Terreza |
|
(19.10.2004 21:27:06) Musím zse přidat svou zkušenost - manžel se celkem snaží zapojovat se do prací v domácnocti i se podílet na péči o děti, ale pak jsou momenty, kdy z něj padají argumenty = zlaté perly. Například on nemůže vstávat k brečícímu miminu (v noci), protože ono stejně chce mě a on neví, co s ním. Když mu řeknu zkontroluj plínu, dej flašku, tak se vzteká, že si teda mám vstát sama,a ne ho sekýrovat. A taky - on nemůže v noci vstávat, protože je pak ráno mrtvej, kdežto já to nevyspání líp snáším ! A protože mám na doma administrativu na cca 3h denně, domlouvali jsme se, kdy budu já "chodit do práce" - no ty můžeš večer, až se uložej děti a budeš mít volno. :-) To se mám, že ve svém volnu můžu pracovat, že ? :-) A když začnu hned po uložení dětí (ve 20h,) tak ty 3h vycházej do 23h (což je doba, kdy už "normálně" bývám hodinu v posteli). Ale já nemůžu říct, že si mě manžel neváží a bere mě jako služku nebo inventář bytu. Já chápu, že se mu nechce, chápu, že je mu nepříjemný být nevyspalej, a že se mu třeba i pak špatně pracuje, ale vadí mi, že se mi nevyplácí být odolnější a zvládnout toho víc... :-(
|
Adriana, 2 děti | •
|
(20.10.2004 11:52:15) No ano....! Takove "neprustrelne" argumenty padaji neustale: Co si stezuji, kdyz u zehleni muzu koukat na televizi! Co mi vadi na tom, ze kdyz jdu ke kamaradce na kavu musim sebou brat 2 deti, proc se vztekam, ze snedli vsechno vanocni cukrovi jeste pred vanoci, kdyz jsem to mela upeceno raz-dva /rozuměj: 2 noci, které on sladce prospal, ze?/ atd... Mohla bych takhle pokracovat donekonecna, je toho spousta. Vydelava ale hodne penez, jenze o tom abych nechodila do prace, nemuze byt ani rec, to uz bych opravdu musela snad i nahazovat garaz, sekat zahradu, malovat, cistit okapy atd. sama, kdyz se cely den valim doma... Ach jo..
|
Adriana, 2 děti | •
|
(20.10.2004 14:54:11) Blbec, jo? Zajimalo by me jak se citi takhle :)) ted se mi rozsvitilo, vzdyt oni jen chteji do nasich chaotickych zivotu vnest trochu poradku... Umoznuji nam starat se o deti, domacnost a o ne samotne aby jsme jaksi dostaly svemu urceni a vyhoveli geneticke vybavenosti a pak nam taky dovoli chodit do prace abychom si nestezovaly na tu jednotvarnost domacich praci! Hodni kluci.. Jenze ja jsem nestastna, synovi je 13 - tata je pro nej vzorem, ja jsem sluzticka a nevim jak o zmenit, resp. kdy se to proboha stalo? Je chytry /samozrejme po tatinkovi/, chodi na gymnazium, ale nechci aby z nej vyrostl takovy ignorant..Neni to tak davno, co se me s despektem zeptal, mami proc ty nemas vysokou skolu? Nejsem blba, jen jsem byla tehotna a nezvladla to a uz ani potom ne - nepochopil to - JAK NEZVLADLAS?? Manzel behem 14 let co jsme spolu absolvoval cca 1,5 roku výuky AJ a to i v UK, ale kdyz jsem se chtela AJ ucit ja, koupil mi Anglictinu pro samouky - mam na to preci dost casu. Bydlime na vesnici, spoj do mesta mizerny a jen jedno auto v rodine - docela me to hendikepuje. Tak to ve me vsechno jen doutna..... Snad me brzy neco napadne, nebo si aspon tady na rodince prectu jak to vypada jinde..
|
Marťa11 |
|
(20.10.2004 15:32:05) Tedy mít doma takového troubu, to jste fakt chudáci ženský... takové názory, ale pořád nechápu, proč jste se tedy s nima davaly dohromady? nebo se fakt tak změnili? nebo vám to dřív nevadilo? Já potkat chlapa a on mi tvrdit takové chytrosti, tak by pro mě byl rázem nepřitaživý???? díky za mého normálního chlapa...
