Názory k článku Máme druhé dítě aneb První rok se nezastavíš

Dášo no ale že to tak nešlo u vás neznamená že to nemůže fungovat v jiných rodinách, a to fungovat velice dobře. mám sestru o 11měs mladší, k tomu další sestru o 6let mladší, a taky to matka zvládala velmi dobře, prostě jsme musely být trochu samostatnější, holt nás nevodila za ručičku moc dlouho ale myslím že to bylo jen ku prospěchu věci (uměly jsme si zařídit spoustu věcí, nakoupit, postarat se o sestru, zaplatit složenky...). a taky se z toho nezhroutila (mmch LDN není léčebna nevyléčitelně nemocných ale dlouhodobě nemocných, a to je rozdíl, můžou tam jít třeba i lidi kteří se potřebují zotavit po nějaké nemoci a nemají na to doma vhodné prostředí příp někoho kdo by se o ně postaral).

Neverim,ze to muze nekdo planovat.myslim,ze to lidem proste nejak nevyjde,ale jit do toho dobrovolne?Nemuzu to pochopit"
- beru tvůj názor že bys to tak prostě nechtěla, ale zkus pochopit taky ty jiné maminky které to prostě mají jinak, trochu tolerance možná. proč by to tak někdo nemohl plánovat? já chtěla otěhotnět podruhé když byl dceři 12měs, a pak jsem chtěla další, tedy celkem 3děti s rozdílem max 2roky. vidíš otěhotněla jsem když bylo dceři 15měs a byly to dvojčata (tak ty jsme fakt neplánovali), a já si zase nemůžu vynachválit tohle. já mám kolem sebe většinu maminek které to tak plánují, děti od sebe do 3let.

já spíš mám zkušenost že maminky s jedináčky (bráno obecně) je hrozně dlouho opečovávají, můj 15ti letý příbuzný ještě nebyl doma přes noc a ani kamarády nevyhledává tolik protože má rodiče se kterými tráví veškterý svůj volný čas, prostě je nesamostatný, ví že rodiče vše zařídí, koupí, ví že v 18l dostane auto a byt. nevím možná je to vyjímka nebo taková generace dětí :( ale já od 15ti l dělala každé prázdniny brigády, jezdila s partou pod širák...
vím že tyhle moje příklady nemají moc vypovídací hodnotu, ale já mám prostě strach že mít jenom jedno dítě nebo 2děti tak dlouho od sebe, tak bych se chovala stejně.

Tak mi to nedalo, abych nenapsala, naprosto souhlasím!! Naprosto přesné, ale zvládnout to jde. Starší už má 7,mladší 5, i když se někdy pěkně "pomlátí", vidím, jak si rozumí a to stojí za to vydržet ten náročnej začátek... I když, kdybych čekala, kdoví jak bych druhý zvládala jako "starší matka"... Kompromisy a zvykání by došly na řadu později.... ale přece...

Annaham, každý to má prostě jinak, na tom není nic špatného. já mám děti blízko sebe a vyhovuje mi to moc, někomu to vyhovuje jinak. každý je jiný. ono ostatní možná trochu popudil způsob jak Kateřina svůj názor vyjádřila, vyznělo to tak že maminky co mají děti blízko sebe jsou jen služky, utěračky zadků, jsou uštvané... takhle to ale ve většině přídadů není, já mám 3děti do 3let, s pomocí manžela pracuju na půl úvazku, chystám se studovat a uštvaná fakt nejsem, rozhodně nejsem ani posluhovačka a hlídačka. ve většině případů je to prostě tak že čím víc toho žena na starosti má, tím líp si dokáže svůj čas plánovat a organizovat.
jako jednu z monoha výhod dětí blízko sebe vidím to, že bude daleko jednodušší trávit čas spolu jako rodina, výlety a pod, vše půjde dětem daleko lépe přizpůsobit... jasně že to jak to máme my doma je v urč ohledech obtížnější, ale ruku na srdce, nevidíš taky nějaké nevýhody v tom "vašem" věkovém rozpětí?

Moniko, dle naší zkušenosti to bude jen a jen lepší. nejhorší to bylo po příchodu z porodky kdy se dcera neuměla vyrovnat s jejich příchodem, žárlila. stále kojím (17m), takže i tohle bylo náročnější, nemohla jsem jim prostě strčit flašku a hotovo, navíc dcera si právě vyhledávala momenty kdy jsem nemohla zasáhnout (takže právě to kojení) a vyváděla neplechy. první půlrok byl krušný, ale pak to bylo už jen lepší.
znovu bych volila stejně, pozoruju že dcera (ale i jiná starší dítka takhle blízko těm mladším) mají k malým dětem moc hezký vztah, nebojí se jich a umí s nimi komunikovat.
hodně nám pomohlo dceru zapojit do péče, nechat ji mazat zadečky, občas s naší pomocí pochovat, nechat tlačit kočár...
mmch my pomoc nemáme žádnou, babičky se nehlásí (moje ano ale je daleko, tchyně nemá zájem).

Půjčím vám Mikuláše!