Organizování všedního dne rodiny a zprostředkování kontaktů s jinými dětmi ani současným, v mnohém velmi zdatným tatínkům příliš nejde.
Mnohokrát jsem přemýšlela nad tím, že většina problémů i "problémů", které jsem za poslední měsíce (coby těhule a posléze i matka) prožila, by zřejmě nenastala, kdybych do svého mateřského stavu nevstoupila plná nereálných očekávání a naivních představ.
Život mi uštědřil několik ran. Například, když jsem musela kvůli stěhování změnit svého gynekologa a smířit se s tím, že mi „tam“ bude šahat někdo cizí. Nebo, když mi ve třetí třídě řekl jeden kluk, že jsem plochá jako prkno (měl pravdu).
Ještě první dva týdny po porodu jsem žila v představě, že všechno perfektně zvládám.
...aneb poděkování K.Chrobákové do Montrealu
Během mého mateřství mi Rodina mnohokrát pomohla při řešení různých problémů. Jsem moc ráda, že tu Rodinu máme. Jeden problém, který jsem řešila celkem dlouho, jsem ale na Rodině nenašla: zajištění vlastního bezpečí v nebezpečných situacích.
S Lucajdou jsme si totiž povídaly o tom, že podobně jako ona dělám v létě workshopy pro známé - výtvarné, hudební, prožitkové a podobné aktivity nás baví a krom toho nám zpestří život na vesnici.
Bezesné noci, potíže v práci, finanční problémy, domácnost na krku a k tomu ještě protivná tchyně… napětí se ponenáhlu zvyšuje, dokud nedospěje k bodu, kdy ho nedokážeme snést.
Krize přichází vždycky nečekaně. Vplíží se do života tiše jako měkce našlapující toulavá kočka. Vkrade se do každodenní rutiny spolu s lezavým podzimem, pachem tlejícího listí s cáry žluklé mlhy, se smogem, povalujícím se pod kopci.
Chtěla bych se s vámi podělit o několik zkušeností s hledáním zaměstnání.
Těhotenství |
Dítě |