Například předevčírem jsem v herně potkala tatínka... na první pohled sympaťák, ale pak z něj taky padaly perly typu: nesnáším, když si nás mladej hraje s kočárkem... (když brečí, když kňourá...)... (byly mu necelé 2 roky, jako našemu...), musí skákat, běhat, být nejlepší... ja strašně dobrej ve sportu (ve 2 letech!!! :-))), fakt jsem se bavila... co pak má z toho kluka vyrůst??? a že to ty maminky dopustí...
aspoň mně přijde tedy normální, že si nás kluk hraje s kočárkem, že někdy brečí a apod, stejně naopak, že holky jezdí s autama a perou se o hračky, stejně jako hošani...
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(20.10.2004 15:52:16) MD, no jo, ale on je i opačný extrém. Já jsem si vždycky přála chlapa, který NEBUDE takový ten debilní sexista, kterej nebude čučet na fotbal, chodit doma v teplákách a tílku, chlastat lahváče, číst noviny odzadu a kulturní rubriku přeskakovat, nebude trčet někde v dílně u svěráku a nebude mít v hlavě jen rychlý auta, pornočasopisy a nebude ve společnosti vykládat vtípky o ženských. Mám ho... ale stejně to není přesně to "ono". :o) Obecně ženám prostě víc imponují chlapi, kteří se jako chlapi chovají, i když třeba ne tak vyhraněně. Jenže - většinou chlap, který nosí ženské kytky, pomáhá jí do kabátu, otvírá jí dveře atd. atd. prostě MÁ zakódovaný vzorec chování, že žena JE slabší pohlaví, že on ji bude živit, ona bude doma kmitat, starat se o děti a udržovat oheň v rodinném krbu... a tím pádem se bude cítit nad ní nadřazený. Můj manžel dneska psal na net článek o tom, jak je mu sympatická kolegyně v práci, která má pochopení pro mužský bolístky... jako že si všimne, že kýchá, tak zavře okno nebo mu uvaří kafe. A já jsem pochopila, že ho taky musím docela štvát, protože na tohle nejsem. :o) Taky očividně nesplňuju jeho očekávání, protože pro mužský bolístky pochopení nemám... přesněji řečeno považuju neustálý fňukání a naříkání, povalování se a stěžování si na to, co mě všechno bolí za slabošství a ulejváctví. :o)
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(20.10.2004 15:57:40) Jedna veselá historka z mého prvního manželství. Manžel přišel domů ožralej, s rozbitou hubou, bez tašky, bez klíčů, a tvrdil mi, že ho někdo přepadl na zastávce. Když jsem mu řekla, ať se jde vyspat vedle a jestli ho něco bolí, ať si vezme Ibuprofen, tak mi vyčetl, že nikdy netušil, jak jsem "tvrdá". On snad čekal, že ho budu litovat za to, že se ožral jako dobytek... nevím, jestli ho fakt někdo přepadl nebo jestli se porval nebo spadl do výkopu, to už je fuk, ale prostě nejsem ochotná litovat někoho, kdo se vlastní vinou dostal do takového srabu. Kdyby nebyl ožralý, samozřejmě by to bylo něco jinýho...
|
Šáry | •
|
(20.10.2004 16:02:56) Ale Monty,
ožralci mají sklony se hlučně litovat, jací oni jsou to chudáci, že jim celý svět ubližuje a neuznává jejich skvělé kvality.
