - co si přát víc? Teď ho budeš potřebovat nejvíc.

Jestli bude prudký k personálu? Musejí na to být zvyklí. Těhotenství se holt projevuje změnou nálad, rozrušením a bezdůvodným pláčem či křikem, jen někdy to postihuje i ženy. Personál na to musí být zvyklý, dokážeš si představit chlapa, který rodí se svou ženou a chová se přitom jako vždy? Tatínci jsou mimo sebe, chovají se jinak než normálně. Tvůj muž je svéprávný a případné konflikty si vyřeší sám, i když pochybuju, že nějaké nastanou.

Nejlepší způsob, jak jim předejít, bych viděla v tom, co nejvíc zapojit manžela do prožívání těhotenství (cvičení s oporou manžela, haptonomie, společné plavání, a hlavně všechna vyšetření a ultrazvuky). Pokud bude ochotný něco z toho s Tebou podstoupit, pak v něm s Tvým rostoucím bříškem a miminkem uvnitř začne růst i ten zdravý strach a respekt z rození, tedy i z práce porodníků. Naprosto nejlepším řešením určitě bude absolvovat spolu předporodní kurs (v některých porodnicích povinný pro tatínky, kteří chtějí být "při tom"), kde se Tvůj muž dozví mj. i to, jaká bude jeho úloha při porodu, jak Tě masírovat, jak počítat dechy, jak Tě držet při různých polohách. Záměrně bych se v diskusi zeptala právě na bolesti a jak to snášejí tatínci.

Z toho, že je Tvůj muž poněkud agresivnější ve snaze Tě ochránit, bych viděla veliké plus. Aspoň nemusíš mít obavy, že Tě při příjmu pošlou v porodních bolestech zpátky domů (prvorodičkám se totiž sdandardně nevěří, že fakt rodí, zvlášť, je-li to před termínem - jako se to stalo i mě) nebo z toho, že by si někdo dovolil se k Tobě chovat nehezky (v 9. měsíci a zvlášť při porodu to bývá pro ženu skoro citové trauma) - ještě dodnes totiž můžou přežívat sestry z minulých tzv. "hekáren", jak se kdysi porodním sálům mazlivě říkalo, které řeknou mamince v porodních bolestech: "Takhle jste neřvala, když jste to dítě dělali, co?"

Jestli chce být Tvůj muž s Tebou při porodu, můžeš hodit za hlavu všechny obavy - co kdy dělat, jak dýchat, kdy tlačit a netlačit a jestli to vůbec zvládneš. Pokud spolu absolvujete ten kurs, bude to vědět lépe než Ty. A nemusíš se bát ani nervozity a rozrušení - čím víc bude Tvůj muž nervóznější, tím víc budeš Ty klidná. A o Tebe půjde především. Až Ti položí Vaše miminko na bříško, budete šťastní, že jste u toho oba.

Jana
janatris@seznam.cz
 Jana, 10měs. Jakub 
  • 

Pro Karolinu 

(11.2.2001 5:01:29)
Ale teď si říkám, že máš čtvrt roku do porodu, to je ještě spousta času, a všechno, co teď vypadá černě, Ti pak bude celkem šumafuk, zvlášť co se porodu týče... Ono to tak vyplyne samo od sebe a všechno, co je teď nepříjemná nutnost, pak bude přirozené, i ten táta u porodu, zda ano či ne... Oba vycítíte odpověď na svou otázku, jak to bude lepší. Teď pozorujte pohyby, jeho škytavku, choďte spolu na ultrazvuk, vybírejte jména, porodnice, čtěte, co se zrovna v tom vašem 23.(?) týdnu miminku vyvíjí... Na to se teď máte soustředit. To vás připraví pro role mámy a táty a později vám to pomůže při rozhodování. Mámou a tátou se stáváte postupně, se vzrůstajícím stupněm těhotenství, nikoli jen porodem.

Doufám, že Ti to trošku pomůže. Užijte si to bříško, druhé těhotenství už nebude tak romantické

Jana
janatris@seznam.cz

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.