Názory k článku Zuzanka

Slovíčkaření? Pro mne? ;-)

No z určitého pohledu ano. Když se chci s někým domluvit, musím mít stejný pojmový aparát. A proto je třeba jej na začátku ujasnit a sjednotit.

Čech je skutečně jak vyjádřením státní příslušnosti, tak vyjádřením národnosti. Musí se to upřesňovat přídavným jménem.
Dá se to rozebrat více způsoby, nastíním jeden docela průrázný. :-)
Pokud je někdo rasou černoch, je v tomto smyslu kým? :-) Žije-li jeho rodina v Paříži už 3 generace - jedná se o Francouze, nebo o ... Afričana?
:-)
A co to vůbec je, ten "Afričan"? :-) Senegalec, Jihoafričan, Tunisan? :)

Anebo co černé dítě narozené bílé matce, národností i občanstvím Češce? :-)
Řekněme otec neznámý... :-) Je to "navždy" Afričan? ;-)

IMHO je třeba rozlišovat občanství, národnost a příslušnost k určité kultuře. Mimochodem - není Čech jako Čech, Když se potkají 3 Češi, může být jeden z nich Čechem, druhý ... Moravákem a třetí Slezanem! :-)

Šáry, to je strašně těžká otázka. podle mně je lepší itegrace se zachováním vlastní kultury. Jenže to nefunguje tak lehce, jak se zdá. Chyba se stala už dávno, kdy se vmísila jedna velmi odlišná kultura do druhé. To prostě nemůže dělat dobrotu, ta odlišnost je příliš velká. Ale co s tím teď? Já vidím mnoho optimistických věcí, ale také mnoho skeptických. Obávám se, že naprostá integrace asi těžko nastane ( tím myslím životní návyky, tvůj bod dvě). Ke zmiňované snaze o dobré vztahy pouze ze strany bílých jen malá připomínka, že není v historii ani památka po národnostní nesnášenlivosti ve smyslu Rom diskriminuje bílého. proto ta snaha musí vycházet především od nás. To, že nevychází od Romů v takové míře je také dáno jejich odlišností, jejich vztahem k budoucnosti.
Jen pro dokreslení malý příklad. Ta integrace je podobná otázce přijetí či nepřijetí Turecka do EU. Jejich islámská kultura je od Evropské natolik odlišná, že to prostě opět nemůže fungovat. Vezmi si třeba otázku trestu smrti. Většina Čechů by ti odpověděla, že by trest smrti nerušila, ale když byl u nás zrušen, nebyl to žádný zásadní zásah do naší národní kultury a identity. Ovšem pro Turecko, je to věc absolutně nepřijatelná a ohrožující samotné základy kultury. No a podobně je to s odlišností naší a Romské kultury. Když národ přijde o svou kulturu, vede to k morální devastaci. To dobře popsali antropologové, kteří studovali původní národy. Jsou výborně popsané jejich úpadky poté, kdy se do nich vmísily prvky naprosto odlišné situace. Vždy došlo k devastaci morálních hodnot.
Já nevím, Šáry, to je těžké, dá se o tom mluvit celé dny z různých pohledů a stejně se pořádné věci nedobereš. Já si myslím, že je dobré znát některé zákonitosti Romské komunity a pozadí jejich problémů, proto jsem psala svůj příspěvek. Pokud jsi získala pocit, že jsem kdovíjaký odborník, tak to nejsem, ačkoli se tou otázkou zabývám a s těmi lidmi pracuji.

Skutečně, na národnost to nemá vliv. Národnost si může každý zvolit naprosto libovolně. :-)

Ovšem význam slova Čech znamená "občan České republiky" i "člověk české národnosti". :-)

Vůbec nepochybuj, že Arnold Schwarzenegger nebo Bobby Holík jsou Američani. Stejně jako byl Freddie Mercury Angličan. :-)

Doporučuji si ten můj příspěvek přečíst ještě jednou, zvlášť upozorňuju na zmiňované 3 významy slova Angličan (Čech, ...).

Zkusim ze svého pohledu Kopretinku doplnit.
Myslím, že tvrzení "je Angličan a Angličanem zůstane" je diskutabilní.

Jistě tak zůstane původem (A), ale nedá se říct, že po x-letém životě v Česku se z něj nestane Čech (B). Zato se dá říci, že získáním českého pasu se z něj Čech (de iure) stane (C). No a teď si vyber. :-)

V případě těch Romů byla řeč o kultuře - což je bod B. A je tedy docela oprávněné tvrdit, že v tomto smyslu Romem nezůstane, pakliže jím ještě (v tomto smyslu) je. :-)

Jiné by to bylo, kdyby ta věta zazněla v diskusi o genetice či antropologii. :-) A úplně jiné, kdyby byla řeč třeba o majetkoprávních otázkách, např. restitucích. ;-)

Adisko, je to velmi těžká citlivá otázka zda udržovat při životě.. Co my víme, zda takové osoby něco cítí.. Z pohledu ostatních ne, ale co kdyby.. Píšeš, že raději "nebýt", ale možná že kdybys na tom byla opravdu moc zle, tak bys toužila po životě jako nikdy, alespoň z pozice nehýbajícího se třeba jen pozorovat své děti..