Myslím, že to nelze brát jako standard, vychlastané mozky prostě fungujou jinak a i kdyby někoho zavraždil, tak ten chudák vždycky bude jen on.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(20.10.2004 16:13:13) Jasně, Šáry, máš pravdu, jenže oni i normální chlapi ("neožralci") mají potřebu, aby je ženské litovaly a obskakovaly, když je někde něco píchne. A já na to bohužel nejsem, spíš naopak, když mi něco je, tak jsem vzteklá a naštvaná, nesnáším nemoce (naštěstí jsem poměrně zdravý člověk), nedokážu třeba ležet, potit se a kňourat... prostě jedu dál, jako by se nic nedělo, akorát jsem v duchu rozmrzelá. Chlapi mají slabší imunitu a horší odolnost vůči bolesti, ale bohužel taky velkou potřebu toho opečovávání a obskakování... a na to mne fakt moc neužije. Já manželovi udělám čaj, přinesu mu prášek, ale nějak nejsem ochotná ho nahlas litovat, hladit po hlavičce a vyptávat se, co pro něj pro chudáčka ještě můžu udělat...
|
|
|
VeronikaVeronika |
|
(20.10.2004 17:42:42) No, ono je to těžký... Něco dost podobného se mi stalo před 14 dny, kdy muž přišel ožralej, s tím, že ho přepadli ukrajinci a on si to samozřejmě nenechal líbit.... Nejprve jsem ho seřvala, ať se nelituje, že je blbej, že se nemá rvát /mohli ho třeba pobodat, že/, pak jsem ho nakrmila (rozuměj bylo uvařeno, takže jsem mu to předhodila), podívala se jestli je celej a nemá někde tržnou ránu která by potřebovala zašít a pak jsem mu doporučila ať se švihá vykoupat a jestli ho něco bolí ať si jde lehnout... Naprosto normální chování - nebudu mu "trpět" žádný vylomeniny, ale ani ho "neignoruju" když se mu něco stane...
A jinak se naprosto podepisuju pod MD příspěvek!!! Nechápu... Nemilovala bych takovýho muže, kterej by se choval takhle ke KTERÉKOLI ženě - natož pak ke mně! Absolutně by mi neimponoval... A nemyslete si, že mám doma chlapa, kterej nosí květiny a já nevím co... Je to normální CHLAP, kterej se čas od času opije, asi 3x v životě se porval (jako dospělej), vydělává přibližně stejně co já, doma uklízí, vaří, když požádám žehlí atd. a HLAVNĚ: NIKDY by se o ženě nevyjádřil jako o služce - protože my jsme tým, ne jeden nahoře a druhej dole....
|
|
|
Karca 1 |
|
(20.10.2004 16:13:51) Monty, myslim, ze kdybys mela toho chlapa drsnaka co je velmi schopnej a neuliva se a nenarika, ze by tyto schopnosti urcite prosazoval hlavne na poli kariery. Ja myslim mam takoveho manzu. Je uzasne pracovity a schopny, ridi mezinarodni firmu. Ale takovy chlap by urcite zase vyzadoval 100% schopnost ridit domov a deti od tebe, a pochybuji ze by ti pomahal s varenim a uklidem! To by se ti libilo? Takze kazdy typ ma sve pro a proti, NEZAPOMEN! Pokud chces chlapa vykonneho, poloz si otazku take jak vykonna jsi ty. Pokud kritizujes manzela pro to co nedela, podivej se na to co dela a kolik toho delas ty ...atd. Jak te tak ctu, co vsechno ten tvuj doma dela, zatimco ty to jen vecne konstatujes, tak ja zas ziram s obdivem ;)) no a tak me napada, ze treba nedela pak ty druhy veci, jakoze nema fantazii na vymysleni vyletu, posilani kvetin, darku nebo zamilovanych SMS, tak to zase treba dela ten muz "vykonny", ale za cenu zase neceho jineho. Prece neveris na nejaky ideal, ktery by splnoval vsechny podminky?
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(20.10.2004 16:22:43) Karolíno, nemyslím si, že bychom si v tomhle nebyli kvit. Manžel chodí do práce - na sedm hodin denně, doma 1x týdně vytře a utře prach (máme byt 59 metrů čtverečních), zalívá kytky, uvaří si a umeje po sobě někdy nádobí - někdy to dělám já, tak asi půl na půl. Když musím o víkendu pracovat, vezme syna na odpoledne ven (tak na 3 hodiny). Já pracuju dost často i do tří do čtyř do rána, starám se o syna (krmení, oblíkání, posazování na nočník, mytí, když není u babičky na odpoledne, tak jsem s ním venku nebo se mu věnuju doma), peru, někdy vařím, nakupuju. Vydělávám podstatně víc než manžel a mám daleko míň volnýho času - na netu jsem připojená a píšu sem, ale přitom mám ve druhým okně práci a občas si "odskočím"). Na tohle si ale nijak nestěžuju... naopak. :o) Vcelku mi to vyhovuje. :o)
|
Karca 1 |
|
(20.10.2004 17:59:12) Monty tak jste si kvit, nebo mas pocit ze delas vic? A jak se da vlastne zvazit, zmerit, spocitat "kdo dela vic"?
