Názory k článku Do školy!

Milá Maceško, tak jsem si utřela slzy (stříděvě smích a střídavě dojetí).
K vašemu článku jsem se dostala dnes poprvé a byl tak ohromně napsaný, že jsem se hned pustila do čtení přechozích příspěvků. Píšete opravdu skvělou a čtivou formou ( a prodej by si jistě nezadal s Betty mc Donalds)
ale ten obsah mě opravdu dostal do kolen. Ze srdce Vám přeji, aby to ve Vaší rodině klapalo jako doposud - a jen v tichosti smekám klobouk.
Já sama pracuji jako lékarka a s dvema malýma detma jsem mela dojem, ze mám "
co delat" abych to nekdy rozdýchala.
Ale po prectení vaseho clánku jsem plná energie. Rozdáváte lásku a energii nejen ve vasí rodine, ale opravdu skrze své príspevky i do okolí. Přeji hodne sil a rodinné pohody. Mejte se hezky Ivana

Ahoj Maceško,

teď jsem strávila zhruba 2 hodiny čtením všech tvých článků na rodině a jsem dojatá, nadšená, že takoví lidé, jako ty atvoje rodina ještě existujou. Nejen, že umíš všechny tvoje zážitky popsat zábavnou formou, i když to leckdy k smíchu není, ale hlavně obdivuju jak jste všechny ty těžké situace zvládli. Předtím jsem si myslela, že vzít si dítě z DD je dát mu rodinu, ale nenapadlo mě, že ty děti vlastně neumějí základní věci. Prostě jsem si to představovala jak Hurvínek válku.
Každopádně jseš silná osobnost a můžeš si říct, že si na tady nežila zbytečně.
Tvoji knížku si určtě koupím, jen doufám, že ji poznám,když neznám tvoje pravé jméno!

Kicul a Barunka

Tak Mecháček už napsal všechno za mě.

Jako vždy je to super čtení, které pohladí po duši. Už se Maceško moc těším, až se přestěhujeme blíž k vám. Doufám, že budu mít možnost a privilegium, poznat celou vaši rodinu osobně. O to bych se ve svém životě nerada ochudila.

Hodně síly, trpělivosti a nadhledu i do dalších dní.

Tak rovnou 3x;o) Pridavam se k holkam; takovy clanek vylozene pohladi a zahreje na dusi! A ten zivotni optimismus na nadhled by ti leckdo mohl zavidet!;-) I ja smekam...

Preju hodne trpelivosti a sil.:-) Libi se mi pristup, reseni i to, jakym zpusobem vzdy clanky pisete. V zari me pravdepodobne ceka prvni trida, musim se priznat - mam nahnano. Vitam, kazdou informaci a zkusenosti.Tahle je teda hodne dulezita.

Za mesis me ceka obdobna spoluprace s psychologem, ktery bude primo ve tride. Bojim se trochu, jak to deti prijmou. JSou zvykle na obcasne navstevy pani zastupkyne ci reditele, ale ne cely den a cely tyden. Zvlast kluk, na ktereho se budou zamerovat, bral vysetreni v poradne u psychologa za hroznou potupu. Lepsi by byly dle meho kamery.No, uvidime.