Názory k článku Pralesní výchova v džungli velkoměsta

No tak já si z té knihy vybrala to, co jsem potřebovala a co je zrealizovatelné v naší době.
Ona autorka tam třeba řekla A, ale už neřekla B, spoustu věcí si tam spojila podle svého a interpretovala trochu mylně. Nějaké informace, které tam uvedla, jsou prokazatelně nepravdivé. Ale v jádru pudla má pravdu. Jen mě někdy trochu děsí maminky, co to berou slovo od slova smrtelně vážně. Občas na nějakou takovou narazím.

No, tak ono je taky podstatný, jestli se vůbec CHCE něco takovýho praktikovat..a pokud nechce, tak to děcka taky většinou přežijou

To máš pravdu, ale většině zdejších diskutérek to nevysvětlíš. Je to totál marný, zráta času.

No, já za a)měla šťastné dětství, za b) i když je to poněkud neš´tastné, nemá do mě kdo hučet a navíc, dělám si po svém všechno, takže i péče o dítě "jde za mnou". Nevěřila bych si ve výchově cizího dítěte, ve výchově dítěte, které je v mnohém můj otisk, nemám problém. Imho je hlavní zbavit se pocitu viny z vlastní nedokonalosti a hlavně vzít v potaz svou životní praxi. Dítě v šátku je praktický, když člověk venčí psy, nepraktický, když se jdete potloukat do města na celej den, atd.
Ad pud sebezáchovy... úmrtnost mláďat je obecně vysoká, nám prostě chybí fatalismus zvířecích matek, takže to těžko můžem kopírovat.

Líni líní Tak líného rodiče jsem ještě nečetla, ale chystám se na to.
K těm instinktům..Tak určitě je dobré je používat, jenže normální středoevropská žena, je má dost silně ovlivněný výchovou, různými radami babiček, matek, tchýní, takže ty instinkty má dost otupělý..to soudím podle sebe. Když jsem si přečetla výše zmíněnou knihu, tak se mi prostě jaksi potvrdilo to, co už nějak podvědomě tuším. Když potom do mě začne máma hučet, že dítě moc chovám, mám slabý mlíko, měla by pít čaje,..no znáte ty děsný rady z dob komunismu, tak mě rozhodně nerozhodí a jedu si dál po svým. Nechci dělat stejný chyby, co dělali mí rodiče, proto knihy o výchově hodně čtu. Někdo to "know how" prostě zdědí po rodičích a dělá to podle nich, protože usoudil, že měl šťastné dětství, tak nemá důvod nic měnit.