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(20.10.2004 18:35:13) Karolíno. to se dá opravdu těžko změřit. Já asi pracuju víc, co se týče mojí placený práce, ale dělám to ráda a dobrovolně, manžel zase víc uklízí... ono jde spíš o ten volný čas a toho mám já rozhodně míň. Ale ani to by nevadilo, jenom kdybych ho aspoň jednou týdně mohla trávit s manželem třeba v kině nebo aspoň v té hospodě.
|
sally |
|
(20.10.2004 21:54:17) ... Monty, a napadlo tě někdy, že vy jste takové to typické manželství naruby? Ano, ty pracuješ a vyděláváš - ale taky vlastně nedokážeš o ničem jiném mluvit - než o tom, jak vyděláváš a jak tě to baví a jak tě to naplňuje - a vlastně až jen tak mimochodem z tebe vylejzají detaily typu "Stáníka před obědem dám babičce a vyzvedeme ho kolem šesté hodiny". Nebo "špínu nevidím, to musí uklidit manžel".... prostě mi přijdeš jako takový ten chlap, co si neustále tahá triko, jak živí rodinu, ale už nevidí a neocení, co pro to, aby on mohl živit rodinu, dělají ostatní - hlídání dětí, uklízení, udržování domácího krbu.... a možná že si tvůj manžel teď připadá úplně přesně jako taková ta zneuznaná manželka - on chodí do práce, ale protože vydělává míň než ty, tak ty to smeteš jako nepodstatnou maličkost. On uklízí a chodí se Stáníkem na procházky - ale slyšel někdy od tebe nějaké uznání? A tím nemyslím vlezdoprdelkování "ó, jak jsi úžasný, pane", ale prosté konstatování, že je prima, když se někdo stará o úklid, který tebe nebaví?
A jestliže obdivuje kolegyni, která mu uvaří čaj, když kašle... víš, třeba mu fakt chybí to, aby si ho někdo všímal jako lidské bytosti - a občas mu projevil lásku nějakou drobností - jako je ten čaj. A zase to nemusí být lkaní nad rýmou jako kdyby měl neméně lepru - ale otázání se, jak mu je, donesení acylpyrinu, převzetí jeho povinností aby si mohl na půl dne lehnout a vypotit se....
Možná, že chlap, který je rovnoprávným partnerem manželky, by pak jevil více chuti s touto osobou jít do kina. Pokud ovšem neustále poslouchá, jak ty vyděláváš a jak ty pracuješ - tak asi holt chce být s někým, kdo není tak sebestředný jako ty.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(20.10.2004 22:18:32) No, až na několik detailů... o práci nemluvím, o tom, kdo kolik vydělává taky ne. Vím, že manžela moje práce nezajímá, tak ho s tím nezatěžuju... výjimečně si na něco postěžuju, když mne třeba někdo ze zákazníků naštve, ale to je 2x do měsíce. Jinak o práci mluví víc manžel - každý den. Takové to normální uznání ve stylu "to jsi hodnej, žes udělal to a to", s tím myslím taky nemám problém... Jestli je u nás doma někdo sebestředný, tak já fakt ne. :o) Nevím, jak by se to mělo projevovat. :o)
|
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(20.10.2004 22:28:27) Odklikla jsem to moc brzo... ještě jsem chtěla napsat tohle: Nemyslím si, že bych manželovi nevěnovala pozornost jako "lidské bytosti". Kdykoli jdu třeba kolem knihkupectví a vidím knížku, která by se mu líbila, koupím mu ji. Když jdu na nákup, vždycky nakoupím mj. to, co má rád, někdy i když to nečeká (třeba se mu vláčím s Kofolama). Kafe i čaj mu udělám, když si řekne a ten Aspirin mu taky podám z lékárničky. Poslouchám jeho historky, čtu si jeho povídky, vždycky se jdu podívat, když vyfotí nějakou blbost na digiťáku a chce, abych se šla mrknout. Sally, ty si možná myslíš, že jsem doma nějaký usurpátor a otrokář, ale tak to není... ani z mé strany, ani z manželovy. :o)
|
sally |
|
(21.10.2004 3:56:29) Monty, no já nevím jak si všechny ty tvoje příspěvky přebrat. Tvrdíš, že doma o své práci nemluvíš - ale uvědomuješ si, že tady snad není příspěvek od tebe, v kterém bys svou práci nezmiňovala? Ať se to týká hlídání dětí, feminismu, manželských problémů nebo čehokoliv jiného. Prostě tady na Rodině máme tvojí práci neustále na talíři - vždycky alespoň zmínka. Možná to děláš doma taky - že vlastně za vším v pozadí neustále trčí tvá práce - a tvé přesvědčení o tom, že ta práce je to nejdůležitější v tvém životě. Nic proti, každý máme své preference - ale to, že tvoje preference je práce tě nedělá ani lepší, ani horší, ani nijak výjmečnou, aby o tom člověk musel slyšet pořád. Já můžu přestat číst tvoje příspěvky, ale jestli to manžel má takhle nějak "nenápadně" na talíři furt... no nic, to si přeber sama - do domácnosti vám nevidím, takže těžko říct, jak to je. Jestli je někdo z vás uzurpátor to nevím - ale minimálně ty ze sebe pořád děláš oběť. Konstantně delší dobu jsi nespokojená se stavem svého manželství - a nic s tím nedělá. Cokoliv ti kdo navrhne, tak to smeteš, že "takhle to u nás nefunguje" nebo "to by u nás nešlo". Zkrátka - kdo chce, hledá způsob, kdo nechce - jako ty - ten hledá jen důvod. Čímž se vracím k tomu, že tebe zřejmě "baví" být obětí- tím, kdo neustále musí ukazovat, jak je schopný a dokonalý a jak je neustále šizen a nepochopen okolím. Kdyby můj manžel se mnou nechtěl trávit volný čas, tak bych se nad tím asi dost pozastavovala. Nejde o to, že bychom nemohli každý mít chvilku pro sebe, ale kdyby se mnou nechtěl jít do kina, na večeři, jet na dovolenou nebo něco podobného, tak bych nad tím asi dost přemýšlela - a snažila bych se s tím něco dělat. Především asi zjistit PROČ tomu tak je, jestli se za mě stydí, nudím ho, otravuji, má jinou ženskou... co já vím - důvodů může být spousta - může to být celá serie narůstajících nedorozumění. A pokud s tím nebudete něco dělat, tak za chvíli budete skutečně jen takové to formální manželství "kvůli dítěti" - které bude vás oba jen svazovat a omezovat - a ty budeš nadále "obětí"... a budeš moct psát svoje vtipné články o smutných věcech na Rodinu...
|
|
|
|
Míša | •
|
(20.10.2004 22:08:58) Cha cha cha,já to říkala že je Monty chlap co si chce pokecat!Jen to čtěte pozorně,trošičku mezi řádky a pak si vzpomeňte co občas slyšíte doma.papa
|
|
|
|
|
|
Marťa11 |
|
(20.10.2004 16:16:44) Kouzelná školka... můžu ještě lelkovat :-))) pak jsem na hřiště... :-)))
Monty, ale oni fakt existují i normální... Můj manžel (také má samo nějaké chyby, třeba hrozně chrápe :-))), ale v těch zásadních věcech je normální...
Je chytrej, chodí do práce, která ho většinou baví, pracuje hodně, ale snaží se třeba hodně brzo být v práci (cca v 6), aby mohl přijít rozumně domů, tedy v 6 či 7..., vydělá dost, ale nejsou to jeho peníze, ale naše peníze, nikdy neuvažoval jinak... ani možná neví, kolik vlastně utratím... On přišel s tím, že budeme mít paní na úklid, protože nechápe proč bych to dělala, když mě to nebaví... říkala jsem, že to stíhám, ale to ho nezajímá, neví, proč bych to měla dělat... je radši, když si volno užiju podle svého... On si taky chodí na volejbala apod.... (ne na úkor rodiny, spory má jednou týdně večer, jinak uteče dopoledne z práce, 2x týdně na hodinu...) neremcá mi do oblečení, váhy, apod., občas vaří on, občas já, občas nikdo a prostě si "nahledáme"... není to pro něj důležité...
Jediné, co nám chybí je, že večer se střídáme, kdo jde ven, protože nemáme žádné hlídání a já (on s tím problém nemá) nechci nikoho cizího... ale hlídá (koupe, uspává...) tak na střídačku se mnou..., cestujeme všichni dohromady, na dovolené také jezdíme všichni (hned od porodu)... prostě normálka
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(20.10.2004 16:56:00) MD, tak to je fajn, že takoví chlapi existujou. :o) Víš, u nás je to hlavně o těch preferencích a přístupu k životu. Můj manžel je prostě v některých zásadních věcech jinej - ne horší, ne lepší, jinej. Především pohodlnej. Já jsem typ člověka, který jede na 300% a je úplně spokojenej, musím být pořád nějak aktivní, něco dělat, vymýšlet, realizovat. Mám ráda svojí práci a jsem na ni dejme tomu i hrdá, protože jsem ve svým oboru dobrá a mám nějaký jméno. Jenže to taky znamená, že jsem nechutnej, zodpovědnej pedant, který na tý práci až neskutečně lpí a snaží se ji dělat co nejlíp. Jsem kariérista a workoholik, manžel ani omylem - na rozdíl ode mne je skromnej, nepotřebuje mít peníze, nic mu to neříká. On je spokojenej tak, jak to je, nemá žádný plány a cíle kromě toho, co už má. Já přesně naopak. Pořád chci něco víc, dělám něco víc, přibírám si práci a projekty a hrozně mě to baví. Paní na úklid nechci momentálně já, protože nemáme zařízenej byt a uklízet pod třema kusama nábytku je práce na 15 minut. Až splatím dluh na bytě a zařídím ho, tak si ji samozřejmě vezmu.
|
|
|
Sagittarius |
|
(20.10.2004 16:47:15) A kam, Monty, píše tůvj manžel? Není-li to tajemnství?
|
|
|
Sam+3 kousky |
|
(20.10.2004 18:05:45) Ahoj, tak u mého manžela v rodině drží otěže v rukou zásadně chlapi - děda, tchán, švagr. Jejich ženy (manželova babička, mamka a sestra) jsou tam něco podřízeného, nemůžou o ničem rozhodovat, o peníze si musí říkat, švagrová vaří denně teplé večeře atd.. Tchán je na svou ženu dokonce sprostej a nebere si servítky ani před lidma. A z tohoto modelu vyšel můj manžel. Naštěstí má povahu po své mamce (mírnou, je takový dobrák), takže se nesnažil ani mě převychovat k jejich modelu. A i kdyby se snažil ,tak by tvrdě narazil. I když tchyně dlouho nemohla vydýchat, že když jsme byli u nich a manžel dostal hlad, tak si šel něco vzít sám. Od té doby, když jsme u nich, mu podstrojuje, ale kupodivu mi nikdy nic neřekla (co si myslí, to si raději nechci domýšlet), ani proti mě manžela neštve. Je to taková dobrá duše, ráda tam jezdím a přiznám se, že jsem se ze začátku pokoušela udělat jakousi "revoluci", hlavně u švagrové, protože hádat se s tchánem jsem si netroufla, takže jsem alespoň "rýpala" do švagra, a občas jsem si nebrala servítky. Bohužel to švagrové nebylo příjemné, jak se do její "modly" strefuju, takže jsem toho brzy nechala, ať si to teda praktikuje, jak chce. Dneska, když mi řekne, že se musí zeptat Milana, zda jí dá nějaké peníze, tak jen obrátím oči v sloup a nijak to už nekomentuji. Troufám si říct, že jsme s manželem rovnocenní partneři, máme společný účet, ze kterého si můžu vybrat ze své karty, aniž bych se ho ptala (jedná se o běžné nákupy, větší investice samozřejmě probíráme spolu). Takže některé pisatelky tady opravdu lituju. Ale jaký si to kdo udělá, takový to má.
|
|
|
Šáry | •
|
(20.10.2004 15:33:05) Pettino, z takového chlapa co popisuješ, jsem měla v době dospívání panickou hrůzu, že bych mohla na takového narazit a vzít si ho. Naštěstí se nestalo, ale teď vidím, že skutečně existujou.
Promiň, že se tak blbě ptám, nemusíš samozřejmě odpovídat, ale je kromě dcery ještě něco, co Tě u toho ho**da drží?
|
|
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(20.10.2004 15:40:28) Pettino, tak to jsem zvědavá, jak to bude s tou výchovou u nás. :o) Manžel žádné mužské práce nedělá, řidičák nemá a nechce mít, i ten počítač opravuju já (na hardware si radši beru kamaráda, myslím softwarové problémy)... ale normálně uklízí a vaří. Určitě by byl radši, kdybych uklízela já, nicméně má smůlu. On je pořádkumilovný, jemu nepořádek vadí, takže je to prostě na něm. Vařit ho baví, on si dělá takové ty svoje "blafy", které jí sám; někdy vařím já pro oba, ale spíš jen o víkendu, přes týden moc ne, jen když náhodou nemám práci. Vzdělání máme oba stejné, on VŠ nedodělal, já ani nezačala. :o) V tomhle ohledu si myslím, že syna nijak deformovat nebudeme. Snažíme se, aby byl co nejvíc samostatný, učíme ho, že se vyhazujou odpadky do koše, zametá smetí, které nadrobil, a docela ho to baví, kolikrát lítá po kuchyni se smetákem nebo mne bere za ruku, že chce jít něco vyhodit do koše. :o) Vlastně je to u nás dost naopak - manžel je víc ženská než já, tedy v tom tradičním slova smyslu. On třeba vůbec nechápe, jak je možný, že mě BAVÍ práce. Je v práci celkem spokojený, ale kvůli lidem, ne kvůli té práci samotné. Dost často nadává, proč pořád pracuju, že mu to leze na nervy. Prostě to má "hozené" jinak. :o)
|
|
|
Šáry | •
|
(20.10.2004 15:55:24) myslím, že velká část toho "doma musí být vždycky navařeno a naklizeno, a je to moje povinnost" existuje jen v našich hlavách, spoustě chlapů nepořádek nevadí. Je to do značné míry vina našeho okolí, že nám takové pitomosti vtlouká do hlavy natolik, až se s nimi ztotožníme.
BOhudíky já jsem v tomhle ohledu docela tuhý oříšek, za výhradně svou povinnost to v žádném případě nepovažuju a myslím, že jsem to od začátku dávala poctivě najevo - ani na počátku známosti jsem nikdy "neobskakovala" a nepečovala o svého miláčka, aspoň věděl, do čeho jde :o))
Takže je u nás doma permanentně bordel, prakticky nežehlím, vaříme na střídačku. Do myčky dáváme střídavě, ale spíš to dělá manžel, vytírám já (ale tak jednou za tři neděle), prádlo do pračky dávám, věším a uklízím taky já (ale v poslední době už mě štve, že to dělám jen já).
Jinak se přes den starám o dítko a v noci pracuju, manžel ve dne pracuje a v noci dělá nějaké domácí práce, čte si nebo spí.
Myslím, že se váhy lehce převažují na moji stranu, ale není to tak moc, aby mi to vadilo.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(20.10.2004 16:05:27) Šáry, mému muži nepořádek vadí. :o) Jenže já zastávám názor, že pokud někomu něco vadí, měl by se o nápravu postarat sám. Krom toho dost blbě vidím, takže na rozdíl od něj nějaký prach nebo špínu na podlaze velmi snadno přehlédnu... a i když ne, odstraňuju jen v krajní nouzi. :o) Samozřejmě když syn vylije něco lepkavýho nebo zašpiní podlahu jogurtem, tak to nenechám na manželovi a utřu to... myslím tím takové to zametání, utírání prachu a tak. Já to neregistruju, prostě jsem bordelář a nemám pro udržování pořádku smysl. Naopak jsem zase puntíčkář třeba na srovnaný knihy podle titulů, velikosti, témat a tak... na kazety, cédéčka, na počítač, což zas nechápe manžel, jemu je fuk, jak jsou kam naházený knížky, hlavně, že jsou v knihovně. Ale nemyslím, že bychom s tím měli nějaký problém... on si sice občas postěžuje, že to a to jsem mohla udělat, ale hádat se kvůli tomu nehádáme. Naopak odpadá fůra běžných rodinných problémů jako - prádlo přes židle, ponožky na zemi, to mi prostě nevadí... ani to nevímám. :o)
|
Hanka | •
|
(20.10.2004 17:05:03) Monty, můžu se na něco zeptat ? Ty komentáře na Písmákovi píše opravdu tvůj manžel ?
|
Hanka | •
|
(20.10.2004 17:08:47) No píše dobře - tak mu vyřiď pochvalu :o)
|
|
|
|
|
|
Adriana, 2 děti | •
|
(21.10.2004 11:04:13) Pettino, nejsem superzena, takze nekdy opravdu neni vsecho hotovo, jak by si pral ON. Vadi mu to a rika "melo by se to udelat" nacez ja dopovidam, "tak to udelej". Odpoved: "A co vsechno si myslis, ze mas jeste delat?" Rikam, opravdu hodne casu venuje sve praci a vydelava naprumerne, ale mou praci v domacnosti neoceni vubec, pokud je vse OK, je klid a bez jakychkoliv komentaru /zadne pozitivni reakce/, pokud ne, "tise trpi" , pozdeji mi se zadostiucinenim vynda napr. nafouklej jogurt z lednice abych videla, jaky jsem bordelar. Nejsem idelani, ale hodit ten jogurt do kose by ho stalo mene casu, nez ho nekam vystavit a pak me jeste 2x upozornit :) Co me nejvic vytaci neni to , ze mi nepomuze, ale to, ze nedokaze poresdek udrzet. Napr. strcit talir po jidle do mycky, utrit stul, spinave pradlo nosit do pradelny, nechodit po cerstve vytrene podlaze /mokre/, zvednout papirek pokud se netrefi do kose atd... tvrdi, ze si nevsiml, zepodlaha je mokra, stul po jidle upatlany... Nemuzu tomu obcas uverit, nemam silu to po nem stale a stale znovu zadat.. Me fakt nevadi uklizet, vadi mi ze neni kdo by to ocenil a vadi mi ze je to nekonecna prace porad dokola. Vyrostl v patriarchatu, ja v matriarchatu /i s otcem, ale matka byla velitelka/, byli jsme v manzelske poradne kroutili chlavou hlavy pomazane, ze jsme jeste spolu a oba zijeme :)) Vdavala jsem se v 18-ti letech, kure neopereny, manzel je o 5 let starsi, mel uz po VŠ a začal hned delat karieru. Je velmi schopny, v tezkych situacich by byl dobrou oporou, ale problemy, ze kterych se tady snazim vykecat mu nepripadaji vubec hodne nejakeho zamysleni...
|
Adriana, 2 děti | •
|
(21.10.2004 14:56:31) Jezisi, nejsou bratri??? Nakole se jezdi odreagovavat, na hokej jezdi, ale jestli si nekdy byla v hokejove satne, vis jak ukrutne vystroj pachne - to si pak rizlozil /rozumej vysypal/ v loznici k topeni, kdyz uz jsem kolem toho fakt nemohla chodit, sbalila jsem to do tasky, od te doby to delam pravidelne, abych nezcvokla. Trochu jsme preorganizovali byt, takze ted to rozhazuje "jenom" v pradelne, ale tam musim taky chodit a nechci se zabit! Posledne, kdyz jsem spechala na aerobic, jsem na nej jeste od drezu volala, musim tam byt do deseti minut, sbal mi trikot, mic a vodu - koukal jako blazen .. :) Samozrejme jsem to nahazela do baglu sama, ale ten nechapavy vyraz mel v obliceji jeste potom co jsem se vratila...
|
|
|
|